Cyklodoprava, aneb nebýt líný mnohdy stačí >Priblizovadla.cz
 

Cyklodoprava, aneb nebýt líný mnohdy stačí


Celý článekPřed pár dny proběhl v mnoha městech Den bez aut, ostatně my jsme o tom také informovali. Nemám zprávy jak jinde, ale v Brně se akce neobešla bez emocí, které se nyní přetřásají internetovými a jinými médii a vášně se zhusta jitří v diskusích pod články, na Facebooku a podobně. Kde je jádro pudla?
 

 
Hned na úvod bych rád podotknul, že pro cyklisty neutěšená situace v Brně mě trápí úplně stejně jako mnoho ostatních lidí, kteří se v tomto městě pohybují na kole, v mém (a nejen mém) případě občas také na koloběžce. Infrastruktura pro cyklodopravu v Brně je naprosto otřesná, o tom nelze pochybovat. Je-li Brno středem Evropy, pak takový Kolín nad Rýnem, Berlín či Londýn jsou z pohledu cyklodopravy středem vesmíru. Ale zanechme pláče, v Česku je na tom podobně víc měst.

Souhlasím tedy s podobnými akcemi. Není-li vůle zastupitelů, je třeba jim připomínat potřeby občanů. Tím, že si to budeme jen myslet, se situace nezvrátí. A v Brně se toho na magistrátu pro cyklodopravu zrovna moc nedělá, to všichni víme.

Hlas lidu

Na druhou stranu ale nejsem zcela srozuměn s „guerillovým“ charakterem nedávné brněnské demonstrace síly cyklistů. To, že je porušování zákonů zcela běžné u našich politiků, ještě neznamená, že se takto musí „vyjadřovat“ také obyčejný lid. „Nejsme jako oni“, že ano? Ale to už je také 22 let. Že by to už neplatilo? Ale platí, a myslím tím konkrétně jízdu na červenou a blokování silničního provozu. To není vyjadřování práv občanů, to je prachsprostá anarchie. Byť tedy dokážu pochopit, že dav dokáže s sebou strhnout i ty jedince, kteří by normálně na červenou nejeli – jak velmi dobře píše ve své úvaze na toto téma Marek Lutonský.

Zcela upřímně podotýkám, že jsem tam osobně nebyl, protože mi to pracovní povinnosti neumožnily, nicméně kdybych se tam vyskytl, na sto procent bych měl na hlavě helmu. Ano, tahle nepopulární věc je sice ze zákona povinná pouze u dětí, nicméně lebka praskne stejně dobře dospělému jako dítěti a demonstrující cyklisté by navíc jistě vypadali věrohodněji. Ale to je každého věc a já bych nerad někoho poučoval.

Brněnská cyklojízda
Foto Marek Lutonský

Takže: infrastruktura stojí za nic, politici na náš kašlou, navíc když se nad tím zamyslíte, celá situace je v podstatě úplně směšná: Proč je vlastně nutné demonstrovat za práva cyklistů? Proč cyklodoprava jednoduše už dávno nepatří naprosto přirozeně k jednomu z mnoha druhů dopravy? Proč auta, vlaky, lodě či letadla automaticky považujeme za „normální“, kdežto člověka, který třeba do práce jezdí na kole, vnímáme tak trochu jako „divného“?

O čem se nehovoří

Teď mně to asi mnoho čtenářů bude mít za zlé, ale kromě chybějících cyklostezek, cyklopruhů, stojanů na kola, úschoven a jiných moderních vymožeností pro lidi, přibližující se silou vlastního pohonu, existuje ještě jeden důvod, proč nejen v Brně, ale v celém Česku cyklodoprava není považována za „normální“. A myslím, že tento důvod je možná mnohem významnější než chybějící infrastruktura. Původně mě překvapovalo, že se o něm moc nemluví, než mi došlo, že je to vlastně voda na mlýn oponentům cyklodopravy a tudíž z pohledu „prosazovatelů“ politicky nemilé téma. Jenže my na Přibližovadlech.cz jsme nestranní, tudíž vy (my) na druhé straně barikády mě nyní prosím nekamenujte. Já to prostě musím říct:

