Jednou mi někdo říkal, že koloběžky – kterým se zde věnujeme nejvíce – nejsou žádná přibližovadla. Na moji otázku, co tedy jsou, sice kloudnou odpověď nenašel, nicméně dnes jej vezmu za slovo. Chcete vidět přibližovadlo v pravém slova smyslu? Tak se dívejte na naše videa, protože tentokrát bude písmenek o něco méně.
Nejsem žádným velkým příznivcem elektrifikace kol, neřkuli koloběžek, nicméně když jsem dostal nabídku otestovat tuhletu věcičku s jedním kolem, v jehož náboji je elektromotor, poháněný vestavěnými akumulátory, neodolal jsem.
Moje drahá žena mě od toho zrazovala, jenže já jsem se nenechal. A nelituji – elektrojednokolka (byť jak se dozvíte ve videu, označení není přesné) IPS mě vážně dostala a být ještě o kus větším lenochem, zatoužil bych ji vlastniti.
Vy se ale nejprve podívejte na videorecenzi, ať jste také v obraze.
Jak jste mohli vidět, není to nic složitého – po dvou hodinkách padání jezdíte jako páni… Své o tom ví náš nový spolupracovník Petr Mejsnar, který neodolal, a za jedno sobotní dopoledne ze sebe udělal úspěšného „IPS ridera“. Čtěte jeho názor:
Druhý pohled Petra Mejsnara„První ‚krůčky‘ byly náročné – stabilizovat tělo, zapojit ty správné svaly a balanční mechanismy, to nebylo jen tak. Minimálně hodinku zabere, než se se strojem sžijete, nicméně výsledek stojí za to. Jakmile ujedete alespoň sto metrů s hlavou hrdě vztyčenou, začnou vás kolemjdoucí obdivně okukovat. On samotný stroj je natolik kompaktní, že si jej hned nevšimnete a nechápete, jak se jezdec vlastně pohybuje. Asi deset centimetrů nad zemí levitující muž statné postavy, jakým je Petr Lindner, zaujal všechny rodinky s psíky, dámy tlačící kočárek i před brněnským Anthroposem postávající pokuřovače (stejně tak je zaujal i Petr Mejsnar neméně statné postavy – pozn. redakce). Při neustálem začátečnickém nastupování a vystupování, respektive spíše padání, chcete-li, pořádně protáhnete tělo – zapotil jsem se snad víc jak při zdolávání kohoutovického kopce na kolobce a druhý den cítil svaly, o kterých jsem ani netušil, že se na mém těle vyskytují. Úvodním martyriem si musí projít každý, tedy snad až na artisty cirkusu Humberto – jak se ale říká, Řím také nepostavili za den a na kole jste v raném mládí také začínali s bočními kolečky a modřinami. Asi tak po hodince jsem byl schopen ujet oněch sto metrů a kynul udiveným přihlížejícím jako císař pán při návštěvě Uher.“ IPS je vzhledem ke své velikosti možné s sebou vzít kamkoliv – do šaliny, schovat pod stůl do práce, do hospůdky na pivo – jen pozor na nechtěné slalomy cestou domů. Z pozice práva bude jezdec na elektrojednokolce nejspíše chodcem, tedy nebudete mít problém s jízdou na chodníku a i v centru města vám budou strážníci s úsměvem salutovat (možná). Až vyrostu, tak si ji pořídím…“ |
Pro úplnost…
Na závěr ještě pár informací, které ve videu nezazněly: Běžnou „cestovní rychlostí“ tohoto přibližovadla je cca 10–13 km/h, tedy nic, kvůli čemu byste museli být obrněni chrániči jako gladiátoři. Já jsem výjimečně jezdil i bez helmy, přestože třeba na koloběžku bez ní „nesednu“.
Podle technických dat je dojezd 25 km (u námi ojezděného modelu s větším akumulátorem). Ten jsem exaktně netestoval, ale nevidím důvod deklarovanému údaji nevěřit – najezdili jsme skutečně spousty kilometrů. Ostatně elektrojednokolka není věc na dálkové trasy, nýbrž spíše na pojíždění po městě a pro tento účel kapacita baterie stačí bohatě. No a kdyby vám energie přece jenom došla, hodíte si 13,2 kg těžkou věc na rameno a mažete domů…
Nabíjení trvá maximálně dvě hodiny, já jsem většinou vyčerpal jen část energie, takže hodinka to obvykle jistila. Rozměrná nabíječka má jednu nepříjemnou vlastnost – hučí jako větrná elektrárna.
