Předpověď počasí na uplynulý víkend neslibovala v okolí kempu Brodský nijak teplé a suché počasí, spíše naopak. Na svém novém stroji K-bike K5 White sensation jsem proto na Nultý sraz koloběžkářů 2013 vyrážel s obavami, že se tam potkám maximálně tak s dvaceti dalšími odvážlivci. Jak velmi jsem se mýlil!
Chtěl jsem se před akcí trochu projet, takže jsem to vzal vlakem do Jaroměře a odtud jsem už kopal do asfaltu východočeských silniček druhé až třetí třídy necelých třicet kilometrů směr kemp Brodský. V batohu pouze foťák, kameru a tři sady lehkého oblečení. (Za což jsem vzápětí děkoval bohu, protože počasí se sice vyvrbilo docela dobře, nicméně ve vlhku a chladnu vám propocené oblečení zkrátka neuschne ani za dva dny…)
Invaze koloběžkářů
Po slabých dvou hodinkách lážoplážo koloběžkování jsem dorazil na Broďák a málem mi vypadly oči z důlků – po kempu se ve světle zelených tričkách této akce pohybovala asi tak stovka osob obého pohlaví! Ani jsem se nestačil pořádně rozkoukat a už moderátor svolával koloběžkáře na spanilou jízdu – podotýkám, že to už měli „včasní účastníci“ za sebou několik soutěží, jako třeba tažení koloběžky s jezdcem na laně, štafeta a podobně. Takže rychle převléct do suchého a na start spanilé jízdy…
Jestli jsem to na videu dobře počítal, spanilé jízdy se zúčastnilo zhruba 80 koloběžkářů, koloběžkářek a koloběžčat. Děti a slabší jedinci jeli krátkou trasu, ostatní se vydali do cca 10 km vzdáleného Náchoda. Takže vyškrábat se na Náchodský zámek, okouknout dvojici medvědů (se kterými bych se rozhodně osobně potkat v lese nechtěl), dát pivečko v zámecké restauraci a pomalu vyrazit nazpět. Obavy ze zdolávání kopců, kterými jsme sjeli do Náchoda, se ukázaly jako liché, jelikož jsme to nazpět vzali zkratkou přes les. Toho mistrně využil Marek Kostka, který se ke mně na konci outdoorové vložky přitočil a s úsměvem na tváři prohlásil: „Už víš, proč ty stupátka děláme vyšší?“ Já na K-bike K5, ani Honza „Fido“ Horák na Kickbiku Race Max, jsme mu nechtěli brát radost…
Vodník na koloběžce
Můžete se vsadit, že za víkend na Broďáku ani jednou nekáplo, nicméně na koupání to také nebylo. Co to říkám o koupání? Ano, zlatým hřebem sobotního dne byla soutěž ve skocích do vody na koloběžce. Organizátor, firma Kostka-kolobka, poskytla na tuto atrakci (nejen na ni tedy…) koloběžku, takže nikdo nemusel mít obavy z vlastních rezavých ložisek a blátem zacpaných brzdových bowdenů. Po počáteční nervozitě, zdali bude vůbec nějaký dobrovolník, se přihlásila necelá desítka účastníků včetně Káti, jediné ženy, která byla ochotna hupsnout do rybníka na oranžové Hillce.
Pod molem Broďáku sice hloubka nedosahuje ani dvou metrů, nicméně aby se otužilci po strhujícím výkonu nemuseli ještě potápět pro stroj, měli koloběžku připevněnou na popruhu na ruce. Na konci mola byl nainstalován malý můstek, takže se stačilo jen pořádně rozjet.
Buřty, pívo a bigbít
A co bylo dál? Spousta zábavy. Opékaly se buřty a klobásky, po setmění všechny bolelo za krkem – nikoliv z jízdy na koloběžkách, ale od koukání na ohňostroj. Mohli jste se povozit na musherském spřežení, šťastná účastnice Ivana vyhrála poukaz na koloběžku v ceně 8 000 Kč, další koloběžkáři pak byli za své výkony obdarováni tričky, čepicemi a dalšími reklamními předměty. Noc pak byla ve znamení bigbítu, tance a všeobecného veselí. V neděli po snídani pak ještě asi dvacítka přeživších dala kratší spanilou jízdu číslo dvě – tentokrát jen po blízkém okolí, kde se mimo jiné budou v brzké době konat musherské závody.
Pokud bych měl Nultý sraz koloběžkářů v kempu Brodský zhodnotit, tak mi k tomu budou stačit dvě slova: Super akce! Naštěstí docela vyšlo počasí, takže účastníků bylo skutečně neuvěřitelně hodně. Obrovský dík patří organizátoru, firmě Kostka-kolobka, který do této akce vložil nejen spoustu úsilí, ale zaměstnal zde ještě půlku firmy, dovezl dvě dodávky koloběžek a asi třicet kilo buřtů a klobás. Díky a těšíme se na příští – tentokrát už první ročník!
3 komentáře
Než Petě dorazil, tak byla jízda zručnosti (převážení kelímku s vodou tj. – řízení jednou rukou, mírně kořenitý výjezd po mokré trávě s následným sjezdem mezi kužely a se skokem na závěr), soutěž, kdo dál dojede na technické trati s limitovaným rozjezdem a poté se zákazem odrážení z kopce do šotolinové vracečky a s dojezdem do mírného svahu. No a ta hra na musherskýho psa, kdy táhne trpaslík 120kg Goliáše, to byl nářez!
To je paráda, obzvlášť ty skoky do vody vypadaly skvěle :o)
taky jste si skočil nebo jste jen fotil?
jaká byla teplota vody, asi žádná sláva, co? :)
Konečně jsou důkazy, že nás magorů je víc než jsme vůbec doufali :D Snad příště vyjde se zastavit.