Ačkoliv je nyní na trhu už několik modelů koloběžek Kostka sedmé generace (G7), výrobce si vcelku pochopitelně ponechává širší prostor pro inovaci, tím, že nejnovější vychytávky do nejlevnějších modelových řad implementuje o něco později. Samozřejmě je za tím také snaha nekanibalizovat vlastní modely – i to, myslím, každý chápe. Kostka Tour Fun (G6) toho budiž důkazem. Přestože přišla na trh až po modelu Tour Max G7, je to pořád nejvyspělejší „Funka“…
Prolog
Protože Bolek je – jak čím dál víc zjišťuju – stejně jako já, postižený grafománií, a koloběžku Kostka Tour Fun (G6) popsal výborně (viz níže), ve „své“ části se omezím jen na základní technická data, hlavní rozdíly mezi vyššími modely této řady, a samozřejmě si neodpustím ani své jezdecké dojmy.
Co je nejdůležitější: Je to Tourka čili koloběžka s ocelovým rámem s koly 26/20 palců. Myslím, že stále nejoblíbenější kategorie koloběžek pro dospělé. Navíc geometrie je – pouze s rozdílem výšky stupátka – shodná s dražším a technologicky vyspělejším modelem Tour Max (G6 i G7), tudíž velmi podobné jsou i jízdní vlastnosti.
Když jsem načal výšku stupátka, tak ta jde s hodnotou 55–60 mm vstříc jezdcům, kteří se bojí škrtat a také tím předurčuje tuto koloběžku i do lehkého terénu. Je zajímavé, že „Funka“ na rozdíl od Tour Max nemá stupátko v rovině, ale vpředu o 5 mm výše. Ať tak či tak, za mě osobně je stupátko zbytečně vysoké, klidně bych šel minimálně o 5 mm níže tak, jak to má Tour Max.
Stupátko se také směrem dozadu rozšiřuje, protože zde nejsou použitá kola s úzkými náboji (viz dále). Takže pozor na kotníky. Důležitou inovací počínaje řadou G6 je nový středový profil stupátka, který celou konstrukci výrazně zpevňuje. Rozdíl v tuhosti mezi pátou a šestou generací je skutečně zřetelně cítit. Řeči o tom, že Kostky jsou „houpačky“ už dávno neplatí. I tento základní model je příkladně tuhý.
Oproti vyšší řadě Tour Max, má Tour Fun také „obyčejný“ chránič paty, nikoliv tedy frézovaný hliníkový doraz. Ale to je, řekl bych, to nejmenší, co by vám mohlo scházet.
Mnohem podstatnější je rozdíl v hmotnosti. Tour Fun (G6) je o půl kilogramu těžší než Tour Max (G6) a váží o 1,7 kg více, než nejnovější Kostka Tour Max (G7). Také nosnost „Funky“ je menší – „jen“ 100 kg. Co se za těmito čísly skrývá? Levnější a tedy i méně odolné komponenty.
Nejzásadnější jsou kola, která, jak už jsem uvedl, využívají běžné 100mm cyklonáboje. Levné jednokomorové ráfky nemají takovou nosnost, jako u vyšších modelových řad použité dvoukomorové ráfky. Těžké a dlužno dodat také poněkud líné obutí obstaral tuzemský Mitas. Balóny Mitas Walrus s trekovým vzorkem šířky 47 mm sice jedou docela dobře, ale než se dostanete na provozní rychlost, trvá to přece jenom déle než u lehčeji obutých kol.
Šetřilo se i na brzdách – místo obvyklého Shimana řady 4000 zde najdete lacinější V-brzdy Promax. Ani vlastní kostkovic komponenty, kterými jsou řídítka a představec, nejsou stejné třídy jako u vyšších řad. Řídítka jsou ocelová – tedy těžší – a mají trochu jiné zahnutí než hliníkové modely u Tour Max. Představec není odlehčený vnitřním frézováním.
