Koloběžka a náboje – poradna Honzy Horáka>Priblizovadla.cz
Partner rubriky Koloběžky  

Koloběžka a náboje – poradna Honzy Horáka


Celý článek Vzhledem k množícím se dotazům, nejasnostem, víceméně scestným debatám a k tomu, že jsem to již dříve neprozřetelně slíbil, tak tedy dávám k dobru (či k tomu, jak si z toho kdo co vezme) něco o nábojích. Střílet nebudeme, to by byla debata mnohem obšírnější, takže půjde „jen“ o náboje pro koloběžky.

 



 

Úvod k rozdělení nábojů

Na začátek dovolte faktickou či chcete-li jazykově-terminologickou poznámku: Přestože základní třídění nábojů je na ložiskové (s průmyslovými ložisky) a klasické s ložiskovými pánvemi (tzv. šálami) a kónusy, je třeba vědět, že ložiskové jsou de facto všechny náboje, protože například i kluzná ložiska jsou ložiska. Ale nemusíte mít obavy, my v tomto článku pro přehlednost budeme dodržovat ustálené rozdělení, na ložiskové a kónusové náboje.

U koloběžek je pak velmi důležitá také šířka nábojů. Známe tedy náboje přední s klasickou stavební šířkou 100 mm – bohužel z hlediska dostupnosti a tím nízké ceny používané výrobci koloběžek často i vzadu – a zadní speciální zúžené „koloběžkářské“ (a pro skládací kola – zde zúžené naopak vpředu) „náby“.

Poznámka pro začínající koloběžkáře: V případě problematiky šířky nábojů nejde ani o konstrukční rozdíly samotných nábojů a už vůbec ne o jejich lehkost chodu (byť obojí je samozřejmě také velmi důležité). Jde ale hlavně o stavební rozměry zadních vidlic koloběžek vzhledem k občas probíranému „okopávání kotníků“ nejen o rychloupínáky, ale i o ramena zadní vidlice. K řešení tohoto jsme nejen zde na Přibližovadlech už dávno dospěli a výrobci či individuální stavitelé koloběžek pod naším „nátlakem“ k tomu už dospívají i u nás. Jasné resumé zazní na konci tohoto článku.

Typického představitele úzkých nábojů, zadní, téměř nezničitelnou úzkou klasiku z Kickbika, bohužel jen pro 28 drátů s ocelovou tenkou osou a masivními ložisky (vnitřní průměr 10 mm a vnější 32 mm!) jsem nefotil. Za to mohu jako skromný konzultant nabídnout alternativu pro dvacetidrátový výplet s extratuhou 15mm duralovou osou. Tak nějak jsem to popsal v koloběžkové disertačce. Výsledek je sice trošku oproti popisu zjednodušen, ale možná to bude stačit, jsme na začátku, že?
 

Náboje pro koloběžky – porada Honzy Horáka

Foto autor návrhu Jiří Kuchař

 

Klasické náboje s kontaktním a bezkontaktním těsněním

Kontaktní těsnění čili gumová vnější prachovka spojená s osou tře o náboj, čímž jej samozřejmě přibrzďuje. To je klasika u „bajkových“ nebo crossových nábojů, typicky u Shimana. I zde však existuje řešení proti zmíněné negativní vlastnosti.
 

Koloběžka a náboje – poradna Honzy Horáka

Gumová prachovka je mírně oddálená oproti „fabrické“ konstrukci tak, aby se těla náboje nedotýkala. Výsledkem je markantní snížení tření a tím mnohem lehčí chod „náby“

 

Koloběžka a náboje – poradna Honzy Horáka

Za oddálení může ta speciální (průměrem i tvarem) duralová podložka, která nahradila původní originální ocelovou

 
Klasické náboje se používají i úplně bez těsnění (většinou vzniklé „vybrakováním“ kontaktního labyrintového těsnění z nábojů Shimano, určených původně pro MTB. Viz nákresy:
 

