Stroje značky Kostka jsou nejviditelnějšími koloběžkami na našem trhu. Najdete je v mnoha internetových obchodech a také síť autorizovaných prodejců v kamenných obchodech lze vzhledem k minoritě, kterou koloběžky představují, označit jako docela rozvinutou. Zbývá tedy odpovědět na otázku – jaké jsou vlastně „Kostky“?
Hanušovická firma KOSTKA – kolobka, s.r.o. má v současnosti ve svém portfoliu celkem devět druhů koloběžek. My jsme k recenzi vybrali model střední velikosti Laser Star 20, plus velkou koloběžku Laser Star 26. Obě představují stroje určené primárně pro dospělé, byť na „dvacítce“ už by se mohly vyřádit i odrostlejší děti.
Konstrukce
Čísla v označení znamenají velikost předního kola každé koloběžky. Laser Star 20 má tedy přední kolo dvacetipalcové, zadní je pak menší, dvanáctipalcové.
Druhá testovaná koloběžka Laser Star 26 je pak logicky osazena „bajkovým“ 26“ kolem v přední vidlici, zadní kolo má v tomto případě velikost 16 palců.
Parametry kol se pochopitelně podepisují na celkové velikosti a hmotnosti koloběžek. Proklikněte si následující fotografie s okótovanými rozměry. V tomto kontextu je dobré vědět, že obě koloběžky mají shodnou velikost stupátka, mění se tedy jen rozvor, celková délka a výška „v kohoutku“ – po horní hranu hlavového složení. Celkovou výšku řidítek lze do jisté míry ovlivnit sklonem a délkou představce a natočením samotných řidítek.
Abyste si mohli rozdíly mezi Laser Star 20 a Laser Star 26 lépe představit, připravili jsme boční pohledy obou koloběžek ve stejném měřítku „položené“ na sobě. Pro větší přehlednost jsme „dvacítku“ přelakovali na červeno. Sluší jí to, viďte?
Zde si můžete všimnout, že u Laser Star 20 lze i přes celkovou kratší stavbu dosáhnout ve standardním vybavení mírně sportovnějšího postoje. „Šestadvacítka“ byla v továrním osazení na můj vkus až moc vysoká – postoj byl příliš vzpřímený na to, aby se dalo pořádně opřít do odrazové nohy, takže jsem okamžitě udělal jednoduché opatření – otočil jsem jak představec, tak i řidítka „hlavou dolů“.
Kostra obou koloběžek je ocelová, přičemž svislý rámový profil tvoří oválná trubka, která se dole zužuje do kulatého průměru. Stupátko a zadní stavba využívá dvojice 25mm trubek, které v zadní části spojuje nově designovaná nadstavba nad zadním kolem. Ta spolu se vzdušnou konstrukcí stupátka (které už není pokryto hamatným profilovaným plechem jako u starší řady Street Star) dává charakteristickou tvář řady koloběžek Laser Star.
Obnovení vzdušného provedení stupátka jsem osobně jen přivítal, co se ale týče nadstavby nad zadním kolem, jsem na rozpacích. Jednak je nutno říci, že oproti konstrukčnímu řešení koloběžek Street Star jde o mnohem elegantnější a designově vděčnější prvek. V přestávkách mezi jízdami poslouží zadní nadstavba jako improvizované sedátko (za jízdy bych na něj nesedal), při sjezdech si na něj můžete odložit jednu nohu, integrovaný držák blikačky navíc představuje vtipný a praktický doplněk.
Jenže… Při jízdě na mokrém podkladu zadní nadstavba funkci blatníku plní jen částečně, řekněme na padesát procent. „Zalískané“ nohy a záda se tedy nevylučují. Dále nadstavba zbytečně navyšuje už tak velkou hmotnost koloběžek. Odhadem si myslím, že u Laser Star 26 váží nadstavba více než jeden kilogram a u „dvacítky“ k němu nebude mít daleko. U obou námi testovaných koloběžek navíc při přejezdu nerovností nadstavba slyšitelně drnčela, tato závada je ale podle výrobce nyní již odstraněna.
