Mibo Express (verze 2013) – podrobná recenze

Prolog

Než začnete číst samotnou recenzi, měli byste vědět, že toto je v podstatě první díl trilogie článků, které budou následovat v rychlém pořadí za sebou. Ještě tento týden totiž přineseme recenzi konkurenční koloběžky Kostka Twenty a vzápětí pak třetí článek – porovnání obou strojů. V něm se budu také podrobněji věnovat otázce: Proč dvakrát dvacet palců? Nyní tedy tuto problematiku decentně přeskočím se suchým konstatováním, že je to velmi zajímavá volba, či spíše koncept mezi středně velkými až velkými koloběžkami, který si podle mého soudu najde velkou spoustu velmi spokojených jezdců, koloběžkářky nevyjímaje.

Konstrukce

Předně je třeba uvést, že nový Express rozhodně nevznikl tak, že by v Mibu prostě jen upravili zadní vidlici, aby se do ní vešlo větší kolo (byť i to samozřejmě proběhnout muselo také). Celá geometrie koloběžky je nově navržena, což je velmi dobře vidět například na hlavovém úhlu – nezvykle hodně položené přední vidlici.

Jinak jde samozřejmě o typické Mibo s prohnutým stupátkem a stejně tak konstruovaným krkem. V materiálu převládají ocelové hranaté profily – to je také typický konstrukční prvek Miba, kterým se odlišuje například od Kostky. Všimněte si ale oválných profilů přední i zadní vidlice, což je další moderní prvek Miba. Přesněji „prvek moderního Miba“. Zejména vzadu je nahrazení původního „plocháče“ v konstrukci vidlice třeba s povděkem kvitovat, protože ovál přinesl dvě zásadní pozitiva: Díky větší tloušťce materiálu bylo možné lépe zapustit zadní rychloupínáky, takže již nedochází ke známému ukopávání kotníků. Druhá dobrá zpráva je, že díky tomu byla také odlehčená zadní stavba a Mibo již (obecně, nejen u tohoto modelu) nemá tak „těžkou prdel“…

Pokud váš zrak padl na integrovaný stojánek, pak vězte, že konkrétně toto provedení bude nakonec opuštěno ve prospěch odnímatelného stojánku, čili řešení, kdy není nutné pro jeho montáž složitě upravovat rám, jako v tomto případě. To bude mít výhodu pro uživatele starších modelů, kteří si tak stojánek budou moci dokoupit a jednoduše namontovat.

Dilema zvednutého stupátka Plynule se dopředu zvedající stupátko – to je prostě Mibo… Jde však o konstrukční prvek, který je značně rozporný. Z pohledu ergonomie je vyšší stupátko vpředu – dámy a výrobce nechť laskavě prominou – blbost. A když bych to měl napsat lehce poeticky, tak jde doslova o Achillovu patu koloběžek Mibo. Ano, vzhledem ke zvednuté špičce nohy dochází ke zvýšenému, a hlavně zbytečnému, namáhání Achillovy šlachy, což jízdní pohodě rozhodně nepřidá. Ostatně proč si myslíte, že závodní „Trojanky“ z Plzně (a nejen ony) mají stupátko přesně opačně – mírně „špičkou“ dolů? Ale… Po nějakém čase si na zvednutý nášlap zvyknete (obzvlášť, když vám nic jiného nezbývá) a začnete oceňovat pozitivní vlastnosti tohoto konstrukčního provedení. A je třeba naprosto otevřeně přiznat, že ty také nejsou zanedbatelné. Jednak samozřejmě vytěsňují noční můru všech začínajících koloběžkářů a paranoiků na odřeniny laku – škrtání „podvozkem“. Vpředu díky velké světlé výšce hned tak o něco nezavadíte, a než se nerovnost dostane dál, „vykryje“ – přejede ji zadní kolo. Musím říci, že jsem Mibo Express projel i v docela obtížném terénu a skutečně jsem si ani neškrtnul. No a když už si škrtnete, tak se prohnutý nášlap po nerovnosti plynule sveze a jedete dál, jako by se nechumelilo… Ale… Přesto si neodpustím kritiku, přesněji jedno doporučení a jednu maličkou kritiku. Celý problém by byl elegantně vyřešen, kdyby stupátko bylo prohnuté ostřeji více vpředu tak, aby na tu naši nohu pětačtyřicítku zůstala vzadu pokud možno „vodorovina“. Jasně, věřím, že to není realizačně tak jednoduché. A také chápu, že pro Mibo je prohnuté stupátko jakýmsi brandem, tudíž kdyby najednou dělalo nášlap „zlomený“, jako jej má např. K-bike, už by to nebylo ono. Proto také píšu, že to je jen doporučení, kdyby nad tím třeba někdy někdo v budoucnu chtěl přemýšlet… Slíbená malá kritika se týká světlosti – i vzadu to chtělo jít níž – 60 mm je zbytečně mnoho místa nad terénem a všichni víme, že se pak musí více dřepovat. Lobuji za 50 mm…