Koloběžka a náboje – poradna Honzy Horáka

Náboj Shimano Deore LX – zde se odstraní (vyhodí) díl č. 2 a 6. Někdo dokonce sráží i ten vnější prstenec z kónusu – díl č. 5 | Zdroj Shimano

 

Koloběžka a náboje – poradna Honzy Horáka

Náboj Shimano 105 – zde se vyhodí díl č. 7 | Zdroj Shimano

 
Jedná se o levný a z hlediska hladkosti chodu účinný tuning, jen je nutná častá údržba (vyčištění + nová vazelína), která se ale pro závodní jezdění vždy před závodem vyplatí. Raritou v této oblasti jsou staré silničářské náboje Campagnollo (v disertačce jsem psal Gipiemme – no to je to psaní po paměti v mých letech, kdy už se o paměti snad nedá ani mluvit), které měly labyrintové bezkontaktní „těsnění“, které vlastně netěsnilo, jen při otáčení náboje nečistoty rovnou vynášelo, či nedovolovalo jejich zanášení do náboje. A to ani v lijáku.
 

Náboje s tenkou a tlustou osou

Omlouvám se, ale klasickou osu jsem ani nefotil, tu snad každý zná. Náznak je na fotografii s kónusy. Níže jsou vidět další víceméně tenké osy. Více-méně pro úhel pohledu a v poměru k průměru použitých ložisek.
 

Koloběžka a náboje – poradna Honzy Horáka

Řešení Novatec

 

Koloběžka a náboje – poradna Honzy Horáka

Řešení Remerx. Na snímku je vidět i štelovací „setinková“ podložka

 
Výhodnost či nutnost tuhé osy jsem popsal už ve svojí disertačce. Jde o tuhost osy na krut vzniklý nesouosostí patek vidlice či jen pouhým přepětím rychloupínacího táhla. Vždycky – u jakéhokoli náboje – jde o to, aby ložiskové dráhy obou ložisek byly navzájem rovnoběžné. To je nutná podmínka pro hladký chod při minimálních provozních vůlích.
 

Koloběžka a náboje – poradna Honzy Horáka

Tlustá osa a konstrukční řešení zde. Tohle se nehne!

 
Nejde ale jen o tuhost samotné osy, ale i těla náboje. To se cení hlavně při tzv. vysokofrekvenčním smyku, případně při stranovém liftingu (smyku).
 

Koloběžka a náboje – poradna Honzy Horáka

Méně tuhý silniční náboj klasického tvaru

 

Koloběžka a náboje – poradna Honzy Horáka

Totéž v modernějším (zde hlavně tužším) „oversize“ provedení. Oba bohužel s klasickou „ohebnou“ 9mm ocelovou osou

 

Náboje dle hmotnosti

Lehká váha a ty ostatní… Pro zajímavost ukázka nejlehčího náboje na světě s ložisky do in-line bruslí. Stavební šíře náboje 74 mm – vhodný pro italské koloběžky BCS.
 

Koloběžka a náboje – poradna Honzy Horáka

Nejlehčí náboj Kinetix

 

Koloběžka a náboje – poradna Honzy Horáka

Ještě jednou Kinetix – tentokrát po pitvě

 

Druhy průmyslových ložisek

Průmyslové neboli strojní či zapouzdřené ložisko je charakterizováno zejména normovanými rozměry, takže je snadno zaměnitelné například za jinou značku či kvalitativní třídu. Podrobnosti viz dále, nyní ukázka typického (utěsněného) průmyslového ložiska:
 

Koloběžka a náboje – poradna Honzy Horáka

Koloběžka a náboje – poradna Honzy Horáka

 

Klasická konstrukce z oceli

Nejlevnější, trvanlivé, největší vnitřní tření ložiska.

Ocelové kroužky a keramické kuličky

Snese vyšší teploty, snížené vnitřní tření ložiska, drahé (velmi).

