Blanenská desítka 2015 v reportáži a fotografiích

Deset kilometrů (ale také třeba jen 1 500, 400 nebo 200 metrů) po téměř naprosté rovině – ve smyslu jak přímky horizontální, tak vertikální – to je Blanenská desítka. Závod v malém moravském městě, považovaném za vstupní bránu do Moravského krasu, „vjel“ o minulém víkendu do svého druhého ročníku.

Prolog

Jen pro přesnost: V tomto článku sice budu psát – jak jinak – o koloběžkovém klání na Blanenské desítce, nicméně je třeba uvést, že na této akci jsou jezdkyně a jezdci na dvou kolech spojených stupátkem v poměrně velké minoritě. Blanenská desítka je totiž akce pro běžce, inlajnisty a… koloběžkáře. Letos bylo podle organizátorů na „startovce“ kolem tisíce lidí, a jestli jsem dobře počítal, tak koloběžkářů „jen“ něco přes stovku. Nevadí, pojďme se podívat, jak závody koloběžek probíhaly.

Co se v mládí naučíš

Koloběžky měly na Blanenské desítce stejně jako loni čtyři podle věku odstupňované kategorie: 200 metrů odrážedla (a koloběžky), 400 m, 1 500 m a „dlouhý závod“ na oněch deset kilometrů.
Nejkratší 200m závod je určen pro nejmenší prťata až po starší ročníky narozené 2006. Čili míchají se zde třeba dvouleté děti (možná i mladší) na odrážedlech se školou povinnými dívkami a hochy na „velkých“ koloběžkách.

Jak to v praxi vypadá? Vítězství chtiví nejodrostlejší kluci vyrazí po výstřelu startovní pistole vpřed, aby svedli svůj důležitý životní souboj, a za nimi pak „pádlují“ mladší děti, malá smráďata na odrážedlech – zhusta doprovázená maminkami a tatínky. Do otočky (která mimochodem loni nebyla) to ještě jde… Na cestě zpět k cílové bráně se však minimálně polovina účastníků potká. Rodičové, pyšní na svoje ratolesti na odrážedlech, pravděpodobně díky vyplavenému adrenalinu zapomínají, že normálně se jezdí vpravo, takže klidně vedou – nedbajíce pokynů zoufalých pořadatelů – svoje nejmenší dětičky středem trati i v protisměru vstříc větším ďáblům na koloběžkách.

Nebudu toto epické story dál natahovat. Už jsme to psali na Přibližovadlech minulý rok – pořadatelé by měli vážně přemýšlet o oddělení nejmenších „odrážedlistů“ od nejmenších koloběžkářů. Takový medaile chtivý kluk váží třeba 25–30 kg, jeho koloběžka dalších 7–10 kg. Nechci domýšlet, jak by to dopadlo, kdyby se čelně potkal s prtětem na plastovém odrážedle. Jasně, možná je ten chaos divácky atraktivní, dokud se však něco nestane…

Přibližovadla na bedně

Dost moralizování. Ostatně nejkratší závod byl z mého pohledu jediná malá chybka celé sportovní soboty 12. září v Blansku. Další klání, na 400 metrů, si naopak Přibližovadla.cz užila díky horkému želízku na startovní čáře, naší Aničce Lindnerové. Na svém K-biku K5 Green Fish Edition vybojovala skvělé druhé místo, čímž si oproti loňskému ročníku polepšila o dvě příčky. My jsme pyšní, vy můžete gratulovat, posílat věcné dary i finanční příspěvky :-)

Poté ještě následoval závod omladiny na 1 500 metrů, aby vzápětí byl přesně podle časového harmonogramu – jak už je u organizátorů Blanenské desítky zvykem – ve 12.20 h odstartován hlavní závod koloběžek na 10 kilometrů. Na rozdíl od loňského premiérového ročníku, kdy se v poledne začalo zatahovat a déšť zkropil ty pomalejší na trati, začalo letos naopak úřadovat příjemné sluníčko, takže 96 dam a pánů na kolobrndách mohlo vystartovat o to veseleji.

