Etapák 2015 – historie se opakuje. Reportáž se třemi fotogaleriemi

Ujet na koloběžce téměř 300 km za necelých pět dní není zase takový problém. Když si je ale dáte v závodním tempu s nejlepšími světovými jezdci, jejichž průměrná rychlost na 90 km dlouhých kopcovitých trasách vedoucích po rozbitých silnicích překračuje 23 km/h, končí veškerá legrace. Tak to je, přátelé, Etapák!

Prolog

Letošní Etapák pro mě začal úplně stejně jako loňský premiérový ročník. Ve středu 6. května jsem ještě ráno dodělával nějakou nezbytnou práci, abych si pak na poslední chvíli sbalil fotovýbavu, hamaku, spacák a pár kousků oblečení a bez oběda vyrazil na vlak do Pardubic. V Brně bylo po nočním dešti mokro a docela chladno. V Pardubicích mě přivítal déšť, který vytrval po cestě autem až téměř do Prahy, kde postupně ustal. Jak říkám – stejně jako loni.

1. etapa: Crussis časovka na 2,8 km

V kempu v Konstantinových lázních – na výchozím místě Etapáku 2015 – v noci z úterý na středu taktéž vydatně pršelo, nicméně podvečerní časovka se obešla již bez deště, byť trať zcela suchá nebyla. Asi málokdo by v této západočeské vesnici s méně než tisícovkou obyvatel očekával naprosto luxusní inlajnový okruh s hladkým asfaltem a jen minimálním převýšením – pro časovku jako stvořený.

Těsně před startem se uklidnil také vítr, časovka tedy probíhala za téměř ideálních podmínek. Jak se dalo očekávat, na prvních místech se hned na začátku Etapáku usadili favorité, mezi něž se vklínil se svým výbušným stylem jízdy ještě Vojta Hrůza. První místo obsadil s časem 5:13 min (průměrná rychlost 32,2 km/h) Tomáš Pelc, s dvanáctisekundovou ztrátou dojel druhý Michal Kulka, třetí skončil již zmíněný Vojta Hrůza, který za sebou nechal na 4. místě Fina Alpa Kuusisto. Další dny pak měly ukázat, že to bylo Vojtovo nejlepší a Alpovo nejhorší umístění v průběhu celého Etapáku…

2. etapa: „Crussis modrá“ – Konstantinovy lázně–Cheb – 88 km

Zatímco středeční první etapa (dá-li se krátká časovka nazývat etapou) proběhla naprosto hladce a za necelé dvě hodinky bylo po všem, ve čtvrtek už začalo jít do tuhého. Přesně v 10.30 h vyrazilo z Konstantinových lázní 31 závodníků na 88 kilometrů dlouhou trať vedoucí přes Teplou, Otročín, Mnichov a Lázně Kynžvart do Chebu.

„Místy jsem měl pocit, že to nebylo na silniční pláště, ale na treková kola. Chvílemi jsem si připadal jako na Paris–Roubaix…“, řekl v cíli Martin Komár, jeden z účastníků „Rubé“, jichž mimochodem na Etapáku nebylo zrovna málo.

Ano, silnice západního koutu Česka jsou úzké, rozbité, asfalt se střídá se šotolinou, sem tam se objeví i kostky. Ale zase je na nich malý provoz, což je pro závody na neuzavřené trati zásadní výhoda. Trasa byla každopádně – jako všechny etapy kromě časovky – velmi kopcovitá, krpály byly prudké a dlouhé. Na konci etapy docela foukalo, výhodu tak měli jezdci, kteří jeli ve skupině nebo alespoň ve dvojici a pomáhali si navzájem nejen do kopců, ale i při sjezdech. I tak bylo startovní pole roztažené na mnoha kilometrech. Rozdíl mezi nejrychlejším a nejpomalejším jezdcem činil téměř tři a půl hodiny, takže zatímco vítěz byl v cíli, poslední jezdec se nacházel někde v půlce trati.

V téměř shodném čase projela cílem nad kempem Dřenice poblíž Chebu trojice jezdců v pořadí 1. Tomáš Pelc (3.42:33 h, průměr 23,7 km/h), 2. Michal Kulka a 3. Alpo Kuusisto (FIN). Se zhruba minutovou ztrátou dorazil čtvrtý Kája Cvalín. A pak dlouho nikdo… Po nekonečných 35 minutách společně přijel tým Lipenských draků (Alois Onderka, Pavel Legát a Michal Špinka) a posléze se v cíli začali postupně objevovat další závodníci.

