Oficiálně třetí, včetně nultého však v pořadí už čtvrtý Sraz koloběžkářů pořádaný firmou Kostka-kolobka na tradičním místě – v kempu Brodský poblíž Červeného Kostelce na Náchodsku, proběhl ve stejně tradičním termínu v půli září, přesněji 16.–18. 9. 2016. Jaký byl a v čem byl rekordní? Čtěte dál…
Když i Norové se spletou
Reportáž z minulého ročníku jsem začal zprávou o stavu počasí nad Broďákem, letos se budu opakovat. Ne snad proto, že by mi došla invence, nýbrž z jiného důvodu. Pravděpodobně každý, kdo se letos na Sraz koloběžkářů chystal – a podíval se na předpověď počasí – vážně přemýšlel o zabalení co nejvíce nepromokavého oblečení. Předpověď totiž vytrvale hlásila už od pátečního večera poměrně silný déšť. Oblíbený a jindy extrémně spolehlivý norský meteoweb yr.no sliboval až 8 mm srážek, což neznělo zrovna pozitivně.
Realita byla naštěstí jiná. Snad je to charakterem místní krajiny nebo možná zasáhl koloběžkový patron, nad Broďákem a blízkým okolím se jednoduše udělala „skorosuchá díra“. Zatímco na všech světových stranách kolem dokola pršelo, zde bylo sice zataženo, ale až téměř do konce sobotní spanilé jízdy také sucho.
Nyní už ale pojďme na reportáž pěkně popořádku…
Dvě stovky pokořeny
V čem byl letošní ročník Srazu koloběžkářů rekordní? V účasti! Zatímco na nultém srazu v roce 2013 bylo přítomno „dostovky“ účastníků, aby se počet na dalších dvou ročnících přehoupl na „přestovku“, letos se organizátoři chlubí překonáním účasti dvou stovek koloběžkářů!
Protože jsem byl na všech srazech, mohu potvrdit, že spousta lidí se na Broďák vrací s železnou pravidelností. Potkávat známé tváře je velmi milé, a stejně tak příjemné je seznámení s novými, stejně „postiženými“ kolegy. Do toho pak plejáda strojů… Vzhledem k tomu, že sraz pořádá největší výrobce koloběžek Kostka-kolobka, je jasné, že stroje s logem této firmy dominovaly i letos. Nicméně na srazu bylo dobře vidět i hejno „Morčat“, zahlédl jsem nějaký ten Kickbike, také Mibo. Myslím, že jeden K-bike a jeden – můj – Friend. Plus pár home-made kolobrnd.
Mimochodem, příznivci koloběžek Kostka si mohli na Broďáku osahat nejnovější produkci této firmy včetně závodního karbonového „CéTéíčka“, čili stroje, na kterém mladý týmový jezdec Matyáš Olšar drtí svoje soupeře na závodech Rollo ligy, Euro cupu a dalších. Ale zároveň stroje, který je sériově vyráběný a dostupný tak pro každého. Kdo je ochotný za něj dát pětapadesát tisíc, dlužno dodat. Kromě toho byly k vidění také zajímavé prototypy, například „skladná Tourka“, či kola s úzkými náboji pro kotoučové brzdy.
Božena Němcová by se divila
Zatímco pátek byl tradičně ve znamení „sjíždění se“, stavění stanů, obývání chatek či karavanů, v sobotu už od rána naplno probíhal koloběžkářský program. Prostě klasika – závod na pět odrazů, štafety, či nejrůznější jízdy zručnosti.
Po obědě odstartovala nezbytná spanilá jízda, která stejně jako loni vedla do Babiččina údolí u Ratibořic, přesněji do Ludrova mlýna. Božena Němcová, potažmo Babička, Viktorka či paní kněžna, by se asi hodně divily, kdyby ve svém kraji spatřily dvě stovky koloběžkářů. Po krátkém občerstvení se účastníci – tentokrát už dopovaní prvními kapkami deště – raději rychleji nežli lážo-plážo – rozjeli zpět do kempu. Ano, dojeli jsme lehce zvlhlí. Oproti hrůzné předpovědi však de facto o nic nešlo. Trvalo to jen chvíli a na skoky do vody už bylo zase po dešti…
Pan Úchyl a skoky do vody
Patří-li spanilá jízda k nejoblíbenějším částem programu srazu koloběžkářů, pak bezesporu nejatraktivnější jsou skoky do vody na koloběžce. Kromě samotného skoku, hodnoceného nezávislou porotou, je tato soutěž příležitostí k nejroztodivnějším převlekům, kterým letos kraloval „pan Úchyl“. Tipněte si v komentářích pod článkem, kdo se za touto maskou skrýval :-)
Po skocích do vody následoval tradiční program – opékání buřtů, vyhlášení výsledků a předání cen, tancovačka s živými kapelami (ostravský Jiří Schelinger Revival nebyl vůbec špatný) a závěrečný ohňostroj. Kopíruji z reportáže z minulého ročníku: To, že „volná zábava“ probíhala do brzkých ranních hodin, není asi třeba příliš zdůrazňovat…
See you next year po česku
3. Sraz koloběžkářů se opět výjimečně povedl a jasně ukázal známou věc: Česko je skutečně koloběžková velmoc. Silně pochybuji o tom, že by se daly dohromady dvě stovky lidí, milujících jízdu na stupátku se dvěma koly na Slovensku (několik Slováků letos mimochodem na srazu bylo), v Rakousku, Maďarsku či Polsku, ale nevěřím tomu ani u „koloběžkových zemí“, jako je Nizozemí, Německo či Finsko. Jsme zkrátka nejlepší a příští rok přijedeme znovu!
Fotogalerie Sraz koloběžkářů 2016
Reportáže z minulých ročníků
Srazili se u Broďáku. Report, foto a video z Nultého srazu koloběžkářů 2013
Když se srazí koloběžkáři – 1. sraz koloběžkářů v kempu Brodský – reportáž foto a video
2. Sraz koloběžkářů na Broďáku – reportáž, fotogalerie a videa