Ještě než začnete střádat do prasátka – protože tenhle stroj není zrovna levný, stojí třicet tisíc korun – mrkněte na druhé video. Vždyť jezdit na elektrojednokolce je tak snadné a elegantní…
Plusy a minusy
Nenáročné jednoduché přibližovadlo
Snadné ovládání a jízda
„Wow“ efekt v ceně
…ale
Ne zrovna ideální ergonomie
Zapůjčil
4frtm s.r.o.
Svatopetrská 20
617 00 Brno
tel.:
+420 530 330 662
+420 776 432 460
e-mail: info@4ft.cz
Cena
ke dni 24. dubna 2013: 30 000 Kč
momentálně 2 ks ve výprodeji za 20 000 Kč
Doslov
Když jsem v předchozím odstavci napsal, že jezdění na elektrojednokolce IPS je jednoduché, myslel jsem to vážně, nikoliv jako reklamní žvásty. Toto přibližovadlo mě totiž navnadilo ke koupi skutečné jednokolky. A to je teprve mazec, přátelé! Po asi deseti až patnácti hodinách padání jsem ještě neujel ani metr!
Čímž jsem prozradil, o čem bude další recenze na našem webu. Ale asi tak až za rok… (Nebojte se, něčím to proložíme.)
A ještě bonusové kraťoučké video, aby to Petrovi nebylo líto, že snad byl málo vidět v pohybu:
#1 Matěj 25. 4. 2013 - 07:13
Pěkné, ale elektrické dost nákladné, nějak je ale vývojově přeskočeno tohle:
http://www.extremcentrum.cz/products/magic-wheel/
Tady by mne testovací názor celkem zajímal…
Matěj
#2 robike 25. 4. 2013 - 13:32
Hezká hračka. Kolik je maximální rychlost?
#3 Lindner Petr 25. 4. 2013 - 20:52
Maximum by mělo být kolem 15 km/h. Ono se to nezdá, ale je to docela švunk, když má člověk pod nohama jen jedno kolo a nemá se čeho držet 😉
#4 opicak 25. 4. 2013 - 21:23
Jedna z nejpoutavejsich recenzi :-).
Jinak co takhle skakani? Treba na obrubnik a tak – to prece musi jit :-D.
#5 Lindner Petr 25. 4. 2013 - 21:28
Skákání s více než třináctikilovou věcí pod nohama? 🙂
#6 Matěj 25. 4. 2013 - 21:44
Ta váha je taky faktor, který mne dost odrazuje… Je to taková megacihla. A pak ta cena, ale pohled je na tu jízdu pěkný.
Právě proto i při zajímavé ergonomii mi připadal daleko zajímavější ten Gaus. Oboje by určitě za vyzkoušení stálo.
A stejně – brnda je brnda.
#7 Jose 26. 4. 2013 - 22:18
Souhlasím s Matějem, brnda je brnda. I když pro zbytečně bohaté to může být prima věc na vylbnutí. 😀 Kdybych to měl shrnout, tak bych si to rád zkusil, ale nikdy bych si to coby přibližovadlo nekoupil. Přeci jen ten pocit dvou kol a brzd je k nezaplacení. Zvlášť, když člověk z okna kouká na úpatí naší nejvyšší hory…. 😀
#8 PJ 29. 4. 2013 - 09:54
IKEA vozík 😀 dobrý video
#9 Hans 29. 4. 2013 - 09:58
Me by zajimalo jak lehce (tezce) jde vymenit kolo pri defektu. Popripade jak je to se servisem.
#10 robike 29. 4. 2013 - 14:04
Aha. 🙂 Tak 15km/h je asi rozumné. Asi tak akorát, aby člověk z toho stačil přistát do běhu. Jinak videa super podobně jako tvoje psaní. Těším se hlavně na další recenze koloběžek. Díky.
#11 Petr Kníř 30. 4. 2013 - 18:51
Pěkné, ale ta jednokolka :D, ta mě láká už dávno. No teď je na řadě jiná výzva – pořídil jsem si „lajnu“ (slackline). Takže až rozchodím to železářství v kotníku …
#12 Tomas 13. 2. 2015 - 20:09
Moje osobní zkušenost s jednokolkou: http://www.netor.cz/2015/02/13/recenze-elektricke-jednokolky-tg-t3-electric-unicycle/