Obrovskou smůlu měl v této etapě favorizovaný mladý jezdec Přemysl Ježek. Dlouho se držel v první pětce, ale poté „vyjel z mapy“ – místo 88 km najel 124 kilometrů a do cíle dorazil s dvouhodinovou ztrátou na první trojici. Podobně se v této etapě začala lepit smůla na paty Vojtovi Hrůzovi, který také „zakufroval“ a trať si nechtěně prodloužil na 102 km. Nebudu dál jmenovat, ale zbloudilců bylo v ten den ještě více…

3. etapa: „Crussis zelená“ – Cheb–Cheb – 86 km

V pátek 8. května byl, jak se patří na státní svátek, krásný slunečný den. Na prvních 35 km účastníky mile překvapil na zdejší kraj nebývale dobrý asfaltový povrch, na němž závodníci dosahovali průměrné rychlosti kolem 26 km/h. Svůj díl smůly si zde vybral Rakušan českého původu David Pasek, který to pár kilometrů po startu etapy „položil“ a k tomu chytil defekt. Zranění naštěstí nebyla vážná, a tak mohl David po krátkém ošetření od lékaře výpravy Martina Reisera pokračovat v závodu. Píchnuté přední kolo vyměnil s Vaškem Liškou, který se s problémy potýkal už od minulého dne, kdy etapu ze zdravotních důvodů nedokončil. A nedojel ani tentokrát, pro změnu kvůli probrzděnému zadnímu plášti a de facto neopravitelnému defektu.

Pořadí třetí etapy přesně kopírovalo výsledky z předchozího dne – 1. Tomáš Pelc (3.32:00 h, průměr 24,3 km/h), 2. Michal Kulka, 3. Alpo Kuusisto (FIN). Hned za nimi Karel Cvalín a trojice Lipenských draků, kteří, jak začínalo být pomalu jasné, systematickým týmovým výkonem usilovali o co nejlepší umístění v soutěži družstev.

4. etapa: „Crussis oranžová“ – Cheb–Konstantinovy lázně – 80 km

Přestože se účastníkům Etapáku moc nechtělo z pohostinného prostředí – a výborné kuchyně – kempu Dřenice, museli v sobotu 9. května absolvovat „zrychlený přesun“ zpět do Konstantinových lázní. Trasa zčásti, byť v obráceném směru, kopírovala jednu z etap loňského ročníku. Závodníci, kteří tudy projížděli už minulý rok, se nemohli kochat novými výhledy do krajiny, stejně tak si ale malebného okolí neužili ani „nováčci“. Povrch trati opět zhrubnul a defekt střídal defekt. Iveta Komárová, která jela s Mírou Hrstkou v doprovodném vozidle naloženém koloběžkami Mibo, k tomu říká:

„Drželi jsme se asi třetí skupiny a postupně jsme sundávali kola z koloběžek, které jsme měli na nosiči, a rozdávali je jezdcům s defektem. První kolo jsme dali Guidovi Pfeiffermannovi (A), druhé Davidu Pasekovi (A). Třetí výměna byla nejlepší. Dostali jsme se na čelo startovního pole a na poslední občerstvovačce jsme zjistili, že Tomáš Pelc má píchnuté zadní kolo. Karel Cvalín s Honzou Vláškem a Přemkem Ježkem mezitím zmizeli v dáli, s nervózním Pelcíkem, čekajícím na přehození kola, zůstal pouze týmový kolega z Ultimy Michal Kulka a zcela samozřejmě i Alpo Kuusisto (FIN). Ten za Tomášem přišel, s nevinným úsměvem mu podal oloupaný banán a povídá: ‚Na, Pelcik, banánek…‘“

Tomu říkám fair-play chování! Ale abyste si nemysleli, že se Alpo spokojil s „jemu neodpovídajícím umístěním“… Vyrazil na trať jako ďábel, sjel Přemka Ježka i Honzu Vláška a těsně za Kájou Cvalínem se řítil do „Konstantinek“. Podotýkám, že ona občerstvovací zastávka se nacházela asi 20 kilometrů před cílem, takže příliš prostoru k útoku na bednu Alpo neměl. Slunce ale začaly pomalu zakrývat dešťové mraky a zhruba deset až patnáct kilometrů před finišem se spustil poměrně silný déšť, který se stal osudným prozatím prvnímu Karlovi Cvalínovi. Blátíčko z všudepřítomného žlutého pylu bylo snad kilometr před cílovou páskou příčinou nejen nepříjemného pádu po podklouznutí předního kola Cvalínovy koloběžky, ale také ztráty zlaté medaile.

