Čekání se vyplatilo. Kostka Racer Pro 28 v podrobném testu

Od představení prototypu Racera Pro 28 uběhlo osm měsíců, diskuze pod článkem zde na Přibližovadlech utichly, ale ve firmě Kostka – kolobka se na finálním produktu samozřejmě dál pracovalo. Nyní už je sériový model Kostka Racer Pro 28 nějaký čas v prodeji, a my s Bolkem už pár týdnů pečlivě testujeme. Jaká je ocelová závodnička s koly 28/28 palců od Kostky? Čtěte náš podrobný test…

 

Prolog

Protože v prvním pohledu na předprodukční verzi koloběžky Kostka Racer Pro 28 toho bylo jednak řečeno hodně, a jednak se – na první pohled – od finálního provedení výrazně neliší, nebudeme zde znovu popisovat celou konstrukci, ale omezíme se jen na stručné představení a poté popis změn, které dostal sériový model. 

Také jsme lehce pozměnili koncept „dvouautorského“ článku. Bolkův text je nyní na konci článku vcelku, čili není rozkouskovaný po celém textu jako v předchozích recenzích. Věřím, že se tím článek stane čitelnější.

Kostka Racer Pro 28
Kostka Racer Pro 28

Těší mne, Kostka Racer Pro 28…

Koloběžky, tedy stroje typu „human power“, kterými se na Přibližovadlech zabýváme, by se podle použití daly jednoduše rozdělit na turistické, které na trhu a mezi uživateli dominují, pak je tu kategorie sportovních modelů pro ty, kteří si rádi dají do těla, ale koloběžku využívají i třeba pro zmíněnou turistiku, a nakonec pak koloběžky závodní, určené k pokořování met různého druhu a sbírání medailí z koloběžkových klání. 

Je to samozřejmě, jak jsem napsal, zjednodušené rozdělení, protože nikdo nikomu nebrání v tom, aby si pořídil závodní model, a jezdil na něm jen tak pro radost. Nicméně když bychom měli do jedné z těchto kategorií zařadit Kostku Racer Pro 28, pak jednoznačně patří do poslední třídy, mezi závodní koloběžky. Silniční závodní koloběžky, abychom byli přesní.

Stroj se dvěma 28″ koly s „podezřele řídkým“ výpletem, obutými do úzkých vysokotlakých plášťů; k tomu speciální řídítka, nízké stupátko a hmotnost pod 8 kilogramů, to jsou charakteristické znaky koloběžky, s níž můžete hned po vybalení z krabice vyrazit na některý ze silničních závodů.

Kostka Racer Pro 28
Kostka Racer Pro 28

Kostka Racer Pro 28 je závodní koloběžka s ocelovým rámem. Tím se liší od všech těch hliníkových Bejků a Jedůček, potažmo pak zakázkově pečených karbonových strojů, které v současnosti závodní pole ovládají. Ano, na závodech se setkáte také s Mibem Revoolution, jakožto pravděpodobně jediným konkurentem s ocelovým rámem. Ještě vlastně s ocelovými Trojankami, abych nezapomněl. 

Ocel je samozřejmě těžší materiál, nicméně Kostkům se podařilo stlačit hmotnost v sériovém provedení na krásných 7,9 kg, což je pouze o 200 g více než hliníkový Yedoo Wolfer RS, a dokonce o více než půl kila méně než sériový, taktéž hliníkový Kickbike Race Max 28. To si zaslouží potlesk! 

Aniž bych chtěl skákat od základního představení ke komponentám, musím uvést, že svůj podíl na tom mají mimo jiné také na sériovku velmi lehká kola. Tak, jak je dostanete v krabici, tedy obutá do 25mm plášťů Schwalbe One, váží jedno kolo přesně 1 111 gramů.

* – 150 kg je nosnost rámu. Standardně dodávaná kola mají menší nosnost (max 120 kg pár), ** – Světlost/výška stupátka odpovídá 25mm plášťům Schwalbe One
* – 150 kg je nosnost rámu. Standardně dodávaná kola mají menší nosnost (max 120 kg pár), ** – Světlost/výška stupátka odpovídá 25mm plášťům Schwalbe One
Stupátko je vzadu o 10 mm širší než u prototypu (viz dále v článku)
Stupátko je vzadu o 10 mm širší než u prototypu (viz dále v článku)

Nově v ostré verzi

Pokud jste četli první pohled na prototyp Racera Pro 28, pak víte, že ve finálním provedení byla očekávaná pevná osa zadního kola. Je zde, tudíž pojďme začít u ní.