Plastové kroužky a skleněné kuličky

Neodolává stranovému namáhání, nejmenší vnitřní tření ložiska. Vyzkoušíme…
 

Těsnění průmyslových ložisek
Bez těsnění = nejlehčí chod
Plechové bezkontaktní

Značí se „Z“ či „ZZ“ pokud je to krytí ložiska oboustranné. Poskytuje slušné krytí proti větším nečistotám, tedy zrnkům písku, odvětrává případně vniklou vlhkost. V kombinaci s „kónusem“ vhodného tvaru lze docela účinně omezit možnost vnikání vody i menších nečistot, ale to už je vlastní vychytaná konstrukce celého náboje. V uvozovkách proto, že je to u těchto nábojů s průmyslovými ložisky vlastně matice, nikoli kónus jako takový. Přesto u některých výrobců nesprávně funguje tato matice i jako jakýsi seřizovací prvek vůle v náboji tím, že více či méně tlačí vnitřní kroužky ložisek k sobě a tím sice vymezuje axiální vůle, ale zas nutí běhat kuličky po bocích ložiskových drah a nikoli po obvodu, jak by dle konstrukce měly.

Plastové (plastovo-gumové)

Značí se „RS“ či „2RS“ pokud je to krytí ložiska oboustranné. Toto je nejčastější, je to „bezúdržbové“, ale pokud se jezdí i ve „sračkách“, tak doporučuji – právě zde vidím tu obrovskou výhodu nábojů s průmyslovými ložisky – ta ložiska jednou za čas vyhodit, vyměnit za nová. („Jednou za čas“ je nejdiskutabilnější údaj. I slavná a předražená ložiska DT vydrží za určitého zacházení pouhý rok či méně.)

Rozdělat a improvizovaně vyčistit se průmyslová ložiska taky dají. Špendlíkem se ta těsnění „vydloubnou“, ložiska vyperou v benzinu či lépe v petroleji, kompresorem vyfoukají i zbytky nečistot (což je docela nutné, protože samotné vyschnutí většinou nestačí), „nacvaknou“ zpět krytky, nalisují se ložiska a jedem. Někdo navíc záměrně – pro snížení tření – třebas vnitřní krytky vůbec nazpět nedává.

Nevýhoda „klasických“ kónusových nábojů oproti těm na průmyslových ložiscích je ve „vydření“ kónusů…
 

Koloběžka a náboje – poradna Honzy Horáka

Vlevo dobře zajetý kónus, vpravo vydřený

 
Vydřené kónusy se u starších nábojů ještě dají vyměnit – pokud je ovšem budete vůbec schopni na starý typ nábojů sehnat. Nelesklé, zašedlé kuličky se dají vyměnit taky. Vydřené šály ale obvykle znamenají pro náboj konečnou.

 

Koloběžka a náboje – poradna Honzy Horáka

Vlevo zajetá šála, vpravo vydřená. (Normálně „jet“ se na tom pořád dá)

 

Další problematika nábojů
Co se nám v nábách valí

Kuličky, válečky či ještě jiné extravagance. Jednoznačně doporučuji kuličky. Válečky sice mají větší nosnost, ale na nečistoty jsou právě ony nejcitlivější – mají logicky větší kontaktní plochu, která je náchylnější k „nachytání“ nečistot.

Větší či menší průměr ložisek?

Z hlediska výdrže (zatížení ložisek) jsou jasně lepší masivní ložiska s velkými kuličkami a větším vnějším průměrem (klidně 32 mm) s minimálně 9mm vnitřním otvorem.
Tato ložiska jsou však těžká a vyžadují objemnější „domečky“, které zde tvoří těla nábojů – tím je vše těžší. Pro závody se tedy jde cestou miniaturizace, tím tedy i menší únosnosti, nutnosti častějšího servisování, což ale pro závody nevadí, naopak je to prospěšnější. Vše je ale navíc dražší. Za odtučňovací kůru se platí a také servis pak vyjde mnohdy dráž.

