Čtenářské vzpomínky: Z K7 a Frienda na Yedoo Wolfer RS

Pár set metrů ode mě bydlí kamarád – koloběžkář a orientační běžec – Mirek. Známe se už nějaký ten rok, ale ještě nikdy jsem ho neviděl na jiné než malé koloběžce. Podle počasí střídá K-bike K7 (na kterém má blatníky) s Friendem. Když jsem loni testoval Yedoo Wolfer RS, nabídl jsem mu, jestli si nechce zkusit „pořádnou“ koloběžku. Slovo dalo slovo, a Mirek si WRS na týden nebo dva půjčil. S tím, že mi napíše své postřehy…

 

Jestliže Přibližovadla čtete pravidelně, pak víte, že žádné Mirkovy postřehy na Wolfra RS zde, tedy dodneška, nevyšly. Bodejť taky – on mi nic nenapsal (i když…, ale o tom dále), a já jsem na to jednoduše zapomněl. Ale minulý týden jsme se potkali před místním Albertem, a Mirek stočil řeč na WRS. Můj druhý kamarád, nějaký pan Alzheimer – možná ho budete znát taky – se chytil za hlavu. Každopádně Mirek říká:

„Já jsem to napsal hned, jak jsem ti koloběžku vrátil. Ale nějak jsem s tím nebyl spokojený, tak jsem to odložil. Ty ses neozýval…“

No jo, už se stalo. „Nevadí, pošli mi to, bude to taková pěkná vzpomínka po roce“, odpověděl jsem, a šel se do vedlejší lékárny poptat po nějakých zázračných pilulkách na zlepšení paměti.

Mirek se svým K-bike K7 | Zdroj foto MiRa
Mirek se svým K-bike K7 | Zdroj foto MiRa

Mirek jezdil v „konfiguraci“ Wolfra RS na širších pláštích Schwalbe G-One Speed – viz můj článek Wolfer RS | Přezouvání. Díl první – Schwalbe G-One Speed. Přečtěte si tedy jeho postřehy z konce roku 2021.

Mirek Rajnoha: Pár týdnů si užít červeného vlka

Na 12″ a 16″ koloběžkách jezdím téměř denně (jen na sněhu a ledu ne), ale s velkými koly o průměru 26 a 28 palců mám zkušenosti jen občasné, tak jsem se na Wolfra RS těšil.

Na WRS jsem najezdil pár stovek km, nejčastěji ráno do práce z Brna-Kohoutovic dolů převážně po asfaltovém povrchu silnice do Pisárek, což je něco přes 4 km a 200 výškových metrů. Odpoledne zpět do kopce. Několik dalších výjezdů mělo 10–20 km, to už nejen kopce. Vyzkoušel jsem i horší povrch, a to zpevněnou lesní cestu – takovou tu „lesní asfaltku“ – sem tam šotolina a nějaký výmol. Hustil jsem na maximální doporučený tlak, zadní kolo vždy na horních hácích – tedy nižší nášlap.

Protože jsem zapomněl nejen na text, ale i na fotky, na snímku není Mirek, nýbrž jeho syn, obdivující Wolfra RS. Nebo že by zrovna zkoušel nohou torzní tuhost? :-) | Zdroj foto MiRa
Protože jsem zapomněl nejen na text, ale i na fotky, na snímku není Mirek, nýbrž jeho syn, obdivující Wolfra RS. Nebo že by zrovna zkoušel nohou torzní tuhost? :-) | Zdroj foto MiRa

Při prvních jízdách, zejména do kopce, jsem nemohl nezaznamenat vyšší nášlap, než na jaký jsem zvyklý z Frienda obutého do 16″ Marathon Racerů. Nohy bolely víc a jinak, nicméně po dvou týdnech jsem celkem přivykl. Výšku nášlapu považuji za dobrý kompromis, ale osobně bych vyšší už nechtěl. Nutno podotknout, že se bavím o nižší ze dvou možných voleb, ten vyšší nášlap mě nelákalo zkoušet.

Měřím 172 cm a při jízdě do kopce mi neseděla výška řidítek. Příjemnější by mi byly trošku níž, ale nechal jsem je v původní výšce (pod představcem jsou tři centimetrové podložky). Pokud bych měl kolobku natrvalo, určitě by šly podložky pryč. Pro postavy 170 cm a menší bych WRS doporučil pečlivě vyzkoušet právě se zaměřením na velikost koloběžky.

Yedoo Wolfer RS obutý v pláštích Schwalbe G-One Speed | Zdroj foto MiRa
Yedoo Wolfer RS obutý v pláštích Schwalbe G-One Speed | Zdroj foto MiRa

I přes uvedené výhrady jsem si jízdy na WRS užil a celkový dojem byl velmi dobrý. Konstrukce působila pevným, tuhým dojmem. Po odrazu WRS vždy přímo vystřelí vpřed a velká kola dobře drží získanou rychlost. Příjemný pocit z jízdy je umocněn dobrou ovladatelností a schopností krásně vyjíždět zatáčky. U koloběžek se stejně velkými koly si vždy vzpomenu na pocit známý z dobře vyjetého carvingového oblouku, který se v zatáčkách dostavuje i na WRS.

Dobrá ovladatelnost a jistota při jízdě trvala i při rychlostech přes 60 km/hod. Dobrý pocit jsem měl i z brzd. Kotoučovky to nejsou, ale na mých 71 kg byly zcela postačující. Příjemné byly gripy z tvrdší pěny, které pěkně tlumily případné otřesy, ale zároveň nebyly příliš měkké, aby znepříjemňovaly řízení.

Jízda na horším povrchu byla až překvapivě pohodlná a příjemná. Jsem zvyklý na menší kolobky, u WRS jsem oceňoval výbornou prostupnost velkých 28palcových kol, a to i přes relativně úzké a na horní mez nahuštěné obutí.

MiRa

Schwalbe G-One Speed zvládá šotolinu na jedničku | Zdroj foto MiRa
Schwalbe G-One Speed zvládá šotolinu na jedničku | Zdroj foto MiRa

Sdílej:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.