Kdo by nebyl rád, pokud se mu podaří ušetřit si práci, že ano? Mně se tak stalo nedávno, když se na webu Českého svazu koloběhu objevil článek Jak začít závodit na koloběžce? Jak se stát členem ČSK? Sám jsem totiž už nějaký čas zvažoval o tom, že podobný „náborový traktát“ vyplodím. Kluci z ČSK byli rychlejší.
Ale když nad tím přemýšlím trochu víc, docházím k názoru, že je to vlastně správně. Kdo jiný by měl napsat takový text, nežli lidé pocházející z „nejvyšší instance“ koloběhu u nás? Proto tedy s laskavým svolením ČSK publikujeme také u nás na Přibližovadlech zmíněný text. A virtuálně se pod něj též podepisujeme – jen houšť koloběžkářů na závodech všeho druhu!
Jak začít závodit na koloběžce
Jezdím na koloběžce jen tak pro radost, ale rád bych se zúčastnil nějakých závodů. Co mám pro to udělat?
Není nic lehčího než projít bedlivě kalendář koloběžkových závodů a vybrat si akci, která je vám nejvíce sympatická. Pak stačí jen vzít koloběžku, dostavit se na místo startu určené v propozicích závodu a vyrazit na trať.
Mám začít hned na závodech Rollo ligy, nebo mám zkusit spíš jiný závod?
Není se čeho bát. Mnoho lidí si myslí, že na Rollo ligu z nějakého důvodu nemají (třeba fyzicky), že ligu jezdí profesionální sportovci apod. Není to pravda. Ve světě neexistuje žádný profesionální koloběžkář. Je to ryze amatérský sport, a právě proto nás všechny tak baví.
Ligy se pravidelně účastní přes 50 závodníků a závodnic, avšak počet se rapidně zvyšuje sezonu od sezony.
Každý si v balíku vždy najde svého soupeře. Špička (cca 10 nejlepších) umí jet závod průměrem třeba 30 km/h, avšak pravidelní účastníci ligy, kteří jsou zvyklí jezdit na chvostu pole, jedou třeba průměrem 18 km/h. Na trati se vytvoří často několik skupin podle výkonnosti, takže se nemusíte bát, že byste jeli celou trať sami.
Pokud chcete poznat koloběžkový sport v té nejkrásnější podobě, zamiřte právě na ligu. Zajímavé souboje ale naleznete také v seriálu Bez pedálů a jiných jednorázových akcích.
Pokud se chci zúčastnit Rollo ligy, musím něco zaplatit, potřebuji licenci nebo něco podobného?
Každého závodu se můžete zúčastnit jako příchozí a zaplatíte pouze vypsané startovné (většinou do 100 Kč). Pokud byste chtěli být počítaní do celkového pořadí Rollo ligy, je potřeba zaplatit buďto dopředu nebo na místě prvního závodu závodní licenci ve výši 200 Kč (žáci, kadeti a junioři 100 Kč) – pak se vám budou body vybojované během sezony sčítat do celkového hodnocení Rollo ligy.
Navíc lze doporučit zaplatit ještě 50 Kč za rok jako členský příspěvek ČSK. Tím se stanete členem Českého svazu koloběhu, můžete hlasovat na valné hromadě ČSK, budete dostávat různé newslettery apod., a budete mít právo si vybojovat účast na letošním Mistrovství světa v Plzni.
Jak vypadá takový závodní víkend?
Rollo liga se jezdí jako víkendový závod, tedy dva závody za víkend. Závodníci zpravidla přijedou v sobotu odpoledne na start dle propozic, odjede se závod, následuje přesun na ubytování (pořadatel zajišťuje většinou hromadné – tělocvična apod., ale lze si samozřejmě zajistit vlastní), večeře a nějaké to pivo a povídání o koloběžkovém světě. Pokud žijete koloběžkovým sportem, je toto právě ten okamžik, kdy si přijdete na své, někteří z nás jsou opravdovou studnicí moudrosti…
V neděli dopoledne se jede druhý závod a po vyhlášení výsledků míří všichni domů.
Víkend zahrnuje vždy jeden dlouhý závod s hromadným startem (cca 25–40 km) a jeden krátký závod na cca 10–15 km (kritérium s hromadným startem, časovka, sprinty). Některé závody jsou vypsány jako Mistrovství republiky, jeden závod se jede zpravidla jako součást Evropského poháru a pak je pole nabité zahraničními koloběžkáři.
Je mi skoro 60 let, mám se honit s mladšími?
S mladšími se honit můžete, ale není to nutné. V každém závodě je vypsáno několik kategorií – mládežnické do 18 let (3 kategorie), muži a ženy 18–40 let, masters (40–50 let) a veteráni (50 a více). Nejhojněji je obsazena kategorie masters, i veteránů jezdí přes deset. Pokud máte koloběžku na 12″ kolech, i pro ni je vypsána samostatná kategorie.
