Dilema: 20 versus 28 palců zadního kola závodní koloběžky

Celý článek Těm, kteří sledují koloběžkářské závody, nemohlo uniknout, že se v poslední době začíná rozmáhat jakýsi trend kol o průměru 2 × 28 palců. Ano, obě kola stejně velká – už i 20 palců je málo… Byl jsem požádán o zhodnocení této ošemetné záležitosti, a přestože nemám téměř žádnou osobní zkušenost, pokusím se o to.

[ad#sklik-468-x-60]
Móda nebo nutnost?

Nejprve bych chtěl uvést, že na rozdíl od změny mezi 18″ a 20″, kde považuji situaci za naprosto jednoznačnou ve prospěch dvacetipalcového rozměru z důvodu mnohem větší variability výběru plášťů a téměř nezměněným rozměrům – a tím i jízdním vlastnostem koloběžky jako celku – tak v případě dilematu 20″ vs 28″ si jednoznačnou odpověď netroufám dát. Proč?

Protože bych musel znát budoucí vývoj v mnoha směrech, a to především:
1. na jakých tratích se budou závody do budoucna jezdit
2. jak se budou vyvíjet jednotlivé disciplíny
3. systém hodnocení dlouhodobých (ročních) soutěží
4. jaká nařízení, normy a doporučení národních, evropských a světových organizací zaštiťujících koloběžkový sport vyjdou v platnost

Koloběžkové dilema – 20 nebo 28 palců?
Jaké jsou zásadní rozdíly mezi těmito dvěma koloběžkami? Snažte se to odhalit sami. Výsledek zjistíte na konci článku

Nyní to bez ladu a skladu postupně shrnu. Už v současnosti se dle agentury JPP jezdí „dlouhé“ distance (cca 40km maraton odpovídající např. běhu, i když zde bych v případě koloběžek viděl tu vzdálenost zhruba dvojnásobnou) převážně na rovinatých profilech tratí. Tedy hlavně za našimi hranicemi. Navíc v rámci dlouhodobých soutěží je možno několik výsledků škrtat, a tak není nutné zúčastnit se všech závodů. To je chvályhodné z důvodu nemoci či značných vzdáleností. Pokud je to ale možno „vykaučovat“ tak, že se tím vyhnu jediným dvěma kopcovitým profilům tratí v sezóně a nasbírám body jen na ostatních plackách, je to v pořádku?

Každopádně v tomto případě je to zcela jednoznačně ve prospěch vysokých kol. Pokud naopak bude trať na uzounkých cestách v parcích s prudkými změnami směru i o více jak 90°, s krátkými rovinkami a jen mírně zvlněná, tak zde je situace zase ve prospěch kol nízkých. Tedy v mužské kategorii a nijak radikálně své závěry prosazovat nebudu a ani nemůžu, protože nadále tvrdím (ne sám), že záleží na tom, kdo stojí na tom stupátku.

Fin Alpo Kuusisto a jeho stroj Kickbike RaceMax 20 | Foto Pavlína Soukupová
Fin Alpo Kuusisto a jeho stroj Kickbike RaceMax 20 | Foto Pavlína Soukupová

Z hlediska disciplín (současných, co bude dál?) je při pohledu do výsledkových listin mužských kategorií vidět, že na 400 m sprint na atletické dráze je výhodnější menší kolo a tady si troufám tvrdit, že nejen zadní. Pokud se pořadatelem takticky zvolí jízda kolem „kruháče“, kde s vysokou pravděpodobností bude z důvodu více zakřivené trajektorie dráhy, náklonu stroje a rozdílných adhezních vlastností různých průměrů kol docházet k ustřelování těch menších průměrů, pak už to není tak jednoznačné.

Z hlediska technických listů, nařízení apod. je situace naprosto nepředvídatelná a jde ve významné míře o lobbing výrobců, prodejců apod. Z prostředí mně vcelku dobře známého, tedy cyklistiky, je příkladů bezpočet. Víceméně je neustále upravována pozice jezdce cestou stanovování rozměrů kol a jejich doplňků (např. hrazdy a nástavce na časovky) tak, aby vliv novinek byl omezován. (Bez těch úprav by jistě došlo k tomu, že by se v současné době závodilo v rychlostních disciplínách už pouze na lehokolech.) V koloběhu tato omezení a regule prozatím nejsou, ale už se vynořují hlasy, že ty dvojnásobné osmadvacítky už vlastně ani nejsou koloběžky…

Trocha matematiky

Z pohledu dostupnosti, servisovatelnosti a šíře nabídky jednoznačně vede rozměr 28 palců. Ráfky, dráty, náboje a obutí plně odpovídají předním kolům jízdních kol. Z hlediska jakési „nervozity“ při projíždění zatáček je taky klidnější pocit na větších průměrech – jízda je jako po kolejích.

