Už si nevzpomínám, proč vlastně byl tento web spuštěný zrovna v den, kdy si připomínáme sovětskou agresi v roce 1968. Nejspíš to tak vyšlo, když jsem jej připravoval ke zveřejnění, tak proč toho nevyužít, když je to navíc datum, které se dobře pamatuje. Ale to je vcelku podružné. Zásadní informace je, že Přibližovadla.cz právě dnes slaví 15 let od svého spuštění.
Rok 2025 byl na koloběžkové novinky střídmý, ale i tak se na Přibližovadlech cosi událo. Několik nikoliv nezajímavých strojů, nálož povedených článků ve spolupráci se slovenskými „karbonáři“ a hlavně spousta lidí, kteří se sem vracejí pro rady, inspiraci nebo jen pro radost z koloběžek. A díky tomu jsme se nakonec dozvěděli i o jednom ocenění, o němž jsme doposud neměli ani tucha :-)
Jedna pani povidala, že prej na Přibližovadlech jsme hrozně ukecaní. Články jsou dlouhé… kdo má dneska čas číst takové romány? „Na každém šprochu, pravdy je trochu“, říká se, a v našem případě to pravda je. Naše články, hlavně tedy testy koloběžek, jsou opravdu dlouhé. Tak abychom to aspoň trochu kompenzovali, poslední článek roku 2024 bude krátký :-)
Petr Lindner: Přibližovadla jsem dělal dlouhé roky skoro sám (děkuji moc občasným externím přispěvatelům), aby na jaře roku 2022 byl poprvé pod článkem spolu se mnou podepsaný i Bolek Žemlík. Trvalo více než dva roky, než jsem si uvědomil, že čtenáři vlastně možná ani neví, kdo je tím mladým mužem, který má – jeho vlastními slovy – tu drzost psát o koloběžkách. Omlouvám se tedy a svou chybu napravuji. Přesněji řečeno, napraví ji Bolek sám :-)
Pro titulek tohoto článku, který je jenom takovou malou úvahou (jak říkáme na Moravě – plky), jsem si vypůjčil jednak název známého filmu bratří Coenů, který jsem tedy lehce pozměnil, a pak slova jednoho z účastníků diskuze v naší největší facebookové koloběžkářské skupině Koloběžky CZ. Dotaz zněl (zkráceno): „Chtěla jsem se zeptat, kdy jste poprvé stoupli na koloběžku? …táhne mi už skoro na čtyřicet a tak trochu se ve mně mísí strach a těšení se…“
Pár set metrů ode mě bydlí kamarád – koloběžkář a orientační běžec – Mirek. Známe se už nějaký ten rok, ale ještě nikdy jsem ho neviděl na jiné než malé koloběžce. Podle počasí střídá K-bike K7 (na kterém má blatníky) s Friendem. Když jsem loni testoval Yedoo Wolfer RS, nabídl jsem mu, jestli si nechce zkusit „pořádnou“ koloběžku. Slovo dalo slovo, a Mirek si WRS na týden nebo dva půjčil. S tím, že mi napíše své postřehy…
Letos v květnu se po pětileté pauze znovu jel etapový koloběžkový závod známý jako Etapák. Nově s názvem či podtitulem O poklad Zubaté žáby, a stejně tak nově nikoliv v západních, ale pro změnu v severních Čechách. Etapáku se zúčastnil také tříčlenný brněnský – a jako jediný ze všech také smíšený – tým BKG. Zvu vás tedy k poslechu rozhovoru s Markétou Štefanovou, Vaškem Obrtlíkem a Bolkem Žemlíkem…
Přiznávám, jsem trochu (dost) sklerotik. Mohl bych to svést na svůj věk, ale zapomnětlivý jsem odjakživa. Co mi vypadlo z hlavy tentokrát? Jak říkám v úvodu tohoto dílu kolobcastu, před pár dny jsem se uprostřed noci probudil, abych sám sobě vynadal: „Vždyť tys v kolobcastu úplně zapomněl na skládací koloběžky! Jak to, žes o nich ještě nenatočil samostatnej díl – ty starej sklerotiku?!“ Touto epizodou proto svoje pochybení napravuji…
Pořadové číslo tohoto dílu kolobcastu se mi stylově hodilo k natočení epizody o koloběžkových trendech… v roce 2021 :-) Ale nebylo to zase tak jednoduché. V předchozích dvou dílech Kolobcastu jsem nenápadně naznačoval, že všechno má svůj konec, a také tento koloběžkový podcast by mohl jednoho krásného dne skončit, nebo takříkajíc utlumit svoji činnost a ze čtrnáctideníku se stát občasníkem. Proto jsem vás také žádal, abyste mi napsali, jaká témata byste v Kolobcastu rádi slyšeli. Jak to dopadlo?
Ξ POSLEDNÍ KOMENTÁŘE Ξ