Kostkovy koloběžky jsou také typické specifickými designovými prvky rámu. Jednak je to výztuha u hlavové trubky s laserem vypáleným symbolem koloběžky a pak opět vyztužení na spodním konci svislého rámového profilu ve zlomu ke stupátku, kde najdete vypáleno KOSTKA. Všimněte si také bílé samolepky na trubce hlavového složení, která kromě čísla označení koloběžky plní i funkci přední odrazky – je totiž vyrobena z reflexní fólie.
Plechové nanýtované logo na trubce hlavového složení plní zároveň funkci štítku s výrobním číslem. Konstruktéři nezapomněli ani na ochranu před potencionálními problémy – na přední vidlici najdete otvory pro bezpečnostní podložky přední osy, zajišťující usazení kola na svém místě i při náhodném povolení rychloupínáků. Vidlice je také vybavena návarky pro uchycení klasického blatníku.
Komponenty
Kostka se chlubí používáním komponent značky Shimano, je ale třeba říci, že až na zadní náboj Laser Star 20 jde o komponenty z nejlevnějších řad Shimana, které v pohodě nahradí jakákoliv konkurenční značka. Takže takové malé placebo…
Znalci většinou tvrdí, že účinnost véčkových brzd je dostačující i jejich nejjednodušší podobě, protože to, na čem záleží, jsou především kvalitní špalky. Pod toto tvrzení se mohu podepsat a zároveň uvést, že klasická jednoduchá véčka od Shimana, kterými Kostka obě koloběžky osazuje, si o lepší špalky rovnou říkají. Přední kolo brzdí docela slušně, s brzdným účinkem u zadního kola jsem nebyl spokojen ani u jednoho stroje. To je ale také dáno tužším chodem zadní brzdy, jejíž lanko je v rámu vedeno v trubičce. Ostrý zlom v přední části stupátka mu evidentně nedělá dobře. Nové série koloběžek by ale měly mít lanko zadní brzdy vedeno bowdenem vně rámu v průchodkách, takže účinnost zadní brzdy by měla být lepší.
Náboje Shimano HB-RM40, náležející do nižší komponentové řady Acera, samozřejmě poslouží svému účelu výborně, musíte ale počítat s občasnou kontrolou, dotažením a mazáním kónusových ložisek. Nebudete-li však jezdit v dešti, vystačíte si s občasnou namátkovou kontrolou vůle a promazáním jednou až dvakrát za sezónu podle toho, jak intenzivně na koloběžce jezdíte. Jak jsem již uvedl, výjimkou je zadní náboj Laser Star 20, patřící do mnohem vyšší řady Deore LX.
Zůstaneme-li ještě u kol a konkrétně v zadní části koloběžek, pak si můžete všimnout, že obě využívají poměrně hustého radiálního výpletu hliníkových drátů. Laser Star 20 má 32 „špic“ v zadním kole, Laser Star 26 pak 36 drátů a tento počet dodržují obě koloběžky také u předních kol, kde již najdete klasický křížený výplet. Můžeme si myslet, že hustý zadní výplet je použitý úmyslně kvůli dodržení nosnosti, spekulovat lze ale také o tom, že se výrobce zkrátka přizpůsobil použitým nábojům. Nicméně stejně jako celková konstrukce i výplety se mi zdají tak trochu zbytečně předimenzované.
To už bych naopak nešetřil na ráfcích. Na použité jednokomorové Remerxy jsem láteřil už u recenze koloběžky K6 a pět chválu na ně nebudu ani nyní. Drhnutí nepřesného spoje ráfku při brždění je u tohoto produktu, jak se zdá, zcela běžné.
Kostka u svých koloběžek používá jednopalcové hlavové složení typu Ahead, takže nepočítejte s tím, že si podle potřeby zvednete či snížíte řidítka. To samozřejmě není kritika – Ahead takto prostě nefunguje. Podívejte se však na rozdíly mezi oběma koloběžkami.
Laser Star 20 využívá krátkého 60mm představce BMX s desetistupňovým úhlem a k tomu zcela logicky náleží taktéž BMX řidítka. K těm mám dvě výhrady, přesněji jednu výhradu a jedno konstatování: jednak mají tato řidítka na můj vkus, resp. pro použití na koloběžce příliš velkou šířku. Při 69 centimetrech jedete s rukama roztaženýma jako motokrosový závodník a na cyklostezce a jiných úzkých místech máte problémy s vyhýbáním. O skladnosti při převážení v prostředcích MHD pak ani nehovoříce.
