Těm, kteří sledují koloběžkářské závody, nemohlo uniknout, že se v poslední době začíná rozmáhat jakýsi trend kol o průměru 2 × 28 palců. Ano, obě kola stejně velká – už i 20 palců je málo… Byl jsem požádán o zhodnocení této ošemetné záležitosti, a přestože nemám téměř žádnou osobní zkušenost, pokusím se o to.
Móda nebo nutnost?
Nejprve bych chtěl uvést, že na rozdíl od změny mezi 18″ a 20″, kde považuji situaci za naprosto jednoznačnou ve prospěch dvacetipalcového rozměru z důvodu mnohem větší variability výběru plášťů a téměř nezměněným rozměrům – a tím i jízdním vlastnostem koloběžky jako celku – tak v případě dilematu 20″ vs 28″ si jednoznačnou odpověď netroufám dát. Proč?
Protože bych musel znát budoucí vývoj v mnoha směrech, a to především:
1. na jakých tratích se budou závody do budoucna jezdit
2. jak se budou vyvíjet jednotlivé disciplíny
3. systém hodnocení dlouhodobých (ročních) soutěží
4. jaká nařízení, normy a doporučení národních, evropských a světových organizací zaštiťujících koloběžkový sport vyjdou v platnost
 |  |
| Jaké jsou zásadní rozdíly mezi těmito dvěma koloběžkami? Snažte se to odhalit sami. Výsledek zjistíte na konci článku | |
Nyní to bez ladu a skladu postupně shrnu. Už v současnosti se dle agentury JPP jezdí „dlouhé“ distance (cca 40km maraton odpovídající např. běhu, i když zde bych v případě koloběžek viděl tu vzdálenost zhruba dvojnásobnou) převážně na rovinatých profilech tratí. Tedy hlavně za našimi hranicemi. Navíc v rámci dlouhodobých soutěží je možno několik výsledků škrtat, a tak není nutné zúčastnit se všech závodů. To je chvályhodné z důvodu nemoci či značných vzdáleností. Pokud je to ale možno „vykaučovat“ tak, že se tím vyhnu jediným dvěma kopcovitým profilům tratí v sezóně a nasbírám body jen na ostatních plackách, je to v pořádku?
Každopádně v tomto případě je to zcela jednoznačně ve prospěch vysokých kol. Pokud naopak bude trať na uzounkých cestách v parcích s prudkými změnami směru i o více jak 90°, s krátkými rovinkami a jen mírně zvlněná, tak zde je situace zase ve prospěch kol nízkých. Tedy v mužské kategorii a nijak radikálně své závěry prosazovat nebudu a ani nemůžu, protože nadále tvrdím (ne sám), že záleží na tom, kdo stojí na tom stupátku.
Z hlediska disciplín (současných, co bude dál?) je při pohledu do výsledkových listin mužských kategorií vidět, že na 400 m sprint na atletické dráze je výhodnější menší kolo a tady si troufám tvrdit, že nejen zadní. Pokud se pořadatelem takticky zvolí jízda kolem „kruháče“, kde s vysokou pravděpodobností bude z důvodu více zakřivené trajektorie dráhy, náklonu stroje a rozdílných adhezních vlastností různých průměrů kol docházet k ustřelování těch menších průměrů, pak už to není tak jednoznačné.
Z hlediska technických listů, nařízení apod. je situace naprosto nepředvídatelná a jde ve významné míře o lobbing výrobců, prodejců apod. Z prostředí mně vcelku dobře známého, tedy cyklistiky, je příkladů bezpočet. Víceméně je neustále upravována pozice jezdce cestou stanovování rozměrů kol a jejich doplňků (např. hrazdy a nástavce na časovky) tak, aby vliv novinek byl omezován. (Bez těch úprav by jistě došlo k tomu, že by se v současné době závodilo v rychlostních disciplínách už pouze na lehokolech.) V koloběhu tato omezení a regule prozatím nejsou, ale už se vynořují hlasy, že ty dvojnásobné osmadvacítky už vlastně ani nejsou koloběžky…
Trocha matematiky
Z pohledu dostupnosti, servisovatelnosti a šíře nabídky jednoznačně vede rozměr 28 palců. Ráfky, dráty, náboje a obutí plně odpovídají předním kolům jízdních kol. Z hlediska jakési „nervozity“ při projíždění zatáček je taky klidnější pocit na větších průměrech – jízda je jako po kolejích.
