Nějakou tu koloběžkovou „elektriku“ jsme už na Přibližovadlech měli, shodou okolností právě od firmy Kostka, ovšem zatím se vždy jednalo jen o výpomocný pohon, kdy bez odrážení jste se neobešli. Všeobecná elektrifikace, ať si o ní myslíte cokoliv, si ale žádá čistě motorový pohon. Kostka, jakožto široko daleko největší výrobce koloběžek nejspíš musel dřív nebo později s takovým řešením přijít. A je to tady! Ale nebojte se, pořád je to koloběžka, jak ji známe. Čtěte dál…
Co to je?
Kostka e-Tour Max (S1) je elektrokoloběžka postavená na bázi známého modelu Tour čili na stroji s koly 26/20 palců. Nejde tedy o žádnou „surikatu“, jak jsou mezi pravověrnými koloběžkáři přezdívané elektrické potvory s malými koly, které s opravdovými koloběžkami mají společného jen velmi málo (možná jenom název).
Jak jsem už napsal, Kostka má již několik modelů koloběžek se zmíněným výpomocným pohonem (čtěte zde), které jsou označené písmenem E v závorce – čili logicky E jako „elektrika“. Označení písmenem S u tohoto (prvního) modelu znamená scooter, tedy pojem, který se zvláště u koloběžek dá vykládat různě, nicméně zde představuje „samojezdící“ elektrokoloběžku. Ale ani to nemusí být celá pravda. Čtěte stále dále…
Mimochodem, ona příbuznost z modelem Kostka Tour je z mého pohledu trochu sporná. Jasně, velikost kol tomu odpovídá. Jenže tím to zároveň také končí. Tato elektroTourka je totiž svými proporcemi více podobná většímu modelu Travel. Posuďte sami:
Řekněme ale, že „příbuzenský poměr“ není podstatný a vraťme se k otázce: Co to je? Kostka e-Tour Max (S1) je tedy e-koloběžka, postavená na rámu „poctivé“ koloběžky. Je osazená elektromotorem v zadním kole, který ji dokáže rozpohybovat na maximální rychlost 20 km/h. Kromě jiného to znamená, že se na ni nevztahuje nově zavedené povinné ručení elektrokoloběžek. (Platí při vyšší maximální konstrukční rychlosti než 25 km/h a/nebo větší hmotnosti než 25 kg.)
Se standardně dodávaným akumulátorem činí dojezd něco mezi 30–50 km na jedno nabití. Jako u každého podobného přibližovadla samozřejmě záleží na způsobu využití, převýšení a druhu terénu, hmotnosti jezdce, okolní teplotě, kondici akumulátoru apod. K tomu se ještě dostaneme, nyní pojďme k samotné konstrukci Kostky e-Tour Max (S1).
Konstrukce
Pořád je to Kostka, jak ji známe, přičemž pochopitelně využívá nejnovější vychytávky 7. generace. Osvědčený ocelový rám, hliníková přední vidlice s 12mm pevnou osou, vzadu to v případě motorového pohonu bez pevné osy snad ani nejde. Obě kola mají klasickou cyklistickou 100mm rozteč, takže celková stavba je širší než u sportovních koloběžek této značky.
Po vzoru svých mushingových koloběžek rozšířil výrobce také stupátko. Když jsem to poprvé viděl, nebyl jsem, coby zastánce úsporných stupátek, vůbec nadšený. Velmi brzy jsem ale přišel na to, že tady se chyba rozhodně nestala. Naopak – široké stupátko vám při jízdě na delších rovinkách – kdy jedete pouze na motor – umožňuje dát nohy pohodlně vedle sebe rovnoběžně ve směru jízdy. Brzy totiž zjistíte, že flákat se s vytočenýma nohama a trupem jednoduše nechcete :-)
Stupátko je o něco vyšší, než je nepsaný standard sportovních koloběžek a také se vpředu mírně zvyšuje. V případě tohoto druhu koloběžky to však shledávám jako dobrou volbu. Stupátko není tak vysoko, aby se nedalo odrážet (nebo přiodrážet – viz dále) a zároveň umožňuje komfortní jízdu i v členitějším terénu.