Koloběžka využívá pevnou 12mm osu s kónickým osazením hlavy, přičemž konstruktéři firmy Kostka – kolobka zvolili inovativní řešení ocelových vložek zadní vidlice, uchycených… magneticky. Nebudu toto řešení dál popisovat verbálně, mrkněte na fotky, říkají vše:

Zadní pevná osa (pohled zespoda)
Zadní pevná osa (pohled zespoda)
Kvůli pevné ose musel být samozřejmě upravený také kostkovic náboj zadního kola, který má větší otvor pro osu
Kvůli pevné ose musel být samozřejmě upravený také kostkovic náboj zadního kola, který má větší otvor pro osu

Základním úkolem zadní pevné osy bylo zpevnit rám koloběžky ve zkrutu. Bohužel s uživatelským hodnocením je trochu potíž. Ve zkrutu čili v axiálním namáhání byl velmi tuhý už prototyp Racera Pro 28, a finální verze se zdá být stejná. Nepocítíte žádný rozdíl ani do plusu, ani do minusu. Bez měřicí stolice to zkrátka nejde přesně zjistit.

Nevadí, nic se nezhoršilo, což je dobře. Ale pozor, i tak došlo k pozitivní změně! Díky užití zadní pevné osy, si mohli konstruktéři dovolit „vyhodit“ výztuhy z ploché oceli, navařené na prototypu ze spodní strany ohybu zadní vidlice, navazující na stupátko. Opět napoví fotografie:

Kostka Racer Pro 28
Vlevo finální koloběžka, vpravo prototyp

Nic naplat, je to kus železa, takže také hmotnost sériového provedení klesla oproti předprodukční verzi o 400 gramů. Podotýkám, že absence výztuh nemá vliv ani na tuhost při zatížení, takže sečteno a podtrženo – zadní pevná osa splnila svůj účel.

Tím však úpravy zadní stavby nekončí. Jak jste si mohli všimnout na „rozměrové fotografii“ výše, pod patou bylo o 10 mm rozšířené stupátko, a zároveň s tím byla snížená příčka, k níž je přivařený středový profil stupátka a uchycená zadní brzda. Rozšíření stavby je spojené s tuhostí rámu, snížená příčka pak s průchodností zadního kola. U prototypu jsem kritizoval malý prostor, znemožňující obutí širších plášťů. Bejvávalo, v sériovém provedení na to můžete zapomenout.

Vlevo ostrý model, vpravo prototyp. Rozdíl v průchodnosti kola zadní vidlicí je zřetelný na první pohled
Vlevo ostrý model, vpravo prototyp. Rozdíl v průchodnosti kola zadní vidlicí je zřetelný na první pohled

Sériového Racera Pro 28 lze díky této úpravě obout až do 30mm plášťů (vyzkoušeno s plášti Schwalbe G-One), tudíž se už nemusíte kodrcat na kamenných třiadvacítkách. Jen poznámka – širší plášť samozřejmě musí projít také zadní brzdou – je dobře to před přezouváním nejprve vyzkoušet.

A ještě jedna drobnost – chybí chránič paty. Že je to chyba? Kdepak. Kvůli výraznému zlomu zadní části stupátka zde chránič paty není vůbec potřebný. Což představuje dalších pár gramů na váze dolů.

Chránič paty? K čemu? Noha se spolehlivě zarazí o zalomení zadní části stupátka
Chránič paty? K čemu? Noha se spolehlivě zarazí o zalomení zadní části stupátka

A ještě drobnost finální verze Kostky Racer Pro 28: vnoření a vyústění bowdenu zadní brzdy vedené rámem, dostalo nové nerezové krytky s pryžovým těsněním. V krabici s koloběžkou pak najdete sáček s dalšími krytkami bez otvoru pro bowden. Těmi lze „díry“ v rámu zaslepit v případě, kdy se – jakožto správní hardcore závodníci-gramaři – rozhodnete obětovat zadní brzdu na oltář nižší hmotnosti koloběžky (cca 400–500 g dolů se může hodit).

