Když jsem v loňském roce testoval nejvyšší Kostkovic model Laser star Racer 28″, koloběžka mě uchvátila natolik, že jsem si ji koupil. Sice jsem v závěru recenze napsal, že potřeba tuningu je zde téměř nulová, nebyl bych to já, abych se do něčeho nepustil. Tak jaképak jsem provedl změny oproti sériové výbavě?
Koloběžkáři, kteří komunikují také po Facebooku, už vědí, že základem tuningu bylo nahrazení původních rovných řídítek s rohy silničními oblouky – „berany“. Na Facebooku jsem ale prezentoval jen první „beta verzi“ a navíc to není všechno, co jsem na koloběžce vylepšil, pojďme tedy k úpravám postupně.
Čtenářům, kteří nečetli moji recenzi, si dovolím dvěma fotografiemi ukázat, jak tento stroj vypadal před tuningem.
 |  |
V úplně první fázi jsem zkrátil krk vidlice na minimum a taky zařízl řídítka co to šlo, čímž jsem se dostal na cca 54 cm šířky. První najeté kilometry ukázaly, že to byla dobrá volba, nicméně v koutku duše jsem stále koketoval s výměnou za silniční „berany“. Dát na kolobku silniční oblouky není můj nápad, k tomu mě inspiroval Břeťa Michálek, majitel firmy Mibo, který berany použil u svého modelu Mibo RaceK. A protože od slov či myšlenek nebývá daleko k činům, můžu vám nyní představit koloběžku Kostka 28″ Laser star Racer – tuning Lindner.
Jak zkroutit řídítka
Pokud byste náhodou chtěli provést podobné vylepšení koloběžky nebo vás to jen prostě zajímá, nabízím nyní krátký návod, jak na to. Nejprve uvedu, co je třeba zakoupit.
Samozřejmě ony „berany“. Těch je na trhu skutečně velký výběr. Primárně se liší šířkou. Běžně se prodávají šířky 40, 42 nebo 44 cm (obvykle se měří od středu trubky, takže celková šířka je o její průměr větší), v omezeném výběru se dají sehnat i „berany“ šířky 46 cm. Stará cyklistická poučka říká, že šířka řídítek by měla odpovídat šířce ramen jezdce, což automaticky malé šířky staví do role řídítek pro děti či ženy.
Pak máte možnost výběru mezi několika tvary, od klasických kulatých oblouků až po různě zalomené ergonomické tvary, včetně ergonomického „promáčknutí“ trubek, to vše navíc v různých hloubkách. No a nakonec je třeba zvolit materiál. K mání je hliník různých kvalitativních tříd nebo karbon, pomocí kterého lze navíc udělat berany v jednom kusu s představcem. Podotýkám, že tahle sranda může klidně dosáhnout ceny celé koloběžky.
Takže abych to zkrátil, já jsem vzal střední hliníkovou třídu BBB BHB-03 FastBar s anatomicky tvarovanými oblouky v šířce 44 cm.
Představec jsem ponechal původní (pozor na shodu průměru představce a řídítek!), „beranům“ bylo třeba ještě zakoupit omotávku. Volba padla na gelovou omotávku stejné značky – jak jinak, než červenou.
Jestliže řídítek je nepřeberné množství, mnohem horší situace – byť jednodušší pro výběr – je se silničními brzdovými pákami, které je třeba také koupit nové. V současné době totiž u silničních kol panují páky, které mají v sobě integrovaný řadicí systém (tzv. Dualy u Shimana nebo Ergopower u Campagnola, jak se tomu říká u Sramu nevím), což je pro koloběžku jednak zbytečné, ale hlavně rozměrné, těžké a neúnosně drahé. Samostatných silničních brzdových pák jsem tedy na našem trhu našel asi dva nebo tři typy, volba padla na Alhongy, už ani nevím proč.
S brzdami souvisí také bowdeny a lanka. Původní, pravděpodobně stejně jako já, nebudete moci použít, protože vedení u silničních oblouků je delší než u rovných řídítek. Přesněji řečeno, zrecyklovat se dá zadní bowden a lanko zkrácením na přední, koupit je tedy třeba tyto komponenty jen pro zadní brzdu. Já jsem vyměnil oba bowdeny – čistě z designového důvodu – chtěl jsem prostě opět… červené.
 |  |
Jen se nezamotat
Komponenty tedy máme po hromadě, pojďme montovat. Původní řídítka sundáte celá i s brzdovými pákami, gripy a rohy prostě tak, že je odmontujete od představce. Před tím musíte samozřejmě odpojit brzdová lanka od brzd.
Nyní nasaďte „berany“ a představec zlehka dotáhněte. Na řídítka následně namontujte brzdové páky a vše pečlivě seřiďte – po instalaci omotávky totiž moc dodatečných možností mít nebudete! Doporučuji se krátce projet (pozor, nemáte brzdy) a vyzkoušet tak nastavení za jízdy. Já jsem nakonec řídítka natočil tak, že je horní oblouk vodorovný, či spíše mírně zvednutý, téměř paralelně se sklonem představce.