Mimochodem, ke stupátku, nebo obecně širší celkové stavbě, mám jeden zajímavý poznatek: Přestože jsem odrážení při testování nijak neflákal, ani jednou jsem se nekopl do zadní stavby. (Podotýkám, že si naprosto běžně ukopávám kotník i na dlouhých parnících s koly 28/28 palců.) Domnívám se, že je to dané větší šířkou stupátka než zadní stavby, jinak si to vysvětlit nedovedu. Ale jsem za to samozřejmě rád :-)
Komponenty neelektrické
Kostka v případě modelu e-Tour Max (S1) ukazuje nejen svůj první elektrický „scooter“, ale ve druhém plánu tak trochu nenápadně také svou technologickou vyspělost a výjimečnost. Kromě hydraulických brzd Shimano řady 410 (a to jen třmeny a páčky) a trochu překvapivě také oversize řídítek sériové produkce od firmy ITM, plus samozřejmě kompletní elektrifikace a plášťů a ráfků, totiž vše ostatní pochází z produkčních dílen samotné fabriky Kostka. Seznamte se s detaily na fotografiích:
K oněm detailům ještě pro přesnost jedna informace: Tak, jak vidíte Kostku e-Tour Max (S1) osazenou na fotografiích v tomto článku, tak ji také dostanete standardně vybavenou.
V této části recenze už jen zmínka o kolech a obutí. Kostka si kola sám plete na vlastní poloautomatické lince, což je záruka správného vycentrování a napnutí výpletu značkovými dráty Sapim. To není reklama, to je má zkušenost. Nebudu jmenovat jiné značky, které pletou v Číně, každý je zná. Zrovna na jedné ze svých koloběžek jsem nedávno dotahoval výplet, který byl měkký tak, že v zatáčkách kolo skoro uhýbalo… V případě e-Tourky S1 Kostka sáhl po širších ráfcích od Remerxu, které zapletl poctivým kříženým výpletem, a tato kola obul osvědčenými městskými plášti Schwalbe Big Apple šíře dva palce čili 50 mm. Myslím, že pro správnou kombinaci komfortu jízdy a malého valivého odporu nic lepšího výrobce udělat nemohl. První „úprava“, kterou jsem dělal – zvyklý na maximální huštění sportovních koloběžek – bylo upuštění zbytečně vysokého tlaku :-)
Komponenty elektrické
Pohon Kostky e-Tour Max (S1) pochází od německé firmy Ansmann čili od renomovaného výrobce. Za sebe kvituji, že Kostka nešel do nějaké laciné pochybné Číny, kterých se to na trhu s e-pohony jen hemží. Jasně, i Ansmann „šije“ v Číně, ale jde o evropský vývoj, technologie a snad i výrobní kontrolu.
Technické parametry elektropohonu
- motor: Ansmann FM 6.0 (s volnoběžkou)
- nominální výkon motoru: 250 W (630 W peak)
- kroutící moment motoru: 40 Nm
- max. rychlost: 20 km/h
- baterie: Li-Ion, 14 Ah (509 Wh), 36 V, IP65
- dojezd: ~50 km
- doba nabíjení: 4–5 h
Základní indikace nabití a provozu je na čelní stěně akumulátoru nad hlavním vypínačem. Port pro nabíječku je na levé straně baterky, a najdete zde navíc i USB-A konektor. Potřebujete po cestě dobít mobil? Žádný problém – akumulátor koloběžky může sloužit i jako pojízdná powerbanka. Akorát není úplně optimální, když vám kabel z baterky čouhá do boku…
Na pravé straně řídítek najdete „plyn“, přesněji páčku aktivace motoru, vlevo malý kontroler s monochromatickým OLED displejem, na němž, upřímně řečeno, na plném slunci nic moc neuvidíte :-(
Elektropohon má čtyři režimy – OFF, ECO, TOUR, SPORT a TURBO (Kostka uvádí BOOST, ale na testovaném stroji bylo TURBO :-)). V módu ECO se koloběžka líně rozjíždí a pak se plouží asi patnáctkou. Jak režimy zvyšujete (jde to i za jízdy), zvyšuje se obecně výkon a zjevně také krouticí moment motoru. V nejvyšším módu TURBO už má Kostka e-Tour S1 velmi pěkný odpich, takže doporučuji pevně držet řídítka. Ale pozor, nestartuje z nuly. Na to, aby se motor rozběhl, se musíte odrazit a rozpohybovat stroj sami. Pak už motor zabere a vy se můžete vézt.
