Foldy 2012 – dlouhodobý test – říjnové vymítání pověr (a jeden „videorest“ k tomu)

Foldy, jako ostatně každé skládací kolo, vzbuzuje větší zájem než „obyčejná“ jízdní kola. Můžete si být jisti, že vás kolemjdoucí osloví mnohem častěji s někdy až komickými dotazy. Je docela zajímavé, jak malé povědomí vládne o skládacích kolech a jaké doslova hlouposti jsou lidé schopni vymyslet.

Se zhoršujícím se počasím stále více využívám kombinování „čisté jízdy“ na Foldy s brněnskou MHD. To je ostatně jedna z největších výhod skládacího kola. Je špatné počasí, jedete v civilním oděvu a nechcete se zapotit nebo zašpinit, nebo se vám prostě nechce šlapat do kopce? Není nic jednoduššího než u nejbližší zastávky kolo složit a počkat si na spoj. Tím ale zároveň dáváte příčinu zvědavcům, kteří vás mají okamžitě v hledáčku.

Většina z nich se spokojí s kradmými pohledy, často vás ale lidé osloví. A ptají se na všechno možné i nemožné… Skutečně, jak jsem napsal v úvodu, o skládačkách evidentně vládne velmi slabé povědomí. Jinak by se totiž lidé neptali na takové – s prominutím – blbosti. Pro tento článek jsem vybral tři nejfrekventovanější dotazy, či chcete-li mýty o Foldy, přesněji o skládacích kolech obecně.

S těmi malými koly to nemůže nikam dojet

Mýtus číslo jedna má ještě několik modifikací. Další například praví: „To nemůže vyjet žádnej kopec“ nebo „Na tom se musíš pěkně nadřít vo_e!“. Nic z toho samozřejmě není pravda. Foldy je jako většina skládacích kol opatřeno přehazovačkou – v tomto případě s osmi rychlostmi, které pokrývají většinu běžných jízdních situací a terénů. Převody jsou pochopitelně optimalizované pro malý průměr kol, takže v praxi je vám úplně jedno, zdali jedete na „velkém“, třeba silničním bicyklu nebo na skládačce s 20palcovými koly.

Ano, jedete-li více než cca 30 km/hod z kopce, už nemá cenu přišlapávat, protože nejtěžší převod zde „končí“. Naopak pokud hodláte vyrazit na 12% nebo strmější stoupání, nejspíš vám nebude postačovat ani nejpomalejší převod Foldy. To jsou ale dva extrémy, do kterých se běžný uživatel městského skládacího kola nedostane. Ve všech ostatních případech je rozsah převodů – jak jsem již uvedl – naprosto dostačující.

Ty sjetý gumy musí pekelně klouzat!

Pokud jste četli alespoň jednu z recenzí Foldy (model 2011 zde, model 2012 zde), víte, že toto skládací kolo je obuto do poměrně úzkých, ale hlavně naprosto hladkých plášťů. U slicků je paradoxní to, že si jich většina normálních čumilů ani nevšimne, zarazí však takříkajíc poučené pozorovatele, kteří už na kole „něco najeli“.

Nechci se zde pouštět do dlouhých odborně znějících vět o přednostech úzkých plášťů bez vzorku, omezím se jen na strohé konstatování: Podívejte se na jakékoliv silniční kolo. Drtivá většina z nich bude mít stejně hladké pláště a u stejné části budou ještě užší než na Foldy. A na takových kolech se jezdí – ať uvedu nejvíce klišoidní příklad – třeba Tour de France, kde se pánové na těchto „sjetých gumách“ řítí z kopce běžně osmdesátkou…

Takže přece jen lehce exaktně: Přilnavost gumy na běžném městském povrchu typu asfalt, beton a podobný, záleží na složení její směsi. Je-li na takových pláštích nějaký vzorek, pak slouží k odvodu vody při jízdě v dešti, nicméně u tak úzkých plášťů i toto ztrácí smysl – kolo vodu zkrátka „prořízne“. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že i v mokru nezáleží na ničem jiném, než na složení směsi. Ona hladkost povrchu plášťů nevadí, naopak se tím zvětšuje jejich kontaktní plocha.

To, že většina českých cyklistů jezdí více než dvacet let po revoluci stále po asfaltových cyklostezkách na horských kolech s drapákovými vzorky na pneumatikách, je kardinální blbost, ze které si příklad neberte. Naopak Foldy a jemu podobní jdou správnou cestou! Slicky–hladké pláště, které jsou navíc ještě poměrně úzké, mají malý valivý odpor, takže kolo jede bez větší námahy velmi svižně, což se o strojích obutých například na balónových pláštích říct nedá.

Skládačka je vlastně univerzální – funguje i jako dětské kolo

Zde pozor – toto je ještě větší blbost než předchozí a navíc nebezpečná! Spousta lidí si tak nějak podvědomě spojuje malá kola s dětskou velikostí a „logicky“ vydedukuje, že stačí dát sedlovku níž a je z toho dětské kolo. Všechno špatně!

Foldy a ostatní skládací kola se sice na rozdíl třeba od již zmíněných silniček nebo horáků vyrábí jen v jedné univerzální velikosti rámu, jeho míry jsou ale navrženy pro dospělou část populace, nikoliv pro děti. Snad pubertální dítka by už mohla Foldy sedlat, pro děti školou povinné neřkuli ještě menší však vůbec není toto kolo vhodné. Podívejte se na následující snímek s mírami.

Vzdálenost sedlo–řídítka je 67 cm. Když sedlo dáte níž, tak se trochu zmenší, ale nijak výrazně. Změřte předpažené ruce vašeho malého potomka. Kolik mají? I kdyby se ale dítě na řídítka ze sedla natáhlo, bude mít ruce nahoře jako na chopperu. Ani to však není všechno.

170milimetrové kliky jsou pro děti nesmyslně dlouhé – v dolní úvrati nohu nenatáhnou a v horní se budou kopat koleny do brady. Zcela zasunutá sedlovka „vyleze“ dole pod předním převodníkem a bude nebezpečně nízko trčet ve směru jízdy. Koloběžkovým pojmem „světlost“ není v tomto případě ani 7 cm. Je jen otázkou času, kdy dítě spodním koncem sedlovky narazí do obrubníku nebo jiné překážky, vyhodí jej to ze sedla, poškodí sedlovku i samotný rám… Nejde ale o to, že zničíte kolo. Zdraví vašich dětí by vám mělo být samozřejmě přednější.

Takže sečteno a podtrženo – skládací kolo není dětské kolo.

Dluhy se maj platit

Nevím, jak se to mohlo stát, ale ani v jedné z recenzí Foldy nemáme video o skládání a rozkládání tohoto kola. Ne že bychom jej tam zapomněli dát, my jsme ho ani nenatočili. Musel to být až čtenář, který nás na to upozornil v diskuzi. Díky jemu jsme ale naši chybu napravili – video můžete zkouknout zde i v testu Foldy 2012.