Mibo Tourist ve finále… velkého testu Přibližovadel

Ediční poznámka

Mibo Tourist je jednou z recenzí, které vydáváme nadvakrát. Nejprve první pohled, a po nějakém čase – až se koloběžka pořádně ojezdí – finální podobu testu. Její součástí jsou vždy informace z prvního pohledu, doplněné postřehy z praktického testování, plus nezbytným celkovým hodnocením. Dříve jsem doplněné části v takto koncipovaných recenzích označoval, abyste nemuseli znovu číst text prvního pohledu. V tomto testu Tourista to tak ale není. Jak asi víte, nově na testech pracujeme ve dvou s Bolkem Žemlíkem, takže postřehů z testování je více – a nacházejí se na různých místech napříč celým textem. Tudíž vám jednoduše předkládáme ucelené čtení, jehož součástí je jak dříve zveřejněný první pohled, tak i nové poznatky z praktického testování. 

Autorem neoznačených textů je Petr Lindner, texty označené „tagem“ [B] pochází od druhého testera Bolka Žemlíka.

Seznamte se

Mibo Tourist je – jak už jsem uvedl – koloběžka s koly 28/28″. Po sportovním nebo chcete-li závodním Revoolution, je to druhý takto „okolený“ model rožnovské značky. (Možná třetí – po Alltracku, který však nevidím v oficiální nabídce na webu Miba. I když tam zatím není ani Tourist :-)) Stejně jako Revoo, potažmo celá produkce Miba, jde o koloběžku s ocelovým rámem, tvořeným převážně hranatými profily. Zde však podobnost s „Revúčkem“ zároveň také končí. Zapomeňte na to, že koloběžka s koly 28/28″ musí nutně představovat lehoučký závodní stroj na úzkých pláštích. 

Toto je… Tourist – přesně ve smyslu svého jména – turistická koloběžka, která si neklade ambice dovézt svého jezdce „na bednu“, nýbrž poskytnout mu jízdní vlastnosti, a v tomto případě i komfort stroje s velkými koly, na vyjížďkách pro radost z pohybu, pro udržování kondice, hubnutí, ale třeba i jízdy s bagáží natěžko do dalekých krajin.

Kdo nevěří, ať tam koloběží – ona shodná velikost kol je svůdná, podívejme se tedy pro klid duše na srovnání Miba Tourist se zmíněným Revoolution.

Pominu-li zhruba pětimilimetrový rozdíl v rozvoru, pak u Tourista je jasně vidět konstrukce rámu navržená pro vzpřímenější postoj. Prostor pro jezdce je kratší, řídítka jsou poměrně výrazně výš (dají se samozřejmě snížit, ale i tak budou výš), při pozornějším zkoumání si všimnete i většího úhlu hlavové trubky Tourista, který zajišťuje jistější vedení předního kola. A samozřejmě rozdílná je také výška stupátka – na „Touristovi“ stojíte výš.

Opusťme tedy Revoo, protože tudy, jak je jasně vidět, cesta srovnání nevede. Logicky se tedy nabízí Mibo GT, ale i to je sportovněji laděný stroj, takže pojďme do skutečně turistické třídy, k Mibu Universe. 

Bingo! Přestože má Universe přední kolo „jen“ šestadvacetipalcové, jeho geny Tourist jednoduše nemůže zapřít. V tomto případě je to větší model, který – logicky – poskytuje také o něco větší prostor pro jezdce, byť tedy trvá na co nejvzpřímenějším postoji, protože i horní hrana hlavového složení je vyšší než u Universu. To však není nic proti ničemu, protože to koreluje s celkovými rozměry a zaměřením koloběžky.

Na četné žádosti čtenářů (asi dvě nebo tři :-)) přidávám ještě porovnání Tourista s modelem Mibo GT. Zde jsou dobře vidět velmi podobné proporce obou koloběžek a zároveň výrazně větší úhel hlavové trubky/přední vidlice „GéTéčka“. Kvůli tomu má také GT kratší prostor pro jezdce, jeho celková stavba je, jak jsem psal v recenzi – tak trochu na výšku.

