Swifty One – podrobná recenze (vč. fotogalerie)

Když řeknu, že existuje něco jako „česká koloběžková škola“, do které patří firmy K-bike, Kostka či Mibo, produkující skvělé stroje, schopné uspět v jakékoliv konkurenci, určitě nebudu daleko od pravdy. Pak je už „jen“ zbytek světa… Mezi zahraniční konkurenci se nedávno zařadil také první model britské firmy Swifty scooters, nazvaný jednoduše Swifty One. Můžete si ale být jisti, že tentokrát nejde o další „obyčejnou“ koloběžku, nýbrž o nepřehlédnutelný stroj zajímavé koncepce.

Konstrukce

Jedinou koloběžkou se dvěma šestnáctipalcovými koly na českém trhu je Mibo Turist a i tak zde najdete rozdíl – Switfy totiž, jak jsem prozradil už v prvním pohledu na toto přibližovadlo, nemá „pravá“ 16palcová kola, ale větší typy o průměru 349 mm.

Že vám to něco připomíná? Ano, stejná kola používá stejně tak britský výrobce skládacích kol Brompton a připravte se na to, že dalších podobností s ním najdeme postupně více. Ostatně hned při prvním pohledu na Swifty One vám utkví zrak na mohutné trubce krku, která Bromptonu jakoby z oka vypadla. Konstruktéři Swifty byli pouze o něco štědřejší v dimenzích. Krk One má ještě o pět milimetrů větší průměr než rám Bromptona.

Swifty One je poctivý „oceláč“. Hliníkový je pouze sklápěcí představec a řídítka, plus samozřejmě další menší komponenty jako brzda a brzdová páčka, náboje, ráfky apod. Abych nezapomněl, ze 3,5 mm silného hliníkového plechu je také vyrobena nášlapná plocha stupačky.

Swifty One má poměrně dlouhý rozvor, ostatně celkově – po rozložení – jde o překvapivě spíše středně velký model nežli očekávanou skládací miniaturu. To však ničemu nevadí, naopak – čtěte část Jízdní vlastnosti v závěru této recenze. Navážená hmotnost 8,3 kg je také vcelku přijatelná, byť výrobce uvádí o půl kilogramu menší (nižší hmotnosti uváděné výrobci nejsou bohužel žádnou zvláštností).

Skládací koloběžka z Manchesteru se vyrábí ve třech základních barvách: černé, bílé a světle modré. Každou z nich lze ještě vyšperkovat oranžově anodizovanými ráfky a náboji, takže je k dispozici celkem šest barevných mutací. Cena je u všech stejná, žádná varianta není příplatková.

Skládání

Skládání výrobce vyřešil na koloběžku velmi netypicky: „podvléknutím“ zadního kola i s vidlicí vnitřkem konstrukce nášlapné plochy, jejíž hliníková horní deska se odklápí dopředu. To podvlečení zadního kola jsme už také viděli – kde jinde než u Bromptona. Pak se ještě „zlomí“ řídítka a je to. Nicméně podívejte se na krátké video.

Zaměříme-li se nyní na detaily, pak prvním krokem je zvednutí nášlapu, který má vpředu pant. Všimněte si ale také luxusních rozměrů stupátka, které má na délku 40 cm, v nejširším místě 14,5 cm, na koncích pak 11 cm. Na horní straně je nalepený hrubý smirek – nohy tedy rozhodně nekloužou, naopak při střídání pootočením zbytečně silně drží – jak správně podotýká Martin Grill ve Druhém pohledu na konci tohoto článku.

Sklopný mechanismus zadní nápravy je aretován klasickým rychloupínákem, který je tak trochu „zbytečně moc“ vysunutý do boku, což svádí k ukopnutí kotníku. Mně se to nestalo, Martinovi ano.

