Koloběžka Kostka 28″ Laser star Racer – Lindner tuning 2 – od beranů k vlaštovkám

Nebudu chodit kolem horké kaše, berany se mi na Kostkovic závodničce po roce ježdění neosvědčily tak, jak jsem si původně myslel. Byť si to nedovedu racionálně vysvětlit, ale nejvíce mi vadila jejich šířka, respektive „úzkost“. Racer se svojí „podkopnutou“ přední vidlicí velmi neochotně zatáčí a čím jsou užší řídítka, tím to jde samozřejmě hůř. Mohli byste si říci, že to není kolobka pro proplétání se mezi lidmi ve městě, takže točivost není důležitá (což je správný postřeh), nicméně jakási nejistota řízení mě provázela i na padesátikilometrových trasách, kde zatáčky rozhodně nepřevažovaly nad rovinami.

Jedna vlaštovka jaro…

Věděl jsem tedy, že berany půjdou dolů, nechtěl jsem je ale nahradit původními rovnými řídítky, připravil bych se tím o sportovní postoj na koloběžce. Volba tedy byla jasná – obrácené vlaštovky…

Abych ale byl přesný, následují čísla a technická data. Na koloběžce zůstal původní silniční představec BBB s negativním 10˚ sklonem o délce 130 mm (již není v letošní nabídce). Řídítka jsou také značky BBB, jde o hliníkový MTB model BHB-05 LiteBar s šířkou 620 mm, zdvihem 20 mm a zahnutím 10 stupňů.

Řídítka jsem z obou stran o 20 mm zkrátil, takže současná šířka je 580 mm plus něco málo navíc na parůžky – k těm se ještě vrátím. Před montáží jsem ještě jemným smirkem „sundal“ z vlaštovek bílý potisk a lehce je stříknul černým sprejem, protože jsem jaksi nechtěl mít na řídítkách nápisy vzhůru nohama.

Díky reverzní montáži jsem se dostal s úchopem ještě níž, než dovoloval představec a navíc jsem dosáhl zajímavého sklonu konců řídítek. Tajně doufám, že by to mohlo mít příznivý vliv na moje karpální tunely, to však – stejně jako úspěšnost celé koncepce – ukáže až čas, přesněji naježděné kilometry. Třeba zase za rok nasadím něco jiného…

A ještě parůžky

Gripy a rohy, či spíše růžky, obstarala firma Ergon. Původně jsem sice chtěl korkové gripy s plastovými rohy GR2-L BioKork, nicméně ty, jak se zdá, nejsou v Česku k mání. Po více než 14denním čekání od objednání jsem to vzdal a pořídil sadu ergonomických gripů s hořčíkovými parůžky Ergon GX2. Nu což, zelená je doplňková barva k červené a navíc moje žena, které jsem je pořídil už před pár lety na její K-bike K7, si je nemůže vynachválit. (Pozn.: tyto gripy se dělají i v černé barvě.)

Gripy s relativně rozměrným ergonomickým „pádlem“ mají celkovou šířku 130 mm, nahoře po hořčíkový roh pak o centimetr méně. I tak je to ale luxusní úchop. Jak gripy, tak i rohy jsou samozřejmě nezávisle na sobě polohovatelné, aretují se jedním šroubem rohu.

Osmdesátimilimetrové parůžky nejsou nic pro vyznavače 20cm bullhornů, protože jsou ale navržené v sadě s gripy, „tváří“ se virtuálně jako delší. Dlaň zůstává opřená o grip, na rohu spočinou jen prsty ruky.

Poslední novou komponentou, nepočítám-li lanka a bowdeny, jsou brzdové páčky. Ve hře byla v podstatě jen „iXTéčková“ Shimana a použité Avidy. Chtěl jsem totiž páčky s možností nastavení pákového poměru, protože silniční brzdy použité na koloběžce si s klasickým pákovým poměrem MTB páček, určených pro V-brzdy, moc nerozumí – „převod“ je příliš ostrý. Zmíněná Shimana XT (a taky LX BL-M571, ale ty se mi nelíbí) a všechny Avidy kromě modelu FR-5 umí „přepákování“. Moje volba tedy padla na lehce dražší, ale lehoučké hořčíkové páčky (150 g) Avid Speed Dial SL. Materiál přece musí ladit s rohy, ne?

Tolik tedy popis nového provedení „kokpitu“ mého Racera. Zatím jsem ujel pouhých patnáct kilometrů, aktuálně bohužel rehabilituji zlomený nárt, takže nejezdím. Ale dávám tomu dobré naděje a už se těším, jak zase stoupnu na podlážku koloběžky!