„Tahle koloběžka půjde na dračku“, řekl jsem si, když jsem Yedoo Arni poprvé uviděl. Tlusté gumy, ale ne zase moc hranaté, brzdy sice mechanické, ale kotouče to jsou, nakopávací stojánek ve standardní výbavě a ta placatá plastová deska na stupátku se může taky hodit. Mno, uvidíme, jak se bude Arni prodávat. Zatím si můžete přečíst názor „odborné veřejnosti“, tedy Přibližovadel a také si učinit svůj vlastní…
Vykopává Bolek
Na začátku dubna to budou čtyři roky, co na Přibližovadlech vyšla první recenze s mými postřehy. Ve dvojici jsme s Petrem začali koloběžkou Yedoo S2020 (2020 není letopočet, nýbrž velikosti kol /20 a 20 palců/. Pozn. redakce.) Šlo o střední velikostní model edice Steel, tedy koloběžek Yedoo s ocelovým rámem a komponenty kopírujícími úspěšnou hliníkovou sérii Alloy. Brzy po S2020, na konci dubna 2022, jsme recenzovali také Yedoo S2016 Disc – první „steelku“ s kotoučovými brzdami. Zde jsem mimo jiné poznamenal, že na terénní speciálku je tato koloběžka trošku malá.
Proč tato historická vsuvka? Loni vyšel právě recenzovaný model Yedoo Arni, který sice už označení Steel nenese, je nicméně přímým pokračovatelem této série. A tak lze s jistou nadsázkou říci, že Yedoo vlastně tento model vyvíjelo a testovalo šest let. Ne přímo, ale dílčí technologie, které na něm najdeme. Třeba kotoučové brzdy právě na oné S2016 Disc z roku 2022. Nebo v podobě Trexxe Disc ze série Alloy, který si za pár let své existence už taky vydobyl slušné renomé, a jezdci Yedoo týmu na něm pravidelně na extrémních závodech dokazují, že zvládne prakticky vše. Zkrátka, Arni nespadl jen tak z nebe a podle mě je to na něm poznat.
Arni: skvělá koloběžka do dnešních dnů
Když se zamyslím nad největšími přednostmi tohoto stroje, napadají mě slova jako: jistota, stabilita, pocit bezpečí při jízdě. Testování probíhalo pochopitelně převážně ve sněhu a koloběžka samotná držela jak přibitá, v zatáčkách, na sněhu i na mokru. Na ledě samozřejmě podkluzovala, ale to je pochopitelné, na ledě klouže všechno. Nicméně, i po ledě s velice obezřetně dalo jet a stroj jakš-takš ovládat. Vlastně jsem velice rád, že testování Arniho vyšlo právě na tyto zimní měsíce, protože ve sněhu mě to na něm opravdu moc bavilo.
Za terén považuji dlouhodobě i městskou džungli s kolejemi, kočičími hlavami a obrubníky, a sem je tato koloběžka maximálně vhodná. Má velmi slušné brzdy, výbornou tuhost, vyladěnou geometrii. Ostatně tyhle záležitosti má Yedoo dávno vychytané, takže proč je pořád dokola zmiňovat? Není tajemstvím, že se koloběžkovému trhu poslední roky příliš nedaří, takže by se dalo čekat, že výrobci začnou šetřit… třeba na horších komponentech. O to důležitější je zdůraznit, že Yedoo kvalitu komponentů nesnižuje.
Do minusu
Ideální koloběžka, jako ostatně žádný jiný výrobek, neexistuje, tudíž i Yedoo Arni má pár vlastností, které trošku kazí celkový dojem. Jako první vás asi možná logicky napadne váha. Jistě, každá koloběžka přes deset kilo je zkrátka těžká, jenže nesmíme zapomínat, že jde o koloběžku terénní, které jsou díky plášťům, kotoučovým brzdám a robustnější konstrukci vždy o chlup těžší, než koloběžky silniční nebo univerzální. Hliníkový Trexx Disc lehčí o téměř dvě a půl kila, což je docela velký rozdíl. Jenže Trexx Disc je taky o pár tisíc dražší. Takže kdo na nižší váze trvá, má na výběr. Během testování jsem zkoušel i náročnější terén a je pravda, že škrábání se do strmého kopce v lese, nebo nošení koloběžky po dlouhých schodech je celkem vysilující, ale… jak často vás to čeká?
