Česko je podle výrobců koloběžek, kteří kromě zásobování tuzemského trhu také exportují – převážně na západ od našich hranic – zemí malých koloběžek. Respektive koloběžek s malými koly. Zatímco „zápaďáci“ mají rádi kolo-koloběžky, nám stačí málo. A když se to málo dá ještě složit, jsme na vrcholu blaha.
Prolog
Mibo Tiny je mojí prázdninovou noční můrou – trvalo skoro dva měsíce, než jsem se dostal k sepsání recenze této koloběžky. Nebudu se vymlouvat na zranění nohy, byť i to mě zdrželo. Nebudu se vymlouvat ani na to, že jsem měl spoustu jiné práce, jakože je to samozřejmě pravda. Jsem holt člověk líný od přírody a v teplém létě mě moc nebaví sedět u počítače, u kterého navíc sedět musím už takříkajíc z povahy své práce. Tak se na mě, prosím, nezlobte a užijte si o to více recenzi skládací koloběžky Mibo Tiny.
Konstrukce
Mibo Tiny nezapře svůj původ, zároveň však představuje „novou vlnu“ koloběžek této značky. Ta je charakteristická inovovaným provedením krku, kdy původní prolamované profily byly nahrazeny elegantnějším obloukovým prohnutím. Na druhou stranu – Tiny na nic a nikoho nenavazuje – je to zcela nový model v portfoliu Miba.
Koncepčně jde o relativně malou koloběžku se dvěma dvanáctipalcovými koly a přidanou hodnotou v možnosti složení. Pojem „relativně malou“ jsem použil záměrně – Mibo Tiny má totiž poměrně dlouhý rozvor, který je například oproti K-bike K6 o 120 mm delší. To má samozřejmě vliv jednak na celkové rozměry a rozměry po složení, druhak ale také na jízdní vlastnosti. Čtěte dále ve stejnojmenné části recenze.
Díky delšímu rozvoru je prodloužené také stupátko, tradičně u Miba nahoře pokryté protiskluznou gumou. Stupátko má na délku rovných 400 mm, vpředu je široké 80 mm, směrem dozadu se rozšiřuje na 100 mm. Opět v duchu firemní kultury je nášlapná plocha vpředu vyšší než vzadu, což oceníte, až se, podobně jako já, zadrhnete na obrubníku (s jinou koloběžkou – viz tento článek).
Konstrukce využívá ocelové profily, z neželezného kovu jsou pouze komponenty jako řídítka, brzdy, ráfky apod. Mibo Tiny si můžete pořídit buďto v černé nebo v bílé barvě.
Skládání
Stejně jako stájový kolega Mibo Mastr se i Tiny skládá na principu „zlomení“ rámu v kloubu na spodu krku. Zámek kloubu má pojistku, takže i kdybyste si nějakým zázrakem nohou otevřeli rychloupínák, koloběžka se sama o sobě nerozloží.
Složená koloběžka má rozměry 98 × 47 × 27–30 cm (hloubka podle použitých řídítek). Balíček je to poměrně „placatý“, což je samozřejmě dobře, bezmála metrová délka svádí vcelku logicky ke skladování a převážení v poloze na výšku.
Další otázka zní: Co s řídítky? Mibo nabízí v současné době tři možnosti. V základní ceně jsou řídítka s představcem s rychloupínací kotvou, která se jednoduše i s představcem bez nutnosti použití nářadí vyjmou z hlavové trubky.
Pak existují ještě dvě provedení, kdy představec s řídítky zůstává namontován a nějakým způsobem se složí řídítka. Jedno z nich – nejdražší příplatkovou, ale skvělou variantu – jsme měli při testování. Jsou to řídítka německé firmy Ergotec s provozní šířkou 57 cm, která se po složení zúží na 14 cm.
Řídítka samotná mají integrovaný „polopředstavec“ o délce 50 mm, ve spojení se stavitelným 85mm představcem Promax jde o dokonale polohovatelnou sestavu. Samotný představec je možné naklánět od 0 do 50 stupňů nahoru.