Vzhledem k opětovné účasti českých, ale i evropských a světových šampiónů Michal Kulky a Tomáše Pelce (oba Ultima Praha), ke kterým se letos ještě přidal neméně úspěšný Marek Kadlec (PSP KK Plzeň), byla ve vzduchu víceméně jen jediná otázka: Jak si tihle tři rozdělí „bednu“? „Kulkič“ s „Pelcíkem“ si oproti loňské premiéře Blanenské desítky vyměnili první dvě místa – tedy první dojel Tomáš Pelc a druhý Michal Kulka. Třetí místo hoši ponechali „Márovi“.

I na dalších pozicích však byla situace velmi vyrovnaná. Čtvrtý Láďa Bartůněk, taktéž z pražské Ultimy, se na bronzového Marka Kadlece nezpozdil ani o minutu (loni byl rozdíl už mezi druhým a třetím místem téměř tři minuty) a podobně vypadaly další dojezdy závodníků… a závodnic. Celkově šestá – a první v kategorii žen – dojela opět „Ultimačka“ Iva Vedralová, následovaná s ani ne dvouminutovou ztrátou Šárkou Waldhauserovou (BO KOLOBKA Ostrava). Třetí nejúspěšnější ženu, Helenu Kadlčíkovou (Koloběh ŽPV), už od Šárky dělil téměř tříminutový odstup.

Jen pro zajímavost. Vítěz Tomáš Pelc absolvoval Blanenskou desítku s časem 20:18,71 min, což představuje průměrnou rychlost bezmála 30 km/h. Poslední měřený jezdec startovního pole koloběžek skončil s časem 37:55,37 min čili ztrátou na vítěze více než 17,5 minuty. A teď „interdisciplinární“ porovnání – nejrychlejší inlajnista Štěpán Šváb urazil stejnou trať za 17:43,0 min, zlatý běžec Robert Míč pak dal trať Blanenské desítky za 32:39 min.

Dobře oni!

Z pohledu nejednoho koloběžkového závodníka představuje Blanenská desítka tak trochu (dost) nudný závod. Téměř nulové převýšení, naprosto přímá trať: 2,5 km tam, otočka, 2,5 km zpátky, otočka, 2,5 km… Letos jen lehce foukalo – samozřejmě proti téměř neznatelnému „skopečku“ vedoucímu k cílové pásce, ale jinak žádný stres. I když, i na to je potřeba mít dobře připravené nejen tělo, nýbrž hodně také hlavu. Ale…

Celkově nemohu hodnotit Blanenskou desítku nijak jinak než jako skvělou propagaci koloběhu (a samozřejmě i běhání a inlajnování). Je to totiž – například také spolu s dubnovým závodem Masaryk run – přesně ten typ závodu, který přiláká na start i ty hobbíky, kteří z „velkých“ závodů Rollo ligy mají z jakéhokoliv důvodu respekt, ale přesto si chtějí zkusit, jaké je to vyrazit do boje o nejlepší umístění. Nechci odhadovat, kolik z nich pak po pár takových pohodových kláních zatouží rozdat si to se silnějšími a silnějšími soupeři, nicméně nějaká procenta, možná desítky procent to budou. A to je klíčové. Do závodního koloběhu se dostanou nové tváře, více účastníků, stará i „stará“ garda závodníků se nebude muset bát o to, že vymře po meči a po přeslici.

Navíc se podobnými, promiňte mi ten výraz – mainstreamovými – akcemi, dostává koloběžkování do širšího povědomí „nekoloběžkové“ veřejnosti. Ne, skutečně není nutné, aby se každý, kdo jezdí na koloběžce, musel účastnit jakýchkoliv závodů. Stačí jezdit pro radost, proto, abyste byli rychleji a pohodlněji na pivu (zpátky už prosím opatrně), v práci, ve škole.

Uff… trochu jsem se rozepsal. Blanenská desítka 2015 ale byla výborná, to mi můžete věřit.

Podrobné výsledky Blanenské desítky najdete zde

Fotogalerie Blanenská desítka 2015

[Ukázat prezentaci]

1 2 ►