Jekly a zase jekly

Konstrukce rámu a přední vidlice představuje známou mibáckou klasiku: Stupátko je tvořené jekly 25 × 25 mm, hlavní rámový oblouk plochými profily 30 × 15 mm. Stejný rozměr mají také profily obou vidlic, jen s tím rozdílem, že jsou zaoblené. Patrně kvůli aerodynamice ;-) Přední vidle je tedy taktéž ocelová, což je mimochodem prostor pro případný tuning – výměnu za karbonku. Ale… je třeba najít typ, určený pro klasické a-head hlavové složení s oběma 1 1/8″ ložisky ve vně nalisovaných miskách, kterým je Tourist osazený.

Zatímco u lehkého závodního Miba Revoo jsem si stěžoval na torzní tuhost rámu, v případě Tourista je tento parametr vzorový – rám ve zkrutu téměř nepoddajný. To platí také o celkové tuhosti. Mibo Tourist se zkrátka řadí mezi další takto „betonové“ modely této značky. A to je dobře. I když dlužno dodat, že je to samozřejmě vykoupeno vyšší celkovou hmotností.

T(o)uristicky navrženou světlost stupátka 50 mm pod patou hodnotím jako optimální pro tento typ koloběžky, i když… klidně by mohla být i o něco menší – viz dále v textu. Moje citlivé achillovky by sice uvítaly, kdyby se směrem dopředu stupátko nezvyšovalo, nicméně oproti (hodně) starším modelům Miba je v tomto parametru Tourist (stejně jako Universe) uměřený, takže zhruba do poloviny stupátka je výška stejná, aby se v přední části nášlapu zvedla o 10 mm, a úplně na přední hraně pak o další „cenťák“. Mibo se tím „sichruje“ pro případné střety s překážkami na silnici, a nebojím se napsat také, že jde na ruku těm uživatelům, kteří si zkrátka na nerovném povrchu nejsou jistí. Ale čistě pragmaticky jde o dobré řešení, protože velké koloběžky s dlouhým stupátkem jsou mnohem náchylnější na škrtání nežli krátké stroje s „jednonožným“ nášlapem.

Protiskluzové pásky minimálně u nového stroje drží botu – jak říkáme v Brně – betelně. Časem se samozřejmě jejich účinek zhorší, ale není problém je nahradit novými, pominu-li to, že osobně mi ani stání na „holém železe“ nevadí :-)

[B] Co se týče tuhosti rámu, tam prakticky není co vytknout. Nejde o závodní stroj, takže v Mibu úplně nešetřili železem, a to je správně – energie z odrazu je skvěle zužitkována a jezdec má pocit bezpečí – i při seskocích z obrubníku nebo kličkování mezi nerovnostmi či v komplikovanějším terénu. Stupátko se vůbec neprohýbá, a přestože působí, že je velice nízko, ani jednou jsem s ním během testování neškrtl o zem.

U stupátka bych se ještě trochu pozastavil. Spoustě lidem vadí to, že je příliš úzké. Ano, ze všech značek, které koloběžky vyrábějí, je rozhodně nejužší. Jenže, podle mě je to výhoda, a potvrzuje se to i u tohoto modelu. Stejně většinu času stojíte pouze na jedné noze, a ta se na něj vleze s přehledem. Pokud potřebujete vměstnat na stupátko chodidla dvě, zkrátka se postavíte trochu šikmo. Díky úzkému stupátku se taky snižuje možnost škrtání o nerovnosti v zatáčkách. (Proto mají třeba některé koloběžky Yedoo nebo Kickbike stupátko zboku zkosené.) Úzké Mibo tak může být při stejné průjezdnosti zase o něco níže. [/B]

Dlužno dodat – a na tom jsme se s Bolkem shodli –, že by Tourist mohl mít světlost a tím i výšku nášlapu klidně i menší. Já jsem totiž při testování taky vůbec neškrtal. V rámci nepsaného pravidla „lepší občas škrtnout, než se zbytečně nadřít“ by tedy Mibo mohlo jít se světlostí o půl centimetru, možná i celých 10 mm dolů. Navíc přihlédnu-li ke standardně osazeným poměrně nízkoprofilovým plášťům, kdy každé jiné běžné trekové obutí světlost ještě zvýší, myslím, že by kluci v Mibu nad snížením opravdu mohli vážně přemýšlet. A pak to udělat :-)

Ještě se ale vrátím k vidlicím. Mibo bohužel i u Tourista tvrdošíjně lpí na „plechových“ patkách vidlic. Úplně pominu, že zde chybí výstupky proti vypadení kola při náhodném povolení rychloupínáku. Nicméně kvůli tomu, že vnější osazení osy nábojů Novatec, které Tourist využívá, má 3,5 mm – tedy o půl milimetru více, než je tloušťka materiálu patky – musí být z vnější strany podložka. Čert vem, že to ztěžuje nasazování kola – nejsme na závodech. Ale když nepoučený uživatel nasadí kolo s podložkou dovnitř patky – což se velmi lehce může stát, a ne, že ne – dosedací plocha osy kola se o její tloušťku zmenší. To už není dobré.