Mibo o této koloběžce na svém webu udává, cituji: „Určená dospělým i dětem, vhodná do auta, karavanu, lodě apod. Pro jezdce s výškou postavy 110–180 cm.“ Já dodávám, že v případě použití příplatkových řídítek Ergotec se stavitelným představcem Promax na této koloběžce nemohou mít problém ani čahouni výšky kolem 190 cm, což tvrdím z vlastní zkušenosti a myslím, že ani dvoumetrový kolobrndař by si nestěžoval. Ostatně všimněte si na fotografiích, že já jsem měl řídítka nastavená ještě docela uměřeně.
Psal jsem o třech variantách řídítek – ta třetí je zatím ve vývoji – s důvěrou se obracejte na firmu Mibo. Sám jsem tato řídítka neviděl, takže nemohu sloužit ani názorem a už vůbec ne zkušenostmi.
Jako volitelné příslušenství si můžete ke koloběžce Mibo Tiny dokoupit transportní brašnu. Ta se, kromě eliminování nebezpečí zašpinění od „holé“ koloběžky, hodí také kvůli pohodlnějšímu přenášení.
Brašna je navržena tak, aby se dala po složení jednoduše pomocí pásků se suchými zipy připevnit na řídítka koloběžky – nic vám tedy nebrání, abyste ji nevozili stále s sebou.
Kromě brašny je k mání přepravní popruh, který jednak fixuje koloběžku ve složené poloze a také slouží k nošení stroje přes rameno. Popruh jsme v době testování neměli k dispozici.
Cena brašny činí 790 Kč, přepravní popruh by se měl vejít do dvou stovek.
Komponenty
Předesílám, že Mibo Tiny jsme testovali v nadstandardní výbavě. De facto kromě brzd a blatníků bylo vše v příplatkové verzi.
Celokovové blatníky netřeba obsáhle komentovat, začnu tedy od brzd. Tiny využívá „véček“ základní řady Shimana BR-M422, a to jak samotných brzd, tak i standardních špalků a páček. Sestavu propojují bowdeny značky Alligator. Vše funguje bezvadně! Pokud jste se někdy setkali s nepříliš dobře brzdící 12palcovou kolobkou, pak na všechno zapomeňte. Mibo Tiny brzdí na jedničku. V některé z předchozích recenzí Miba jsem napsal něco o „konstruktérském placebu“ brzd montovaných tak, aby byly kolmo k tečně ráfku – jak to má i tato koloběžka Tiny. Přiznám se, že názor o placebu pomalu začínám opouštět…
Na námi ježděném modelu Tiny byla kola místo „obyčejných“ kónusových nábojů osazena výbornými náboji slovenské firmy Novatec s průmyslovými ložisky. Ale…
Ty jednak mají na můj vkus – ale hlavně na velikost 12“ kola – tak trochu zbytečně moc otvorů na dráty výpletu. 32 „špic“ je jednoduše zbytečně mnoho. Netvrdím, že by se měl při deklarované nosnosti 150 kg (stejně ji – mimochodem – nemají pláště…) vynechat každý druhý drát, ale každý čtvrtý se už opomenout dá. A hned je z toho odlehčenější kolo.
Počet drátů ale není zásadní problém, větší průšvih je použití širokých cyklonábojů na malé 12palcové ráfky. Jak to zcela správně popsal Honza „Fido“ Horák ve své koloběžkové disertačce (str. 17), v této kombinaci jsou niple drátů v ostrém úhlu vůči ráfku a tudíž zřetelně vyčnívají nad jeho vnitřní plochu. Vy to jako uživatelé samozřejmě nevidíte – dokud nedostanete defekt. Při jehož opravě následně zjistíte, že jste nepíchli, nýbrž se duše prodřela o jeden z trčících niplů. To je pro výrobce důvod k vylepšení pásky do ráfku, i když…
Jsem přesvědčen, že kromě okopávání kotníků (všimněte si, že v souvislosti s touto koloběžkou jej nezmiňuji) je problém trčících niplů dalším důvodem k „masivnímu nasazení“ užších nábojů. Přesněji řečeno k „započetí používání“ a poté „masivnímu nasazení“. Ty koloběžky si to fakt zaslouží (o uživatelích ani nemluvě)! Poznámka redakce: Toto platí i pro ostatní výrobce s výjimkou těch, kteří již zúžené náboje používají.