Mazání ložisek

Z hlediska odporu (vnitřního tření) mají nejmenší odpor ložiska nenamazaná – provozovaná na sucho. Ta se ovšem rychle ohřejí, až přehřejí a vše se diametrálně mění k horšímu. „Inlajnisti“ vám doporučí čistotu, čistotu a zase čistotu, nezakrytovaná keramická ložiska a kapičku řídkého oleje do každého ložiska zvlášť. Toto prostě jede. Ale je to o údržbě, údržbě a zase údržbě.
Pro běžný lid, tedy pro nás – promiňte, pokud nechcete být zařazeni do této množiny – stačí speciální voděodolná, ale ne moc hustá vazelína. Hodně lidí, včetně mě, používá starou vazelínu Gipiemme, a to i v nábojích Shimano, kde je opravdu nejlepší co nejdříve nahradit originální průsvitnou nazelenalou a jako med lepivou vazelínu.

Systém upínání aneb rychloupínák vs šroub(y)

Rychloupínák dělá čest svému jménu. Rychle upne kolo do vidlice a umožní i jeho rychlé vyjmutí, to vše bez nutnosti jakéhokoli dalšího nářadí. Na závody koloběžek, kde zatím nikdo v průběhu kolo nemění ani neopravuje, to je vlastně k ničemu. Pro přepravu je to výhodné, ale nikoli nutné. Ten inbusový klíč si totiž většina lidiček s sebou stejně vozí.
 

Koloběžka a náboje – poradna Honzy Horáka

Zvláštní typ rychloupínáku s demontovatelnou pákou

 
Šroub – jeden průchozí či dva z každé strany – je jednoznačně lehčí. Přesahuje patky na straně páčky rychloupínáku o menší kus (cca 5 mm a více), což je u zadního kola více než příjemné. Nevýhoda spočívá v nutnosti použití inbusového klíče (většinou č. 5) pro montáž i demontáž kola.

Ani „rychloupínací“ šrouby však nemají jednotnou konstrukci. Podívejte se na následující dvojici fotografií, aneb když dva dělají totéž – není to totéž.
 

Koloběžka a náboje – poradna Honzy Horáka

 
Nahoře „rychloupínací“ (na inbus) osa pro jakýkoli 100mm přední náboj s dutou osou pro rychloupínák s běžnou tloušťkou táhla 5 mm. Snad je vidět i ta vlisovaná protipovolovací gumo-plastová vložka (pojistka, kroužek, či – jak chcete) na vrcholu matice.

Dole pak M6 (tloušťka šroubu 6 mm) místo M5, původně chybějící protipovolovací gumo-plastová pojistka nyní nahrazena vlisovanou samopojišťovací maticí (není na snímku, vyfocena původní verze). Jasná ukázka vývoje pro zákazníka. Vše se časem ještě doladí.
 

Koloběžka a náboje – poradna Honzy Horáka

 

Usazení drátů v náboji

Pokud jde o maximální tuhost, tak jednoznačně vítězí příruby pro rovné dráty, tedy dráty bez ohybu u hlaviček. A to pro ploché duralové dráty či pro nerezové, byť často barevně laděné.
 

Koloběžka a náboje – poradna Honzy Horáka

Vlevo rovné duralové, vpravo nerezové dráty

 
Obecně zinkované, kadmiované apod. „špice“ doporučuji spíše nebrat. Službu udělají sice stejnou, ale zub času se na nich podepisuje více a navíc viditelně.

Jinak ale rovné dráty mají výhodu odstranění jednoho ze dvou problematických míst, tedy ohybu u hlavičky. Navíc právě zde drát pruží mnohokrát za dobu své životnosti. To obnáší cyklické namáhání, které vede až k defektu – prasknutí. Naopak nevýhodou rovných drátů je jejich problematická dostupnost – a to včetně nábojů – ty taky nevyrábí každý.

K čemu tuhost výpletu?

V praxi mnozí (Petr Vavruša na svých K-bicích rovné, Láďa Provod se „samo-domo“ nábou zahnuté) používají extrémně tlusté, řekl bych motocyklové dráty.
 