Větší průměr kola má také menší valivý odpor – zase výhoda pro 28″ kola. Tady bych odkázal na str. 6 své „disertačky“ , kterou si lze stáhnout z tohoto odkazu. Sice dojde v čitateli vzorce k nárůstu hodnoty – d – z důvodu použití užších plášťů, ale nijak závratně, kdežto podíl – R – vyplývající z poloměru kola naroste zhruba o jednu třetinu. Navíc větší průměr kola se lépe vypořádá s nerovnostmi vozovky.
A ještě ke všemu zde přistupuje z důvodu stavebních rozměrů „velké“ koloběžky (myšleno 28/28″) i jiný – lepší – poměr rozložení hmotnosti mezi přední a zadní kolo v průběhu různých postojů (průběhu pohybových fází od nášlapu k dokončení odrazu) na kolobce u té velké varianty, a tím k menšímu valivému odporu sestavy. Místo působení těžiště se nemění, ale o cca 30 % je výhodnější rozložení hmotnosti jezdce mezi přední a zadní kolo a odhaduji to na 65 % zátěže na zadek a 35 % na předek, jako u závodního silničního kola (60/40 %). S malým zadním kolem bych ten poměr viděl tak na 70–75 % na zadní a 25–30 % na přední kolo.
Nevím, jestli jsem tímto odhalil Groeneveldovu v praxi ověřenou teorii a „objevil Ameriku“, ale slovy otce sester Reijneových a též nadšeného koloběžkáře, který se koloběhu, trénování sebe a ostatních věnuje už přes 21 let: „Ne, že bych na tý velký koloběžce byl na maximech nějak výrazně rychlejší, ale jede se na ní tak nějak lehčejc!“ A výsledky Holanďanů ve srovnání se zbytkem světa to potvrzují. Dále tkví úspěch ve sníženém postoji a stylu jízdy „holandským“ způsobem. O tom ale snad někdy příště.
Z hlediska hybnosti (tady je naopak přednost velkých setrvačných hmot) vede opět jednoznačně vysoké kolo. Z hlediska nárůstu rozměrů, tím zmenšené obratnosti a ztíženým možnostem přepravy (u závodního stroje nepodstatné) je naopak výhodnější menší rozměr.
Menším jezdcům (jako já, cha) vysoké zadní kolo svléká kalhoty! Stačí se víc snížit a prodloužit odraz. Musel bych jet na ultradlouhém PGčku „Růženky“, aby k tomu nedocházelo. (Růženkou je myšlena špičková holandská závodnice Rosanne Reijne a PGčko je její karbonový speciál – pozn. redakce.) Kromě toho, že to PGčko je nejlehčí velká koloběžka na světě, tak je i nejdelší, respektive nabízí stavebně největší prostor pro jezdce (viz obrázek níže). Tedy vodorovnou vzdálenost dvou kolmic spuštěných k vodorovné podložce z místa dorazu paty stojné nohy nebo jinak řečeno nejbližšího bodu na vrcholu pláště zadního kola směrem k přednímu náboji kola a z místa středu hlavové trubky v místě horního ložiska hlavového složení. Doladit se pak dá už jen délkou a sklonem představce.
Nedá mi to, abych tu nevyzdvihnul toho, jehož tvůrčí invence je v těchto strojích promítnuta. Držitel současného rekordu Piet Groeneveld, který na koloběžce za 24 hodin ujel bez 100 metrů celých 546 km! Na snímku on a jeho stroj. Mimochodem Piet je ročník 1964, jako například také koloběžkový mág Hannu Vierikko…
 |  |
Univerzál nebo speciál?
Vrátíme-li se k našemu původnímu dilematu, pak hmotnostně, a to hlavně z hlediska setrvačných hmot, je skóre silně ve prospěch menších průměrů. Tady je předností silná ochota zrychlovat, známá například u skládacích kol. No a právě proto, že mezi odrazy dochází vždy ke zpomalování a při nich ke zrychlování (malé, ale neustálé potřeby zrychlování umocněné většími rozdíly ve stoupáních), tak pro univerzální závodní a nejrychlejší sportovní ježdění se mi jeví jako nejvhodnější rozměr 28″ (26″) předek a 20″ zadní kolo.
Smysl 28″ zadního kola vidím na rovinách. Pokud bude nadále tlak nejen z hlediska geografických podmínek (Holandsko, Finsko aj. – roviny) na pořádání rovinatých závodů, kde se dá ohromovat dosahováním vysokých jízdních průměrů, tak to u 28″ zadních kol může i na dlouho skončit.