Vstup bowdenu zadní brzdy v horní části hlavního rámového profilu
Vstup bowdenu zadní brzdy v horní části hlavního rámového profilu
Záslepky pro případ odmontování zadní brzdy
Záslepky pro případ odmontování zadní brzdy

Jízdní vlastnosti

Jde do tuhého, a to tak, že doslova :-) Už jsem to sice zmínil, ale přesto se budu opakovat: Rám Kostky Racer Pro 28 je příkladně tuhý jak po zatížení, tak i ve zkrutu. Nebojím se napsat, že tuhost je srovnatelná s hliníkovými konkurenty. S Yedoo Wolfer RS určitě, u Kickbiku Race Max 28 už si nejsem úplně jistý, ale i tak je třeba zapomenout na urban legend ze sociálních sítí o tom, že „Kostka je měkká“. Díky tomu koloběžka příkladně reaguje na vaše podněty čili odrážení bez zbytečných ztrát energie. Stroj je lehký, do odrazu jde velmi ochotně, na čemž mají svůj velký podíl také zmíněná lehká kola. Stejně výborně se Racer Pro 28 chová co do geometrie, tedy vedení stopy i při vyšších rychlostech, velmi jisté je také projíždění zatáček vyššími než zanedbatelnými rychlostmi.

Prostor pro jezdce je luxusní i pro vyšší postavy
Prostor pro jezdce je luxusní i pro vyšší postavy

Ocelový rám má oproti hliníkové konkurenci jednu výhodu – lépe pohlcuje mikrovibrace za jízdy. Špatně se to popisuje, ale když jezdíte na Raceru Pro 28 a poté stoupnete na stroj s hliníkovým rámem, zřetelně cítíte, jak „hliník“ drnčí, má tendenci odskakovat, jízda na jiném než hladkém asfaltu dokáže být pěkně nepříjemná. Oceláč má samozřejmě také rád pěkný povrch, ale mnohem lépe se vyrovnává s horšími silnicemi, tak „oblíbenými“ v našem krásném Česku.

Maličkou výtku mám k výšce stupátka. Konstruktéři ponechali původních 40 mm světlosti, které jsem však naměřil při obutí 23mm plášti. Už 25mm široké Schwalbe One stupátko zvedly o nějaké tři milimetry (silniční pláště jsou vyšší než širší, mají oválnější průřez), což je na můj vkus u silniční závodní koloběžky zbytečně moc. Osobně bych se nebál jít se stupátkem klidně o 5 mm dolů. Na druhou stranu, budete-li chtít ze silničky udělat lehký gravel – což se samozřejmě nevylučuje, nýbrž tak trochu nabízí – se světlostí budete pravděpodobně navýsost spokojeni.

Bolek o něco níže píše o „specifických řídítkách“. Já si už delší dobu tato 490mm řídítka nemůžu vynachválit, byť tedy uznávám, že pro někoho může být jejich tvar nezvyklý a „neskousnutelný“. Také je třeba vědět, že to nejsou řídítka pro pohodlnou turistiku, ovšem pro takové využití není navržená celá koloběžka jako taková. Ale trochu by mě zajímalo, jak by se na Raceru Pro 28 jezdilo s běžnými rovnými řídítky. Uvidíme, možná to vyzkouším :-)

Zejména na delších rovinatých úsecích nebo v mírných stoupáních jsem si oblíbil držení řídítek v jejich rovné části
Zejména na delších rovinatých úsecích nebo v mírných stoupáních jsem si oblíbil držení řídítek v jejich rovné části

Celkové hodnocení

Nejsem nekriticky nadšený, nicméně Kostka Racer Pro 28 se mi líbí, a to tak, že velmi. Dokonce – když jsem se tak na něj v jednom deštivém dni zálibně koukal z postele (testovací stroje občas parkuji v ložnici/pracovně) – musel jsem suše konstatovat, že je to nejkrásnější koloběžka, jakou jsem kdy viděl. Já vím, estetický dojem stejně jako barva nejezdí, ale z mého pohledu je to prostě krasavice k pohledání :-)

Konstruktéři firmy Kostka – kolobka udělali skvělou práci, tudíž si myslím, že s odbytem tohoto modelu problémy mít rozhodně nebudou. Kostka Racer Pro 28 je lehká ocelová závodní koloběžka s výbornou tuhostí a optimálně navrženou geometrií. Nenajdete zde jedinou komponentu, která by byla jakýmkoliv způsobem „šizená“, a perfektní dílenské zpracování může sloužit za příklad jakémukoliv výrobci.