Koloběžka a náboje – poradna Honzy Horáka

„Provodovka“

 
U kotoučových brzd z hlediska brzdných sil tu tuhost chápu bez výhrad, tam je i jasná nutnost použití klasického kříženého výpletu (alespoň na straně příruby s kotoučem). Ale jinak? Pořád nevidím ty síly a z toho plynoucí možné ztráty při jízdě na koloběžce. Třebas jsem jen slepec a hlušec, a rád se nechám poučit od znalých. Mně pořád vychází nejlepší kompromis – pevný (tuhý) a při tom lehký ráfek, co se nezbortí při „vymletí“ běžné díry, plus pružný výplet, který jakž-takž pochytá ty větší extrémy.

Pokud chci, aby drát (výplet) pružil, zvolím k tomu optimální, čili zeslabovaný drát. Zabiju tím dvě mouchy jednou ranou, protože přidanou hodnotou je i úspora hmotnosti, a když se výrazně plácnu přes kapsu, tak i zvýšená aerodynamika u plochých drátů (jsou svou tloušťkou už pod 1 mm). Ty řežou vzduch jak nožem. Ale to se od tématu dostáváme jinam, třebas někdy příště. Krom drátů od Sapimu navíc na fotografiích u tohoto článku vidíte od zinkovaného základu i téměř veškerou u nás dostupnou nerezovou klasiku.

No a kterou vlastně nábu?

Lehkou, tuhou, dobře seřízenou a hlavně zajetou! Právě zajetím náboj (ložiska) zahladí, zaleští nerovnosti vzniklé při výrobě – jednoduše si vše sedne, jak má – a získá ten správný „švunk“. No a dozadu vždy úzký náboj a basta fidli! To „fidli“ s výjimkou „běhokol“ 28(26)/28(26)“.

 



Cyklospeciality.cz reklama





, , , , , , , , ,




  1. #1 Mirek 6. 8. 2013 - 22:01

    Dotaz laika,když už kulajnogu mám, tak se nazadní stavbě stejně musím vejít do šířky vidly která je daná. Nebo se dá dát užší náboj s lepšími ložisky i do mojí kostky tour?

  2. #2 Lindner Petr 6. 8. 2013 - 23:10

    Dávat užší náboj než je vidle, je samozřejmě nesmysl 🙂

  3. #3 Fido 7. 8. 2013 - 12:02

    Kulajnogu neznám, polsky to je hulajnoga (čti: chulajnoga). A rozřezat a znova posvařovat a zadní rámovou stavbu díky tomu, že jsem si koupil rám, kterej bohužel používá přední náboj i vzadu je skutečně nesmysl. Při touze po úzký zadní stavbě (nejenom) je potřeba začít znovu od začátku s tím, že už budu vědět, co chci. A není to jen o šířce zadní stavby. Je to komplexní uvědomění si potřeb, přání a tužeb přefiltrovaný přes možnosti peněženky.

  4. #4 Mirek 7. 8. 2013 - 19:12

    Ono takhle pocestene se to pouziva v nareci. Zatim zkousim jak mi to pujde, na zavody se nechystam,neb pro nas Slezany toho moc neni. S Tourkou jsem jinak spokojen, jen ten zadni naboj mi prijde jako slabina, chce to zapouzdrena loziska. Musim to nejak vyresit. Zacit odznovu neni jen tak, kdyz jsem pro brndu nadsen jen ja,nikoli krk rodiny 🙂

  5. #5 OLo 7. 8. 2013 - 22:11

    Kde je možné sehnat úzký náboj pro 20 děr a pro zahnuté dráty, viz. foto autor Jiří Kuchař ?

  6. #6 Fido 8. 8. 2013 - 08:04

    No oslov přímo Jiříka Lojzíku.
    http://www.amulet.cz/cz/kontakt/

  7. #7 xpokor 8. 8. 2013 - 09:18

    Ahoj moc pekny clanek, chtel bych se zeptat nekde jsi psal ze jeden dobry naboj dela Author 145 g (ložiskové, dural osa), muzes napsat o jaky se konkretne jedna?

    Dík

  8. #8 Fido 8. 8. 2013 - 20:11

    http://www.axit.cz/D020727B00-author_naboj_predni_aco-h99-f_32-36-.html
    Je to masivní, velmi dobře (2-násobně) utěsněný, ale díky tomu větší odpor (tření).
    Lepší se mi zdaj nový náby od Remeše, který teď montuje Kostka. Nějak se snad i podílel na vývoji. Jsou to ty červený na Hilkách.