No a zde je ten nahoře slibovaný výsledek hádanky. Koloběžka na obrázku vlevo má dolů zalomená řídítka – umožňuje „low pozici“ (nižší úchop), tím větší sklon trupu (jeho vodorovnější položení), a s tím spojenou lepší aerodynamiku. Takto to jezdí sestry Reijneovy. Stavebně se jedná o jedny z prvních PGček, které měly nejprve „malé“ 18″ či 20″ kolo a suprovými karbonovými nástavci na zadní vidlici se z nich staly „lodě“ s oběma 28palcovými koly. Níže je detail zadní stavby této koloběžky, kde je to patrné.
Je to tedy nejlépe zvládnutý univerzál, který jsem zatím viděl, a jenž umožňuje volbu velikosti zadního kola pouhým odmontováním těch nástavců a nasazením původního „malého“ kola. Přesto je zarážející, že nikdo, kdo tuto koloběžku jezdí, se ani na okamžik k němu nevrátil – a to ani ve sprintu, ani na velmi kopcovité a i jinak členité trati loňské EC v Liberci-Vesci, která by jinak svými parametry k použití malého zadního kola vybízela. Tohle je pro mne ten rozhodující moment. Kdykoli bez problémů mohou zvolit návrat, ale nikdo z nich to zatím neudělal!
Obrázek vpravo je koloběžkou pro vyšší postavu vítěze letošního Evropského poháru Martijna Tiemense. Obdobnou koloběžku má i MS v kriteriu v letošním roce Wenda Zuiddam – obrázek níže, která ovšem používá také „low pozici“. Rozdíl je v zadní stavbě, kdy tato koloběžka je stavebně určena pouze pro 28palcové kolo.
Když to sám zhodnotím, tak jsem vlastně nikomu neporadil, že? Tak to ale někdy chodí…
Mimochodem, u nás na 2 × 28″ kolech doposud nikdo nejezdí. Uvidíme tedy příští závodní sezónu.
48 komentáře
Hlavní sranda je, že to váží 4 kila:) Já toho Kickbajka bych taky na těch 5 stlačil, ale když si koupím nějakou karbonovou sadu za třicítku a zase to někde smotnu do pangejtu, tak mi to už nikdo nevyklepe:):)
Raději si kup páteřák Honzo ;)
Žádnej páteřák, ale částečná výměna obsahu dutiny lebeční by to spravila!
To sou srandičky furt, ale já jsem se furt eště nezahojil:)
Hlavně, že se poučil ten obsah a příště budeš volit ideální stopu a né najíždět zatáčku z vnitřku, zvlášť z první pozice, když Ti ten průjezd nikdo neomezuje a nediktuje. Na vlastní blbosti se člověk naučí nejlíp.
Honzo, von vás teďko Fido trénuje? ;)))
JJ, Fido uže je kauč nároďáku dokonce:):)
Hele konec srandy, jó?
Dneska mi dorazily 26″ Alcyony :) Když to dobře dopadne, manželka si příští rok zkusí svůj první závod rovnou na 2x 571… Pravda, trošku jsem přemýšlel i o Fidem zmiňované variantě 571+451, ale Panaracery a Ultrema jako jediný dostupný obutína zadek? Obecně tedy skoro dvojnásobné ceny 20″ plášťů oproti totožným 26″ a 28″ jsou k … zarmoucení se.
Miila: To zní hodně zajímavě! Doufám, že uvidíme aspoň fotku stroje…
To Miila
Tak to bude ta Mrázkova Carbonka, cos o ní psal před 1/2 rokem, že?
Stále víc se mi ta varianta zamlouvá. Nadhoď cenu rámu! Jo a na kolik Tě přišly ty 26″ Alcyony (kolik děr) a kolik kusů si jich musel vzít? A s kým si je u Remeše dojednal, že se mi je z Divily trvale nedaří vypáčit.
Ahoj.
Ano, Mrázek 7020 Formax + carbon nášlap. Cena rámu, toť zatím střelba poslepu. Reálně by to mohlo být mezi Kickbike a BCS, spíše, bohužel, blíže tomu BCS…
Alcyony – 2ks 24 děr, plášťové (pro drsnější testování), bez „GBS“ byly skladem, přes Divilu bez papíru 1100 s PPL do druhýho dne. Jakýkoli Alcyon možno do měsíce.
Tak abysme vyndali běžky, nebo co :)
Miilo,
nemáš někde nákres od ruky s hlavníma rozměrama, jak by to mělo vypadat? (výška stupátka + světlá výška, náklon stupátka = vpředu či vzadu výš,) No a hlavně ten rozměr prostoru pro jezdce, viz obrázek výše s těmi 70cm.
Ahoj Fido,
Výška stupátka kolem 2cm (o moc míň to, bohužel, nepůjde).
