Skládací kolo Tern Link D8 – podrobná recenze

Abych upřesnil vstupní informaci – Tern má skládačky s 20palcovými koly rozprostřené ve dvou modelových řadách: top-stroje řady Verge (6 modelů) a kola „pro normální lidi“ typu Link, kde najdete ještě o jeden model více.

My se nyní budeme věnovat právě Linku, a to modelu D8. Ten z pohledu ceny představuje druhé nejlevnější kolo, nicméně pokud bych si měl nyní zahrát na proroka, myslím, že půjde o jeden z prodejních hitů. Čtěte dále, pochopíte sami.

Konstrukce

Na první pohled běžné skládací kolo. Musíte ale uznat, že zejména pozvolna prohnutá zadní stavba mu dává kus „přirozené elegance“. Jen umírněnost hlavní rámové trubky jej odlišuje od sportovnějšího vzhledu nejvyšší řady Verge. Takže fešák k pohledání. Že jde o stroj s dvacetipalcovými koly, to jsme si již řekli, stručnou vstupní charakteristiku je třeba doplnit počtem rychlostí přehazovačky, kterých je osm.

Elegantní, ale zároveň mohutné a extrémně tuhé zadní stavbě říká Tern ve svých marketingových materiálech DoubleTruss (česky něco jako dvojitá vzpěra). V praxi to znamená, že horní vzpěry zadní stavby nejsou navařeny – jak bývá obvyklé – na sedlovou trubku, ale „potkávají se“ až u skládacího kloubu rámu. Sedlová trubka vede mezi nimi.

Materiálem, převažujícím v konstrukci je hliník, přesněji jeho moderní slitiny. Rám, stejně jako sedlovka či sklopný představec a další hliníkové komponenty využívají slitiny AL-6061. Pozor – přední vidlice je ocelová (to je jeden z rozdílů oproti modelům vyšší řady Link P, které mají přední vidlici taktéž jako rám hliníkovou).

Zatímco taiwanský Tern na svém webu anoncuje až deset barevných kombinací tohoto kola, v Česku jsou zatím k mání dvě – my jsme testovali model D8 s matně bílým rámem, logem na světle modré grafice a černými komponentami, ten stejný stroj můžete mít s rámem černým a logem na oranžovém podkladu. Oba jsou hezké, na bílém budete více vidět…

Skládání

Způsobu skládání Tern říká „N-Fold Technology“. V principu jde o prachobyčejné „zlomení“ rámu někde přibližně v polovině, na rozdíl od běžných řešení zde ale udržujete přední kolo ve stejné rovině (podobně to má například Brompton). Tím se zkrátí délka druhé poloviny o závlek přední vidlice, což jsou řádově nezanedbatelné centimetry. Ostatně podívejte se na video:

Než ale teoretizovat o přínosu toho či onoho technického řešení, nechme promluvit čísla. Složený Tern Link D8 má rozměry 78 × 72 × 35 cm (š × v × h). To jsou v podstatě standardní míry, byť šířka je o pár centimetrů menší než u konkurentů (klidně to může být právě tím závlekem).

Složené kolo pohromadě drží Magnetics systém, tedy to stejné, čím jsou známé Dahony. Na rozdíl od testovaného Dahona Mu SL jsem se ale v tomto případě nemohl ubránit pocitu, že magnety Ternu nejsou ani zdaleka tak silné. Zatímco Dahon jsem měl docela problém „roztrhnout“, u Linku D8 se to často stalo mimoděk při přenášení. Ještě k aretacím – jak jste si jistě všimli, řídítka se skládají směrem ven (myšleno „ven z balíku“). K upevnění v této poloze slouží velmi jednoduchá vychytávka – gumový pásek v přední části rámu, kterým se přichytí sklopný představec řídítek.