Zajímavý je také mód WALKING čili „režim tlačení“. Když stisknete spodní tlačítko ovladače a držíte jej, koloběžka se rozjede rychlostí cca 3 km/h (viz prostřední displej na foto výše). To se hodí například škrábete-li se po svých do nějakého strmého svahu. Ale jistě by se našly i další vhodné situace.
K ovladači ještě dvě poznámky: Tachometr a další údaje s tím spojené je bohužel třeba brát tak trochu orientačně. V menu se totiž nastavuje velikost hnaného kola pouze jako průměr v palcích. Jak všichni víme – není palec jako palec. Stačí vyměnit pláště za užší (nebo širší) a reálný průměr kola se změní. Vážně netuším, proč Ansmann nenechal v menu možnost nastavení obvodu v milimetrech tak, jak je to u každého cyklotachometru…
A za druhé: Při nabíjení akumulátoru nasazeného na koloběžce se kontroler automaticky vypne. Chcete-li přesně zjistit stav nabití, musíte nejprve odpojit nabíjecí kabel, zapnout ovladač, a v menu se prokousat ke stavu baterie. To není zrovna uživatelsky přívětivé.
Budiž světlo
Kostka e-Tour Max (S1) je standardně vybavená předním a zadním LED světlem. Přední světlo má deklarovaný výkon 110 lux a také díky vestavěné čočce svítí vskutku velmi pěkně. Totéž se dá říct o zadním červeném světle. Ale… jediné, co obě světla umí, je prosté svícení neregulovaným výkonem. Uvítal bych (a myslím, že nejsem sám), kdyby se dal zapnout režim blikání pro jízdu ve dne, jak u předního, tak i zadního světla. Prostě výstražné osvětlení. Já vím, zejména zadní světlo je nízko, takže pořádná blikačka na helmě to jistí. Taky ji tam mám. Ale když už ta světla na koloběžce jsou, pak proč jejich potenciálu nevyužít?
Obě světla jsou logicky napájená z akumulátoru koloběžky. Přiznávám, že jsem neměl morál na to, abych přesně otestoval, jak moc se podílí na vybíjení hlavního zdroje koloběžky. Z několika jízd se světly ale můžu aspoň naznačit, že po jejich zapnutí jsem nijak nezaznamenal ovlivnění výkonu motoru, a samotná spotřeba při jízdě se zapnutými světly byla větší v řádu jednotek procent. Ostatně použitá světla značky Litemove jsou přímo určená pro e-přibližovadla – a tedy pro napájení z hlavního zdroje –, tudíž se lze domnívat, že jejich spotřeba bude pro tento účel optimalizovaná.
Jízdní vlastnosti (a kam až to dojede…)
Samotná e-Tourka (i když jak víme z úvodu, je to něco mezi Tour a Travel) čili konstrukce rámu a geometrie koloběžky je jednoduše skvělá. Perfektně, sebejistě a bezpečně drží stopu v jakýchkoliv rychlostech, jízda je skutečně komfortní, a co je hlavní – ergonomická. Tím se vracím k úvodu, kde jsem se snažil naznačit rozdíl mezi touto koloběžkou a běžnou surikatou. Díky tomu, že je motor umístěný vzadu a akumulátor v přední části, nepůsobí stroj nevyváženě. A vyšší stupátko se dá skousnout i k výpomocnému odrážení.
Jak už víte, motor nedá po rovině více než 20 km/h. Platí to i do mírných až středně strmých kopců, byť tedy samozřejmě bude záležet na hmotnosti jezdce. Já nyní vážím něco málo přes 80 kg a Kostka e-Tour Max (S1) se mnou neměla problém ani do většího stoupání. Podotýkám, že se bavíme o jízdě pouze na motor – bez odrážení.
Souhlasím s Bolkem (viz dále), že po rovině je to málo. Ano, když jedete na sportovní koloběžce, pro dvacítku na rovině už musíte trochu makat. Ale pokud jen tak stojíte na stupátku a otlačujete si palec od páčky plynu (viz také dále Bolek), přijde vám rychlost příliš pomalá. Kdybyste se zkusili odrážet – a popohnat tím koloběžku k vyšší rychlosti – motor vám dá najevo nesouhlas mírným, ale znatelným odporem. V tomto případě je jediná varianta zvolit na ovladači na řídítkách režim OFF a jet jen za svoje. Ale proto jste si přece tuto koloběžku nekupovali, že ano?
