V minulém článku o tuningu Kostkovic osmadvacítky od Jana Horáka jsem slíbil, že přineseme ještě jeden materiál z jeho dílny. Tentokrát to ale nebude žádný upravený stroj, nýbrž záležitost intelektuální. Jak „Fido“ sám říká – koloběžková disertačka – celkem 1 043 řádků, 10 909 slov či 68 713 znaků o koloběžkách.
Už minule jsem psal, že Jan Horák je grafoman, ale to ještě nic nebylo, jeho práce Jak na koloběžku zcela jistě předčí vaše očekávání. Text je věnován převážně velkým závodním strojům, své si v něm ale najdou i majitelé menších koloběžek.
Osobně doporučuji především pasáž o jízdních odporech a zejména o valivém odporu plášťů. Velmi zajímavě je také rozebrána problematika nábojů a kol obecně, začátečníci a zájemci o koloběžku nechť pečlivě nastudují hlavně úvodní stať Lehkost pohybu, aneb jak se nenadřít.
Text nepublikuji jako klasický článek na webu, ale je ke stažení – abyste si jej mohli vzít s sebou třeba na cesty vlakem, lodí, letadlem, zkrátka když zrovna nejedete na koloběžce. Stahujte zde:
Jsem docela zvědav jestli – a jaká – se k tomuto rozsáhlému materiálu zde rozproudí diskuse. Nepopírám, že osobně ne se všemi myšlenkami Jana Horáka souhlasím. Mnohé považuji za zbytečně extrémní, jiné se mi nezdají úplně relevantní, ale oponentura této „disertačky“ mi nepřísluší, takže jsem spíše v očekávání vašich názorů. Pokud to celé dočtete…
21 komentáře
Pekna prace. Hezky se to cetlo, vyjasnilo nektere drobne zahady a otevrelo nove otazky :-)
Otázky?
Sem s nimi!
Co vím, povím, co nevím, neřeknu, ale třeba časem zjistím.
Nejvíc se toho ale člověk naučí na závodech jako divák (tím jsem nyní v Liberci začal) a ještě lépe na vlastní kůži (to znám 35 let z kola)!
Musim to promyslet a spis nez komentare poslu mail. Kazdopadne mam neco malo k ergonomii kolobezek z pohledu prcka, obuvi a stylu (vecny boj sily a frekvence).
Ja po dvouletem okukovani zavodu letos zkusil i jet a bylo to hodne prinosne. Nelakalo vas zkusit si v Liberci vyjezd na Jested s vasi tunningovou kolobezkou? :-)
Pane Horaku, shanim na vas kontakt, netusil jsem ze jsme se minuli v Liberci. Muzete mi poslat vas email/tel? Muj kontakt maji v administraci. Diky.
Můj taky, tak si o něj řekněte. Se sdělením souhlasím.
Už jsem to Tomovi Řepíkovi odeslal:)
Nelákalo! Jó, kdyby se závodilo obráceně, tak bych byl první přihlášenej. Takovou váhu při tak malým čelním odporu má málokdo. Navíc jsem pomáhal s treninkem našich repre sjezdažů na MTB, takže zkušenosti by byly.
No a nejlepší tuningová kolobka na tenhle krpál by byla plastová maketa z hračkárny do 30-ti deka, dobrej běžec, a hurá po svejch do cíle. Spíš mě trošku zamrzel ten Vesec. To byl suprovej okruh, kde jel každej převážně sám za sebe! A ejhle, v tom profilu (kopce, zatáčky), žádnej hák se ty průměry pěkně z těch ježděnejch třicítek smrskly.
Dnes jsem objevil a pročetl tuto skvělou „koloběžkovou disertačku“. Kdo by to byl řekl například, že na silnějších pláštích je menší valivý odpor než na užších při stejném tlaku. Konečně mě to začalo logicky zapadat do mého pocitu, že se mi na MIBO Univers jezdí po rovince lépe a rychleji než na Racerovi od Kostky.