Patky z 3mm plechu zkrátka považuji za nešťastné řešení. Je snad nějaký problém nechat je vypálit ze silnějšího materiálu? Klidně z dvojnásobné tloušťky – sériově vyráběné vidlice mají tloušťku patek v místě osazení 6–8 mm. Navíc mám trochu podezření – byť tedy zatím pouze „od stolu“ – že u zadní vidlice, která je kvůli velkému průměru kola a zatížení jezdcem mnohem namáhanější na zkrut, by subtilní patka mohla také dělat neplechu v zatáčkách. To ale potvrdím nebo raději vyvrátím až ve finální verzi této recenze, až Tourista s Bolkem pořádně ojezdíme.

Finální aktualizace: „Odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil.“ Replikou z filmové pohádky Pyšná princezna se kaju za svou podezřívavost vůči torzní tuhosti zadní vidlice. Žádné nectnosti se v tomto ohledu při testování neprojevily ani pod mými (stále ještě) devadesáti kily živé váhy. Mibu se tedy omlouvám. Nicméně na mém hodnocení konstrukce patek to nic nemění :-)

Drobnosti, které každého t(o)uristu potěší, představuje integrovaný nakopávací stojánek, dvojí příprava pro bidon (nebo nějaký ten bikepackingový držák) či závity na bocích přední vidlice pro uchycení nosiče. 

Komponenty

Mibo Tourist je tak trochu „o kolech“, takže začnu jimi. Stejně jako rám je to mibácká klasika – 100mm náboje Novatec s průmyslovými ložisky (jak jinak ve 21. století?) radiální výplet 32 nerezovými dráty, dvoukomorové hliníkové ráfky se soustruženou brzdnou plochou. Spolehlivá kola, která unesou i robustnějšího jezdce jsou obutá do plášťů Continental Contact šířky 32 mm (aby to ladilo s počtem „špic“ :-)) s decentním trekovým vzorkem a reflexními pruhy na bocích. Pláště mají maximální povolený tlak 6 barů (85 PSI).

[B] Pláště jsou dostatečně úzké, aby koloběžka na asfaltu pěkně frčela, a zároveň mají lehký vzorek a jsou z kvalitní směsi, takže dobře drží v zatáčkách i na mokru. [/B]

Když tady bylo srovnávání se závodničkou Revoo – kompletní kolo Tourista se šroubovacím „rychloupínákem“ váží rovných 1 600 gramů. Před pár lety testovaný Bolkův Revoolution měl kola s hmotností 1 200 g, a to nebyly žádné špičkové závodní komponenty, spíše standardní osmadvacítková kola. Jasně, všechno na nich, včetně plášťů, bylo jiné. Ale uvádím to zde proto, abych znovu zdůraznil, že Tourist je turistická koloběžka, nikoliv závodní stroj. A mimochodem, kola Tourista hodnotím na výbornou. Ve své třídě jde o osvědčený standard, který by vás neměl zklamat.

V prvním představení této koloběžky jsem mimo jiné napsal:

„…je taktéž dobrou volbou, stejně jako využití V-brzd místo silničních čelistí, které osobně vidím spíše jako přínos nežli úsporu ceny – véčka zkrátka, alespoň z mé vlastní zkušenosti, brzdí lépe.“

A na tom hodlám trvat :-) Lety prověřené brzdy Shimano řady 4000 mě ještě nikdy nenechaly ve štychu, jejich poměr cena/výkon je bezkonkurenční. Páčky jsou správně ergonomické, zkrátka zde není co řešit. Všimněte si vedení bowdenu zadního kola rámem koloběžky. To má jak pozitivní, tak i negativní konotace. Pozitivní spočívá v estetickém i praktickém významu, negativní je o něco tužší chod zadní brzdy.