Tak jo, na rovinkách jede Kostka e-Tour Max (S1) sice pomalu, ale vy při tom nemusíte vydat ani zlomek námahy. To se ve spoustě situací hodí. Například, když budu jezdit v civilu do práce a tak dále a tak dále.
Opusťme roviny a pojďme do kopečků. Jak jste si možná všimli výše u přehledu technických parametrů elektropohonu, Kostka e-Tour Max (S1) je vybavená motorem s volnoběžkou. Co to znamená? Že to dolů z kopce jede klidně třeba šedesátkou! Oproti e-Kostkám řady E, jejichž motor z kopce hodně brzdí, je to super zpráva. Avšak ještě by to chtělo doladit firmware. Když totiž dojíždíte z kopce (i z malého kopečka) – a koloběžka postupně zpomaluje – řídící jednotka čeká a čeká… až dokud stroj nezpomalí zhruba na 15 km/h. Teprve potom motor znovu zabere. Netuším, proč není ochotný tlačit už těsně pod dvacítkou. Možná k tomu má výrobce nějaký důvod, každopádně ten pocit, že se zastavíte úplně, je fakt nepříjemný. Když zjistíte, jak to funguje, koukáte na tachometr na ovladači jak rychlost klesá a modlíte se: Už zaber! Už jeď!
A co nahoru? To už jsem naznačil také. Za svoje do kopce dvacítkou nebo 17–18 km/h (protože motor ve větším stoupání logicky zpomalí) asi moc nejezdíte, že ne? (Pokud vůbec jedete a jen netlačíte.) Tato koloběžka to umí a opět nemusíte uronit ani kapku potu. Ale… mně to ovšem nedalo a taky na doporučení Marka Kostky jsem se zkusil přiodrážet. Super! Pomocné odrážení má dvě až tři pozitiva: Jednak se na koloběžce nenudíte a taky se, když není úplně teplo, se zahřejete, a za druhé – šetříte drahocennou elektrickou energii. Mírně se zvýší i rychlost, ale bavíme se o 1–2 km/h, takže nic podstatného. Úspora baterky může být podle mých amatérských měření čtvrtinová, třetinová i poloviční. Na daném úseku samozřejmě, nikoliv celkově, a také v závislosti na intenzitě odrážení. Nicméně každý kousek energie baterky, ušetřený ve stoupání, se vám pak přičte k dobru na rovinkách. Takto se oněch 50 km na jedno nabití dá ujet i v hodně členitém terénu.
Úplně náhodou, když jsem trochu zakufroval na polních cestách, jsem zjistil, že největší požehnání pro tuto koloběžku je lehký až střední terén! (Nemyslím to, co vidíte na předchozí fotce – to je dálnice pro silniční koloběžku :-)) Kdo někdy jel po cestě plné výmolů, která se navíc nečekaně, byť třeba jen na krátko, zvedne a pak zase padá dolů, dobře ví, jaká je to při jízdě za svoje dřina. Člověk mnohdy raději kopeček vytlačí nebo vyběhne, protože mu prach a kamínky na cestě brání dobrému odrazu. Všimněte si, že je řeč o víceméně suchém terénu. V rozbahněném prostředí už by si asi ani tato koloběžka moc neškrtla (byť by jistě i tak hodně pomohla).
Na Kostce e-Tour S1 je to úplně jiná káva. Prostě palcem zatlačíte na páčku plynu, ta zatlačí na baterku, ona zase na motor a vy se můžete soustředit jenom na správnou jízdní stopu. Energie motoru spolehlivě udrží rychlost na všech nerovnostech, které by vás bez něj nemilosrdně brzdily. Stejně, jako při jízdě do kopce, doporučuji kombinovat to s odrážením. Jízda je plynulá, rychlost mnohem vyšší a námaha samozřejmě menší. Toto jsem si fakt hodně užíval!