Výborná práce – muselo to stát hodně času, jen by to asi po čase chtělo asi trošku upgradovat s nástupy nových koloběžek a technických řešení, aby tento skvělý článek moc nezestárnul.. Možná mě tam chybí trochu více zaměření na offroad, jehož jsem s nákupem Universe větší fanda a tam nějaký to deko nehraje až takovou roli. A snad i nějaké povídání ke zdravotní stránce koloběhu…aby to bylo komplet. :-)
K Petr N. : Máš na těch koloběžkách comp nebo je to jenom pocit, že cca 13 kg Mibo s odpruženou vidlí jede líp jak Racer?
To s tím Universem nemyslíš vážně, že ne? :)
Je to samozřejmě můj pocit, to jsem asi měl více zdůraznit, možná podpořený ještě určitým nadšením z nové věci .-). Ale mám počítadla na obou, a mám rychlost na stejných úsecích (rovinka) přibližně stejnou. S kopce je to taktéž podobné. Do kopce přiznávám, že mi to odráží trochu hůř než na racerovi. Spíš než rychlosti ale oceňuji univerzálnost (nejsem závodník). Po rovinkách a z kopce na silnicích se neztratím, v lese nebo jinde mimo cestu je to bezkonkurenční (snad kromě nějakých speciálů) a do kopce …. to už nějak vydržím. Bombastické je ovládání vidlice na rukojeti při jízdě. Čekal jsem také , že rozdíl cca 5-6kg ve váze bude výraznější v lehkosti koloběhování a budu kolobky střídat….. no nestřídám. Nechci dělat nějakou propagandu – navíc zadarmo, ale zatím pěji chválu – podle svého pocitu a ten je pro mě rozhodující.:-)
A co ten brutálně vysokej nášlap i Universu? Musí tě bolet nohy jako pr…
Nášlap …no to je trochu minus…. Ale vzato z mého pohledu. Rád jezdím v přírodě. Tam je s nízkým nášlapem problém. Jaký je teda řešení na jízdu mimo silnic???
V centimetrech jsem na Universu výšku neměřil, ale myslím, že při vidlicích uzamčených v nejnižší poloze to bude jen o pár mm výš než na jiných cestovních kolobkách, jestli vůbec. Můžu to však změřit, pokud by to někoho zajímalo.
Upgrade týhle skoro knížky dělám v kratičkých dovětcích v diskuzích a krátkých samostatných článcích uveřejněných většinou zde díky Petrovi.
Nědělám si patent na rozum a rád diskutuji, abych se přiučil. Nemám rád nevysvětlená dogmata!
Aby člověk poznal, že 3kg na koloběžce navíc a větší valivej odpor maj váhu a jakou vlastně váhu, tak to nejjednodušší je zkusit si to na vlastní kůži (je třeba „nést ji na trh“) na závodech. Závody jsou krásný síto na nepodložený myšlenkový úvahy. O to víc potěší, když jiní závoďáci využívají s úspěchem (ve svůj prospěch) tyhle mý bláznivý nápady a upravují seriové závodní stroje dle mých návrhů a světe div se, zatím mne nekamenují.
Disertačku jsem objevil letos v září. Od prvních vět mě zaujala, bylo to počteníčko až do konce. To jsem si zas při čtení po dlouhé době pochrochtával – nenašel jsem nic s čím bych nesouhlasil. Na kolobce jezdím přes deset let (amatér) a povoláním jsem konstruktér – strojař, takže se mi to hezky četlo.Dost jsem se přiučil, škoda, že jsem to neobjevil dřív před stavbou mojí koloběžky. Až budu stavět další tak už bude trochu jiná. To by si měl přečíst každej, kdo si jde koupit koloběžku, zejména tu první. Někteří výrobci by si měli uvědomit, že naohýbat správně trubky dá stejně práce jako naohýbat blbě trubky, ale výsledek je úplně jinej. Osobně se těším, až z obchodů zmizí ty desetikilové třítrubkové příšery se stupátkem 10 a více cm nad zemí. Chudáci děti, tohle si nezaslouží.