Ale já nemám žádný klub…
Nemusíte být členy klubu, abyste mohli závodit. Jeďte klidně sami za sebe nebo si pojmenujte vlastní klub u prezentace. Je také dost pravděpodobné, že se vás nějaký klub ujme. Platí jediné pravidlo: Za klub, za který pojedete první závod, musíte jezdit do konce sezony – přestupy nejsou v sezoně povoleny.
Nejsem úplně společenský člověk, bojím se, že nezapadnu
Pokud nezapadnete u nás, pak už nikde. Vezměte si, jakou koloběžku chcete. Oblékněte se, jak chcete. Jeďte, jak rychle chcete. Určitě se vás někdo z nás ujme a stoprocentně se vám nikdo nebude smát. Koloběžkový sport je pro všechny, a proto si ho vážíme. Pořád je nás málo a každý je vítán s otevřenou náručí.
Snad jsme vás přesvědčili. V případě dotazů kdykoliv pište na info@ceskykolobeh.cz.
Pravidla musí být
Koloběžkové závody jsou sportovní klání jako každé jiné, je proto nezbytné, aby také měly svoje pravidla. Konkrétně Rollo liga, která letos vstupuje do svého 40. ročníku (!) má pravidla závodů a soutěžní řád pro rok 2014 ke stažení zde (PDF):
4 komentáře
Díky za podobné články a propagaci, není jich nikdy dost. Sama koloběžky propaguji, kudy dupu,až jsem s tím asi někdy trapná.
Jako hobík (vlastně velikostí „stroje“ hobit) zatím jen po závodech pokukuji, i proto, že věkem bych spadla mezi veterány a nechci dojet poslední.
Člověk by si ale měl život a koloběžky (jo, jedna je málo) užít, jezdím zatím jen rok,ale mé nadšení nezná hranic, zazávodit si je moc pěkná výzva.
Za sebe tedy slibuji, že až se mi podaří dlouhodobě vyvinout konstantní rychlost min. 20 km/hod, jdu do toho :-).
Těm, co se zúčastníte v Pardubicích vinařského půlmaratonu, příjdu (resp.přidupnu) držet palce. A že se vás přihlásilo!
Ahoj Kiti, jsem také hobík, střídám kolo s koloběžkou a jelikož mě teď na jaře kolobka chytla, přihlásila jsem se na pardubický půlmaraton. Jen tak si to zkusit. Jsem věkem také už dávno v kategorii D a nevím jestli ten limit stihnu. Tak co kdybys to ještě zvážila? Moc se do Pardubic těším.
Ahoj, chtěl bych také poděkovatk za informace o závodech. Je to pro mě dost aktuální téma. Do ledna jsem se považoval za čistokrevného běžce (běhal jsem amatérsky půlmaratony, měsíční kilometráž tak 300). Pak mě ale stoplo vleklé zranění (už od listopadu 2013).
Vydržel jsem bez pohybu 4 dny, pak vytáhl Kostku Tour, kterou jsem koupil minulý rok od Vaška Juna (známe se z jednoho ultra – já běžel, on vedle mě jel na kolobce), abych stíhal dětem. První týden jsem dal 100km….a postupně to rostlo. Po 5 týdnech a 1000 km jsem strhnul původní náby:).
Díky tomuhle webu jsem pořešil tuning – představec, řídítka, kola….všechno co se tu píše je super – účelné, smysluplné (třeba detaily ohledně ložisek na nábách, zubní pasta na představec aby nepodkluzoval, Fidovo disertačka a recenze na koloběžky…v neposlední řadě diskuse).
Kolobka mě chytla – chci jezdit závody, chci zapadnout do týhle komunity pohodových lidí.
Takže díky za motivaci jít do toho a za spousty informací.
Jediné co pořád tak trochu řeším je, zda Kostka Tour je to pravé vozítko – i v tom mi pomohly tyhle stránky – záleží, kdo je na stupátku:) Tak na tom zapracuji a na prvním závodě uvidím – zda to bude o kolobce nebo o mně.
Díky moc
Maty
Ahoj, krásně se to čte:-) Díky za propagaci, díky za vaše zkušenosti. Mít jednoho koloběžce doma 15 let znamená, že jednoho dne zatoužíte po svém vlastním stroji – elegantně holčičím, na kterým se též dá něco ukopnout (Hillka od Kostky).
Na závodění ale ambice nemám, pořád se držím na příjemných 12km, jen co noha nohu mine, ale mám ráda tu ladnost a souhru pohybů…líbí se švih, akcelarace a hlavně ROVNOVÁHA.
A taky: jeden závodník v rodině stačí.-)
Těším se na vás v Pardubicích ve stánku někde u Kostky nebo poletujíc všude okolo:-) Ivet