Lidi jsou neuvěřitelně líní! Všichni si zvykli jezdit autem sto metrů do krámu pro rohlíky, děti se zcela běžně vozí přes pár ulic do školy, ze školy, do kroužků, z kroužků apod. Když pak mají ujít kilometr v lese, tak je v první třetině bolí nožičky. Kamarádky mojí ženy se diví, že náš kluk ve třech letech jezdí na kole (bez postranních koleček pochopitelně), mě se jiní ptají, k čemu máme šest koloběžek (no dobře, to je trochu extrém).
I ta rekreační cykloturistika velmi často probíhá tak, že se kola nahodí na nosič auta, tím se jede aspoň 200 km, pak se kola sundají, udělá se dvacetikilometrová (spíš ale jen do 10 km) vyjížďka po asfaltové cyklostezce na plně odpruženém horském kole s drapákovými plášti, kola se zase naloží na auto a hurá domů…

Je to pohodlnější usadit se do křesla svého vozu, otočit klíčkem zapalování a jen kroutit volantem a mačkat pedály. Proč bychom si měli namáhat naše ochablé svaly? Auto je bůh! Nakupovat se jezdí autem! Do práce se jezdí autem! Auto je symbol společenské významnosti! Kolo? Na tom jezdí socky…
Takže až si zase budete stěžovat, jak jste přibrali, jak vám roste bříško a kypí zadek, jak necháváte nekřesťanské peníze ve fitku a k ničemu to nevede, diety na vás nepůsobí a zadýcháváte se už v prvním patře, zkuste si tento článek, prosím, přečíst ještě jednou. A až budete nadávat, jak to v tom městě smrdí (pivovar z toho vyjměte, to je něco jiného), kolik je všude prachu a smogu, jak se nedá přejít přechod, na kterém nejsou semafory, přečtěte si tento článek, prosím, podruhé.


Cyklospeciality.cz





, , , ,




  1. #1 V.Hudeček 25. 9. 2011 - 16:47

    Naprostý souhlas s celým článkem. Nejvíc ale s tím závěrem. Já si jedu v sobotu ráno kilometr a půl na rohlíky do pekárny (s helmou na hlavě pochopitelně 😉 ) a všichni na mě koukají jak na blázna. Potkávám tam ale zároveň lidi, kteří bydlí od pekárny 200m a jedou si an pečivo autem!

  2. #2 Martin Grill 25. 9. 2011 - 17:27

    Já tam byl a na červenou vědomě jel, ač to běžně rozhodně nedělám a i po přechodu většinou táhnu kolobku u nohy, jako poslušného pejska… Nicméně zde nešlo o demonstraci toho, že umíme porušit zákon. Ani ukázka toho, jak se tomu děje v řadách řidičů denodenně a že i my, cyklisté, si umíme dupnout. Šlo jen a pouze o to, aby se alespoň nějakému procentu přihlížejících (jedno jakým způsobem zúčastněných) rozsvítila v hlavě otázka, proč to vlastně děláme a zda náhodou nechceme na něco upozornit. Vedoucí oddílu s tlampačem ostatně u každé křižovatky hlásil, co jsme za útvar, proč je nás tolik a o co nám vlastně jde… Každopádně je na tom článku kus pravdy a jak je vidno třeba v Deníku, pod diskusí k daným článkům o této akci, mnoho motoristů (a určitě nejen jich) je zaslepena neexistujícím vyústěním evoluční teorie bicyklu, degradující jej na prostředek určený pouze k rekreaci, přičemž se odkazují na to, že „máme 21. století, hergot fix!!!“ No, snažil jsem se tam tu naši věc bránit zuby nehty, avšak staré voly novým kouskům nenaučíš… :o)

  3. #3 druzstevnik 25. 9. 2011 - 18:43

    Souhlas, sice patřím i do kategorie naloží přejede a úak jede, ale od nás z té „p*dele“ mi nic moc jiného nezbude, je fakt že to jsou potom projížďky kolem 30-50km což je na brndě c cyklovozíkem myslím lsušné. Ale zpět k této monstr akci, průšvih je, že ti lidi jsou natočení na videu jak jedou na červenou a na konci akce si je policajti pěkně ztotožnili, takže teď asi mají problém. Organizátor měl účastníky na možnost těchto problému upozornit pokud možno i s právním výkladem resp. rozborem toho co může následovat. A měli informovat minimálně ty policajty. Ono síla davu je sice silný nástroj, ale tady bude bojovat každý za sebe. Zřejmě ty lidi může zachránit či zmírnit postih jen výmluva na „občanskou neposlušnost“.