Díky za pochvalu, ale já sám už s několika věcma nesouhlasím a opravuju to v těch diskusích. Na spoustu dalšího jsem přišel, nebo mě na to někdo naved, či se podělil o zkušenosti. No a taky jsem si splet Rosanne a Maxime na jedný fotce.
@Fido: co takhle „Disertačka 2. vydání“?
Hele, Ty mě chceš sponzorovat? Začínám být časově přetížen, ale ochota i materiál by byl. Taky třebas jiný směr (téma), to co výkonově ovlivňuje soustavu koloběžka – jezdec nejvíc, tedy co udělat s jezdcem, aby to jezdilo s menší námahou rychleji.
mužete mi prosím poslat e-mail adresu,porřebuji poradit,ohledně koloběžky jsem z Broumova,děkuji
Autor disertačky píše „valivý odpor dle výše uvedeného vzorce je na rychlosti pohybu nezávislý = nezvětšuje se, zůstává stejný! Jiné prameny (fa. Continental) uvádějí, že se zvyšuje paralelně (lineárně) s narůstající rychlostí (pokud by někdo na toto tvrzení nalezl vzorec, který by to osvětlil a potvrdil, budu mu vděčný za jeho zaslání) zatímco odpor vzduchu narůstá kvadraticky“. Zkusím vyslovit předpoklad, proč by valivý odpor měl narůstat s rychlostí a to lineárně: Je rozdíl ve velikosti deformované plochy pokud se kolo otáčí různou (úhlovou) rychlostí. Dvojnásobná rychlost = dvojnásobná plocha, deformace, odpor atd. I jakékoliv praktické měření zahrnuje plochu odpovídající nějaké rychlosti. Odpor vzduchu roste s rychlostí kvadraticky, valivý odpor lineárně (i když je „součinitel valivého odporu“ fixní).
Nějak se mně nechce tu „disertačku“ aktualizovat, i když by si to po více než desetiletí zasloužila. Nejsem už ochoten tomu obětovat svůj čas.
Od jejího sepsání se objevilo spoustu nových informací různě podložených, či jen pocity odhadovaných. Navíc nic nikomu nebrání v jejím doplnění, naopak budu rád.
Navíc nejsem přesvědčen, že na koloběžku se právě v oblasti valivýho odporu dají přenést všechny současné poznatky z oblasti jízdních kol, protože tam se nyní omílá hlavně faktor vlivu vnitřních vibrací samotného jezdce, kterej je mimochodem zapříčiněn hlavně mnohem pevnějším spojením se strojem, díky sedlu, na němž spočívá nemalá hmotnost jezdce. Uvažuje se a víceméně ne zrovna sofistikovaně snad i měří, vliv nerovností povrchu, po němž se pneumatika odvaluje. Ta nesofistikovanost vyplývá z toho. že zaručit neměnné podmínky na dráze mimo laboratoř víceméně nejde, i když mnohé serwery mluví jinak. Koresponduje to s faktorem únavy při dlouhodobé jízdě atd., atp.
Na koloběžce sedlo není a velikou část vibrací při správným postoji jezdce pochytají samotné dolní končetiny, jež je ve svých mnohočetných kloubních spojeních prostě odpruží.
K Tvý poznámce bych uved pouze to, že se každopádně bude jednat hlavně o hnaná kola (a hlavně široká automobilní) , která na koloběžce vůbec nehrozí, a jejich deformace.
Jinak samozřejmě určité rozdíly plynoucí z nutného zkracování času pro přechod z tvarů nezatížené pneumatiky a zploštění v místě styku s vozovkou nastávají, ale je třeba uvažovat v reálných rychlostech na koloběžce dosahovaných a hlavně s obvodem pneumatik.