Celkové hodnocení
Kostka e-Tour Max (S1) není koloběžka pro pravověrné sportovce. To je informace možná až zbytečná, protože je to každému čtenáři Přibližovadel nejspíš naprosto jasné. Jenže tento stroj pro pravověrné sportovce ani není určený. Je to koloběžka pro lidi, kteří se potřebují nebo chtějí přibližovat na vzduchu bez větší námahy. Už jsem psal například o jezdění do práce v civilním oděvu, ale důvody mohou být různé, další si doplňte sami. Také je to výborný stroj pro lidi se zdravotním omezením a myslím, že skvěle může fungovat také jako rehabilitační koloběžka – například po úrazu apod. I když se k ní budete chovat jako k běžné sportovní koloběžce, tedy nebudete se vyhýbat odrážení, dokáže ušetřit mnoho vaší energie. A o tom to je.
Ať ale nejsem jen pozitivní: Těch pár nectností (viz výše) se dá jednoduše opravit upgradem firmwaru. Nicméně uvítal bych větší rychlost a samozřejmě také delší dojezd. Ideálně s menší a lehčí baterkou pochopitelně… :-) Mimochodem: Kdyby tento stroj měl větší dojezd, byla by to možná skvělá expediční koloběžka. Naložit bágly a jedem až na konec světa!
Ale vážně: elektromobilita obecně je možná nejprogresivnější obor současnosti. S trochu nadsázky se tak už zítra (no dobře, tak až pozítří) můžeme vozit na výkonnějším a úspornějším stroji. Kostka e-Tour Max (S1) je kostkovic prvotina ve skutečných elektrokoloběžkách a jako takovou ji nemůžu hodnotit jinak než na výbornou. Je to opravdová koloběžka, nikoliv neergonomická surikata, a je vybavená dobře funkčním elektropohonem, který mnozí zákazníci velmi ocení. Své místo na trhu jistě má, o to se vůbec nebojím.
Bolek Žemlík: Slušný skok elektrifikovaných koloběžek
Koloběžky na elektřinu (kola nevyjímaje) zaručeně dělí společnost na dvě poloviny. Zastánci si užívají jejich rychlost a pohodlnost, odpůrci nadávají, že lidem ulehčují tam, kde to vůbec není potřeba. Podle mého názoru elektrická koloběžka na světě místo má, a jako se vším, problém není v nástroji samotném, ale v tom, jak ho lidé užívají (či zneužívají). I sportovec v případě zranění či nemoci může stoupnout na elektrokoloběžku, když není schopen plnohodnotného odrazu a zároveň nechce přijít o ostatní výhody jízdy na koloběžce. To jen, kdyby náhodou nějakému čtenáři vrtalo hlavou, proč má tato recenze na Přibližovadlech smysl. Ještě dodám, že s elektrickými koloběžkami nemám zdaleka takové zkušenosti jako s těmi na lidský pohon, ale pokusím se alespoň předat svůj názor na tento konkrétní model.
Když jsem Kostku e-Tour Max (S1) poprvé chytil do ruky, jako první mě potěšila a překvapila její lehkost. Samozřejmě, že díky motoru je koloběžka mnohem těžší než klasická. Jenže díky umístění motoru v zadním kole jsou řídítka s přední vidlicí a kolem opravdu lehká, takže se s koloběžkou snadno manipuluje, dobře se přenáší přes nerovnosti, schody a podobně. Zároveň je i díky rozšířenému stupátku a širokým plášťům stroj velice stabilní a bezpečný – s klasickými městskými surikatími koloběžkami se to nedá srovnat a například ukazování směru rukou je úplně bez problémů. Tedy až na to, že při odbočování doprava musíte pustit plyn. Se stabilitou souvisí i slušná průjezdnost terénem – tedy městským terénem, ve kterém jsem ji testoval. Přejezd přes koleje nebo kočičí hlavy a tu a tam nějaký obrubník nedělá nejmenší problémy, koloběžka dobře drží a zbytečně nedrncá. A kdyby bylo nejhůř, je pořád možné lehce podhustit pláště.