Jediné, čeho bych se trochu bál, je otázka, jak se závodníci vyrovnají s „asymetričností“ os, tedy s tím, že každé kolo má jiné uchycení. Cožpak o to, novicové by neměli mít problém. Koupí Racera, smontují ho a jedou. Ale pokud někdo vlastní velmi lehká, pěkně drahá silničářská kola (s klasickými osami na rychloupínáky), aby zjistil, že je zde využije jen pro předek, asi bude mít dilema. Ale to je jen moje dojmologie, praxe ukáže :-)

Kostka Racer Pro 28
A jedeme!

Bolek Žemlík: Koloběžkový oxymóron

Takže, dneska tady máme koloběžku s názvem Kostka Racer Pro 28. To ve volném překladu znamená, že je určena pro závodníky-profesionály (PRO je zároveň označení nejvyšší řady koloběžek Kostka – podobně, jako MAX a FUN, ale pořád jde o zkratku slova „professional“). Pokud je mi však známo, žádný profesionální závodník na koloběžce neexistuje, a i kdyby jich pár existovalo, jaký smysl by mělo vyrábět pro ně koloběžku sériově?

Mým úkolem je samozřejmě hodnotit jízdní vlastnosti a ne výběr názvu, nicméně tyto dvě veličiny by měly vždy nějak korespondovat. A korespondují. Racer Pro 28 je možná nejvíce závodně orientovaná sériově vyráběná koloběžka, a to zejména díky specifickým řídítkům, která ne každému padnou do ruky. Ale pojďme popořadě.

Bolek na stupátku Racera Pro 28
Bolek na stupátku Racera Pro 28

Celkově jde opravdu o závodní stroj, a také se podle toho chová. Je příkladně tuhý, čemuž nejspíše napomáhá i relativně čerstvá záležitost ve světě sériově vyráběných koloběžek, pevná osa. Tuhost mi přišla prakticky stejná v porovnání s prototypovým rámem, který měl vzadu „obyčejný náboj“, ale tento finální stroj přišel o výztuhy v dolní části rámu (díky čemuž shodil nějaký ten gram na váze), z čehož vyplývá, že ona osa nějakou tu pevnost do celé konstrukce vnese.

Kola s výbornými kostkáckými náboji se krásně točí a valí se vpřed, a to zejména na perfektním povrchu, kde si libují úzké pláště od Schwalbe. S tím jde ruku v ruce samozřejmě nevýhoda v podobě menšího požitku z jízdy kdekoli jinde, než na kvalitním asfaltu, ta se mi však podařila částečně vyřešit upuštěním tlaku, a dala by se ještě více eliminovat výměnou plášťů za o něco širší (což v porovnání s prototypem naštěstí jde – výborně).

Obecně má tato koloběžka jistý projev, pěkně drží na rovině i v zatáčkách, a to i za mokra, i když v tomto případě by samozřejmě zase prospěly ještě o něco širší pláště. Výška stupátka je v normě – tu a tam jsem škrtl. Závodníci, kteří rádi extrémně žehlí asfalt, mohou přezout na ještě užší plášť, a pokud chce někdo z koloběžky stroj univerzálnější, pár milimetrů navrch by nemělo činit zásadní rozdíl.

A jedeme! vol. 2 :-)
A jedeme! vol. 2 :-)

Rád bych se také zmínil o stupátku, které v porovnání s ostatními Kostkami nemá žádné cvočky ani chránič paty. Mohu veřejně a bez okolků prohlásit, že ani jedna z těchto vlastností není vůbec na škodu. Bota dobře drží i bez nýtů, a to i za mokra, a absence chrániče paty ničemu nevadí – brzda je schovaná pěkně pod zadní vidlicí a díky zvednutí stupátka v zadní části neměla má noha ani v nejmenším tendenci se k zadnímu plášti nebezpečně přibližovat. Dostatečně dlouhý je také prostor pro jezdce, takže se mi ani jednou nestalo, že bych svou zadní částí zavadil o zadní kolo.

Řekl bych, že koloběžka nemá žádná vyložená negativa, zmíním ale dva aspekty, které jsou v porovnání s ostatními sériově vyráběnými koloběžkami trochu nezvyklé. Prvním je tvar řídítek, který je opravdu hodně specifický. Já osobně si myslím, že bych si na ně dokázal zvyknout, a v poloze s rukou na brzdových páčkách jsou dost pohodlná už teď. Přesto je koloběžka i po nějaké době testování kvůli nim vratká, a nedovolím si s ní totéž, co se svou vlastní koloběžkou s obyčejnými řídítky.

