Svět koloběžek je velmi pestrý. Nejenom, že existuje mnoho různých typů těchto přibližovadel, ale také způsoby „blbnutí“ na nich jsou nezřídka originální. Třeba takové koloběžkové závody. Existuje spousta „normálních“, jako třeba typicky naše historická Rollo liga, avšak můžete si dát i něco velmi speciálního. Třeba závod s názvem Kickdistance…
Přestože existují koloběžkáři, kteří v našem klimatickém pásmu jezdí de facto permanentně, jsem si skoro jistý, že větší část lidu koloběžkového na zimu svůj stroj odkládá a věnuje se třeba jiným sportům. Takže nějaká sezónnost koloběžkování tak jako tak u nás je. No a sezónu je třeba nejen ukončit, ale také znovu zahájit. Myslím, že k tomu není lepšího data než první jarní víkend. Což se také stalo (nejen) v Brně…
Malé komunity – a to koloběžkáři nepochybně jsou – se nezřídka vyznačují takříkajíc větší socializací. Rádi spolu jezdí, rádi se potkávají (třeba i u toho piva), mluví a smějí se spolu, sdílí si své zážitky a zkušenosti, zkrátka vyhledávají společnost podobně „postižených lidí“. Yedoo už před pár lety vytvořilo „projekt“ Yedoo Garage, původně zaměřený na tuning a přestavby koloběžek, nicméně i k tomu ona socializace patří…
Koloběžkáři jsou národem družným. S ostatními jedinci, postiženými virózou stupátka spojeného dvěma koly, se rádi setkávají, stejně tak mezi sebou s oblibou soutěží a pochopitelně se spolu rádi také prohání krajinou na rozličných strojích. Více či méně velkých koloběžkářských part lze v našich krajích potkat docela dost, ovšem pouze na Broďáku se koloběžkářů schází více než stovka, často i dvě…
Skoro se mi nechce věřit, že je to už deset let, kdy se v kempu Brodský u Červeného Kostelce poblíž Náchoda konal první „nultý“ Sraz koloběžkářů, pořádaný firmou Kostka – kolobka. Ale je to tak. Tradici je třeba ctít, takže i letos se bude desátý (ale ve skutečnosti jedenáctý) ročník Srazu koloběžkářů konat na stejném místě a v podobném termínu či období babího léta. Zapište si do kalendáře: 8.–10. 9. 2023…
Jestli jsem se dříve účastnil koloběžkových závodů, tak nikoliv v roli jezdce se startovním číslem, ale coby zuřivý reportér s foťákem na krku. Časy se mění, na závody už nějaký ten pátek nejezdím. Ale jestli mám na nějaké klání ty nejlepší vzpomínky, tak to byly první Etapáky. Jak možná víte, z Etapáků později se stal závod O poklad zubaté žáby. Chcete vědět, jak to na takové akci vypadá? Mrkněte na video…
Mám takový malý amatérský sociologický postřeh: Empirickým zkoumáním čili koukáním se kolem sebe, jsem zjistil, že lidé v malých komunitách jsou obvykle tak nějak družnější. Možná je to jen můj dojem, ale zrovna koloběžkáři mi připadají jako hodně pohodová parta. Tudíž když se na jednom místě potkají třeba dvě stovky lidí, nakažených dvěma koly, spojenými stupátkem, je o zábavu postaráno. Třeba na Srazu koloběžkářů Broďák 2022…
Každý z nás má ve svém okolí oblíbené trasy, po nichž více či méně pravidelně jezdí. Přirozeností člověka je však objevovat nové cesty, takže nezřídka sedáme k onlajn mapám (někdo možná i k papírově mapě), abychom se nejprve virtuálně – prstem či kurzorem po mapě – a poté na svojí koloběžce podívali na nová místa. To je ale jenom jedna z možností. Co si na neprobádanou cestu vzít třeba „virtuálního“ průvodce?
Pravidelní čtenáři Přibližovadel vědí, že máme „družbu“ se slovenským webem Športové koloběžky, takže bylo na čase zase po čase (haha) přijít s nějakým článkem. Přiznám se, že mi o něm Dušan Demovič psal už na konci srpna – a já mu slíbil vydat upoutávku co nejdřív –, ale pořád se dělo něco jiného, a já jsem na tento článek málem zapomněl. Svoji chybu napravuji nyní, a vy se těšte na reportáž/deník vítězky kategorie koloběžek, Michaely Rosové v novém extrémním závodu West Carpathian Challenge.
© Priblizovadla.cz
Ξ POSLEDNÍ KOMENTÁŘE Ξ