Za zmínku rozhodně stojí ovládací systém koloběžky. Kromě zapnutí baterie se vše řeší přes malý ovládací panel u levého gripu řídítek – zapnutí, vypnutí, přepínání režimů, kontrola stavu baterie i zapnutí a vypnutí osvětlení. Tlačítka jsou celkem čtyři, ale pohodlně se ovládají a velice rychle si zvyknete na to, k čemu které slouží. A ani jednotlivé výkonnostní režimy nejsou jen tak pro parádu – zatímco na ECO se koloběžka vleče kochacím slimáčím tempem, v režimech SPORT i TURBO má už slušný odpich, kdy zrychlení na oněch maximálních 20 kilometrů v hodině je opravdu slušné – což se hodí například při rozjezdu na křižovatce, nebo při nějaké nenadálé dopravní situaci. Režimy je přitom možné přepínat i během jízdy, takže si výkon regulujete podle potřeby a dopravní situace bez zastavování. Třešničkou na dortu je v případě nejsilnějších režimů jízda do kopce – koloběžka se nijak necuká a neprotestuje a poctivě vás vyveze třeba do Úvozu nebo na Špilas (brněnští znají), i když tam, přiznám se, mi jí bylo trochu líto, tak přestože by to zvládla i sama, lehce jsem jí pomáhal odrazy.
No a nemůžu opomenout i výbornou funkci pro tlačení do kopce, kdy znovu při stlačení příslušného tlačítka koloběžka sama jede velice nízkou rychlostí, a pomůže vám tak eliminovat odpor motoru a jeho váhu, a vy tak máte pocit, že tlačíte koloběžku bezmotorovou.
Na závěr chválící sekce bych pak vyzdvihl ještě hydraulické brzdy, které pochopitelně brzdí tak, jak mají, a to skvěle.
Jak ale víme, každá mince má dvě strany, a v tomto případě je evidentní, že totéž platí i pro tuhle elektrickou Tourku. Během testování jsem narazil na dvě negativa: Absence tempomatu a nízká rychlost. Chápu, že z legislativních důvodů je dobré se držet rychlostního omezení do 25 kilometrů v hodině, ale maximální rychlost 20 km/h mi vůbec nedává smysl. Nepatřím mezi milovníky extrémně vysokých rychlostí, ale do městského provozu, kde je občas potřeba rychle projet křižovatku, nebo zareagovat na krizovou situaci, je dvacítka opravdu málo. Modelová situace: Přede mnou volná silnice, blížím se z větší vzdálenosti ke křižovatce, ta je prázdná a svítí zelená. Jenže dvacítkou se k ní přibližuju žalostně pomalu. Běžně bych si přidupl na těch pětadvacet až třicet, abych ji s klidem stihl, ale takto při průjezdu kolem semaforu těsně problikla oranžová…
Druhou nectností je chybějící tempomat. Už po asi dvacetiminutové jízdě mě z neustálého páčky držení plynu začal bolet palec. Možná se na to dá zvyknout, vymyslet si nějakou jinou polohu ruky, plynovou páčku si pootočit, ale minimálně při testování mě to vytáčelo. Pochopil bych to u silné koloběžky, se kterou to při pořádném zmáčknutí plynu vytáhnete třeba na čtyřicet, ale v tomto případě by tempomat rozhodně na škodu nebyl. Mám ho vyzkoušený z oněch běžných městských surikatích koloběžek, kdy se typicky aktivuje třeba po pár sekundách, co plynové tlačítko držíte. Tam byl trochu problematický, protože to někdy nečekáte a ony mají horší stabilitu, ale tady na Kostce by byl podle mě úplně ideální. Respektive, spíše než jako vyložený problém a nedostatek bych chybějící tempomat viděl jako „prostor pro zlepšení“ :-)
Co říci závěrem? Elektrická Tourka je podle mě slušný skok, co se týče elektrifikovaných běžných koloběžek. Jak sérií vychytávek, tak spolehlivostí, funkčností a praktičností. Stabilita, dobrá ovladatelnost a opodstatněný výběr režimů z ní dělá opravdu zajímavý stroj, který by mohl být do města ideální, kdyby ji ovšem nesrážela nízká rychlost, která ji podle mě bohužel z běžného dravého a hustého městského provozu diskvalifikuje. Dokážu si ale představit, že mimo město, na stezkách nebo v menších vesnicích může poskytnout spoustu užitku i zábavy všem těm, kdo si ze zdravotních nebo jiných důvodů výhody klasické koloběžky naplno dopřát nemohou.
Kostka e-Tour Max (S1)
Plusy a minusy
- konstrukce, design a geometrie skutečné koloběžky
- kvalitní komponenty (vč. elektro)
- příkladné dílenské zpracování
- velmi široká využitelnost
…ale
- nižší maximální rychlost elektropohonu
- drobné nectnosti firmwaru
Zdroj
Cena
54 990 Kč (06/2024)