Testovaný stroj byl obutý do plášťů Schwalbe City Jet, které patří k tomu (málu) nejlepšímu, co lze pro dvanáctipalcová kola koupit. Standardně Mibo dodává Kendy Khan, které se časem ukázaly také jako výborná volba. O řízení již řeč byla v části Skládání, pojďme tedy proto rovnou k jízdním vlastnostem.
Jízdní vlastnosti
Už jsem to napsal v sekci Konstrukce – Mibo Tiny má nadstandardně velký rozvor, který, kromě jiného, zaručuje výborné jízdní vlastnosti. Koloběžka má skvělou stabilitu, perfektně drží stopu a jediné, na co musíte dávat pozor, je velikost výmolů – malé přední kolo prostě nepřejede tu stejnou díru jako třeba koloběžka s 20palcovým a větším předním kolem.
O výborné účinnosti brzd již také řeč byla, opak – zrychlení – už je jen na vás. A také na hmotnosti samotného stroje, která je bohužel jednou z věcí, které se mi na něm nelíbí. Více v následující části této recenze. Nicméně sekci Jízdní vlastnosti si můžete odškrtnout jako vynikající.
Celkové hodnocení
Začnu tam, kde jsem v minulém odstavci skončil – hmotností. Námi testovaný stroj vážil přesně 10,22 kg. To je hodně a nikdo mě nepřesvědčí, že by to snad u 2× 12palcové kolobky mělo být normální. Ani v případě, že je skládací… Uznávám, že to, na čem jsem jezdil, bylo skvěle tuhé, nicméně je třeba koloběžku, která evidentně není určena na závody – kde se tuhost vyžaduje – konstruovat takto?
Nepočítal jsem to a ani nebudu, ale tu a tam menší „jäckl“ v konstrukci (20 × 20 mm místo 20 × 30 mm), občas o něco míň špic ve výpletu (testovaná kompletní obutá kola vážila 0,98 kg – jedno samozřejmě…), lehčí plastové blatníky a jiná dietní opatření by jistě dokázala tuto koloběžku o řekněme kilogram odlehčit. To by se mi líbilo více.
Abych ale jen nekritizoval: Mibo Tiny je rozhodně stroj, který svoje místo na trhu má. Pro uživatele, kteří z jakéhokoliv důvodu v jistém okamžiku potřebují koloběžku „zmenšit“, může mít velkou cenu. Jízdní vlastnosti jsou výborné, vyšší hmotnost zkrátka musí utáhnout silou (čímž ji zpětně neobhajuji).
Vrátím-li se ke vzpomínané ceně, pak Mibo ji vtipně nastavilo (v základní konfiguraci) shodně s modelem Mastr a já bych docela rád věděl, která koloběžka ve střednědobých až dlouhodobých prodejích porazí stájovou kolegyni. Já svého favorita mám, ale nyní ho neprozradím. Co vy byste na to řekli? Vyjádřete se, prosím, v diskusi pod článkem.
Ve zkratce
Kvalitní konstrukce a dílenské zpracování
Výborné jízdní vlastnosti ve své třídě
Skladnost
…ale
Široké náboje
Vyšší hmotnost
Výrobce
Břetislav Michálek – MIBO Koloběžky
Sokolská 105
756 61 Rožnov pod Radhoštěm
tel.: +420 571 625 650
e-mail: mibo (at) roznov.info
Cena
ke dni 19. 7. 2012
6 300 Kč
(nadstandardní komponenty v recenzi za příplatek – náboje: 1 000 Kč, řídítka: 1 800 Kč, vak na koloběžku: 790 Kč)
Koloběžka Mibo Tiny byla fotografovaná v ateliéru fotostudia Starling
35 komentáře
Tak mně se tahle brnda líbí. Ale když už je cenově stejně s masterkou, tak bych rozhodně šla do většího předního kola. Už jsem párkrát letěla takhle přes řídítka držkou napřed a s menším předním kolem bych nejspíš lítala častěji. A zas až takový fanda do letectví nejsem. :-)
Kolobka je pěkná, skládací modely mě celkem zajímají, ale 12″ vpředu moc nehovím a ta váha je fakt moc.