Dalším konstrukčním prvkem, kterým se Tern – částečně oprávněně – chlubí, jsou zámky skládacích mechanismů a vůbec konstrukce „zlamovacích částí“ kola. K proklamované robustnosti kloubu řídítek a hlavního kloubu na rámu nemůže být jediná výtka, to stejné platí o výborném dílenském zpracování, kdy jednotlivé části na sebe dosedají s velkou přesností – o nějakých vůlích nemůže být ani řeč.

Oba zámky jsou vybavené rozměrnými rychloupínacími pákami (páčka je v tomto případě opravdu nemístná zdrobnělina), opatřenými pojistkami. Právě ty jsou příslovečným kamenem úrazu, na rovinu řečeno nedokonalostí celého systému. Problém je v tom, že vnitřní mechanismus pojistek je plastový. V praxi to znamená, že jakmile se zapomenete a pojistku neodaretujete, naprosto hravě ji ulomíte.

Mně se to stalo na testovacím kole u zámku sklápění řídítek, ohlasy uživatelů prvních kusů z celého světa hovoří podobně – plastová pojistka je k ničemu. Ale… Na druhou stranu není třeba sdílet hysterii snažící se namluvit ostatním, že by se snad mohlo kolo za jízdy složit apod. Mechanismus totiž využívá předepnutí rychloupínáku, spojeného táhlem s rámem (představcem). To je velmi důležitá informace. Toto konstrukční provedení jednak umožňuje nastavit míru předepnutí (stranový klíč č. 6 to jistí) a druhak vtipně přidržuje obě rychloupínací páky ve složeném stavu jako jakési kryty mechanismů. Nikde nic volně „neblembá“, nebezpečí, že se zašpiníte, je menší.

Na druhou stranu, abyste si snad nemysleli, že dělám výrobci v tomto směru advokáta. Nikoliv. Plastové pojistky jsou špatně vymyšlené a žádají si nápravu. Že by ale tato drobná chyba ohrožovala životy uživatelů, o tom bych si dovolil velmi vážně pochybovat, neřkuli být přesvědčen o opaku.

Komponenty

Jestliže jsem v první části napsal, že „Déčkový“ Tern(y) se od vyšší řady „P“ liší ocelovou přední vidlicí oproti hliníkové, pak zásadnější budou rozdíly v osazení komponenty. Tam, kde mají „Péčka“ dvoustěnné lehké ráfky s frézovanými brzdnými plochami, mají levnější modely ráfky pouze jednostěnné. Tam, kde mají modely D obyčejné kónusové náboje, mají modely P náboje s průmyslovými ložisky a tak bychom mohli pokračovat. Nicméně můžete být v klidu – funkčnost je samozřejmě všude zajištěna, po cca měsíčním testu si troufám tvrdit, že bude výborná i životnost, na své si tak přijde hlavně ručička váhy. Lepší a dražší komponenty obvykle bývají i lehčí.

„Kokpit“ ovládají rovná řídítka o šířce 58 cm. Kratonové ergonomické gripy nelze než pochválit, všimněte si také rychloupínáku u představce, umožňujícího natočit řídítka při skládání tak, aby ven netrčely brzdové páčky a bowdeny.
K brzdovým páčkám nemám výhrady, stejně jako ke grip-shift řazení od Sramu. Zde jen malá poznámka – řazení má velmi krátký chod – nacpat osm rychlostí na otočnou rukojeť tak, abyste jí nemuseli otáčet dokola, si prostě krátký chod vyžaduje. Přehazovačka je navíc inverzní – tahem k sobě volíte těžší převody, pružina řadí lehčí – vše je to ale jen o zvyku, funkčnosti nelze nic vytknout.

Jestli mám pro nějakou komponentu skutečně velkou pochvalu, tak je to sedlo Ternu Link D8. Na první pohled se svým tvarem tváří zbytečně sportovně, opak je ale pravdou – sedlo má totiž slabou, ale účinnou gelovou výstelku, což spolu s pružností ližin a plášťů (více v části Jízdní vlastnosti) dělá jízdu velmi pohodlnou.

