Přezouvání… Obutí na koloběžky v číslech

Prolog

Někdo je víceméně konzervativní, ale také může být navýsost spokojený s plášti, které už dosloužily, takže sáhne opět po stejném typu a velikosti (šíři). Jiný koloběžkář rád experimentuje nebo si vyzkoušel odlišné obutí třeba u kamaráda, chce tudíž udělat změnu. Nebo se zkrátka původní pláště už nevyrábí, případně nejsou k sehnání. Ať tak či tak, vždy je třeba pořídit správně velký plášť. V tomto článku se tedy nebudu zabývat typem běhounu či vzorku (hladký plášť, trekový vzorek, terénní…), ani konstrukcí pláště (dušový, bezdušový, drátěná či kevlarová patka), ale jen a pouze rozměry. Protože už v samotném označení velikosti je tak trochu „hokej“, a navíc… koloběžky mají svá specifika, s nimiž je třeba počítat.

Názvosloví natřikrát

Při výběru velikosti pláště byste se měli „odpíchnout“ od velikosti – průměru a šířky – ráfku. Bohužel ne na každém ráfku je průměr a šířka „napsaný“, spíš možná většina ráfků je bez jakéhokoliv označení. Nevadí, stejně dobře se můžete orientovat podle původních plášťů. Výrobce a typové označení je obvykle nepřehlédnutelné, velikost se však často skrývá pod malými nevybarvenými plastickými čísly na boku pláště.

V současné době se používají tři druhy označení velikosti plášťů: ETRTO, označení v palcích a tzv. francouzský rozměr. Jak můžete vidět na fotografii, obvykle se zároveň značí dvěma rozměry (na fotografii ETRTO + palce).

ETRTO (European Tire and Rim Technical Organisation)

Evropská norma čili metrické rozměry v milimetrech jsou podle mého názoru nejpřesnější a nejsrozumitelnější. Dvě čísla oddělená pomlčkou značí šířku pláště v nafouknutém stavu a vnitřní průměr patky pláště, který by měl odpovídat patnímu/vnitřnímu průměru ráfku (stejného čísla). Například plášť s označením 35–559 je obutí šířky 35 mm, určené pro ráfek průměru 559 mm. (Oněch 559 mm představuje 26palcové kolo.)

Označení v palcích

Podle anglického palcového označení se snáze orientujeme v samotných průměrech kol. Každý ví, jak je asi velké 20palcové kolo nebo šesta- či osmadvacítka. U šířky už jen víceméně tušíme, že třeba jednopalcový plášť je úzký, kdežto dvoupalcový široký :-) Co je však důležitější, je fakt, že označení průměru se nevztahuje k ráfku, ale jde o vnější rozměr. Potíž může nastat v tom, že zejména u 28palcových plášťů byste mohli „narazit“ – nechtěně pořídit obutí s odlišným průměrem ráfku (viz dále u francouzského rozměru). Platí to i pro některé 16palcové pláště. Vždy je tedy zásadní, aby seděl jak rozměr v palcích, tak i označení ETRTO.

Označení v palcích je obvykle „dvoučíselné“. Například 26 × 1,35 znamená plášť o vnějším průměru 26 palců a šíři 1,35″. Někdy (opět zpravidla u 28palcových plášťů) můžete narazit na označení šířky ve zlomcích palců – např. 28 × 1 1⁄16, a dokonce i označení „trojčíselné“ – se dvěma rozměry za průměrem: 28 × 1 5⁄8 × 1 1⁄8. V tomto případě první rozměr za průměrem označuje šířku pláště, druhý jeho výšku od hrany ráfku po tečnu běhounu. Naštěstí nejde o běžný jev :-)

Francouzský rozměr

S francouzským rozměrem se obvykle setkáte hlavně u obutí pro 28palcová kola (silniční nebo trekové modely). Například označení 700 × 35C znamená: 700 = vnější půměr pláště v mm, 35 = šířka pláště v mm. Důležité je také písmeno za šířkou (zde C). To totiž označuje průměr ráfku. Nejobvyklejší C značí ráfky průměru 622 mm. Ale pozor, můžete narazit i na B (635 mm) nebo A (642 mm).
Protože je ale pravidlem, že se pláště označují – jak jsem už uvedl – minimálně podle dvou norem (v tomto případě francouzský rozměr + ETRTO), neměli byste při výběru nového obutí z pohledu velikosti udělat chybu.

Poznámka k označení obecně: Ať už se jedná o označení v milimetrech či palcích, téměř nikdy nesedí přesně na milimetr, nicméně u kol větších rozměrů (od 20–26 palců výše) byste neměli narazit na problém s tím, že by snad plášť nešel nasadit na ráfek nebo byl naopak příliš volný. Co se týče šířky pláště (a jeho výšky – viz dále v článku), pak ta je závislá na šířce ráfku. Jinak řečeno, na dvou ráfcích různé šíře, bude stejný plášť logicky vykazovat rozdílnou šířku.