  9. #9 xpokor 9. 8. 2013 - 10:10

    Aha a ty vis jaky jsou? Ja bych rad vymenil naboje na UNI, takze oba siroke 100 mm a u Kostky v nahradnich dilech maj jen SHIMANO.

  10. #10 Fido 9. 8. 2013 - 13:48

    No projel jsem se na nich, votočil v rukách a zkusil doběh = výbornej. Maj prý taky dvojitý zatěsnění, ale osobně jsem je rozdělaný neměl a z jedný zkoušky se taky nedá paušalizovat a dávat kategorický závěry. Sólo jsem je v nabídce neviděl, zatím. S tím má Remerx odjakživa problém.

  11. #11 kamil 8. 12. 2013 - 17:58

    Zdravím, zakoupil jsem šmrncovní trojanovku staršího data. A teďkom zjišťuji jak jsou mé znalosti chatrné. Zadní stavba je užší cca 95 mm náboj, takový se ale asi nevyrábí. Jak toho docílit? Musím si postavit nová kola , jsou tam silniční závodní pláště a musím si to uzpůsobit na vyšší zatížení. Díky

  12. #12 Fido 9. 12. 2013 - 10:22

    Ta šířka je 100% 100mm, jen to musíš trošku (5mm) roztáhnout od sebe. Asi je tam pnutí. To bejvá docela běžný. Jinak, copa je to zač? Japa vypadá? Fotka by nebyla?
    Nač kvůli zatížení (jakýmu?) stavět celá nová kola? Nechápu. Silniční udržej více než dost. Spíš jde o povrch, na kterým se bude jezdit, nikoli o zatížení. Trošku to rozveď a specifikuj.

  13. #13 kamil 11. 12. 2013 - 17:22

    Je to ocelový závodní rám, přední kolo 26″ s 18 špicema, zadní kolo 20″ s 24 špicema . Vážím cca 100 kg a tím jak je ta kolobka lehoučká mám obavy ať ji někde nezlomím. Foto můžu poslat mailem. No a co se týče povrchu tak nejvíce na asfaltu i když nevyloučím ani lehký terén.

  14. #14 Fido 11. 12. 2013 - 21:14

    100kg pořízek na trpasličí kolobce. Tak to si byl Ty co vyfouk tu Trojanovku za 3000,-Kč? A budeš na ní i závodit?

  15. #15 Benny 12. 12. 2013 - 08:59

    Kdyby ne, tak bych ji za neco vymenil 🙂

  16. #16 kamil 12. 12. 2013 - 15:53

    Za to vyfouknutí se omlouvám, na závody zatím ne páč zdejší kraj na to není zvyklý a tím tu nenarostla koloběhová základna.

  17. #17 kamil 20. 12. 2013 - 09:31

    Zdar, pro Bennyho, nabízím závodní koloběžku na galuskách. Fotky k dispozici mailem. Výměna či prodej možný.

    Kamil

  18. #18 Benny 23. 12. 2013 - 21:05

    Kamil: napis mi na xbenny@seznam.cz

  19. #19 Miila 7. 2. 2014 - 00:11

    http://gingko-spezialradteile.de/gingkoshop/en/Wheel-Accessories/Hubs/Gingko-Front-Wheel-Hub-Aero-126-gr-24-hole.html

    Taková vychytávka pro ty, kdo musí malé kolo napasovat do 100mm široké vidle.
    Původně aerovychytávka – někdo totiž v tunelu zjistil, že široký náboj + „flange“ blízko u sebe = menší aerodynamický odpor než úzká nába + úzká přední vidle = minimálně o „dva fousy“ menší odpor než klasika 🙂

  20. #20 Lindner Petr 7. 2. 2014 - 11:42

    To vypadá dobře! Akorát si marně představuju to úzký kolo v normální vidli. Ale třeba to vypadá dobře 🙂

(nebude zveřejněn)


Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Rozumím