[B] Brzdy jsou dostatečně účinné, maximálně spolehlivé a mají plynulý chod. Ostatně dávno je používá Kostka, na některých modelech i Kickbike a svého času – a vlastně i dnes pod taktovkou Kostky – také Morxes. Samozřejmě, že by se koloběžka dala osadit i některou z vyšších řad, ale není k tomu prakticky žádný důvod. Brzdy Shimano 4000 se dobře seřizují a vydrží mnoho let. [/B]

Řízení tvoří 680 mm široká rovná oversize řídítka v 75mm představci s 10stupňovým sklonem, a spíše měkké pěnové gripy s oboustrannými pojistnými hliníkovými objímkami. Myslím, že Mibo tímto setupem zvolilo maximálně univerzální variantu, byť tedy poloha řídítek je silně individuální parametr. (Psal jsem o tom v článku Správná výška nebo správné nastavení řídítek? Toť otázka…)

Sklon představce a 40mm podložky pod ním vám umožní hýbat s výškou řídítek v rozmezí cca 50 mm, takže v ohledu výšky řízení by Tourist měl vyhovovat i jezdcům „nestandardních“ postav – menším i přerostlým. Byť tedy, stále je třeba kvůli celkové konstrukci rámu počítat s více vzpřímeným postojem. Ale to k této koloběžce zkrátka patří.

Jízdní vlastnosti

[B] Přestože nový Tourist testuji jen pár týdnů, na ocelových jeklech z Rožnova jezdím už téměř 17 let. Každý model má sice specifické vlastnosti, ale některé komponenty, prvky geometrie a koncepty se nemění. A tak mohu do hodnocení nového Tourista (samozřejmě z rezervou) promítnout tisíce najetých kilometrů.

Největším lákadlem a specialitkou Tourista je velké zadní kolo. Takže, jaký má vliv na jízdní projev koloběžky? Značný. Když jsem na něj nastoupil poprvé a párkrát se odrazil, měl jsem podobný pocit, jako na elektrické Kostce s motorem v zadním kole, který s každým odrazem stroj trochu popožene vpřed. Přeháním? Malinko, ale princip je v zásadě stejný. Větší účinnost odrazu můžete podpořit tím, že si do náboje přidáte motor, a nebo tím, že zvětšíte kolo – s motorem je sice efekt daleko markantnější, ale principiálně jde o totéž. Můžete si to zkusit – podobný pocit budete mít na každé koloběžce 28/28″, a nejvíce to poznáte, když na ni bezprostředně přeskočíte z něčeho menšího. [/B]

[B] První výhodou většího zadního kola je tedy menší valivý odpor. To vám ušetří síly čili v přímé úměře dodá vyšší rychlost. Nebo jenom ušetří síly při zachování stejné rychlosti :-) A pak je tu setrvačnost – když koloběžku uvedete do pohybu, díky velkým kolům se valí kupředu opravdu dlouho. [/B]

Ano, setrvačnost, to je hlavní deviza koloběžky Mibo Tourist. V praxi to znamená asi toto: Poměrně těžký stroj se rozjíždí hodně líně. Když na Touristu přejdete například z lehkého Revoo nebo třeba nějakého toho „hliníkáče“, budete mít při rozjíždění zpočátku pocit, že vás někdo vzadu drží za dres. Na to si holt budete muset zvyknout. Nicméně jakmile se dostanete na běžnou cestovní rychlost, zjistíte, že do odrazu už není třeba dávat tolik síly, protože funguje ona… setrvačnost. Podle mých zkušeností začíná účinná setrvačnost u této koloběžky působit už třeba od cca 12–15 km/h, tedy v pomalé jízdě, což je samozřejmě dobře. A pozor – má to vliv také na jízdu do kopce. 

Upřímně řečeno jsem měl z prudších stoupáků nejprve obavy. Ty však zmizely, jakmile jsem zjistil, že pokud dodržujete správný postup, není třeba z nich mít strach. Co myslím tím správným postupem? Opět je třeba využít setrvačnosti. V praxi to jednoduše znamená jet pokud možno raději rychleji, ale hlavně – udržovat konstantní rychlost – kola se musí točit plynule bez velkých výkyvů rychlosti. Optimální je měnit nohy přeskokem a dupat rychlou frekvencí. Jde samozřejmě o poněkud sportovní styl jízdy, ale když to zkusíte, zjistíte stejně jako na rovině, že – pokud skutečně udržujete plus-minus konstantní rychlost – do odrazu nemusíte dávat tolik energie jako při běžné výměně noh, kdy po každé musíte koloběžku de facto znovu rozjíždět. Mimochodem, i zde je podobnost s e-Kostkami, ke kterým Bolek o něco výše Tourista trefně přirovnal.