Jak to jede. A pro koho to je
Shodná geometrie s nejvyššími Tourkami – o níž jsem už psal, ale zde to musím zopakovat – je tím nejlepším, co si mohla „Funka“ od své značky vzít. Díky tomu jde o výborně ovladatelnou koloběžku, která perfektně drží stopu i ve vyšších rychlostech, ale zároveň nemá problémy ani s točivostí ve členitém terénu. Prostoru pro jezdce je zde přesně tolik, kolik má být, ergonomie je zkrátka výborná. Kazí ji pouze širší zadní stavba a na můj vkus zbytečně vysoké stupátko.
To spolu s těžkými koly předurčuje tento stroj spíše pro rovinaté tratě, kde kola pomáhají svou setrvačností. Oproti tomu musím souhlasit s Bolkem (viz níže), že jízda do kopce je utrpení. Tlačení mi nijak zvlášť nevadí, ale když je toho moc, je toho příliš :-) Pokud by se vám v garáži náhodou válely lepší – a hlavně lehčí – pláště, rozhodně neuděláte chybu, když tuto koloběžku přezujete. Navíc tím velmi pravděpodobně získáte i nižší nášlap.
Kostka Tour Fun (G6) je, jakožto cenově dostupná koloběžka pro dospělé, jednak jakýmsi startovním modelem, jednak strojem pro příležitostné jezdění. Startovním modelem myslím něco jako první koloběžku pro ty, kteří s tímto sportem nemají žádné zkušenosti a vlastně neví, jestli je to vůbec bude bavit. Tour Fun šesté generace takovým uživatelům ukáže, jak má vypadat a jak jezdí dobře konstruovaná koloběžka, byť jim tedy dá i pocítit zápory, dané nízkou cenou.
No a ti druzí – příležitostní nebo možná sezónní či letně-víkendoví jezdci – ti dostanou to stejné s vědomím, že kdyby náhodou začali jezdit více, ten stejný výrobce jim poskytne vyšší model s větší užitnou hodnotou. Ale tak to vlastně má i zmíněná první skupina.
Kostka Tour Fun G6 pohledem Bolka Žemlíka
Kostka Tour Fun G6 není nijak revoluční stroj. Jde prakticky o jednu z nejklasičtějších a nejrozšířenějších koloběžek na trhu, která se oproti své předcházející generaci dočkala jen jediného rozdílu, a sice silnějšího středového jeklu stupátka, což vede ke větší tuhosti. Tuhost byla u koloběžek značky Kostka dlouho diskutovaným problémem, a právě v šesté generaci se s ní výrobce vypořádal na výbornou. Ač na pohled rozdíl prakticky nepoznáte a jde o opravdu jedinou změnu, je docela zásadní, protože, jak naši pravidelní čtenáři a znalci fyziky jistě vědí, větší tuhost rámu šetří energii, kterou investujete do každého jednotlivého odrazu. Proto si podle mě podobný „upgrade“ zaslouží alespoň minimální pozornost.
Koloběžka je tedy dostatečně tuhá. Obecně jde ale rozhodně o začátečnický model (čemuž samozřejmě odpovídá cena), takže jaké jsou její další výhody? Asi největší výhodou je, že projede prakticky vše. Přestože se nejedná o vyloženě terénní koloběžku, zvládne bez problémů lehký terén, lesní i polní cesty, rozbitější asfalt, a stejně tak jakoukoliv dlažbu a například tramvajové koleje v městském centru. Stupátko koloběžky je v rozumné výšce. Samozřejmě by mohlo být o něco níže, ale vzhledem k tomu, že není určena na stokilometrové, ba ani padesátikilometrové výlety, jeho umístění odpovídá normě.
Co se týče jízdního projevu, je evidentní, že jde už opravdu o šestou generaci. Geometrie je skvěle vyvážená, prostor pro jezdce dostatečný, koloběžka je velmi stabilní, a to i při jízdě z kopce v šedesátikilometrové rychlosti a v zatáčkách.