Protože na koloběžce nevyužijete spodní úchop například ke spurtu tak, jako na kole, věrný svému dobrému zvyku jsem i „berany“ na obou koncích cca o 4 cm zařízl. Já vím, u tohoto typu řídítek to není obvyklé, nicméně pro zalehnutí ve sjezdu to bohatě stačí, tak proč vozit zbytečně moc materiálu s sebou? A navíc to dobře vypadá. Podle mého tedy.
Jakmile seřídíte „berany“ a brzdové páky do finální pozice, je třeba namontovat brzdové bowdeny a lanka a seřídit brzdy. Poté následuje – alespoň pro mě – nejobtížnější část práce: nainstalovat omotávku. Pokud to děláte poprvé, pravděpodobně to bude rovnou na víckrát – namotat neposedný pásek tak, aby byly „závity“ stejnoměrné a zároveň jste se ve správném místě potkali s brzdovými pákami, není triviální činnost. Já se přiznám, že jsem to dělal natřikrát a stejně z výsledku nejsem unesený. Malý návod, jak motat, najdete třeba zde.
Ještě nějaké úpravy?
Ano, ještě něco jsem na svojí nové červené závodničce provedl. Samolepka s imitací karbonu, původně určená jako ochrana pod řetěz na zadní vidlici kol, posloužila na krku koloběžky jako virtuální blatník. Ale řekněte, že to vypadá dobře! Zvláště naproti karbonového košíku na láhev.
 |  |
Na přední brzdu pak přišly nové brzdové botky značky KoolStop. Nic naplat, původní špalky Shimano Tiagra úplně ideálně nebrzdily. Na zadním kole jim je ale dobře, to zase tak ostře bržděné být nemusí. Navíc sada cartridgových KoolStop Dura pro jednu brzdu stojí nekřesťanských bezmála šest stovek!
No nic, ještě nějaká koruna by byla, tak co zkusit ještě více snížit valivý odpor? Co vám budu povídat, pořídil jsem na přední kolo plášťovku. Ne pláštěnku, plášťovku. Že nevíte co to je? Jde vlastně o galusku, která se dá nasadit na běžný plášťový ráfek – více podrobností najdete na stránkách výrobce Tufo. K čemu je to dobré? No přece k tomu, abyste mohli přední kolo nafoukat na 175 psi (cca 12 bar), aniž by díky konstrukci plášťovky hrozilo poškození (čti prasknutí) ráfku, konstruovaného na mnohem menší tlak, a jezdit pak po plošce běhounu široké cca půl centimetru.
Mimochodem, všimli jste si, jak je ta čeština kouzelná? Plášťovka… To zní, to je slovo! Třeba v angličtině se to řekne Tubular clincher. Jak nudný výraz.
 |
| Stroj s jeho ladičem zvěčnil Jindřich Špaček www.starling.cz |
Do vitríny nebo na cesty?
Chvíli koukat na vytuněný stroj s nepřítomným přiblblým úsměvem na tváři vydržím. (Žena mě naštěstí zná, takže mě při těchto stavech nepodezírá z nevěry.) Nicméně nemá to dlouhého trvání a rychle ven. Jak se jezdí s „berany“? Přesně jak jsem očekával – velmi pohodlně. Za jízdy se dají střídat cca tři druhy úchopu, od držení za rovnou část u představce, přes úchop v prvním oblouku, kolmo za ním, až po držení za brzdové páčky. Při sjezdu se pak ruce přesunou do spodního úchopu a už to fičí z kopce! Šířka „beranů“ je optimální. Stačí na pohodlné manévrování a zároveň zachovává potřebnou „úzkost“ k minimalizování aerodynamického odporu. Pro příznivce ověšování koloběžek nejrůznějšími zbytečnostmi jako jsou roztodivné mobily, džípíesky nebo světlomety či plamenomety, jen dodávám, že místa pro tyto krámy je na silničních řídítkách zhruba tak stejně jako na běžných rovných. Dokonce je ho více než na vlaštovkách. Docela si také libuji, že jsem koupil tlustou gelovou omotávku, která velmi pěkně tlumí vibrace.
Hodnocení plášťovky na předním kole si nechám až po najetí více (stovek až tisíc) kilometrů. Aspoň bude námět na další díl seriálu Koloběžkové pneustory.
Za zapůjčení ateliéru děkujeme fotostudiu Starling
Jeden komentář
Pro fanouše „beránků“ jeden tip – na bradsky.cz jsem koupil brzdové páky Shimano 105 za neskutečných … :-). Orig. balení, s lanky a bowdeny, made in Japan, přátelé! Rám Kostka Racer je doma na skříni. Dávám díly dohromady postupně, jak kapsa dovolí, ale těším se moc.