Druhou problematickou součástí koloběžky jsou brzdy. Samozřejmě mohou být vždy podle seřízení ostřejší nebo jemnější, ale celkově mají menší účinnost než obyčejné V-brzdy, případně samozřejmě kotoučovky. Nevím, jestli je to konkrétním modelem, nebo celkově tímto typem časovkářských páček. Na závodech to samozřejmě nevadí – závodníci se plně soustředí na jízdu, stroj dokonale ovládají, a obvykle si vystačí jen s jednou brzdou. Když si však tento stroj pořídí někdo bez závodnických zkušeností, může ho překvapit, že v některých případech je třeba brzdovou páčku zmáčknout o něco dříve než u své předchozí koloběžky.

Jak jsem ale psal výše, obojí nejsou vyloženě negativa, ale spíše věci, na které je dobré si dát pozor, a dá se s nimi pracovat (výměnou, adaptací…).

Držení řídítek v přední poloze při jízdě do stoupání
Držení řídítek v přední poloze při jízdě do stoupání

Závěrečný verdikt?

Jak už jsem nastínil v úvodu, je to vlastně trošku oxymóron – sériově vyráběná koloběžka pro profesionální závodníky. Jenže to si nejspíše uvědomují i v Kostce, a tak nabízejí určitou univerzalitu, v podobě volby délky představce (což je u Kostky celkem rarita, jelikož téměř všude jinde používá svůj vlastní představec standardizované délky), možnosti koupit si samotný rám a komponenty si dovybavit zvlášť (třeba právě obyčejnými řídítky), a nebo sundat zadní brzdu a využít speciálních záslepek na otvory po zadním bowdenu. A pro nás obyčejné smrtelníky, kteří koloběžku rádi využijeme i ve městě nebo v lehčím terénu, umožnili díky dostatečnému prostoru ve vidlicích přezutí na plášť šířky až 30 mm.

Navíc, zpracování celé koloběžky samozřejmě odpovídá kvalitě firmy Kostka, která je jednoduše špičková, a i to se podle mě promítá do jízdních vlastností – i s úzkými plášti a nestandardními řídítky – máte při jízdě pocit, že se na to, na čem právě stojíte, můžete maximálně spolehnout (i když z toho máte do určité míry respekt).

Suma sumárum, přestože jsem si dovolil trochu vystřelit z pojmenování, za mě je to perfektní koloběžka, která skvěle doplňuje ostatní sériově vyráběné závodně-sportovní osmadvacítky na trhu od Kickbike, Mibo a Yedoo (v tomto pořadí podle uvedení na trh), a kterou by nikdo při výběru stroje na převážně rychlé sportovní ježdění s občasným závodem k tomu, a zároveň beze strachu o překonání nějaké té menší nerovnosti, neměl přehlédnout.

Možnosti střídat „1:1“ prototyp s ostrou verzí se při testování pokaždé nedostává. Vlastně se to stalo poprvé :-)
Možnosti střídat „1:1“ prototyp s ostrou verzí se při testování pokaždé nedostává. Vlastně se to stalo poprvé :-)

Konkurence

Jediným relevantním konkurentem Kostky Racer Pro 28 ve stejné třídě, tedy mezi sériově vyráběnými ocelovými závodními koloběžkami je Mibo Revoolution. To je ve standardu o fous (cca 250–300 g) těžší, ale má velmi podobnou geometrii, byť tedy poněkud ostřejší řízení. Nevýhodou je však citelně horší torzní tuhost Miba. Dlužno ale dodat, že i Mibo pracuje na nové verzi s pevnými osami, tak se nechme překvapit.

„Nepřímí“ hliníkoví konkurenti byli zmíněni už v úvodu: Kickbike Race Max 28 a Yedoo Wolfer RS. U „Bejka“ platí, že koupíte-li pouze rám, a ten si osadíte kvalitními komponentami, dostanete skvělý stroj. V sériovém vybavení je to víceméně průměr, z nějž vyčnívá jen extrémně tuhý rám. Wolfer RS je, stejně jako Kostka Racer Pro 28, výborná koloběžka hned po vybalení z krabice, nicméně počítejte s tím, že má kratší prostor pro jezdce.

Cenové srovnání
(k datu 10. 8. 2022)

Kostka Racer Pro 28 | 24 990 Kč
Mibo Revoolution | 24 000 Kč

Yedoo Wolfer RS (hliníkový rám) | 17 990 Kč
Kickbike Race Max 28 (hliníkový rám) | 17 490 Kč

Galerie fotografií Kostka Racer Pro 28

Sdílej:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.