Osmistupňovou přehazovačkou je nejnižší typ Neosu – speciální přehazovačka pro skládací kola, vyvinuté Dahonem. Všimněte si, že oproti konvenčním přehazovačkám není upevněna poblíž osy zadního kola, ale posunutá dopředu a maximálně zvednutá nahoru ke spodní vzpěře zadní stavby. To umožňuje použití krátkého ramínka i pro relativně velký rozsah osmi převodů na kazetě. Kromě zajištění správné funkčnosti jde hlavně o to, abyste netahali řetěz po zemi, což by se v případě použití běžné „bajkové“ přehazovačky s dlouhým ramínkem klidně mohlo stát.

Zajímavý pohled skýtá přední vidlice, resp. upevnění přední V-brzdy. Ano, zatímco jak globální web Ternu, tak i lokální zastoupení využívají k prezentaci těchto kol fotografie nějaké pravděpodobně předprodukční verze, kde jsou brzdy klasicky v přední části vidlice, to, co vidíte na našich fotografiích je… Jak to říci… Prostě realita. Přední „véčka“ jsou upevněna zezadu vidlice. Na funkčnost to samozřejmě nemá žádný vliv – naopak brzdy musím velmi pochválit. Po krátkém zajetí, kdy si sedly na ráfky, podávaly naprosto skvělý výkon!
Nicméně vraťme se k nezvyklému konstrukčnímu řešení. Nemám oficiální vyjádření Ternu, logicky je to ale spojené se způsobem skládání N-Fold. Ne že by brzdová raménka nemohla být vpředu, jádro pudla bude spíš v délce bowdenu, který u zadní montáže lépe „lícuje“ s ostatními bowdeny na řídítkách. Zkrátka vychytaný detail.

Komponentou, kterou ovšem pochválit nemohu ani náhodou, jsou skládací plastové pedály Suntour. Už jsem to psal u recenze skládačky Foldy – pedály jsou strašně měkké, pořádný chlap má strach se do nich opřít. Výrobce sice neuvádí hmotnostní limit, ale já bych to viděl tak do 70 kg, víc rozhodně ne. Osobně se domnívám, že by bylo lepší odepřít uživateli těch pár centimetrů ve složeném stavu a dát na kolo pořádné kovové, byť pevné, pedály.

Zajímavou vychytávku najdete na rámu u středového složení. QR kód, který dnes přečte každý trochu lepší mobil, vás přenese na globální web Ternu, kde si svoje kolo můžete zaregistrovat. V době, kdy jsem Link D8 testoval, registrace ještě plně nefungovala, nicméně dovedu si představit, že pro uživatele, kteří si svoji skládačku „vozí“ třeba letadlem po všech možných končinách, by celosvětová registrace a na ni navázané služby mohly být zajímavé.

Jen pro úplnost, kola s obyčejnými jednostěnnými ráfky jsou vypletena vzadu 28 dráty, vpředu pak úsporněji dvaceti špicemi. Úzké náboje s pevnými osami využívají běžná kónusová ložiska. Stroj byl obutý do plášťů Schwalbe Citizen o rozměru 42–406, v šířce a tedy i tlumení jde o rozumný kompromis, ostatně více hned v následující části Jízdní vlastnosti.
Kliky mají délku 170 mm, blatníky ani nosič nepatří ke standardní výbavě. Nejde však o závratné částky – sada blatníků od německé firmy SKS stojí stejně jako zadní nosič s nosností 10 kg tři stovky.