Světlá výška – Pokud nalezneme „elegantní řešení“, tak plynule nastavitelná vpředu i vzadu v rozmezí 25-45mm při použití 23mm plášťů, nezatíženě (tím i „volitelný“ sklon stupátka). Pokud se nepodaří, bude „štelování“ jen vzadu a stupátko vodorovně 33mm nad zemí při střední poloze. (pata tedy výš pro delší štreky s větší světlostí-nebudou sténat achylovky, níž pro závody – nebudou sténat svaly Kickbikerů zvyklých na „negativní“ sklon stupátka :))
Prostor pro jezdce – Dovolím si nesouhlasit s částí Tvé definice. U 20″ zadního kola zhruba platí, že doraz paty je přesně „pod“ nejpřednější částí pláště. Individuálně může být i o pár mm dál, u stupátka s patou výš než špičkou ještě pár mm navíc. U větších kol je naopak třeba kvůli lýtku posunout doraz paty o několik cm dopředu, kvůli „přisedávání“ kola při dynamickém odrazu též. UŽITNÝ prostor „Růženky“ je tedy, řekněme, 65cm, což bychom zhruba dodrželi i my.
Osobně problém tohoto „nutného“ zvětšení rozvoru koloběžek s větším zadním kolem, se všemi negativními důsledky pro tuhost rámu a průchodnost terénem, vnímám jako jeden z nejnepříjemnějších problémů…
P.S. Koloběžka s největším prostorem pro jezdce je asi tato titanka :)
http://www.avismonopattino.it/news/news10/news10-Nevi-monopattino-titanio.html
To Miila:
Super postřehy a výsledky analýz postoje.
Štelování světlosti vpředu má asi nejlíp vychytaný Vella Náchod cestou vlastně dvou vzájemně posuvných hlavových trubek. Jen bych vynechal ten klasickej představec a aplikoval Ahead.
S tím dorazem paty se musím malinko omluvit, protože ten doraz (od tohoto místa jde stupátko u PGčka pod cca 40°úhlem vzhůru) je skutečně 70cm, ale od pláště to je 74cm!!!!!!!!!!!!!
Na tomhle videu to je patrné, jsem zachycen při špionáži:
http://www.youtube.com/watch?v=-mFUMOFEa4U&feature=youtu.be
No a ty rozdíly mezi 20″ zadním kolem a 28″ jsou vidět o obrázek výše v textu, kde jsou obě kružnice kol domalované u koloběžky, která je konstruovaná na oba průměry. Tedy původně tam byla ta 20 a nyní se jezdí s 28. Je to krásnej důkaz toho, co píšeš, že velký kolo se musí!!!! posunout ještě dál. Tady to cca těch 5cm určitě bude.
No a pokud jde o tu neustále omílanou průchodnost terénem. Škrtání asi vadí každýmu, ale nějak významně ho řešit!? Zkuste se podívat, na čem (na jakejch brnách) se vyhrává v Holandsku koloběžkovej cyklokros, jak a kde se to jezdí (Peťo promiň, ale nelze napsat jinak, než „ve sračkách“):
http://www.youtube.com/watch?v=QDIE8Xya5io&feature=youtu.be
Z toho vyplývá jednoznačný bezdiskuzní precedens: pro to, aby se na rozbitým či nesoudržným povrchu dalo jet rychle, tak je volba jednoznačná = velká kola, která snadněji překonávají překážky – bláto, písek, kameny (potvrzeno i s horských kol – průměry kol 29″).
No a to škrtání – PGčko má vyměnitelnou cca 1/2 tloušťky stupátka (od spodu) a světlou výšku ortodoxně vodorovného stupátka = 28mm!!!
Toš děcka, kdo chce vidět Fida, kterak provádí průmyslovou špionáž, koukejte na prvním videu v čase 13:42. :)
Jinak ten kolobkokros je fakt masakr. Chtělo by to něco podobnýho uspořádat u nás. Ale Růženka na PGčku sice stála na bedně, ale zápasila tam s tím svým dlouhánem fest… Přece jenom klasický Kickbiky to dávali líp. Aspoň se mi zdálo.
Je to správná úvaha, že pro časovku do kopce, třeba na Ještěd, by bylo nejvýhodnější použít zadní malé kolo na výrazně prodloužené zadní vidlici ?
Proč?
Jo a v ženskejch vyhrála Růženčina ségra (ve sračkách nikoli poprvé) Maxime Reijne na stejný brndě. Chlapskou kategorii vyhrál stavitel PGček Piet Goeneveld, ale na KickBiku.
No a o ježdění to opravdu moc není.