Komponenty

Jako obvykle začínám shora: 600 mm široká řídítka jsou ocelová, opatřená ergonomickými gripy a dlouhými rohy, skoro parohy. Celek nevypadá esteticky nijak vábně – zejména ty rohy jsou z mého pohledu docela odpudivé. Na druhou stranu vše je funkční jak má být, takže pokud vás to neuráží, nemám nic proti. Ostatně máte to v ceně tak jako tak.

Brzdové páčky, stejně jako samotné V-brzdy, jsou u Miba tradičně od Shimana. „Čtyřstovková“ řada není žádný hi-end, ale brzdný výkon je vynikající, takže zde je na místě jen pochvala. Mimochodem, kdyby se vám náhodou zdála Véčka i přes to nedostatečně účinná (což fakt nejsou), Mibo umí tuto koloběžku vybavit na přání i kotoučovými brzdami. Pokud ale dvakrát denně nesjíždíte natěžko s plnou bagáží Grossglockner, je to podle mého soudu skutečně zbytečné.

Přesuňme se o něco níže: Celoobvodové blatníky (vzadu s malými uvozovkami) jsou klasické plecháče. Já se přiznám, že je nemám rád. V době, kdy je svět zahlcen kvalitními – a lehkými, nerezavějícími a hezkými, moderními – blatníky, pro mě tahle plechová monstra představují krok zpět.

Opět, jako v případě řízení, ale musím pokorně přiznat, že funkci plní. Zadní blatník by sice mohl být delší, nicméně podle slov výrobce jsou vzpěry dimenzované tak, že si na blatník můžete v klidu třeba ve sjezdech odkládat nohu. Je pravda, že u plastového blatníku bych to spíš nedoporučoval. Navíc jsou blatníky v ceně koloběžky – o tom se budeme detailněji bavit při srovnání s konkurencí ve slíbeném třetím článku.

A jsme u kol. Ta tvoří výborné náboje na průmyslových ložiscích Novatec A141SB s 9mm soustruženou osou, běžné jednokomorové ráfky Remerx a 32drátový radiální výplet. Celek je sice trochu komponentově nevyvážený (ideál by chtěl lepší ráfky), náboje – ta lehkost, s jakou se kola točí – vás však uchvátí. A je třeba dodat, že na jízdě je to skutečně poznat. Kola jedou „jako z praku“! Musím však výrobci vytknout fakt, který jsem zjistil v podstatě náhodou. Nově u recenzí kola „vyzouvám“ z plášťů a vážím samostatně. Což o to, s hmotností kola Mibo Expresu problém nemají, 0,68 kg je u „nekarbonového“ 20palcového kola a konvenčním docela hustým výpletem dobrá hodnota. Kdybych ale nenarazil na podivnost v podobě šestihranných niplů, určených do dvoustěnných ráfků, které jsou navíc kryté prachobyčejnou „samoshrnujícíse“ gumovou páskou.

