Skládací koloběžky – všechno, co jste o nich chtěli vědět – 1. část

Náhražky nebrat

Na úvod chci jen upozornit: Tento článek je hlavně o „pořádných“ skládacích koloběžkách. Jinak řečeno o strojích s koly průměru minimálně dvanáct palců, opatřenými skutečnými nafukovacími plášti. Malé hliníkové skládačky s polyuretanovými „plášti“ (vím, že existují i s nafukovacími koly) zde, respektive v následujícím 2. dílu tohoto článku, sice zmiňuji, ale nijak zvlášť se jim nevěnuji. Proč?

Tento článek je o koloběžkách, které nejsou takříkajíc nouzovou variantou pro občasný přesun na kilometrovou vzdálenost po hladkém asfaltu, nýbrž o plnohodnotných strojích, které se od svých pevných bratří liší de facto jen možností složení. O skládacích koloběžkách, které mají stejné nebo minimálně skoro stejné jízdní vlastnosti nebo naopak třeba stejně dobře brzdí jako jejich pevné verze. Které zkrátka poskytují vše dobré z pevného světa, k tomu navíc oplývají lepší skladností. K čemu je to dobré?

Hodí se všude

Za asi nejdůležitější oblast pro „nasazení“ skládacích koloběžek považuji takzvanou kombinovanou dopravu. Může to být městská záležitost, kdy část trasy jedete na koloběžce a část trasy ji vezete v MHD. V autobusech, trolejbusech, tramvajích či šalinách nebo v metru zpravidla nebývá mnoho místa pro spoluzavazadla typu koloběžky, a čím je MHD více nacpané, tím se to místo zmenšuje až posléze mizí zcela. Dopravní podniky našich měst nemají jednotné podmínky pro přepravu koloběžek, a tak se vám může stát, že narazíte na neoblomného revizora. O zpruzených spolucestujících ani nemluvě.

Totéž v podstatě platí také při meziměstské (nebo klidně i mezistátní) dopravě, kdy část trasy jedete třeba vlakem a zbytek na koloběžce. Koloběžka složená v přepravním vaku je zkrátka jenom větší „kytara“, které skoro nikdo nevěnuje pozornost. Bodejť také ano, když kufry dámské výpravy dočasně stěhující větší část svojí garderóby na druhý konec světa, pozornost všech spolucestujících spolehlivě ovládnou.

Nebo vozíte kolobrndu autem. Střešní nebo zadní nosič je sice dobré řešení, ale zároveň tak trochu otrava. Nebo nechtěný adrenalin. Zvláště zajíždíte-li s kolobkou na střeše do podzemního parkoviště :-) Ano, i velká pevná koloběžka s koly 28/20 palců se vejde na zadní sedadla – pokud tedy sundáte přední kolo. Ale už vám tam nevejdou dětičky a za špinavá sedadla vás manželka nepochválí. Ale skládací koloběžka? Ani tu velkou není žádný problém uložit do kufru. Je vyzkoušeno, že i hodně malá auta s hodně malým kufrem v této zkoušce obstojí na výbornou. Složená koloběžka je „placatá“, takže mnoho místa nezabere, ani když kufr potřebujete obsadit další bagáží.

Kombinovaná doprava je samozřejmě ale jen jedním – byť jak opakuji, asi nejdůležitějším – důvodem, proč si pořídit skládací koloběžku. Jaké mohou být další důvody, na to odpovím otázkami: Jezdíte na koloběžce do práce (do školy, do…) a parkujete ji v kanceláři nebo jiném „nevhodném“ prostoru? Bydlíte v malém bytě bez sklepa, kolárny či garáže? Nechcete nechávat svoji koloběžku připnutou lankovým zámkem ke sloupu veřejného osvětlení před hospodou napospas lapkům? Na další otázky jistě přijdete sami…

Do futrálu s ní!

Omlouvám se všem, kteří to považují za samozřejmost, nicméně ještě jsem v tomto článku neuvedl, že pokud se bavíme o skládání, pak je to „zmenšování“ bez použití jakéhokoliv nářadí. Prostě tady pohnete páčkou, tam povolíte „křídlomatku“… nevozíte nic, žádné nářadí navíc. Ale něco vozit přece jen doporučuji. Takřka povinným příslušenstvím skládacích koloběžek je totiž přepravní vak alias futrál.

Koloběžky mají výhodu absence řetězu, přesmykače, přehazovačky, vícekoleček, zkrátka toho nejšpinavějšího, co je na každém kole, o co naprosto spolehlivě zavadíte oblečením, i když si dáváte sakra pozor. Ale ani na koloběžce se nejezdí ve sterilním prostředí. I kdybyste se nastokrát zapřísahali, že nevyjíždíte ve špatném počasí, nikdy si nemůžete být jistí, jestli vás na cestě nepotká třeba nenadálý déšť. Cožpak o to, ve městě se dá tato nebeská sprcha přečkat v nejbližším forhauzu či jiném úkrytu – ale stejně po dešti pojedete po mokré cestě. Na meziměstské silnici vám pak nezbude nic jiného než pokračovat v cestě déšť nedéšť.