Druhá věc – stupátko. V jedné z předchozích recenzí jsem už vychválil nový design stupátka, kdy je možné „zbytečnou“ plastovou desku na stupátku odšroubovat a jezdit bez ní. S deskou je totiž stupátko zbytečně tlusté, přičemž nemá prakticky žádný vliv na tuhost, takže jde proti základní mantře koloběhu, podle níž by se tloušťka ideálního stupátka měla limitně blížit nule – minimální námaha při dřepování a zároveň maximální možná průjezdnost.
I proto jsem stupátko okamžitě po přijetí koloběžky odmontoval. Ukázalo se však, že to nebyl nejlepší nápad – ocelové trubky pod plastem jsou tak hladké, že v kombinaci se sněhem, který se mi lepil na boty, jsem si na něm připadal jako Chaplin na banánové slupce nebo olejové skvrně. Tento neduh lze samozřejmě vyřešit nalepením protiskluzové pásky, nicméně by podle mě rozhodně nebylo na škodu, kdyby tuto pásku Yedoo buď rovnou ke koloběžce přibalilo, nebo ji alespoň nabídlo jako dokoupitelné příslušenství.
Co říci závěrem? Inu, jak vidíte, trochu jsem se rozepsal o snadno řešitelném problému se stupátkem, protože mě zkrátka nenapadá, co kloudnějšího vytknout. A tak můžu Arniho s klidem doporučit, a to jako terénní, tak i městskou a klidně i zimní koloběžku, pokud se tedy vyhnete extrémům.
Petr Lindner technicky i esteticky
Začnu od „neobjektivní“ kategorie, hodnocení designu. Jak už psal Bolek na začátku, nové oceláče od Yedoo postupně nahrazují řadu Steel. Jedním z důvodů, proč Steelky musely jít z kola ven, je řekněme kontroverzní „prolamovaný“ design hlavního rámového profilu. A já teď budu taky trochu kontroverzní :-) Nové „neprolamované“ tvarování trubek se mně líbí u menších modelů – viz testovaný Mezeq nebo Mula. U většího rámu čili u Arniho nebo silničně trekového modelu Tulu (právě testujeme) se mně, ať se na to koukám z jakékoliv strany, prostě více líbí původní designově členitější provedení. Ale je to jen subjektivní názor bez ohledu na konečné hodnocení této koloběžky.
Na tomto místě ještě dlužno upřesnit, že zrovna model Arni žádný předchozí typ nenahrazuje. V ocelové řadě Steel totiž Yedoo nemělo terénní stroj s koly 26/20 palců. Takže Arni je vlastně úplná novinka… :-) Nicméně jak už také zmínil Bolek v úvodu, Yedoo má na čem stavět. Třeba na osvědčeném modelu Trexx Disc s hliníkovým rámem. A to tak, že doslova. Koukejte:
Jak sami vidíte, Arni má de facto stejnou geometrii rámu jako jeho dražší a lehčí kolega Trexx Disc. Arni má navíc výhodu v o něco delším prostoru pro jezdce, dosaženého posunutím dorazu paty blíže k zadnímu kolu.
Pozitivně hodnotím světlost stupátka se 65 mm pod patou a jen o 5 mm více vpředu. Jde o – z mého pohledu – optimální hodnoty pro koloběžku, určenou do lehkého až středně terénu s tím, že se na ní dá docela slušně jezdit i na víceméně hladkém povrchu, aniž by vám odpadla kolena od velkého dřepování.