V čem je problém? Ostré hrany niplů mohou „prožvýkat“ jak pásku, tak i duši. Už jste někdy píchli zevnitř? Já ano – a právě u podobných kol. Břeťa Michálek, majitel Miba, tvrdí, že je to kvůli efektivitě zaplétání kol. Chápu, ale zároveň si říkám něco v tom smyslu, že všechno chce svoje.

Abychom se ale nevyhnuli některé komponentě, pak řeč ještě nebyla o obutí. Opět sázka na Mibáckou klasiku – Kenda Khan v šířce 1,75″ (47 mm). Trekové pláště, které neskutečně smrdí (to uvádím pro ty koloběžkáře, kteří parkují doma, třeba v ložnici) a neskutečně mnoho vydrží. Jde o obyčejné „gumy“ s drátovou patkou, které mají i přes poměrně malý maximální tlak 65 psi docela slušný valivý odpor – čti samozřejmě malý. Snesou opravdu neurvalé zacházení a stojí pár kaček. Přiznám se, že jsem jimi dříve trochu opovrhoval, po letech však musím říci, že jde o neobvykle vydařené pláště.

Jízdní vlastnosti

Předně byste měli vědět, že se koloběžky se stejně velkými koly při jízdě chovají poněkud jinak nežli klasika s větším předním a menším zadním kolem. Ale nemějte obavy – chovají se dobře – jízda je celkově klidnější, koloběžka je vyváženější, nemá tendence k „jankovitosti“ a nepříjemnému ustřelování zadního kola v zatáčkách. Díky položenější přední vidlici je řízení naprosto klidné i ve vysokých rychlostech. Sjezdy šedesátkou jsou v klídečku a přesto jde koloběžka ochotně i do ostřejších zatáček – geometrie dvacítkového Expressu se fakt hodně povedla.

Rám je příkladně tuhý, ale taky trochu těžší – což však přispívá k velmi pěkné setrvačnosti, podpořené skvělými náboji kol. Do kopce ale musíte máknout více – tam vám ani jedna z uvedených vlastností nebude moc platná.

A jak jsem již psal – není třeba se vůbec bát ani terénních přejezdů – díky konstrukci stupátka a standardním plášťům zvládnete i to, co byste normálně nečekali.

Celkové hodnocení

Jsou-li jízdní vlastnosti výborné (doufám tedy, že to bylo z předchozí části dostatečně zřejmé), jak lze shrnout celkové hodnocení? V předchozím textu byly již klady i zápory de facto vypsány. Koloběžka je stabilní, výborně dílensky zpracovaná, má však kontroverzní stupátko a ty šestihranné niple také nedělají dobrý dojem.

Na druhou stranu je třeba vyzdvihnout velmi slušnou cenu. Oněch sedm a půl tisíce je za plně vybavený stroj – tedy včetně blatníků, „parohů“, ale také nábojů s průmyslovými ložisky. Pouze stojánek je za příplatek.

Koloběžka Mibo Express ve verzi 2013 se mi jako celek líbila. Je to výborný stroj jak do města, tak i na delší trasy nebo také do lehkého terénu. Je dostatečně velký i pro pořádné chlapy a deklarovaná nosnost umožňuje také třeba vybavení nosiči a jízdu na těžko. Prostě taková expediční koloběžka…

Plusy a minusy

výborné jízdní vlastnosti
kvalitní dílenské zpracování
tuhý a odolný rám
dobrá cena

…ale

nevhodné niple ve výpletu kol
hmotnost přes 10 kg

Výrobce

Břetislav Michálek – MIBO Koloběžky
Sokolská 105
756 61 Rožnov pod Radhoštěm

tel.: +420 571 625 650
e-mail: mibo (at) roznov.info

Cena

ke dni 30. srpna 2013
7 590 Kč

Konkurence

Vella Offroad | Cena 8 890 Kč		Kostka Hill Twenty | Cena 9 070 Kč

Koloběžka Mibo Express byla fotografovaná v ateliéru fotostudia Špaček