Druhá výhrada, či v tomto případě spíš konstatování, se týká váhy. Řidítka jsou totiž ocelová, což odlehčení stroje rozhodně nepřidá. Jenže na druhou stranu vím, že lehká hliníková BMX řidítka by cenu koloběžky zvedla klidně i o 500 až 1 000 korun, takže lze říci, že je vlastně správně, když tuning tohoto typu výrobce nechal na uživateli. I když… Výroba lehčích a užších řidítek, třeba také bez zbytečné hrazdy, zase tak náročná není.
LaserStar 26 používá 58 centimetrové vlaštovky, což je naprosto adekvátní míra. Jejich polohu ovlivníte pouze volbou správného představce. Ve standardní výbavě najdete 100milimetrový představec se zvednutím cca šest až osm stupňů. Zbývá jen dodat, že všechny tyto komponenty jsou u obou koloběžek značky Longus.
Samostatnou kapitolou jsou použité pláště. Ve standardní výbavě najdete pláště Rubena, my jsme však testovali komfortnější provedení s příplatkovým (+ 400 Kč k základní ceně) obutím Schwalbe Big Apple. „Velké jablko“ však představuje typický pohodlný citybikový plášť, o kterém výrobce rád prohlašuje, že nahradí i odpružení kola – proto jsem se podivil, že je Kostka použil na sportovní koloběžky. Pravda je však dvojaká. Pokud totiž Big Apple nahustíte na 5 bar (s výjimkou zadního 12″ pláště modelu Laser Star 20, který se hustí na max. 4 bary), což je jejich maximum, tlumicí vlastnosti se samozřejmě ztratí v nenávratnu a dostanete docela dobře se odvalující plášť. Ztráta odpružení vás bolet nemusí, protože ocelový rám a vidlice pruží dostatečně už z povahy použitého materiálu. Takže jak se zdá, všechno je v pořádku? Je a není. Osobně mám problémy opět s váhou. Schwalbe Big Apple totiž nepatří mezi zrovna lehké pláště. U „dvacítky“ by to bylo na zadním kole v pohodě, ale pro přední lze najít lehčí a hlavně užší plášť. Třeba Schwalbe Marathon Racer v šířce 1,5“ je o rovných 200 g lehčí a díky užšímu profilu také živější. No a pokud stejné obutí použijete na obou kolech Laser Star 26, ušetříte celých 570 gramů hmotnosti! A získáte sportovnější jízdní vlastnosti. Takže pokud bych mohl výrobci těchto koloběžek radit, dal bych uživatelům v možnostech použitých plášťů ještě třetí volbu.
Jízdní vlastnosti
Rozměry obou koloběžek jsme si již probrali, na následující čtveřici fotografií si pak můžete udělat obrázek o tom, jak se na obou koloběžkách v reálu vyjímá téměř 190 cm vysoký mužský anebo žena „běžných rozměrů“.
Samotné jízdní vlastnosti mají dvě tváře. Obě koloběžky jsou velmi pohodlné a šestadvacítka pak doslova luxusní. Tedy hlavně ve sjezdech, kdy se není třeba odrážet, i když vliv velkých předních kol je podle očekávání znát i na rovině či do kopce. Zapletu-li do tohoto testu svoji „služební“ K-bike K6, pak s ní začínám mít ve sjezdu při rychlostech nad 50 km/h silný pocit nestability, což vede k použití brzd i v situacích, kdy by se kolobka rozjela více. Laser Star 20 vám sice při padesátce dává najevo, že to ještě stále není velký koráb jako šestadvacítka, ale stabilita je pořád o stupeň vyšší než u koloběžky s 12palcovými koly. No a v případě Laser Star 26 jsem trochu žehral na to, že můj „testovací kopec“ nemá větší stoupání a koloběžka se se mnou nechce rozjet až na 70 km/h. Nejvíce tachometr ukázal 67,8 km/h a jakože mám docela hodně vyvinutý pud sebezáchovy, cítil jsem se při tomto sjezdu naprosto v pohodě. Samozřejmě v helmě, tu ale nosím vždy.
Výrobce vám samozřejmě jízdu v takových rychlostech nedoporučí a u případných karambolů dá logicky ruce pryč, nicméně jako vysvědčení je to vynikající hodnocení stability.
