Když už jsme se v nedávné době věnovali tuningu Kábajků, pojďme v tom ještě trochu pokračovat. Když jsem v roce 2011 představil „lidstvu“ svoji dětskou první úpravu K-biku K5, ještě Přibližovadla.cz ani neexistovala. Naše Anička však na tomhle stroji jezdila poctivě až do konce letošního září. Takže 3,5 roku…
Za ten „upgrade upgradu“ si můžu sám. Tak, jako jsem ukecal svoji ženu, aby jela Blanenskou desítku – a pak jí hodil na hlavu i článek – přesvědčil jsem také naši školačku Aničku, že její šance nejsou v tomto závodu zanedbatelné. A protože jsem se už delší dobu nemohl dívat na to, jak jí začíná být původní stroj malý, slíbil jsem také speciální úpravu „jen pro tento závod“.
Takže takto vypadal ten vymazlený Kábajk K5 původně, přičemž podrobnější článek si můžete spolu s mnoha dalšími fotografiemi přečíst zde.
Zdroj: tátova koloběžka
V čem spočívá „speciální úprava pro tento závod“? Předně: holka už měla nízká a úzká řídítka. To se mi docela dost hodilo do krámu, protože na svojí K5 jsem si stěžoval na bolesti za krkem z nízkých řídítek. Takže jsem si sehnal staré vysoké a široké poctivé ocelové vlaštovky „Vavrušovky“ a Aničce na její stroj dal svoje hliníková řídítka. Ta jsem ale ještě pro jistotu z každé strany o 15 mm říznul. Všimněte si však, že původní krátký představec zůstal na svém místě – stále je to dětská koloběžka…
Protože šlo o víceméně závodní úpravu, bohužel vzaly za své rybičkové pláště od Rubeny, které vlastně daly celé koloběžce tvář. Tudíž jsem ze svojí Kápětky sundal celá kola i s plášti Rubena Slick Sport a věnoval je jako správný otec nejmladší dceři. Věnoval jsem jí i krásný bílý blatník, který mi před časem darovala Jana Figlárová, když jsme společně s Rtepem Ransjemem tunili koloběžky v dětském pokoji (Aničky a Alberta). Blansko slibovalo na konci září déšť, ostatně tak se také stalo – i když až v hlavním závodu – čtěte zde.
Kolik trubek máš…
Jak už to v pohádkách bývá, „speciální úprava pro tento závod“ zůstala na koloběžce i nadále. Takže jsem si koupil nové slicky, nechal jsem si při té příležitosti repasovat ložiska v kolech, pořídil jsem si nevkusně černý blatník a čeká mě konečně nastrojení vlastní koloběžky. Co by však člověk neudělal pro děti.
Jaké však z tohoto článku vyplývá poučení pro další generace koloběžkářů? Je to prosté: K-bike K5 je mnohogenerační koloběžka, která v našem případě do toho „nejvyššího levelu“ ještě nedojela. Jste-li koloběžková rodina jako my, skoro vás to nic nestojí (ano, ty pláště levné nejsou). Nejste-li pravověrní koloběžkáři, netrapte aspoň svoje děti na nevhodných lešeňářských zařízeních…
2 komentáře
Tahle přestavba se mi děsně líbí. I tak specializovaná mašina jako je ká pětka se stala krásně univerzálním přibližovadlem, které nejen že nestárne, ale naopak, roste s pilotem. A to vůbec nemluvím o designu, který je úplně luxusní.
Díky! :)