Kdyby šlo jen o vodu, bylo by to v pohodě. Ale voda sebou, jak známo, bere i prach, špínu, bláto. Koloběžka sice nemá zmíněné součástky od „šmíru“, ale jistě víte, jak vypadají po dešti kola, brzděná ráfkovými brzdami – které jsou u koloběžek nejběžnější. Ostatně brzdné plochy ráfků jsou nejšpinavějšími částmi koloběžky, i když jezdíte skutečně jen v suchu.

Takže si fakt pořiďte futrál rovnou s nákupem skládací koloběžky. Pokud už stroj máte, dokupte si přepravní vak dodatečně. To není lobbing výrobců, berte to prosím jako dobře míněnou radu.

Přepravní vaky nejsou univerzální, vyrábí se pro každý model na míru tak, aby byla zachovaná maximální skladnost i v oblečku. Obvykle jsou ušité z pevné odolné vodovzdorné tkaniny, jejich nezbytným vybavením jsou samozřejmě poutka na nošení v ruce a/nebo popruh přes rameno.

Pečlivě složený přepravní vak nezabere mnoho místa – můžete jej vozit v brašně, případně připevněný pomocí gumicuků či stahovacích pásků například pod řídítky nebo na rámovém profilu. Nejlépe si v tomto ohledu vede koloběžka Kostka Rebel Max Fold (G5), která má přepravní vak takříkajíc integrovaný do řídítek, takže jej naprosto přirozeně můžete vozit stále s sebou – viz naše recenze.

Malé, střední i velké

Na konec první části dvojdílného článku o skládacích koloběžkách jsem si nechal krátké povídání o velikostech skládaček. Na první pohled by sice mohlo jít o nezajímavou statistiku, ale nenechte se mýlit.

Nevím kdy přesně přišla na náš trh první „pořádná“ skládací koloběžka, ale myslím, že za tímto počinem bylo rožnovské Mibo se svým strojem Mastr s koly 16/12 palců. A chci tím také naznačit, že dlouho předlouho byly jako vstupní materiál ke skládacím koloběžkám brané právě malé stroje s koly 16/12 nebo 12/12″. Prostě skládačka má být malá a basta. Je to pravda? Nikoliv!

Když přišel trend koloběžek se stejně velkými koly (kromě 12/12 palců, které zde byly už od pradávna), jenž odstartovaly modely s dvacetipalcovými ráfky, vcelku logicky přišlo na přetřes i jejich skládání. A bylo to opět Mibo, které na základě pevného Expressu nabídlo – a prodává dodnes – skládací model Royal. A mnoho zlých jazyků říkalo: „To už je na skládačku moc velké a těžké!“ Sám jsem z Royalu byl – vlastními slovy „poněkud rozpačitý“ – když jsem psal reportáž z veletrhu For Bikes 2014, kde se tato koloběžka poprvé veřejně představila.

Jenže Valaši z Rožnova pod Radhoštěm mají tuhý kořínek, a nenechali se odradit. Stejní drsňáci jsou ale také hoši z Potůčníka u Hanušovic čili firma Kostka – kolobka. A tak se stalo, že o tři roky poté přišly na trh téměř současně dvě velké skládačky s koly 26/20 palců – Mibo Split a Kostka Tour Fold. A hned bylo o čem mluvit. Já jsem se v závěru recenze Kostky Tour Fold chytil za nos takto:

„Moje chyba, býval jsem zbytečným skeptikem. Uznával jsem jen malé skládací koloběžky, ale neuvědomoval jsem si, že ty jsou v podstatě skladné i v neskládací verzi. Naopak rozměry velkých koloběžek jsem bral jako danou věc a vůbec si neuvědomil, že právě u nich je každá možnost zmenšení mnohem důležitější.“

A v recenzi Miba Split jsem dodal:

„Složíte-li velkou koloběžku, která vám rozložená za žádnou cenu nevejde například do výtahu nebo do auta, najednou zjistíte, že zmenšení je velmi citelné. Stroj sice není kapesní, nicméně najednou se vejde tam, kam se dřív nevešel ani náhodou. A pořád je to velká koloběžka se svými jízdními vlastnostmi velké koloběžky a dalšími vlastnostmi velké koloběžky. Tohle je ve zkratce důvod, proč mít právě velkou koloběžku ve skládacím provedení. Amen!“

Takže teď už nic dalšího psát nebudu. Myslím, že význam velkých skládacích koloběžek, potažmo význam několika velikostních řad i u skládaček, je nyní zřejmý, a je jen na konečném uživateli, jakou velikost zvolí pro svoje potřeby.

Coming soon!

První část dvojdílného článku o skládacích koloběžkách máte za sebou. Co vás čeká v dílu druhém? Na začátku bych se rád dotkl konstrukce skládání koloběžek, protože jde o jisté specifikum, které si zaslouží pozornost. Největší část článku ale každopádně zabere přehled všech skládacích koloběžek (tedy těch „pořádných“) na našem trhu se stručnými technickými parametry a cenami. Doufám, že na nikoho nezapomenu.

Zůstaňte naladěni na Přibližovadla.cz! :-)