  4. #4 Petr Rejzek 26. 9. 2011 - 15:35

    1. Ano, jsme líný národ a necháme se snadno zpracovat reklamou, abychom za odstraňování důsledků své lenosti draze zaplatili v propocených tělocvičnách na roztodivných strojích. Někteří mí známí a kamarádi také občas nechápou mé opojení levnou, zdravou, k lidem a životnímu prostředí bezpečnou a šetrnou dopravou.
    2. Naložení kol na auto a poježdění v přírodě je hrozná zhýralost. Jezděte prosím vlakem nebo cyklobusem! Taky mám auto, ale hanba by mě fackovala, kdybych jej používal tímto způsobem. Takto totiž aut na silnicích neubude a do přírody dovážíte především hluk a exhalace.
    3. Osobně dávám vždy přednost pozitivním akcím s cílem propagovat to dobré, než poukazovat nebezpečným způsobem na to špatné. Možná i proto měla naše akce v Přerově naprosto jiný (a klidný) průběh. Chtěli jsme veřejnost inspirovat skupinovou jízdou na kolobkách. Náramně jsme si to užili a nikoho tím nepohoršili. Kdo byl na akci „Den bez aut na kolobce“, která se konala 22.9. v Přerově, ten ví.
    Děkuji za článek, který opravdu nutí se zamyslet. PR

  5. #5 Hanka 26. 9. 2011 - 16:52

    K tomu, proč lidé moc nejezdí na kole: V létě jsem si pořídila druhé kolo, starou Esku, abych mohla jezdit do práce a po městě na kole, aniž bych se bála ho někde nechat. Když jsem nedávno jela do práce pro změnu na svém horském kole, uvědomila jsem si, jak je horák ve městě nepohodlný. Člověk je předkloněný, takže se mu špatně vozí batoh na zádech a velmi obtížně se ohlíží přes rameno. Kdežto na Esce sdím docela vzpřímeně, na řidítkách mám košíček na věci, jezdím pohodlně v běžném oblečení a vidím velmi dobře kolem sebe i za sebe.
    Možná proto je cyklodoprava pro většinu lidí v ČR tak nepohodlná – všichni v čechách kupují sportovní kola a koupit městské kolo je nezvyklé.

  6. #6 Radek 30. 9. 2011 - 20:30

    Dobre napsano. Me kolo bavi, jezdim na nem prakticky denne, prestoze mam i auto, ktere se ale snazim pouzivat malo a hlavne na delsi cesty. Nejvic me prekvapilo, ze spousta odpurcu cyklojizd a argumentatoru „zdrzovanim a nasiranim ridicu aut“ se nachazi na cyklistickych forech.

    Ale na druhou stranu se mi zda, ze lidi jezdicich na kole po Brne pribyva. Loni na jare, kdyz jsem zacal jezdit na kole do prace, jsem jich alespon tolik jako ted nepotkaval. Tak treba je to trochu i generacni problem 🙂

  7. #7 Vlad. 21. 10. 2011 - 19:11

    Když jsem před 15 lety vyrazil na kolobce, tak se lidé chechtali, kroutili hlavou, asi to bylo pro ně moc silné kafe.Měl jsem velkou strojovnu, vzadu s křeslem pro manželku (vždycky vycházela z domu pozdě, tak jsem ji stejně naložil a dovezl včas na bus. zastávku). Po několika letech si lidé zvykli, a chlapi (sedicí před obchodem v autech a čekající na manželky, až ty nakoupí), mi říkali, ty se máš, nic tě to nestojí a taky nakoupíš… A když dnes vyrazím do města pěšky (tak 4xročně), tak se mně kolemjdoucí ptají proč nejsem na koloběžce. Jenom jsem chtěl říct, že lidé si časem na tuhle anomálii zvyknou a nakonec, pane Hudečku, se stanete místní atrakcí a je to příjemné, lidé se s Vámi dávají do řeči… o všem možném, ty lidi ani neznám, ale oni znají mne. I policajti se na mně kolikrát usmějí. Užívám si to. Zdraví Vl. Ptaszek

(nebude zveřejněn)


Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Rozumím