Pak mám ještě dotaz mimo mísu z úplně jiného soudku. Co říkáte na cenu samotných rámů Kostka a hotových kolobek, sou rámy předražené nebo hotové kolobky osazené aušusovými doplňky?
Letectví bych se nebál – proti K5,K6 při stejném postoji (nastavení řidítek) těžiště zhruba o 10cm posunuto vzad (vzhledem k přednímu kolu).
Nicméně český smysl pro slovní humor nezná hranic a výrobci si zdatně konkurují. KOLOběžka KOSTKA nebo mibácký tiny 10.2 kg TINY scooter…:)
S tím profilem je to problematické – 20×20 je sice lehčí, ale symetrický průřez bude více náchylný k ohybu. Za předpokladu, že je onen použitý 20×30 „postaven na kratší stranu“, je právě tohle příčina výše zmíněné tuhosti.
Ten jekl je bohužel naplocho…
K Thomas: Kupoval jsme s kamarádem samostatné rámy Kostka Racer. Kus vyšel cca na 3700 Kč, celá koloběžka je nabízená za 10500. Já to vidím jako odpovídající poměr a celková cena mi vzhledem k osazení připadne o.k. Ve finále se člověk dostane při individuální stavbě s cenou ještě výš, na druhou stranu má stroj přesně podle svých představ.
K tomu výpletu těch 12 palcových kol… kvůli tak hustému výpletu je docela velký problém při huštění. Je tam strašně málo prostoru a blbě se manipuluje s pumpou a troufám si tvrdit, že kdo má větší ruce, bude mít velký problém, protože je tam jednoduše nenarve.
2Vasa: ke cti Miba je třeba uvést, že na koloběžce byly duše se zahnutými ventilky (ostatně na fotografiích je to jasně vidět), takže s huštěním – no problem… ;)
U těch 12″ kol se s ventilkem či hadičkou manipuluje dobře ukazováčky. Mám ruce č.10(docela „lopaty“) a není s tím žádný problém. Ale chvíli mi trvalo, než jsem na tuhle manipulaci přišel. JInak krásná recenze. A co se týče té váhy, ta kolobka díky té masívní konstrukci nepruží, a to je prostě při odrazu výhoda. A co se týče toho množství špic, ať jejich hodně, protože v zatáčce ta brnda bude do bře sedět. Taky mám na obou brndách profikola(hodně špic), a v zatáčkách jsou pevné.
Tak tohle bych chtěl zdůvodnit ze široka. Asi jsem blbej, ale takhle stroze mi to nedochází!
Předem děkuji.
Vlad. – „A co se týče toho množství špic, ať jejich hodně, protože v zatáčce ta brnda bude dobře sedět.“
Pokud mohu poprosit o vysvětlení (širší), tak prosím. Takto ve zkratce to nechápu. Dřív byly na kolobkách i plechový disky, ty by tedy byly nejlepší?
Vlad. – „Taky mám na obou brndách profikola(hodně špic), a v zatáčkách jsou pevné.“
„Profikola“ – tímto názvem to označuje Mibo?