Jízdní vlastnosti

Teď si držte klobouky, budeme se totiž pohybovat ve sféře, kde je Tern Link D8 jako ryba ve vodě. Předně: rám, včetně skládacích řídítek, je mimořádně tuhý. Jestliže jsem u Bromptona napsal, že je to tvrďák, pak oproti tomuto Ternu jde o pohupující se limuzínu. Jenže Link D8 je zároveň i pohodlné kolo. Už jsem zmínil výborné sedlo, k tomu se přidávají pláště Schwalbe Citizen, které mají malý valivý odpor i při menším nahuštění. Kratonové gripy pak pohlcují rázy do rukou. Zkrátka radost jezdit… Díky tuhé konstrukci kolo přenáší téměř veškerou vaši energii (kromě pedálů samozřejmě, kde se něco ztratí) a zároveň vám umožní pohodlné svezení. Tern Link D8 nemá problém ani ve velkých rychlostech (kolem 60 km/hod), zároveň je ale obratný při jemném manévrování ve městě.

Univerzální velikost rámu a geometrie Ternu Link D8 vyhoví jak vyšším postavám, tak i menším „velikostem lidí“. Vyšší postavy budou při požadavku na pohodlný posed možná trochu žehrat na nemožnost výškového nastavení řídítek, standardní sedlovka by jezdcům do cca 190 cm tělesné výšky měla vyhovovat.

U tohoto kola jsme poprvé na Přibližovadlech.cz udělali exaktní měření krajních rychlostí přehazovačky. Předně je třeba říci, že osmistupňová kazeta s rozsahem 12–32 zubů je poměrně jemně odstupňovaná, takže řazení je plynulé bez citelných skoků – to je pro komfort jízdy samozřejmě dobrá zpráva. Dalším pozitivem je, že nejlehčí převod kazety vám ve spolupráci s předním pevným převodníkem o 52 zubech umožní zdolat i docela strmé kopce.

A jaká jsou tedy naměřená čísla? Nejtěžší převod vám umožní při kadenci šlapání 75 ot./min jet rychlostí téměř přesně 30 km/hod (viz naši testovací metodiku). To po rovině běžný městský cyklista nedá a bude spíše volit lehčí převod – jde tedy o naprosto dostačující zpřevodování, kdy vám budou zuby na kazetě přebývat jen při jízdě z prudkého kopce.
Naopak do kopce na nejlehčí převod pojedete při kadenci 70–75 ot./min rychlostí kolem 10 km/hod, což je, jak jsem napsal o pár řádků výše, pro zdolání velkých převýšení pořád ještě rychlejší než kolo tlačit.

Celkové hodnocení

Pěkné, „průměrně dobře“ vybavené skládací kolo s vynikajícími jízdními vlastnostmi, spojující pevný rám s komfortním jízdním projevem. Osazení převody je v podstatě ideální – to kromě obvyklého ježdění potvrdily i naše exaktní testy. Brzdy brzdí, a to tak, že perfektně, pláště jsou výborným kompromisem mezi sportovním a pohodlným pojetím jízdy.

Jako v podstatě jeden z prvních modelů nové firmy Tern ale Link D8 také trpí dětskými nemocemi – nejhorší jsou nedořešené pojistky skládacích mechanismů, pitomé pedály bohužel nejsou negativem jen tohoto kola či výrobce, trpí jimi více producentů skládaček.

Co je však velmi pozitivní, to je pořizovací cena, v době vydání této recenze kolem 13 000 Kč. Pokud bychom na našem webu udělovali ocenění typu „výborný poměr cena/výkon“, Tern Link D8 by jej získal naprosto s přehledem. Jak jsem již naznačil v úvodu tohoto testu – věřím, že tato skládačka bude patřit mezi prodejní hity Ternu.

Plusy a minusy

Elegantní design a propracovaná konstrukce
Vynikající jízdní vlastnosti
Výborný poměr cena/výkon

…ale

Nedořešené pojistky skládacích mechanismů
Plastové skládací pedály

Výrobce

Mobility Holdings, Ltd.

Zapůjčil

AZUB bike
Nivnická 422
688 01 Uherský Brod

tel.: +420 777 298 229
e-mail: azub (at) azub.cz

Cena

ke dni 27. prosince 2011
13 000 Kč

Za zapůjčení ateliéru děkujeme fotostudiu Starling