Šířka ruku v ruce s výškou

V současné době se tak trochu prosazuje používání širších plášťů, a to i u vysloveně silničních či závodních strojů. Vím, že to víte i vy, ale pro jistotu: Zvětšením šířky pláště nabude obutí také na výšce. Proč to zdůrazňuji? Protože tím dochází ke zvednutí světlé výšky stupátka čili zvýšení nášlapu. Zatímco u terénní koloběžky nějaký ten milimetr navíc v podstatě nehraje roli, v případě silničního stroje to naopak může být citelná změna k horšímu. 

S tím je tedy nutno počítat a dobře si to rozmyslet, ideálně – pokud máte možnost – i vyzkoušet například u někoho, kdo s vámi zvažovaným obutím na stejné koloběžce jezdí. Znovu připomínám, abyste se nespoléhali na číselné údaje výrobců. Například když jsem testoval Yedoo Wolfer na pláštích Schwalbe G-One Speed, zjistil jsem opačný výsledek, než by měl vyjít matematicky. Cituji sám sebe:

Tím, jak je průřez G-One Speedem baňatější, nezvýší se tolik nášlap. Matematicky by se stupátko mělo zvednout o 5 mm, ale realita činí cca 1,5–2 mm, které se poddají po zatížení, takže můžete počítat s výškou v podstatě stejnou jako u standardního 25mm Continentalu. Navíc na ráfcích, které Yedoo používá na Wolfru, vychází skutečná šířka „Kontíku“ větší, a „Šwalbiny“ menší – viz foto:

S šířkou i výškou plášťů nedílně souvisí také „průchodnost“ vidlic(e). U „normálních“ cestovních či turistických modelů, potažmo pak u terénních strojů, je obvykle jak v přední, tak i v zadní vidlici dostatek místa pro to, abyste mohli obout i výrazně širší pláště. Ale…, když si to ověříte, chybu rozhodně neuděláte. 

Ovšem u silničních sportovních (28″) koloběžek je třeba se mít na pozoru. Zvláště přední vidlice má většinou omezenou průchodnost, takže libovolně široká „guma“ jí neprojde. A pokud je koloběžka osazená silničními ráfkovými brzdami, je třeba počítat i s jejich průchodností. Následuje opět příklad Wolfra RS:

Vzadu by zpravidla neměl být takový problém jako u přední vidlice. Jedinou koloběžkou, u niž jsem narazil na omezení, byla Kostka Racer Pro 28. A to ještě jen její prototyp, u kterého nebylo možné obout širší (a vyšší) plášť než 23 mm – což naštěstí výrobce u sériového provedení opravil a nyní se i do zadní vidlice vejde až 30mm plášť.

Šířka ráfku jako limit

O něco výše jsem napsal, že pokud máte dostatek místa ve vidlici, můžete obout i výrazně širší pláště. Abych byl přesný, musím dodat, že limitujícím faktorem je také šířka samotných ráfků. Jistě jste si všimli, že na své silniční koloběžce máte ráfky užší než například na turistickém, neřkuli pak terénním stroji. Užší ráfky jsou určené pro užší obutí, širší ráfky pro širší pláště – to dá rozum. O optimální šířce ráfků se – podobně jako o šíři plášťů vůči valivému odporu – popravdě vedou trochu spory. Nicméně jakési doporučení existuje. Já zde uvádím starší tabulku firmy DT Swiss, která poskytne alespoň orientační přehled.

Upsat duši

Byť i u koloběžek (u bicyklů více) se začínají častěji zvažovat – a také používat – bezdušové pláště, přece jenom stále dominují dušová kola. Logicky, má-li nějaký rozměr plášť, měla by mít stejný nebo spíše přibližně stejný rozměr i duše. Přibližně stejný proto, že duše je zkrátka elastičtější, lépe se přizpůsobí různým velikostem nebo rozsahu velikostí. Proto se pro každý rozměr pláště nevyrábí stejně velké – přesně široké – duše, nýbrž ty mají uvedené nějaké rozpětí. Například duši označenou 26 × 1,5–1,75 (40/47–559) můžete vložit do plášťů od šířky 1,5 palce (40 mm) do 1,75″ (47 mm).

A k duším ještě poznámka, týkající se ventilků: Máte-li na své koloběžce ráfky pro autoventilky (označení AV), novou duši kupujte taktéž s autoventilky. Popravdě, dá se použít i duše s galuskovým ventilkem (označení SV), ale vzhledem k jeho menšímu průměru oproti otvoru v ráfku to nebude úplně ideální. Nicméně – jak jsem se dozvěděl po vydání tohoto článku od Tomáše Hájka –, existuje jednoduchá redukce. Do svého vyhledávače zadejte „Redukce ventilku do ráfku z 8,5 na 6,5 mm“. Každopádně obráceně to nejde. Do otvoru pro galuskový ventilek v ráfku, autoventilek nenacpete. Možná kladivem :-)
Na druhou stranu, galuskový ventilek lépe a déle drží vyšší hustící tlaky, takže… nechám to na vás. Jen dodatek: Vyměníte-li ventilek, musíte si pořídit také adaptér na galuskový ventilek na pumpu. S koncovkou pro autoventilek byste duši s galuskovým ventilkem nenafoukali.