Pro Fida: Mibo slovem „profikolo“ označuje náboj Novatec s průmyslovými ložisky. Mám profikola na obou brndách právě na doporučení výrobce (určitě se „více“ točí). Zároveň je tam i zýšený počet špic, protože koloběžkáři jsou často těžší váhy (85 kg a výše). A při rychleji projížděných zatáčkách je větší tlak na kola (ve vztahu náboj, špice, ráfek). O „větší boční tuhosti“ je psáno i v recenzi na miboExpres. Měl jsem kdysi plechové disky a samozřejmě že ty svary postupně povolovaly, takže špatné, a také i špicová kola (brnda z NDR), těch špic tam bylo málo, takže jsem je brzy rozviklal. Tehdy v době rozvinutého socialismu nic lepšího nebylo. A i proto si dnes považuji větší počet špic, které udrží jakoukoliv váhu a já mohu být v zatáčce v klidu. Ale jsem jen uživatel, a tak nevím, jestli jsem to vysvětlil dost srozumitelně.
Srozumitelný to je, jen nevím (tedy přesněji řečeno si sám myslím), jestli ta zásadní boční tuhost při projíždění zatáček není spíše určena boční tuhostí rámu. V zatáčce se poté spíš „žvejká“ (stranově deformuje) obutí a ne ráfek (zvláště ne ten vícekomorý – Kostka užívá nesprávně výrazu víceplášťový), pokud někdo nemá povolený výplet. No a pokud je přehustíno, tak místo „žvejkání“ dojde na ty tzv. „vysokofrekvenční vibrace“, což je postupné rychle za sebou následované odskakování zadního kola do boku, které často končí tím, že zadní kolo bokem předjede to přední. Super pocit ve vyšších rychlostech!
To vypadá, jakobys s tím předjížděním zadního kola měl nějaké zkušenosti Honzo ;)
No na poháhu (správně Rollo lize) v Břízkách (Jablonec) už jsem si hledal lavičku na tribuně, pod kterou se vlezu. V poslední chvíli jsem si všimnul, že tam je ještě mezi tím hrazení, tak jsem to radši ustál. Fuj!!!
Myslím, že odskakování zadního kola se této kolobky netýká, alespoň mě se nic takového na žádné 12 palcovce nikdy nestalo. Je to asi záležitost jen velkých koloběžek, ideální jsou kostky v zatáčce :-) Mám objednán zadní plášť Ultremo, už se těším co to bude dělat, až tam fouknu těch 11 barů
To Fido: z bližšího seznámení s tou tribunou jsem měl taky vážné obavy :-)
Ahoj Víťo,
myslíš kombinaci Kostky na kostkách?
Tomu Tvýmu BCSku to Ultremo bude moc slušet, jen se bojím, že až to pojedeš do Břízek (pro přímý srovnání na stejnou trať) testovat, tak bych moh na delší dobu přijít o soupeře a kamaráda. Tak vopatrně s tím tlakem a netestovat proti dvoupalcovejm fošnám!
Mám otázku ohľadom širších zadných nábojov. Je to naozaj tak veľký technický problém prejsť na užšie náboje? Z môjho pohľadu ani nie. Kúpiť sa dá dnes už asi všetko a konštrukčne zmeniť úchyt zadného kolesa, by tiež asi nemal byť neriešiteľný problém. Funkčne, ale aj esteticky by sa s tým čosi poriešilo. Týka sa to väčšiny výrobcov kolobežiek.
No sehnat 65mm náboj lze i s ráfkem a výpletem. Samotný velmi těžko. Pokud budu ještě chtít míň děr, tak vůbec. Trošku lepší je situace v šířce 74mm. Ale předělat (zúžit) zadní stavbu (adaptéry nic neřeší!!!, protože jde mimo jiné hlavně o šířku zadní stavby, nikoli jen o zlepšení vlastností samotného výpletu) je na novou konstrukci rámu. Zužovat to podomácku by sice šlo, ale jen s kvalitním vybavením a zkušenostma, vzhledově by se to pak sotva dohnalo.
Docela by mě zajímal názor tuzemských výrobců, nějak nechápu proč to nedělají.. Koloběžku s širokým zadním nábojem bych si nekoupill.
No Mibo to zkouší u Racka, Kostka má levný klasický silniční náby 100mm, takže tady zatím otázka ceny nad užitnou hodnotou.