No a co nevyjedete, to prostě vytlačíte :-)

[B] Další výhodou velkých kol je zvýšení stability – větší kolo vpředu má v tomto ohledu sice větší vliv, ale i zadní se počítá také – těžiště koloběžky je díky tomu více vzadu a snižuje se například nebezpečí, že při prudkém zabrzdění přeletíte přes řídítka. I jízda s jen jednou rukou na řídítkách je velice pohodlná a jistá – stroj perfektně drží stopu, krásně se ovládá i jednou rukou a menší nerovnosti překoná naprosto bez problémů. [/B]

Celkové hodnocení

Mám-li začít negativy, s tím, že patky už zmiňovat nebudu :-), pak mně osobně na Touristu zásadněji vadí jen vyšší hmotnost. Ale to je dané tím, že jsem si příliš zvykl na lehčí stroje, a z lepšího na horší se nikomu nechce. Z pohledu výrobce váhu chápu – bylo nutné udělat kompromis „na cenu“. A taky vím, že pro spoustu koloběžkářů je hmotnost až na nějakém „ixtém“ místě po jiných parametrech.

Co musím velmi pochválit, to je výborně navržená geometrie. Koloběžka se chová vzorně jak při pomalé jízdě, tak i když to valíte z kopce šedesátkou. Odezva řízení je přesně taková, jakou čekáte, brzdy na obou velkých kolech pracují zase o něco lépe než na kolech s menším průměrem. Takže pohoda. Ostatně na pohodu je Mibo Tourist vysloveně stavěný. A to včetně prostoru pro jezdce a výšky hlavového složení, umožňující pohodlný vzpřímený postoj. Jízdní vlastnosti jako celek mě velmi mile překvapily. Až na to pomalé zrychlení, ale s tím se dalo při celkové hmotnosti a váze samotných kol počítat. 

Mibo Tourist je sice první vlaštovkou – která sice, jak známo, jaro nedělá – nicméně nemůžu se ubránit pocitu, že by tato koloběžka docela dobře mohla být jakýmsi spouštěčem nové kategorie, do které by postupně mohli vstoupit i ostatní výrobci. Výhody dvou velkých kol jsou neoddiskutovatelné (myslím, že jsme je dostatečně popsali v tomto textu), a turistická kategorie pak představuje velmi zajímavý trh. Mibo Tourist bezpochyby osloví také ty zájemce o velké koloběžky se dvěma osmadvacítkami, kteří doposud váhali, protože doteď prodávané závodní stroje pro ně byly jednoduše zbytečně moc… závodní. O ceně nemluvě.

[B] Během testování jsem narazil jen na dvě nevýhody či slabiny, a tou je vyšší váha a délka. Ano, kvůli velikosti zadního kola je koloběžka delší a tudíž méně obratná. Nejde však o koloběžku do města, nýbrž stroj turistický, takže na nějaké velké kličkování není určena. Bonus v podobě větší setrvačnosti a stability rozhodně v tomto případě převažuje nad onou neobratností. Ostatně, i s touhle koloběžkou se dá s přehledem jezdit po městě, jakým je Brno (ano, i s katastrofálním stavem zdejší sítě cyklostezek), jen je potřeba trošku více koloběžkářských zkušeností.

Co se týče vyšší váhy, není nijak zásadní. Nejde o závodní stroj, takže na nějakých pár set gramech až tak nesejde. Bytelnost a univerzálnost znovu převažuje nad lehkostí. Ano, ze všech koloběžek 28/28″ je rozhodně nejtěžší a nejméně vhodná na závody (bereme-li to tak, že stroje s koly 28/28″ byly doposud vnímané jako závodní), jenže zároveň je s přehledem nejuniverzálnější a vzhledem ke kvalitě komponent stojí prakticky polovinu ceny co většina stejně kvalitních koloběžek 28/28″ na trhu. [/B]

Plusy a minusy

první turistická koloběžka s koly 28/28″
výborně navržená geometrie
příkladně tuhý rám (zátěž i torze)

…ale

„plechové“ patky vidlic
(světlost/výška stupátka by mohla být o fous nižší)

Cena (bez konkurence)

Protože přímá konkurence Miba Tourist – tedy turistické koloběžky s ocelovým rámem a koly 28/28 palců, neexistuje… uvádíme zde jen cenu.

Mibo Tourist – cena (červenec 2022):
12 500 Kč