Vrátíme-li se ještě k nášlapné desce, pak na snímku můžete vidět, že má ze spodní strany v místech kontaktu s konstrukcí stupátka nalepené korkové tlumící pásky, což kvituji s povděkem jako výborný konstrukční detail. Zde také vidíte, jak je koloběžka ve složeném stavu fixována. Může za to malá plastová „křídlomatka“ ve sklopném představci řídítek, která se zasune do oválného otvoru v nášlapné desce a o devadesát stupňů pootočí.

Rád bych věřil tomu, že tento kousek plastu koloběžku „dlouhodobě udrží“, když ji složenou budete nosit za trubku představce, ale po pravdě se mi to moc nedaří. Výrobce sice nabízí aretaci jako náhradní díl, ovšem v jednom kusu s hliníkovou objímkou, a to za cenu 22 britských liber…

Pojďme ale ještě ke skládání řídítek. Jak jste si jistě všimli na videu, ty se musí nejprve poněkud nelogicky, byť „věcně správně“ vysunout nahoru, protože jen v této poloze je umožněno jejich otočení o 90 stupňů. To je aretováno opět běžným rychloupínákem, stejně jako díky dalšímu rychloupínáku, vybaveného navíc plastovou pojistkou, drží sklápěcí mechanismus představce.

Komponenty

Hliníková řídítka typu vlaštovky s dvacetistupňovým zahnutím mají naprosto dostačující šířku 52 cm. Jsou opatřena pohodlnými měkkými 120mm gripy, které mírně tlumí jízdní vibrace.

Pokud jste si toho doposud nevšimli, Swifty One má jen jednu brzdu, a to přední. Zadní chybí – podle mě kvůli skládání – byť řešitelné by to asi bylo, kdyby se chtělo. Opět podobně jako u Bromptona je to typ ráfkové silniční brzdy, která bohužel není úplně stoprocentně kompatibilní s klasickou páčkou. Převodový poměr je jiný a tak dávkování brzdné síly není zrovna plynulé. Na druhou stranu je ale účinnost výborná a pro městskou koloběžku jedna brzda stačí.

Kola jsou příkladně zapletena na úzkých nábojích (vnitřní šířka 72 mm, vnější 106 mm) s kónusovými ložisky. Náboje mají pevnou osu, rychloupínáky zde nehledejte a nachystejte si čtrnáctku stranový klíč. Ráfky představují běžný standard, lépe než v surové barvě hliníkové slitiny vypadají v oranžovém eloxu – viz barevné mutace na začátku recenze. Koloběžka je obuta do plášťů Schwalbe Marathon o šířce 1 3/8 palce (37 mm) – chválím je o něco dál v části Jízdní vlastnosti.

Jak jste si jistě všimli, Swifty One nemá blatníky. U městské koloběžky to není zrovna dobrá vlastnost, nicméně výrobce slibuje, že se i na tomto doplňku pracuje. Uvidíme, u prvních kusů to ale budete muset vydržet bez nich.

Koloběžka nemá ani žádné, přesněji téměř žádné prvky pasivní bezpečnosti. Odrazky nikde, zvonek jakbysmet. Pro objektivitu je ale třeba dodat, že reflexní pruhy na pláštích Schwalbe Marathon fungují skvěle, takže co se týče bočních odrazek, ty potřeba nejsou.

Jízdní vlastnosti

Ve zkratce: výborné až vynikající… Lví podíl na tom má poměrně dlouhý rozvor. Více než metrová vzdálenost os kol není u koloběžek se stále ještě malými koly zrovna obvyklá – většinou je to méně.

Pochválit je však třeba také volbu standardního obutí do plášťů Schwalbe Marathon, které – samozřejmě patřičně nafoukané (ideálně na max 85 psi /6 barů/) – odvalují velmi lehce, bez znatelnějšího vnímání valivého odporu jezdcem.

Počítejte ale s tím, že natvrdo nafoukané pláště se navíc potkají s extrémně tuhým rámem, takže kdo je zvyklý na pohodlné pružné stroje, bude zprvu tvrdostí „Swiftyny“ možná trochu zaskočen. Sportovněji založení jedinci naopak tuhost ocení a ještě si všimnou, že zadní stavba kvůli skládací konstrukci přece jenom lehounce pruží.