Podle výše uvedených teorií v článku, mi to tak vyplývá. Předpokládám, že posunutím kola (jakéhokoliv průměru) více dozadu
se docílí rovnoměrnějšího rozložení sil od zatížení. A předpokládám, že do kopce je zatížení zadního kola vždy větší než na rovině.
A menší kolo jsou menší rotační síly.
Možná že by stálo za úvahu zmenšit také přední kolo pro časovku do kopce a tím zase ubrat na rotujících silách, a pak třeba 20″ vpředu a 20″ vzadu, samozřejmě s úzkými plášti.
Tvá úvaha takto rozpitvaná je správná. Ukazuje to na to, co již dávno používají cyklisté. Prostě střídají kola dle podmínek tratí etap. No a Ti nejlepší často i v průběhu etapy v závislosti na jejím profilu i vývoji.
Adekvátně tedy mít více různých koloběžek a střídat je v průběhu sezony není zakázáno.
O zákazu střídání koloběžky v průběhu závodu mi také není nic známo, jen by se muselo přehodit číslo a nedejbože i čip. Tím je to vlastně z časových důvodů vyloučeno.
Pokračování odpovědi 21.
Výše je pouze obecný souhlas se sníženými rotačními silami (momentem hybnosti) u menších kol. Karbon a dráhový galusky to můžou srovnat s 20″ plášťovejma kolama i na průměru 28″. Jen ta cena.
Ale ouha, se zmenšeným průměrem kol narůstá valivý odpor a ten procentuelně z celkového výkonu sežere tím více energie, čím se jede pomaleji (začne převládat nad aerodynamickým odporem).
To vše jsem již popsal v disertačce.
To Miila:
Když jsem si znovu pročet Tvý příspěvky 12 a 14, tak mi z toho leze něco jako vylepšená hliníko-dřevěná Vella.
Tedy snad notně vylepšená.
No a to stupátko odhaduju na sendvičovou, či lépe voštinovou konstrukci. Nebojíš se tuhosti spojů?
Co hmotnost samotnýho rámu?
Už se to staví, nebo je to jen ve fázi úvah?
Z věty „což bychom zhruba dodrželi i my“ usuzuju, že v tom máš taky prsty, že? Invenci?
Ahoj Fido,
když pročteš třeba koloběžkářské forum na runnersworld.de, narazíš možná i na bližší příbuzné, než je Vella :) Ten nášlap konkrétně není z mý hlavy, B. Mrázek s ním přišel pár minut po té, co jsem mu poprvé zhruba načrtnul koloběžku (a to Vellu v životě neviděl). Podobně to funguje a bude fungovat u ostatních technických detailů. Líbí se mi přístup : Užší náboje? Jo, to už jsem dělal, není problém, kolik mm?…
Obecně se dá říct, že stavitelům lehokol se ve světě koloběžky celkem daří, tak doufám, že tohle nebude výjimka…A jak říká Pepík Trojan : Ono je fajn, když konstruktér váží 100 kg :)
Abych nezapomněl, svářet se začne hned po sezoně, takže co nevidět.
Nešlo by sem dát odkaz přímo na to forum a na mrázkovi stránky, ať mám ulehčený hledání?
To forum už jsem našel, Mrázka ne.
Ahoj,
je zajímavý, že Němci PŘIBLIŽOVADLA pročítají pravidelně, zatímco Češi…:)
http://www.mrazek.com
http://www.mrazek.cycles.sweb.cz
Jsou to starý stránky, dneska vyrábí Mrázek hodně pro jiný firmy…
Němci jsou holt vzdělaný národ, který pozná kvalitu :)
„Jsou to starý stránky, dneska vyrábí Mrázek hodně pro jiný firmy…“
z toho a z propátrání stránek (omlouvám se, že jsem nakonec zjistil, že ty stránky znám, ale nebyl jsem si jist Mrázkama. Je jich víc) jsem pochopil, že koloběžky budou kusovky, který se ani veřejně nenabízí. To ale neznamená, že budou špatný. Jen mě zarazilo, že tam není ani ta jeho jarní extravagance, na který se dalo projet v Praze na For Bikes.
Taky mně tak úplně není jasný, kde se ty rámy budou stavět (v Americe? – těžko) a kdo je vlastně bude dělat (jeho táta).
Fido, jsou to hooodně starý stránky. Bob už pár let žije zase ve Vrbně, dělá s tátou. Něco málo posílá i do Ameriky, většinu „svých“ věcí ale dělá pro známý, známý svých známých… Jinak třeba pro Azuba.
Náš místní vesnický pivovar taky nemá potřebu se výrazněji prezentovat na veřejnosti. Prostě vypijeme všechno, co se uvaří :)