Větší průměr kola má také menší valivý odpor – zase výhoda pro 28″ kola. Tady bych odkázal na str. 6 své „disertačky“ , kterou si lze stáhnout z tohoto odkazu. Sice dojde v čitateli vzorce k nárůstu hodnoty – d – z důvodu použití užších plášťů, ale nijak závratně, kdežto podíl – R – vyplývající z poloměru kola naroste zhruba o jednu třetinu. Navíc větší průměr kola se lépe vypořádá s nerovnostmi vozovky.

A ještě ke všemu zde přistupuje z důvodu stavebních rozměrů „velké“ koloběžky (myšleno 28/28″) i jiný – lepší – poměr rozložení hmotnosti mezi přední a zadní kolo v průběhu různých postojů (průběhu pohybových fází od nášlapu k dokončení odrazu) na kolobce u té velké varianty, a tím k menšímu valivému odporu sestavy. Místo působení těžiště se nemění, ale o cca 30 % je výhodnější rozložení hmotnosti jezdce mezi přední a zadní kolo a odhaduji to na 65 % zátěže na zadek a 35 % na předek, jako u závodního silničního kola (60/40 %). S malým zadním kolem bych ten poměr viděl tak na 70–75 % na zadní a 25–30 % na přední kolo.

Koloběžkové dilema – 20 nebo 28 palců?

Nevím, jestli jsem tímto odhalil Groeneveldovu v praxi ověřenou teorii a „objevil Ameriku“, ale slovy otce sester Reijneových a též nadšeného koloběžkáře, který se koloběhu, trénování sebe a ostatních věnuje už přes 21 let: „Ne, že bych na tý velký koloběžce byl na maximech nějak výrazně rychlejší, ale jede se na ní tak nějak lehčejc!“ A výsledky Holanďanů ve srovnání se zbytkem světa to potvrzují. Dále tkví úspěch ve sníženém postoji a stylu jízdy „holandským“ způsobem. O tom ale snad někdy příště.

Z hlediska hybnosti (tady je naopak přednost velkých setrvačných hmot) vede opět jednoznačně vysoké kolo. Z hlediska nárůstu rozměrů, tím zmenšené obratnosti a ztíženým možnostem přepravy (u závodního stroje nepodstatné) je naopak výhodnější menší rozměr.

Menším jezdcům (jako já, cha) vysoké zadní kolo svléká kalhoty! Stačí se víc snížit a prodloužit odraz. Musel bych jet na ultradlouhém PGčku „Růženky“, aby k tomu nedocházelo. (Růženkou je myšlena špičková holandská závodnice Rosanne Reijne a PGčko je její karbonový speciál – pozn. redakce.) Kromě toho, že to PGčko je nejlehčí velká koloběžka na světě, tak je i nejdelší, respektive nabízí stavebně největší prostor pro jezdce (viz obrázek níže). Tedy vodorovnou vzdálenost dvou kolmic spuštěných k vodorovné podložce z místa dorazu paty stojné nohy nebo jinak řečeno nejbližšího bodu na vrcholu pláště zadního kola směrem k přednímu náboji kola a z místa středu hlavové trubky v místě horního ložiska hlavového složení. Doladit se pak dá už jen délkou a sklonem představce.

Koloběžkové dilema – 20 nebo 28 palců?

Nedá mi to, abych tu nevyzdvihnul toho, jehož tvůrčí invence je v těchto strojích promítnuta. Držitel současného rekordu Piet Groeneveld, který na koloběžce za 24 hodin ujel bez 100 metrů celých 546 km! Na snímku on a jeho stroj. Mimochodem Piet je ročník 1964, jako například také koloběžkový mág Hannu Vierikko…

Piet GroeneveldKoloběžka Pieta Groenevelda
Univerzál nebo speciál?