Vavruša si to dělá skvěle sám.
No a o názory si napiš, a pak si o tom popovídáme. To se nasmějem!
Môj príspevok sa kamsi stratil. Moja otázka sa netýkala ani tak svojpomocnej výroby, ako prečo to nerobia výrobcovia. Veď ak sledujú rôzne fóra, diskusie, či FB, tak musia vedieť, že to proste ľuďom vadí. Ale je asi jednoduchšie tam nalepiť akési klíny, či zapustiť úchyt.
Fidovi ďakujem za vysvetlenie, ako si urobiť/neurobiť svojpomocne užšie koleso. Ja ho mám od výroby a som s ním spokojný.
Já bych řekl, že je to velmi jednoduché – je to o vůli výrobců. Chápu, že užší náboje se dají sehnat hůř než normální, ale sehnat se dají – používají je zcela běžně výrobci skládacích kol, takže to ani není nějaká malosériovka. Ale kdy se nechce, tak to nejde…
Lehce od tématu, ale nevím, kam dotaz napsat. Prosil bych nějaké odkazy na zahraniční výrobce koloběžek, zajímají mě hlavně typy vhodné pro sportovní jízdu. Moc děkuji. Jízda na koloběžce mě jednoznačně chytla :-).
Který výrobce si představuješ, že sis je sám neprogoogloval?
A co si vlastně představuješ pod pojmem výrobce?
Garážovky většinou www stránky nemaj!
S gůglováním jsem moc neuspěl, nevím ani jak se správně řekne koloběžka v angličtině nebo němčině . Tak jsem si říkal, že třeba někdo z místních koloběžkařů pomůže. Asi tak.
Ahoj Lado,
Scooter, footbike, tretroller, autoped…
Tady maly prehled : http://www.avismonopattino.it/monopattini.html
Klidne se ale obrat na nekoho z mnoha ceskych prodejcu kolobezek, sezenes tu bez problemu stroj k jakemukoli urceni…
Miila poslal krásnej odkaz s obrázky a většinou i fungujícími odkazy.
Při výběru doporučuju se zaměřit na to, co vlastně chci! Tomu podřídit výběr dle technických parametrů stavby (nejdůležitější = určující, zásadní rozměry = ty jsou podstatné). No a pokud do toho nebudu chtít pořád vrážet další peníze, tak rovnou zvolit radši kvalitnější komponenty.
Např.: KickBike jako prodejní modely (RaceMax = nejvyšší závoďák v nabídce) prodává to, co si většína závodních jezdců docela zásadně předělává (jiná vidle, kola, brzdy, páky, představec, řidítka) až z původní volby (nákupu) zbyde skoro jen vlastní rám. Tím neříkám, že se i na původním modelu nedá závodit. Dá! To ostatně na všem!
Z jiného pohledu.
Vyraž se podívat příští týden na MS v Sankt Wendelu a vyber si tam, nebo přijeď na Eurocup na podzim do Plzně, či jinej pohárovej závod Rollo ligy v ČR.
No a potej se závoďáků sám na místě, či popros o vyzkoušení.
Pokud nechceš závodit, ale jen jezdit pro radost a kondici po zpevněným povrchu, tak si kup nejlepší univerzál mezi sportovními koloběžkami KickBike G4, nebo kostku Racera, kterej má oproti G4 níž stupátko (dostatečně široký oproti Rackovi od Miba, kde to je až extrémně úzký a problematický při přeskocích) a tím je pohodlnější=míň se unavíš.
Pro Miila: Děkuji za odkaz. Mám tuzemského Racera od Kostky a jsem maximálně spokojený. Ale chci se virtuálně kouknout i „za kopečky“ a podívat se, co se nabízí ve světě. Ostatně, proč bych nemohl mít kolobky dvě? Zdá se, že koloběh chytnul i staršího syna, tak by se nám do budoucna ještě jeden stroj šiknul. Jelikož jsem už v letech, tak by mohl mít i trošku lehčí rám než Racer /cca 3,6 kg/.