Velká kola a dlouhý rozvor se pochopitelně podepisují i na komfortu jízdy přes nerovnosti. Mnohem lépe a jistěji se také řídí jednou rukou – však to znáte, znamení o změně směru jízdy, nikoliv frajeřinky.
Podle hesla „něco za něco“ si bohužel budete muset za předcházející superlativy vybrat daň. Prvním problémem je vysoké stupátko. Při světlosti 60 mm a tloušťce rámové trubky stupátka 25 mm stojíte 8,5 cm vysoko, což je na únavě stojné nohy znát, i když ji střídáte sebepravidelněji. Chápu, že výrobce chtěl zajistit uživatelský komfort také při přejezdu nerovností, což je sice chvályhodné, ovšem pokud by tímto krokem zároveň neubral využitelnosti koloběžek na delší trasy. Osobně jsem si myslel, jak třeba na Laser Star 26 „dám“ bez problémů párkrát nějakou tu 50km trasu, po ujetí prvních asi pětatřiceti kilometrů v jednom zátahu víceméně po rovině jsem však nabyl přesvědčení, že kratší okruhy „kolem baráku“ budou pro moje nohy jistější. Už to je dalším důvodem, proč koloběžku osadit plášti s menší šířkou a tedy i výškou. A hmotností…
Což je moje poslední kritika těchto strojů. Více než deset kilogramů váhy Laser Star 26 a jen o cca 800 g méně u dvacítky je zkrátka mnoho. Nezpochybňuji použití oceli, nahrazení například hliníkem by se mi také nezdálo jako nejvhodnější kvůli pružnosti a nízké ceně oceli. Nicméně u koloběžek je docela dost prostoru k odlehčení – mnoho jsem naznačil v textu výše. Pokud by se hmotnost Laser Star 20 podařila snížit o kilogram, jezdec by to okamžitě poznal, kilo a půl dolů u Laser Star 26 by zapůsobilo stejně pozitivně.
Celkové hodnocení
Koloběžky Kostka Laser Star 20 a Laser Star 26 jsou jako celek příjemné stroje. Mají hezký design, vkusně provedenou grafiku (což je mimochodem v této branži tak trochu bílá vrána), jsou pohodlné – byť jen na kratší cesty, u kterých se neprojeví vysoké stupátko, a pozitivně je třeba hodnotit i příznivou cenu. Hlavně u modelu Laser Star 26, který svojí koncepcí na českém trhu nemá konkurenci, což je situace, jež by nejednoho výrobce sváděla k patřičnému „napálení“ cenovky.
Na druhou stranu jde o těžké stroje, které je třeba vnímat jako produkty v kategorii koloběžek pro rekreační, nikoliv sportovní či snad závodní ježdění. Nemohu nezmínit ani kvalitu dílenského zpracování, která mě příliš nenadchla. U poctivé české firmy, která navíc disponuje mnohými vyspělými výrobními technologiemi, bych čekal dokonalé, perfektně začištěné sváry, stoprocentní slícování jednotlivých dílů, detailní seřízení komponent. Ke všemu bych mohl nalézt – byť třeba jen malé, pro někoho možná zanedbatelné – příklady, které nepůsobí povzbudivě.
Pokud bych tedy Laser Star 20 a Laser Star 26 měl ohodnotit sportovní terminologií, pak je to remíza. Remíza mezi jízdními vlastnostmi, konstrukcí a jejími výhodami, ale také nepříznivými důsledky, pořizovací cenou a – pro náročné uživatele – nutnými dalšími náklady na „tuning“.
Ve zkratce
Líbivý design, dobře udělaná grafika, loga pod lakem
Variabilita nabídky (volba barvy, příslušenství)
Příznivá cena
…ale
Vysoká hmotnost
Nikoliv precizní dílenské zpracování
Velká výška stupátka
Zdroj
KOSTKA – kolobka, s.r.o.
Potůčník 449
788 33 Hanušovice
tel.: +420 583 231 025
fax: +420 583 283 224
mobil: +420 602 719 262
e-mail: kostka@kolobka.cz
Ceny
(k 1. 7. 2009)
Kostka Laser Star 20: 5 590 Kč
Kostka Laser Star 26: 5 980 Kč