Alpo Kuusisto tedy skončil na prvním místě, které mu zajistilo vítězství v celém Etapáku – do této doby vedoucímu Tomáši Pelcovi totiž nadělil téměř čtyřminutovou ztrátu. Druhý do cíle dorazil smolař Karel Cvalín, a aby pořadí v jednotlivých závodech nebylo tak jednotvárné, pro bronz si ve 4. etapě dojel Jan Vlášek.

5. etapa: „Crussis černá“ – Konstantinovy lázně–Konstantinovy lázně – 37 km

Poslední trasa samozřejmě nevedla pouze do kopce, jak původně avizovali organizátoři, nicméně „houpačka“ to byla náramná – nahoru, dolů, nahoru, dolů. V obci Úterý (a před ní) někdo strhal a pootáčel značky, takže pár účastníků mělo menší problémy s navigací. Nešlo však o nic zásadního. Průjezd Úterým byl ale krásný – obrovský sešup dolů, pak průjezd malebnou vesnicí (natáčel se zde například seriál Zdivočelá země) a hned nato prudké stoupání do kopce. Úterý je prostě díra v pravém slova smyslu. I když hezká.

5. etapu si pro sebe utrhl Michal Kulka, na druhém místě skončil Tomáš Pelc, třetí pak Alpo Kuusisto.

Celkové výsledky Etapáku 2015

Historie se ráda opakuje, a to i v případě našeho závodu. Prvním mužem Etapáku 2015 se stal stejně jako při loňské premiéře Fin Alpo Kuusisto s celkovým časem 12.09:20 h. Shodné je i pořadí na druhém a třetím místě: 2. Tomáš Pelc, 3. Michal Kulka – oba Ultima Praha.

Soutěž týmů tím pádem znovu ovládla Ultima Praha (Tomáš Pelc, Michal Kulka, Jan Vlášek), druzí skončili Lipenští draci (Alois Onderka, Pavel Legát, Michal Špinka) a na třetím místě se umístil mezinárodní tým Kickbike Finland (Alpo Kuusisto /FIN/, Hannu Vierikko /FIN/, Vincent Gooiker /NL/).

Gratulujeme všem, kteří zvítězili, ale i těm, kteří prostě jen dojeli!

Podrobné výsledky najdete zde

Fotografující primář

Etapák 2015 je definitivně za námi. Protože jsem i já byl malým kolečkem v soustrojí mechanismu jménem Etapák, který mimochodem šlapal jako švýcarské hodinky, mohu si snad dovolit pronést něco jako závěrečný přípitek: Díky precizní přípravě, organizátorům, support týmu a samozřejmě také samotným účastníkům za výbornou atmosféru!

Letošního Etapáku se zúčastnilo o polovinu více závodníků nežli loni (31 účastníků). Stejně jako v minulém roce se ukázalo, že česká a světová špička umí závodit nejen na „krátkých tratích“ Rollo ligy, ale i na dlouhých, velmi náročných etapách. Opačný výkonnostní pól závodního pole pak jede tzv. na sebe, a dlužno dodat, že až na tři diskvalifikované účastníky, všichni dorazili do cíle a závod si užili. Klobouk dolů před hobbíky Petrem Literou či Ondrou Mertlem, velmi překvapil také Břeťa Michálek, který dal celý Etapák na stupátku jakéhosi tajného prototypu Miba. A zejména smekám před neustále usměvavou Aurorou Pontigo Arestizábal, která výše jmenované v pohodě předjela.

Doktor Martin Reiser naštěstí neměl mnoho práce. O to více se mohl věnovat focení, aby mě zahanbil skvělými snímky – koukejte níže ve fotogaleriích. A my všichni se budeme těšit na další ročník Etapáku…

Etapák 2015 fotoaparátem Petra Lindnera

[Ukázat prezentaci]

1 2 … 4 ►

Etapák 2015 fotoaparátem Martina Reisera

[Ukázat prezentaci]

1 2 ►

Backstage Etapáku 2015 Hipstamatikem

[Ukázat prezentaci]