Dalším z bonusů, který se tedy úplně netýká stroje samotného, je dostupné příslušenství značky Kostka. Ať se nám to líbí nebo ne, Kostka má zkrátka nejširší nabídku různých věcí, které na koloběžku k různým účelům můžeme navěsit, čímž se stává univerzálnější a vhodnější pro větší část populace. Blatníky, brašničky, držáky, adaptéry, světýlka, nosiče…
Je na čase dostat se k nevýhodám. Ty samozřejmě vzhledem k cenové hladině nemohou chybět. Asi největším problémem je hmotnost. Koloběžka má přes deset kilo. Je to dáno volbou levnějších komponent, plášti a samotným ocelovým rámem. Rád bych to zaobalil do nějakých hezčích slov, ale jízda do kopce je zkrátka utrpení. Je pravda, že jsem testoval s blatníky, takže si připočítejte tak kilo navíc, ale i tak. A není to jen o pláštích, pohodlné pláště o šíři 1,75″ mají docela velký odpor. Takže do kopce se zkrátka nadřete. Druhým problémem jsou komponenty. Náboje, ráfky, pláště, brzdy. To všechno jsou věci, na kterých výrobce šetří, aby se dostal na požadovanou cenu. Pokud jste zvyklí na koloběžky Kostka řady Max, případně stroje jiných značek s cenovkou od 10 000 Kč nahoru, připravte se na snížení komfortu. Koloběžka je pomalejší, brzdy nejsou tak účinné, chybí drobnosti jako reflexní prvky na pláštích nebo ergonomická řídítka.
Na druhou stranu je však třeba uvést, že všechno funguje. Brzdové páčky jsou sice při stisku měkčí, a ložiska kladou větší odpor, ovšem rozhodně se vám to (při přiměřeném, běžném používání) nerozpadne pod rukama, a vše se dá dobře seřizovat. Zkrátka, kdo jednou vyzkouší něco lepšího, pocítí rozdíl okamžitě, ale rozhodně si nekupujete věc, která by vám sotva vydržela do konce záruční doby, nebo u které byste se museli bát o život – to ani v nejmenším.
O řadě Fun od Kostky se často říká, že jde o koloběžky pro začátečníky. Že si na ní vyzkoušíte, jestli vás koloběžka baví nebo ne. Pravda je taková, že to zkusit můžete, a rozhodně neuděláte chybu. Na občasné ježdění do dvaceti, třiceti kilometrů naprosto dostačuje. Na druhou stranu, v dnešní době seženete jen o pár tisíc dražší koloběžky vyšší třídy, které jsou zase úplně na jiné úrovni. Jsou lehčí, s kvalitnějšími komponenty, a tři až čtyři tisíce dnes opravdu takový rozdíl nečiní. A i těch dvacet kilometrů si daleko více užijete. Takže mám-li mluvit za sebe, investujte o chlup víc, zvětšujete si šanci, že vás to bude bavit, a když ne, koloběžku prodáte za dost podobnou cenu.
To jsem se ale lehce odchýlil od tématu. Takže: hlavní výhodou koloběžky je celková geometrie, výška stupátka, stabilita a průjezdnost. Nevýhodou pak kvalita komponent a vyšší váha. Není to úplně špatný stroj, ale pokud to s koloběhem myslíte trochu vážně, nebojte se a zkuste ještě trochu přitlačit :-)
Plusy a minusy
výborně navržená geometrie
tuhý rám
výborné jízdní vlastnosti
…ale
zbytečně vysoké stupátko
vyšší celková hmotnost
Zdroj
Cena
6 990 Kč (07/2023)
Fotogalerie Kostka Tour Fun (G6)
Jeden komentář
Mně teda tento model přijde v portfoliu Kostky celkem zbytečný. Pokud to má být začátečnická koloběžka, je celkem drahá. Třeba takový Wilcox tourer teď stojí okolo 5000 a udělá stejnou parádu,dokonce bych řekl, že některé komponenty jsou kvalitnější. Nebo si stačí trošku připlatit a dostanete kvalitní koloběžku bez nějakých větších kompromisů,což ostatně uvádí ve svém závěru i Bolek.