Zatímco v mnoha výlohách či oknech domů v tento čas blikají „tradiční“ saně tažené soby, firma 4freetime group, nebo chcete-li Jirka Kuchař a Michal Homola, právě teď uvádí na trh znovuzrozenou legendu bývalého československého cykloprůmyslu – městské kolo s nezaměnitelnými vysokými řídítky – Sobi 20.
Retro je teď v kurzu, tak proč neoprášit také některé kultovní socialistické kolo? Začalo to Favoritem, jenže u něj nový výrobce pouze naleštil starou značku a vyrábí stroje na míle vzdálené původní produkci rokycanského závodu. Jirka Kuchař s Michalem Homolou to vzali za jiný konec. „Sobíka“, jak mu něžně přezdívají, sice také nezachovali do detailu v původní podobě, nicméně i přesto každý na první pohled v tomto kole historické Sobi 20 z Velamosu Sobotín musí poznat.
Jednoduchost sama
Patříte-li mezi mladší čtenáře, možná vám Sobi 20 nic neříká. Takže ve zkratce: Jde o městský či „mezivesnický“ bicykl s typickým otevřeným rámem a vysokými řídítky à la chopper. Kola Sobi 20 jsou dvacetipalcová, převod jeden čili singlespeed s torpédem neboli protiběžnou brzdou, kdy se brzdí sešlápnutím pedálu dozadu. Přední brzda je pak ráfková. Zkrátka jednoduchá, osvědčená a skoro nezničitelná konstrukce. Pokud tedy soudruzi zrovna nějakou tu komponentu lehce neodflákli.
Jak jsem už uvedl, Sobi 20 jedenadvacátého století od 4freetime group není zcela identický s původní konstrukcí. Jeho tvůrci k tomu uvádějí:
„Pro nás naprosto zásadním (a srdečním) produktem je retro kolo SOBI20. Spustili jsme opětovnou výrobu tohoto skvělého a unikátního modelu městského kola. A nejedná se pouze o kopii této legendy, ale vzali jsme to pěkně ‚z gruntu‘. Vše dobré z původního Sobíka jsme zanechali, to znamená, že dominantou celého kola je charakteristický rám s plochooválem v kombinaci s typickými (a nezaměnitelnými) řidítky. Nicméně rám jsme zpevnili a rozvor o několik centimetrů prodloužili. Díky těmto úpravám jsme dosáhli komfortní geometrie i pro jezdce vyšších postav. Navíc se můžete rozhodnout, zda zvolíte klasický jednorychlostní model, nebo třírychlostní s převodovkou v zadním kole (Shimano NEXUS), přičemž u obou těchto variant je typ zadní brzdy zvaný torpédo.“
Barevný Sobík
Na Sobi 20 jsem se krátce svezl, a aniž bych z toho chtěl dělat nějaké vážné závěry, musím suše konstatovat, že je to zkrátka pohodlné, jednoduché a nenáročné přibližovadlo k nejrůznějším pojížďkám po městě, na nákupy (chystá se i „sobí košík“), na pivo a jiné příležitosti. Základní varianta s jedním převodem je samozřejmě určena do spíše rovinatějších oblastí, model s třírychlostním Nexusem (a možná bude i „sedmikvalt“) už zvládne nějaké to převýšení.
Základní model můžete už dnes objednávat na e-shopu za cenu 7 990 Kč, přičemž na rozdíl od původního, pokud se dobře pamatuju – výhradně jen modrého – Sobi 20, si můžete vybrat ze čtyř barev: modré, zelené, fialové a kovově šedé.
Tak co vy na to? Líbí se vám návrat sobí legendy?
Fotogalerie
A mimochodem, věděli jste, že existuje také kapela s názvem Sobi 20? :-)
10 komentáře
Tak tohle je ale velká paráda. musel jsem zatlačit i slzu v oku ;) Už se těším, až bude v prodeji :)
To kolo je prostě krásný. Jezdil jsem na Sobi 20. Výrobce musím pochválit za přední vidlici a hlavovou trubku.
Za totáče, krátce po „bratrské pomoci“ jsem měl Favorita s galuskama. Tenkrát stál 1500,-. Favorit bylo kolo na velmi dobré evropské úrovni. Kdyby soudruzi zvedli kapacitu fabriky v Rokycanech na pětinásobek, tak se prodalo všechno. Místo toho začli dovážet Ukrajinu – šílená věc. Byli to blbci.
I ta nálepka na hlavové trubce je krásná vzpomínka na původní republiku.
Myslím, že bývalo nejen modré i světle zelené…
Jako pěkně barevně sladěná vzpomínka dobrý, jinak mě koncept 20″ u neskládacího kola nebral za komančů a dnes to není jinak.
… a koncept 20″ u skládacího kola SOBI 20 by Tě Laďo bral ? „o)
No, mě srazilo auto na sobi v bordó. Zelené sem teda neviděl. Jinak kolo na 20″ je kratší než 26-29″ a je proto skladnější a obratnější. Jezdil jsem na něm spokojeně po Štatlu, dokud se ucho neutrhlo…
Máš pravdu, Michale, nebral ani u skládačky :-). Mě i ty 26″x1,75″, na kterých se celý rok motám po Olmíku, přijdou na kostkách malý a nepohodlný. Pokud nechci skutečně řešit skladnost, nedávají mi malá kola smysl.
Sobi 20 se vyrábělo ve více barvách – v době vrcholu jeho slávy se mi coby předpubertální dívce moc líbilo oranžové, viděla už jsem i stříbrošedý zřejmě původní nátěr. Nedávno jsem si téměř v padesáti splnila tenhle dětský sen a za symbolickou cenu z nějaké pozůstalosti získala oranžového „Sobíka“, abych měla na čem vozit nákupy a nemusela pořádné kolo hyzdit nosičem a vystavovat před supermarketem riziku krádeže. Přiznávám, že mne oslovuje jak celý nápad s rostoucém kolem (dítěti nízká řídítka, pak vyměnit za vysoká, když poporoste, a až se puberťák za Sobíka začne stydět a našetří si na lepší, podědí Sobíka ještě babička). tak ta specifická estetika na pomezí roztomilosti a ošklivosti, Tudíž mne obnovená výroba těší – ale doufám, že nový Sobík by mohl být i lehčí, než ten původní.
ach jo … mé první kolo, slzy se tlačí do očí. Měla jsem 4 roky a brzdila prásknutím kola na zem. Říditka žel jenom ty nízká. Kolo až do puberty….
jo a bylo oranžové