Série koloběžkových závodů BEZ PEDÁLŮ odstartovala závodem Kolem světa

Minulou sobotu 20. dubna se uskutečnil první z pěti koloběžkových závodů seriálu BEZ PEDÁLŮ. Seriálu, který je určen pro všechny příznivce a fandy koloběžek bez rozdílu výkonnosti. Jak jsme již na Přibližovadlech psali, většina akcí se koná v západních Čechách, první povedený závod hostily Františkovy Lázně.

Vyhrát v závodu seriálu BEZ PEDÁLŮ může každý i přesto, že nestál na stupních vítězů. Důležité totiž není být nejrychlejší – důležité je být u toho. To je motto BEZ PEDÁLŮ a účastníci závodu Kolem světa ho bezezbytku naplnili.

Františkovy Lázně a jejich okolí přilákaly navzdory deštivému počasí 51 koloběžkářů, vyhladovělých dlouhou zimou bez svého stroje. Pro závod byly připraveny dvě tratě. Dětská trasa měřila 4 km a vedla výhradně v bezpečí lázeňského parku. Trasa hlavního závodu pak měřila 25 km a skládala se ze dvou okruhů. Pokud někomu došly po prvním kole síly, mohl svůj závod ukončit.

Každý správný atlet se před startem řádně rozcvičí, a tak před 11. hodinou vyjeli všichni na zahřívací 400 metrů dlouhé kolečko, které vedl Miloš Škorpil, jehož Běžecká škola trať připravila. Všichni závodníci se po několika cvicích s koloběžkou a elegantních holubičkách mohli postavit na startovní čáru.

Hned v úvodu závodu se do čela prodrala šestice dravců v čele s Petrem Peštou, kterého následoval Milan Vřešťál, Vojta Hrůza, Zdeněk Beneš, Petr Fischer a Václav Jun… jak to bylo dál, mi není známo – za sebe jsem se nedíval.

Co se dělo na trati?

Chuť závodit nás v počátku hnala průměrnou rychlostí 28 km/h vpřed. Během prvních kilometrů se čelo protáhlo zhruba na 50 metrů a jako pátý jsem mohl díky přehledné trati sledovat, jak se mění pořadí na prvních čtyřech místech. Asi na osmém kilometru při průjezdu Komorním Dvorem došlo k nepříjemné události. Vojta Hrůza, udržující tempo s vedoucím Petrem Peštou, píchl přední kolo. Odložil tedy koloběžku u fotografky na trati a běžel směrem k cíli prvního kola pro náhradní stroj.

Jaké bylo moje překvapení, když po třech kilometrech rychlé jízdy již podruhé Vojtu dojíždím. Jak je možné, že i bez koloběžky je rychlejší než já na mém KOSTKAspeciálu? Vojta ukázal smysl pro fair-play a přiznal, že jej náhodný řidič asi dva kilometry svezl, zatímco já jsem kličkoval kolem Ameriky. 

Na hladkém asfaltu vedoucím k cíli prvního kola jsem potkal v protisměru nejprve vedoucího závodníka Petra Peštu a následně i Zdenka Beneše s Milanem Vřešťálem v patách.

Otočka u cíle a uháním za nimi. Tito dva soupeři v zápalu přehlédli velmi dobře značenou odbočku ke kempu Jadran. Mířili dál k hrázi rybníka a tím mi odevzdali druhé místo v závodním poli. Milan Vřešťál ještě zaslechl na vzdálenost asi 50 metrů můj výkřik a otočil koloběžku zpět. Následujících deset kilometrů jsem ale udržel tempo a nedal mu šanci ztrátu dohnat.

Milan Vřešťál tak dojel na třetí pozici a Zdeněk Beneš, který svou chybu zjistil až na hrázi rybníka Ameriky, dojel na čtvrtém místě. 

Dramatický souboj se odehrál v kategorii Baroko v boji o třetí místo mezi Martinem Reiserem a Zdeňkem Černým.

Tito pánové, jak sami vyprávěli, si vychutnali souboj plný zvratů v celé délce 25 km dlouhého závodu a neodpustili si žádný metr zadarmo. Z jejich souboje pak nakonec vyšel vítězně Zdeněk Černý, který v závěrečném finiši již nedal Martinovi šanci a vybojoval třetí místo ve své kategorii. Odvetu si domluvili už do druhého závodu BEZ PEDÁLŮ – Šumavského sjezdu.

Po projetí cílem dostal každý závodník pamětní medaili na závod BEZ PEDÁLŮ a malé občerstvení v místní hospůdce, kde si mohli jezdci sdílet své zážitky z trati. 

Po dojetí posledního závodníka jsme urychleně zpracovali výsledky, aby mohlo dojít k vyhlášení vítězů a udílení cen, které věnovali naši sponzoři. V závodech BEZ PEDÁLŮ nemusíte být nejrychlejší, abyste vyhráli hlavní cenu – ceny jsou losovány. Hlavní cenu, tréningový plán a míru pro zvýšení fyzické kondice od Miloše Škorpila (Běžecká škola) si odnesl Pavel Štěpánek, vítěz kategorie Baroko.

Dalšími cenami byly tři poukazy na konzumaci v Lázeňském hotelu Francis a v hotelu Komorní hůrka.

A kdo byli vítězové?

Přece všichni, kdo se zúčastnili, protože jde především o zážitky. Sluší se ale uvést ty nejrychlejší, kterými byli:

Děti (zleva)

2. Michaela Mochánová, 1. Nela Dančová
Dominik Slavík a David Purchart, kteří dojeli společně na třetím místě, na fotografii chybí. Zmizeli kdoví kam a připravili se o medaili.

Ženy (zleva)

2. Ivana Slavíková, 1. Markéta Peštová, 3. Monika Švejdová

Baroko (zleva)

2.  Jaromír Sova, 1. Pavel Štěpánek, 3. Zdeněk Černý

Muži (zleva)

2. Václav Jun, 1. Petr Pešta, 3. Milan Vřešťál

Příští sobotu na Šumavě!

Děkujeme všem, kteří se závodu zúčastnili a přispěli k perfektní atmosféře celého závodu. Všichni odcházeli spokojeni. Věříme, že se s vámi setkáme i na dalších akcích BEZ PEDÁLŮ. Třeba už na té příští na Šumavě, kterou bude Šumavský sjezd.

Děkujeme všem sponzorům, Běžecké škole a Zdenkovi Dančovi z Hotelu Francis za perfektní přípravu tratě a dobrovolníkům na trati, kteří dbali o bezpečnost všech závodníků.