Milost pro kotouče. Kostka Tour Pro (G7) v „doplňovacím“ testu

Prolog

Proč „doplňovací“ test? Takříkajíc „běžné“ Tource, tedy modelu Tour Max (G7) jsme se věnovali ve velké recenzi hned poté, co byla uvedená na trh. Sedmá generace nejoblíbenější kostkovic koloběžky si po právu vysloužila ocenění Přibližovadel Super volba, ostatně stejně jako její předchůdce Tour (G6). Modely řady Max jsou osazené ráfkovými či chcete-li V-brzdami, nyní testovaný typ Pro má hydraulické kotoučové brzdy a pár konstrukčních úprav s tím souvisejících. Jinak jde ale v podstatě o stejnou koloběžku – proto pouze „doplňovací“ test.

Ale jen pro pořádek a pro ty, kteří ještě nikdy nic neslyšeli o koloběžce Kostka Tour: Jedná se sedmou generaci stroje s koly 26/20 palců se svým charakteristickým ocelovým rámem a nově hliníkovou přední vidlicí. Nejmodernější generace využívá kola s pevnými osami, což se významně projevuje na tuhosti. No a brzdy, jak už víte, nejsou u modelu Tour Pro klasicky koloběžkově véčkové, nýbrž jde o hydraulické kotoučovky. Více o sedmé generaci koloběžek Kostka najdete v našem starším článku.

Jedna rodina

Tourku na kotoučích nebudu vzhledem k její velké „stejnosti“ s modelem Tour Max dopodrobna popisovat, zaměřím se pouze na odlišnosti mezi oběma verzemi.

Kostka Tour Pro (G7) má nachlup stejné rozměry jako model Tour Max (G7), byť tedy jen z bočního pohledu.

Jediný rozdílný údaj oproti Tour Max (G7) představuje hmotnost, která je přesně o půl kilogramu vyšší. Na svědomí to samozřejmě mají kotoučové brzdy a jiná kola, plus odlišná zadní stavba koloběžky. Což mimo jiné znamená, že rámy nejsou vzájemně kompatibilní. Kdyby náhodou někoho napadlo, že si namontuje kotoučovky na Tourku Max…, ale to jen pro pořádek.

Jiné míry vůči Tour Max (G7) najdete u pohledu shora, který ukazuje stupátko a zadní stavbu.

Zatímco „klasická“ Tourka má stupátko po celé délce stejně široké (110 mm), u modelu Tour Pro se směrem dozadu mírně rozšiřuje, abychom na konci zadní vidlice naměřili šíři 125 mm. A to je luxus, přátelé! Na trhu neexistuje jiná koloběžka, která by byla osazená kotoučovými brzdami a zároveň měla tak úzkou zadní stavbu. Abych byl přesný: terénní Kickbike Cross Fix (27,5/20″) má samotnou vidlici ještě užší, ale „přečuhující“ třmen brzdy optimistickou cifru šířky zadní stavby 115 mm poněkud kazí (130 mm). Další modely s kotoučovými brzdami už jsou na tom ale hůře. Crussis Cobra Sport 142 mm, Yedoo Trexx Disc 145–160 mm (bez–vč. třmene a rychloupínáku). Tudíž znovu opakuji, Kostka Tour Pro (G7) má zadní stavbu luxusně úzkou. A to je samozřejmě u koloběžek této velikostní kategorie, osazených kotoučovými brzdami, významné plus.

Klíčové slovo: kotoučovky

Kostka Tour Pro (G7) je osazená hydraulickými kotoučovými brzdami Shimano M365. Jde o řekněme (nižší) střední třídu a jednopístkovými třmeny. Nečekejte oslňující brzdný účinek sotva vybalíte koloběžku z krabice. Brzdy – a hlavně vysekávané, ne zcela planparalelní kotouče – je potřeba zajet. Po pár stovkách kilometrů (podle toho, jak moc brzdíte) však už nebudete chtít měnit.

Osobně se mi velmi zamlouvají brzdové páčky, poskytující potřebnou ergonomii a umožňující přesné dávkování brzdového účinku.

Brzdové kotouče se šestišroubovým uchycením trůní na nábojích, pocházejících z vývojových a produkčních dílen firmy Kostka – kolobka. Černě eloxované náboje mají přímé uchycení drátů výpletu, a samozřejmě průmyslová ložiska. Čtyřiadvacet drátů výpletu musí stačit, řekli si u Kostky a… stačí. Kola se chovají vzorně, výplet je patřičně tuhý, ani při velmi prudkém brzdění se (přední) kolo nijak nekroutí či nedělá jinou neplechu. Ostatně kola u Kostků díky vlastní vyplétací lince umí výborně.

Véčka nebo kotouče?

I když stále tvrdím, že véčkové nebo obecně ráfkové brzdy pro koloběžky tohoto typu – tedy víceméně turistické stroje pro kochací nebo sportovně-kochací jízdy pro radost – jsou plně dostačující, čím dál víc si modely s kotoučovými brzdami, jak se dnes (úplně blbým slovem) říká – oblibuju.

Sice si na koloběžce dokážu opravit cokoliv (co nevyžaduje svářečku nebo třeba soustruh), ale nebaví mě věčně štelovat véčka, měnit bowdeny apod. Není to samozřejmě časté, ale dvakrát, třikrát za rok na ráfkové brzdy většinou musíte sáhnout. Kotoučové brzdy jsou oproti tomu v podstatě bezúdržbové. Když sjedete destičky, jednoduchým způsobem je vyměníte a jedete dál. Toť vše.

Jestliže vás, s prominutím, nasírá černota z ráfků u modelů s V-brzdami, kdy do auta aby jeden dával koloběžku v rukavicích, pak po přechodu na kotouče si budete připadat jako na sterilním operačním sále :-) A pokud se občas, třeba i neplánovaně, dostanete do bahnitého terénu – protože Tource nějaká ta lesně-polní vložka nijak neuškodí – oceníte, že se kotoučové brzdy nezanášejí blátem jako brzdy ráfkové.

No a pak je tu to nejdůležitější – brzdný výkon a jeho ovládání. U mechanických kotoučovek je porovnání s véčky mnohdy sporné, nicméně hydraulické kotoučové brzdy zpravidla vždycky brzdí lépe než ráfkové. Ve většině situací si i u „obyčejných“ brzd, jaké jsou na Kostce Tour Pro (G7), vystačíte s jedním prstem na páčce, při prudkém brzdění holt ještě jeden přidáte. V dlouhých, několikakilometrových sjezdech nemusíte mít obavy z přehřátí ráfků (a nebezpečí bouchnutí duše), byť tedy kotouče se dovedou také pěkně vybarvit do červena :-) Ale do takového extrému se patrně jen tak nedostanete.

Negativem koloběžky s kotoučovými brzdami je vyšší hmotnost, vyšší cena, a v této velikostní třídě také širší zadní stavba. S tou, jak jsem napsal výše, si u Kostků poradili na výbornou, tudíž tento parametr si můžete škrtnout. Jestli skousnete o půl kila vyšší hmotnost, to už je na vašem zvážení (a to tak, že doslova :-)), stejně jako čtyřtisícový rozdíl v ceně oproti Tour Max s véčkovými brzdami.

Celkové hodnocení

Ptáte-li se na můj názor, pak já bych dnes už asi do kotoučovek šel. Ne asi, určitě. A do Tourky bych šel taky, protože jde v kategorii strojů s koly 26/20 palců o naprostou špičku. Na tom si, s dovolením, dovolím trvat :-) Této koloběžce v podstatě nemám co vytknout.