Jste-li zvídaví, pak vyzvíte, nebo jste už vyzvěděli, že námi uváděná hmotnost 11,5 kg se liší od údaje Yedoo, které slibuje o 800 gramů méně – 10,7 kg. Patrně udávají hmotnost bez standardně dodávaného stojánku (který by však měl vážit kolem 350 g), a/nebo jsme zkrátka natrefili na kus s těžšími plášti (což se reálně může stát, byť tedy rozdíl asi nebude ve stovkách gramů…).
Kromě vyšší hmotnosti je za mě druhým největším negativem široká zadní stavba. Yedoo používá oba náboje o standardní „cyklo“ šíři 100 mm, což samozřejmě nevadí vpředu, vzadu však zbytečně „leze do šířky“. V tomto ohledu by se Jedůčko mohlo inspirovat u konkurence Kickbike Cross Fix 27,5″, který má zadní stavbu minimálně o 30 mm užší (a přední kolo o fous větší, což by slušelo u Yedoo…).
Jinak Bolek kecá, protože plastovou desku okamžitě po přijetí koloběžky neodmontoval, jelikož jsem mu ji dodal už odmontovanou :-) Nevadí. Já jsem si na klouzání nestěžoval, je tedy zřejmé, že je potřeba buďto najít optimální kombinaci bot a stupátka, nebo ho opravdu polepit protiskluzovou fólií. Dobré ale je, že se sundanou deskou má minimálně část sněhu možnost propadávat mezi trubkami stupátka.
Poslední zastavení této recenze: brzdy. Techničtí fajnšmekři vám řeknou, že mechanické kotoučovky jsou co do účinnosti na úrovni kvalitních véček. A nejspíš budou mít pravdu. Jenže u stroje, u kterého se předpokládá jízda v terénu, což sebou obnáší i bahno nebo sníh, není ideální používat ráfkové brzdy, protože ty se zanášejí těmito a jinými nečistotami. Kotouče jsou zde jasné řešení, o tom není sporu. Že jsou mechanické, je samozřejmě úlitba ceně. Dlužno ale dodat, že použitá Tektra Aries s broušenými 160mm kotouči mají vskutku výborný poměr cena/výkon a není třeba je ani dlouho zajíždět – brzdí dobře už „od nových“.
Celkové hodnocení
Upřímně řečeno bych se nejraději z celkového hodnocení vyvlékl, respektive nechal bych jej, až budeme mít otestovaný i „nekotoučový“ a „neterénní“ model Tulu. I když vlastně… pojďme do toho i tak. Osobně vidím Yedoo Arni jako dobrou druhou koloběžku. Dobrou druhou koloběžku třeba k Yedoo Wolfer (RS) nebo jinému čistě silničnímu stroji. Čili jako doplňkový stroj pro silničáře. Pak bych byl ochoten akceptovat minusy, jako je vyšší hmotnost a široká zadní stavba. A naopak bych kvitoval příznivou cenu. Toš tak :-)
Plusy a minusy
- výborná geometrie
- vysoká tuhost rámu
- výborné jízdní vlastnosti
- jistá míra univerzálnosti
- kvalitní komponenty ve své třídě
…ale
- vyšší hmotnost
- široká zadní stavba
Zdroj
Cena
10 590 Kč (02/2026)
Jeden komentář
Po delší době jsem se moc těšil na další recenzi a nezklamali jste, pánové, děkuji. Souhlasím s celkovým hodnocením, prostě není to žádná petelice, spíše jako za druhá koloběžka. Osobně totiž nevidím důvod ji upřednostnit ani v rámci značky Yedoo např. před Trexx disc, který je aktuálně jen o dva tisíce dražší a přitom mnohem lepší, subjektivně hezčí a hlavně lehčí. Ta koloběžka je sice svým způsobem fajn, ale opravdu hodně těžká, což je v delších trasách v náročnějším terénu dost velký hendikep.