Vzhledem k nulovému ofsetu přední vidlice a tedy malému závleku, je točivost v nízkých rychlostech lehce nervózního projevu, ve vyšší rychlosti drží ale geometrie Swifty One směr výborně. Protože tento stroj má jen jednu brzdu, ve sjezdech jsem brzdil častěji než obvykle a nepovolil jsem mu více než cca 40 km/hod.

Celkové hodnocení

Takže nyní již víme, že jízdní vlastnosti vůbec nejsou špatné. Skládání je úžasné. Proč lámat krk, když lze zadní kolo podvléknout stupačkou? Rozměry se sice bůhvíjak nezmenší, ale zavazadlo je ploché, takže zejména po postavení na výšku s malou nadsázkou kopíruje proporce lidského těla. Málokdo si všimne, že stojíte v tramvaji se „Swiftynou“ v objetí…

Má skvělý design. Přesněji řečeno – není to nic objevného, převratného, futuristického, naopak – design je velmi uměřený, čistý, aristokratický. Detail spojení krku s hlavovou trubkou či opačný dolní konec přechodu krku do stupátka jsou jedněmi z důkazů, že duchovní otec Swifty One Jason Iftakhar na design dbal s velkým důrazem.

Bohužel méně už bral v úvahu praktickou použitelnost. Nášlap je strašlivě vysoký a odsuzuje Swifty One pro ježdění po rovině a na krátké vzdálenosti – nechcete-li si tedy jízdu na koloběžce nadobro zošklivit. Ostatně, pouze jedna – přední – brzda vás bude limitovat i ve sjezdech. Ideálními lokalitami v Česku jsou tedy například moravská Haná nebo kraj kolem Kolína, Poděbrad či Nymburka, tedy Polabská nížina. A mám-li to ještě více upřesnit, pak jsou to města a vísky v rovinatých oblastech. Jde zkrátka o typický „urban scooter“ – městskou koloběžku.

Jenže zrovna třeba Hané asi bude chybět potřebná kupní síla. Tento stroj totiž stojí stejně jako závodní hliníkový Kickbike. Kolik? 13 000 Kč… Promiňte, ale k této informaci mám jen jediný, a to poněkud jízlivý komentář: Jestliže jsem doposud Swifty One přirovnával k Bromptonu, mohlo by to být v pořádku i nyní. Brompton je přece také drahý. Ano, ale je vychytaný do nejmenších detailů, kdežto „Swiftyna“ – aby si tuto cenovku zasloužila – se ještě bez pár vylepšení neobejde.

Názory uvedené v rubrice Druhý pohled se nemusí slučovat s postoji redakce Přibližovadla.cz.
V tomto případě se s nimi ale naprosto ztotožňujeme.

Jazykový koutek

Na úplný závěr mi dovolte malou jazykovou vsuvečku. Zajímalo mě samozřejmě, co slovo Swifty znamená česky. Moje angličtina je ale prachbídná, tak jsem se obrátil na osobu nanejvýš povolanou, dobrou duši, skvělou překladatelku a jazykovědkyni Libuši Mohelskou. Po krátké konzultaci jsme dospěli k jednoznačnému závěru: Swifty se česky řekne Svižník! Co vy na to?

Plusy a minusy

Inovativní a vtipná konstrukce skládání
Velmi vkusný design
Příkladné dílenské zpracování
Výborné jízdní vlastnosti

…ale

Vysoké stupátko
Vysoká cena

Výrobce

Swifty scooters

České zastoupení

e-koloběžka.cz
Na křivce 1074/9
101 00 Praha 10, Vršovice

tel.: +420 737 535 664
e-mail: info@e-kolobezka.cz

Cena

ke dni 29. 11. 2011
13 000 Kč

Fotogalerie Swifty One. Foto Martin Grill 

[Ukázat prezentaci]

Za zapůjčení ateliéru děkujeme fotostudiu Starling