Vrátíme-li se k našemu původnímu dilematu, pak hmotnostně, a to hlavně z hlediska setrvačných hmot, je skóre silně ve prospěch menších průměrů. Tady je předností silná ochota zrychlovat, známá například u skládacích kol. No a právě proto, že mezi odrazy dochází vždy ke zpomalování a při nich ke zrychlování (malé, ale neustálé potřeby zrychlování umocněné většími rozdíly ve stoupáních), tak pro univerzální závodní a nejrychlejší sportovní ježdění se mi jeví jako nejvhodnější rozměr 28″ (26″) předek a 20″ zadní kolo.

Plzeňská (Trojanova-Peštova?) koloběžka Ládi Provoda
Plzeňská (Trojanova-Peštova?) koloběžka Ládi Provoda

Smysl 28″ zadního kola vidím na rovinách. Pokud bude nadále tlak nejen z hlediska geografických podmínek (Holandsko, Finsko aj. – roviny) na pořádání rovinatých závodů, kde se dá ohromovat dosahováním vysokých jízdních průměrů, tak to u 28″ zadních kol může i na dlouho skončit.

No a zde je ten nahoře slibovaný výsledek hádanky. Koloběžka na obrázku vlevo má dolů zalomená řídítka – umožňuje „low pozici“ (nižší úchop), tím větší sklon trupu (jeho vodorovnější položení), a s tím spojenou lepší aerodynamiku. Takto to jezdí sestry Reijneovy. Stavebně se jedná o jedny z prvních PGček, které měly nejprve „malé“ 18″ či 20″ kolo a suprovými karbonovými nástavci na zadní vidlici se z nich staly „lodě“ s oběma 28palcovými koly. Níže je detail zadní stavby této koloběžky, kde je to patrné.

Je to tedy nejlépe zvládnutý univerzál, který jsem zatím viděl, a jenž umožňuje volbu velikosti zadního kola pouhým odmontováním těch nástavců a nasazením původního „malého“ kola. Přesto je zarážející, že nikdo, kdo tuto koloběžku jezdí, se ani na okamžik k němu nevrátil – a to ani ve sprintu, ani na velmi kopcovité a i jinak členité trati loňské EC v Liberci-Vesci, která by jinak svými parametry k použití malého zadního kola vybízela. Tohle je pro mne ten rozhodující moment. Kdykoli bez problémů mohou zvolit návrat, ale nikdo z nich to zatím neudělal!

Koloběžkové dilema – 20 nebo 28 palců?

Obrázek vpravo je koloběžkou pro vyšší postavu vítěze letošního Evropského poháru Martijna Tiemense. Obdobnou koloběžku má i MS v kriteriu v letošním roce Wenda Zuiddam – obrázek níže, která ovšem používá také „low pozici“. Rozdíl je v zadní stavbě, kdy tato koloběžka je stavebně určena pouze pro 28palcové kolo.

Koloběžkové dilema – 20 nebo 28 palců?

Když to sám zhodnotím, tak jsem vlastně nikomu neporadil, že? Tak to ale někdy chodí…
Mimochodem, u nás na 2 × 28″ kolech doposud nikdo nejezdí. Uvidíme tedy příští závodní sezónu.

Sdílej:

Share on facebook
Share on twitter
Share on whatsapp
Share on email

48 komentáře

  1. Tak jsem pár dní marně přemýšlel nad možnými výhodami použití menšího kola vpředu… Kvůli zachování prostoru pro jezdce vlastně použití menšího kola nezmění rozvor, tedy pokud…
    Chtělo by se někomu okomentovat nápad udělat přední hliníkovou vidli bez offsetu (předsazení)? Pro 26″ kolo by pak úhel trubky hlavovýho složení 75st. dával stopu 8,4 cm, což je až, až. Vidle by měla pružit znatelně méně než u běžné cyklo geometrie, stabilita dobrá, přední kolo doslova o “pár palců” vzadu (prostor pro koleno tam bude)-tedy menší rozvor, víc váhy na předním kole…
    Vidle bude trochu trpět, jezdec taky, ale co… :)
    Dobrý pomocník pro podobné úvahy : http://www.kreuzotter.de/english/elenk.htm

  2. Opět “Super odkaz” Miilo!
    To Petr: stopu by to nedrželo, pokud by byl hlavovej úhel 90°. To předsazení stopu zkracuje, ale hokej v tom dělá průsečík kolmice spuštěný ze středu kola se zemí. Není nijak výhodný ho mít za bodem dotyku kola se zemí.

  3. To Petr : Jako děti jste neprotáčeli “řidítka” o 180st, aby se Vám lépe jezdilo bez rukou??? :)
    Běžných 73st. a 43mm offsetu u 28″ kola odpovídá jízdními vlastnostmi přibližně 80st. bez offsetu…To by si ale cyklista kopal do předního kola a na horším povrchu byl trochu vyklepanej :)
    P.S. Vím, že se to celé “jakoby” příčí zdravému selskému rozumu :( Stane se ale, že třeba čínský výrobce se zkušenostmi s výrobou kočárků a nákupních vozíků vyrobí “omylem” dětské odrážedlo nebo kolo s negativním offsetem a maminky se pak diví, že na tomhle kole to jejich dětem “jde líp” :)

  4. Samozřejmě, že jsme otáčeli řídítka, ale to neřeší nulovej offset. I negativní offset je offset… Třeba skládací koloběžky Xooter ho mají už z výroby. Ale mají ho! A zrovna u těchto mrch s malejma kolama by nemusel bejt žádnej – a je tam… Já jsem si skoro jist, že je to blbost, i když se mě tady snažíte přesvědčovat o opaku :)

  5. No, cizojazyčné literatury k tématu geometrie řízení je mraky, víceméně se autoři shodují na výše popsaném, zároveň upozorňují na “kontraintuivitu” problému a zakořeněnost představy, že s offsetem roste stopa a zvyšuje se stabilita, což je v rozporu jak s teorií, tak s výsledky testování v cyklistice a hlavně motorismu. Pro jednoduchost jen odkaz na výrobce jízdních kol, který nulový offset používá.
    http://www.fkc-concept.com/

    Otázka je, jestli kvůli pár dílčím pozitivům obětovat možnost používat standardní karbonové vidlice. Stejně tak i pro oko by tato varianta nebyla ideální.
    Nicméně, první prototyp 26×26 bude tedy se “zero rake” :)

  6. Ahoj Fido, prototyp už jezdí, jezdí dobře. Foto možno mailem.
    Prozatím jen pracovní nášlap z 2 Al 7075 jeklů 40x20x2 “vyztužených” na památku Tvého výroku o podobnosti s Vellou zevnitř jasanem :) No, 20mm vysoký nášlap z Al pro rozvor 1220 prostě kvůli pružení nejde. Deska s váhou kolem 3 kg by pružila tak přiměřeně :)
    Neumí tu někdo třeba sehnat karbonové jekly?:) 40x20x4 by byl absolutní ideál…
    Aktuální váha rámu s posuvem hlávka i hlávkem je 3250g, vidle 650g. Prostor pro jezdce 70cm a pracně “minimalizovaný” rozvor 122cm. Vidle bez offsetu je fajn, i bez rukou to jede :)
    Tak to jdu projet, snad mi ten teoreticky nesvařitelný 7075 rupne cestou do kopce.. Jo, cena u Mrázka bude kolem 10 za rám a vidli, 20% dolu od 5 kusů.
    Kdyby se někdo chtěl podílet zakoupením kolobky v rámci vývoje, bude to malý krok pro člověka, ale… :)

  7. Zkusím dát fotky někam, kde budou přístupné všem..
    OTÁZKA : Kolik gramů navíc na rámu byste byli ochotni obětovat, aby byla nášlapná deska o 5mm “nižší” při zachování tuhosti???
    Díky předem za odpovědi :)

  8. Miila: Nechceš poslat fotky i mě, že bych to sem pověsil? Ať se pokochají čtenáři Přibližovadel. A třeba o to někdo bude mít zájem… Kontakt viz Kontakty níže.

  9. Fido: pokud ty otázky jsou na mě tak ne nezávodím, ale rád bych to letos zkusil :) . Jsem zvědav na tuto kolobku, ale osobně si budu pořizovat něco jiného.

  10. Chtěl bych si na kickbike sport g4 dát místo 18″ kola dvacetipalcové. Viděl jsem na fotkách různé varianty nástavců do dvojpatky, kterou KB mají. Chtěl bych zachovat funkčnost zadní brzdy a zachovat výšku stupátka při stejném obutí zadního kola (18 versus 20+nástavec). Neměl by někdo už nakreslený takovýto nástavec? Stačí jen zhruba, abych se měl od čeho odrazit. Nakreslím to v CADu a můžeme to tady třeba někde pověsit i pro ostatní náruživé tunery:-). Sám na výrobu nemám prostory ani vybavení, ale známý by mi to podle výkresu vyrobil.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít