Test koloběžky s názvem Mibo Express jste už na našem webu mohli číst zhruba před třemi lety. Stejný stroj s předním dvacetipalcovým kolem a zadní šestnáctkou se ale ještě před tím jmenoval Mibo Turist New. Dnes tu máme takříkajíc „letošní Express“, a ten, jak už jistě víte, je charakterizován dvěma koly o dvaceti palcích.
Prolog
Než začnete číst samotnou recenzi, měli byste vědět, že toto je v podstatě první díl trilogie článků, které budou následovat v rychlém pořadí za sebou. Ještě tento týden totiž přineseme recenzi konkurenční koloběžky Kostka Twenty a vzápětí pak třetí článek – porovnání obou strojů. V něm se budu také podrobněji věnovat otázce: Proč dvakrát dvacet palců? Nyní tedy tuto problematiku decentně přeskočím se suchým konstatováním, že je to velmi zajímavá volba, či spíše koncept mezi středně velkými až velkými koloběžkami, který si podle mého soudu najde velkou spoustu velmi spokojených jezdců, koloběžkářky nevyjímaje.
Konstrukce
Předně je třeba uvést, že nový Express rozhodně nevznikl tak, že by v Mibu prostě jen upravili zadní vidlici, aby se do ní vešlo větší kolo (byť i to samozřejmě proběhnout muselo také). Celá geometrie koloběžky je nově navržena, což je velmi dobře vidět například na hlavovém úhlu – nezvykle hodně položené přední vidlici.
Jinak jde samozřejmě o typické Mibo s prohnutým stupátkem a stejně tak konstruovaným krkem. V materiálu převládají ocelové hranaté profily – to je také typický konstrukční prvek Miba, kterým se odlišuje například od Kostky. Všimněte si ale oválných profilů přední i zadní vidlice, což je další moderní prvek Miba. Přesněji „prvek moderního Miba“. Zejména vzadu je nahrazení původního „plocháče“ v konstrukci vidlice třeba s povděkem kvitovat, protože ovál přinesl dvě zásadní pozitiva: Díky větší tloušťce materiálu bylo možné lépe zapustit zadní rychloupínáky, takže již nedochází ke známému ukopávání kotníků. Druhá dobrá zpráva je, že díky tomu byla také odlehčená zadní stavba a Mibo již (obecně, nejen u tohoto modelu) nemá tak „těžkou prdel“…
Pokud váš zrak padl na integrovaný stojánek, pak vězte, že konkrétně toto provedení bude nakonec opuštěno ve prospěch odnímatelného stojánku, čili řešení, kdy není nutné pro jeho montáž složitě upravovat rám, jako v tomto případě. To bude mít výhodu pro uživatele starších modelů, kteří si tak stojánek budou moci dokoupit a jednoduše namontovat.
Dilema zvednutého stupátkaPlynule se dopředu zvedající stupátko – to je prostě Mibo… Jde však o konstrukční prvek, který je značně rozporný. Z pohledu ergonomie je vyšší stupátko vpředu – dámy a výrobce nechť laskavě prominou – blbost. A když bych to měl napsat lehce poeticky, tak jde doslova o Achillovu patu koloběžek Mibo. Ano, vzhledem ke zvednuté špičce nohy dochází ke zvýšenému, a hlavně zbytečnému, namáhání Achillovy šlachy, což jízdní pohodě rozhodně nepřidá. Ostatně proč si myslíte, že závodní „Trojanky“ z Plzně (a nejen ony) mají stupátko přesně opačně – mírně „špičkou“ dolů? Ale… Po nějakém čase si na zvednutý nášlap zvyknete (obzvlášť, když vám nic jiného nezbývá) a začnete oceňovat pozitivní vlastnosti tohoto konstrukčního provedení. A je třeba naprosto otevřeně přiznat, že ty také nejsou zanedbatelné. Jednak samozřejmě vytěsňují noční můru všech začínajících koloběžkářů a paranoiků na odřeniny laku – škrtání „podvozkem“. Vpředu díky velké světlé výšce hned tak o něco nezavadíte, a než se nerovnost dostane dál, „vykryje“ – přejede ji zadní kolo. Musím říci, že jsem Mibo Express projel i v docela obtížném terénu a skutečně jsem si ani neškrtnul. No a když už si škrtnete, tak se prohnutý nášlap po nerovnosti plynule sveze a jedete dál, jako by se nechumelilo… Ale… Přesto si neodpustím kritiku, přesněji jedno doporučení a jednu maličkou kritiku. Celý problém by byl elegantně vyřešen, kdyby stupátko bylo prohnuté ostřeji více vpředu tak, aby na tu naši nohu pětačtyřicítku zůstala vzadu pokud možno „vodorovina“. Jasně, věřím, že to není realizačně tak jednoduché. A také chápu, že pro Mibo je prohnuté stupátko jakýmsi brandem, tudíž kdyby najednou dělalo nášlap „zlomený“, jako jej má např. K-bike, už by to nebylo ono. Proto také píšu, že to je jen doporučení, kdyby nad tím třeba někdy někdo v budoucnu chtěl přemýšlet… |
Komponenty
Jako obvykle začínám shora: 600 mm široká řídítka jsou ocelová, opatřená ergonomickými gripy a dlouhými rohy, skoro parohy. Celek nevypadá esteticky nijak vábně – zejména ty rohy jsou z mého pohledu docela odpudivé. Na druhou stranu vše je funkční jak má být, takže pokud vás to neuráží, nemám nic proti. Ostatně máte to v ceně tak jako tak.
Brzdové páčky, stejně jako samotné V-brzdy, jsou u Miba tradičně od Shimana. „Čtyřstovková“ řada není žádný hi-end, ale brzdný výkon je vynikající, takže zde je na místě jen pochvala. Mimochodem, kdyby se vám náhodou zdála Véčka i přes to nedostatečně účinná (což fakt nejsou), Mibo umí tuto koloběžku vybavit na přání i kotoučovými brzdami. Pokud ale dvakrát denně nesjíždíte natěžko s plnou bagáží Grossglockner, je to podle mého soudu skutečně zbytečné.
Přesuňme se o něco níže: Celoobvodové blatníky (vzadu s malými uvozovkami) jsou klasické plecháče. Já se přiznám, že je nemám rád. V době, kdy je svět zahlcen kvalitními – a lehkými, nerezavějícími a hezkými, moderními – blatníky, pro mě tahle plechová monstra představují krok zpět.
Opět, jako v případě řízení, ale musím pokorně přiznat, že funkci plní. Zadní blatník by sice mohl být delší, nicméně podle slov výrobce jsou vzpěry dimenzované tak, že si na blatník můžete v klidu třeba ve sjezdech odkládat nohu. Je pravda, že u plastového blatníku bych to spíš nedoporučoval. Navíc jsou blatníky v ceně koloběžky – o tom se budeme detailněji bavit při srovnání s konkurencí ve slíbeném třetím článku.
A jsme u kol. Ta tvoří výborné náboje na průmyslových ložiscích Novatec A141SB s 9mm soustruženou osou, běžné jednokomorové ráfky Remerx a 32drátový radiální výplet. Celek je sice trochu komponentově nevyvážený (ideál by chtěl lepší ráfky), náboje – ta lehkost, s jakou se kola točí – vás však uchvátí. A je třeba dodat, že na jízdě je to skutečně poznat. Kola jedou „jako z praku“! Musím však výrobci vytknout fakt, který jsem zjistil v podstatě náhodou. Nově u recenzí kola „vyzouvám“ z plášťů a vážím samostatně. Což o to, s hmotností kola Mibo Expresu problém nemají, 0,68 kg je u „nekarbonového“ 20palcového kola a konvenčním docela hustým výpletem dobrá hodnota. Kdybych ale nenarazil na podivnost v podobě šestihranných niplů, určených do dvoustěnných ráfků, které jsou navíc kryté prachobyčejnou „samoshrnujícíse“ gumovou páskou.
V čem je problém? Ostré hrany niplů mohou „prožvýkat“ jak pásku, tak i duši. Už jste někdy píchli zevnitř? Já ano – a právě u podobných kol. Břeťa Michálek, majitel Miba, tvrdí, že je to kvůli efektivitě zaplétání kol. Chápu, ale zároveň si říkám něco v tom smyslu, že všechno chce svoje.
Abychom se ale nevyhnuli některé komponentě, pak řeč ještě nebyla o obutí. Opět sázka na Mibáckou klasiku – Kenda Khan v šířce 1,75″ (47 mm). Trekové pláště, které neskutečně smrdí (to uvádím pro ty koloběžkáře, kteří parkují doma, třeba v ložnici) a neskutečně mnoho vydrží. Jde o obyčejné „gumy“ s drátovou patkou, které mají i přes poměrně malý maximální tlak 65 psi docela slušný valivý odpor – čti samozřejmě malý. Snesou opravdu neurvalé zacházení a stojí pár kaček. Přiznám se, že jsem jimi dříve trochu opovrhoval, po letech však musím říci, že jde o neobvykle vydařené pláště.
Jízdní vlastnosti
Předně byste měli vědět, že se koloběžky se stejně velkými koly při jízdě chovají poněkud jinak nežli klasika s větším předním a menším zadním kolem. Ale nemějte obavy – chovají se dobře – jízda je celkově klidnější, koloběžka je vyváženější, nemá tendence k „jankovitosti“ a nepříjemnému ustřelování zadního kola v zatáčkách. Díky položenější přední vidlici je řízení naprosto klidné i ve vysokých rychlostech. Sjezdy šedesátkou jsou v klídečku a přesto jde koloběžka ochotně i do ostřejších zatáček – geometrie dvacítkového Expressu se fakt hodně povedla.
Rám je příkladně tuhý, ale taky trochu těžší – což však přispívá k velmi pěkné setrvačnosti, podpořené skvělými náboji kol. Do kopce ale musíte máknout více – tam vám ani jedna z uvedených vlastností nebude moc platná.
A jak jsem již psal – není třeba se vůbec bát ani terénních přejezdů – díky konstrukci stupátka a standardním plášťům zvládnete i to, co byste normálně nečekali.
Celkové hodnocení
Jsou-li jízdní vlastnosti výborné (doufám tedy, že to bylo z předchozí části dostatečně zřejmé), jak lze shrnout celkové hodnocení? V předchozím textu byly již klady i zápory de facto vypsány. Koloběžka je stabilní, výborně dílensky zpracovaná, má však kontroverzní stupátko a ty šestihranné niple také nedělají dobrý dojem.
Na druhou stranu je třeba vyzdvihnout velmi slušnou cenu. Oněch sedm a půl tisíce je za plně vybavený stroj – tedy včetně blatníků, „parohů“, ale také nábojů s průmyslovými ložisky. Pouze stojánek je za příplatek.
Koloběžka Mibo Express ve verzi 2013 se mi jako celek líbila. Je to výborný stroj jak do města, tak i na delší trasy nebo také do lehkého terénu. Je dostatečně velký i pro pořádné chlapy a deklarovaná nosnost umožňuje také třeba vybavení nosiči a jízdu na těžko. Prostě taková expediční koloběžka…
Plusy a minusy
výborné jízdní vlastnosti
kvalitní dílenské zpracování
tuhý a odolný rám
dobrá cena
…ale
nevhodné niple ve výpletu kol
hmotnost přes 10 kg
Výrobce
Břetislav Michálek – MIBO Koloběžky
Sokolská 105
756 61 Rožnov pod Radhoštěm
tel.: +420 571 625 650
e-mail: mibo (at) roznov.info
Cena
ke dni 30. srpna 2013
7 590 Kč
Konkurence
Vella Offroad | Cena 8 890 Kč | Kostka Hill Twenty | Cena 9 070 Kč | |
Koloběžka Mibo Express byla fotografovaná v ateliéru fotostudia Špaček
17 komentáře
centimetr se hbitě dožene užšími plášti. Jen sehnat nějaké 1 1/4 rychlé bikrosové…
měl jsem na mysli stupátko o centimetr dolů
Tím bych si nebyl tak jist – tyhle Kendy už jsou samy o sobě docela nízkoprofilové…
Jak to sleduji, tak letos se vylíhlo dost modelů 20+20″. Právě jsem dostavěl koloběžku také 20+20″. Považuji to, po 11 letech ježdění, za optimální rozměr. K výšce stupátka: stupátko mám vodorovné, před botou se mírně zvedá, výška 70, sv. výška 50. Až budu mít náladu, pošlu podrobný popis. Zdravím všechny koloběžkáře.
Sem s tím Pavle! Rád o tom udělám článek. Mail je o něco níže… :)
Díky moc za recenzi, jako obvykle čtivá a praktická :)
neplánujete, prosím, i recenzi Geroye od Miba? Docela po ní pokukuju, ale recenzi jsem zatím nikde nepotkal :(
Dobrá recenze, díky za ni. Tyhle tenké rohy mám rád, protože lze na ně navlíknout molitanové návleky pro zimní ježdění. Co se týče světlosti, tak se mně občas ptají lidé, jestli to stupátko není moc nízko, že prý je škoda s ním škrtat o zem. Vždycky jim říkám, že to ocelové stupátko nelze prodřít ani za dvacet let, ale oni si stejně myslí svoje. Kvůli těchto potenciálních zákazníků výrobci ty stupátka zvedají i u silniční modelů, je to škoda…
100% souhlas s blbostí výrobců při zvedání stupátek. Prostě na silnici co nejníž.
První, co mě u koloběžky zajímá je výška nášlapné plochy a světlá výška. S rostoucí výškou klesá účinnost odrazu a narůstá namáhání stehenního svalu stojné nohy. Trochu dávat pozor na cestu, občas pomoci při přejetí překážky nadlehčením a nebýt hotovej z každého škrtnutí. Jízda na nízké podlážce je komfortní, na vysoké je to utrpení. Chyba je, že člověk, který kupuje první koloběžku o této problematice neví. Pak si koupí výtvor s 11 cm vysokou stupačkou a po čase se diví, že už ho ta kolobka tolik nebaví.
Jj.
Nemůžu než nesouhlasit s tvrzením, že jsou stupátka MIBO špatně řešena. Naopak mi to vyhovuje mnohem víc než u konkurence, kde aby se člověk bál co ještě přejede a kde se zašprtne.
Takovéto řešení s nejnižším bodem v zadní části stupátka aniž by muselo být celé stupátko neúměrně vysoko mi přijde super. Zvýšenou námahu achilovky jsem taky nezaznamenal.
Záleží ovšem na preferencích terénu. Kdo jezdí výhradně po silnici – chápu, pro toho je tohle řešení zbytečné, ale myslím, že mnoho hltačů silničních kilometrů uvažujících o koupi tohoto nebo podobného stroje nebude.
Ahoj, já naopak musím souhlasit že stupátka koloběžek Mibo které se vyrábějí v této době jsou špatně řešena, kdysi jsem vlastnil skládací model Komfort (předchůdce Tiny) který měl rovné stupátko – bylo velice pohodlné a achilovka vůbec nebolela a necítil jsem ani svaly na lýtku, nedávno jsem jej vyměnil za model Tiny (2012) sice má lepší a kvalitnější skládací kloub ale to nejhorší mě čekalo právě v podobě zahutého zvednutého stupátka (stejné jako zde v recenzi u modelu express) na které se dle mých zkušeností snad nikdy nedá zvyknout, nejenže je silně cítit jak se trápí svaly na lýtku a jak se namáhá achilovka ale musím navíc používat boty se zvednutou patou (např. botas 66) aby se namáhání achilovky trochu zmenšilo, a jak je vidět z fotek pana Lindera v recenzi tak i on na expressu jezdil v botách botas se zvednutou patou, přál bych mu express vyzkoušet s botama bez podpatku, pak by se možná zvednuté stupátko objevilo mezi mínusy.
Hehe, a to já jsem Botas 66 považoval (a dovolím si považovat dál) za boty s velmi nízkou patou. Když vidím některé „moderní“ sportovní boty, tak bych si v nich připadal jako na štaflích :)
Jinak musím říct, že jsem to zvažoval – dát prohnutí stupátka do minusů – nicméně nakonec jsem naznal, že spoustě lidem asi fakt může vyhovovat (viz např. zrovna Petr N v diskuzi), což jsem taky rozebral v textu rámečku Dilema zvednutého stupátka.
Normálně bych to nechal přejet V3Skou se štěrkem a hned by bylo stupátko prolomené jak u K-Biku….. :D . Taky jsem měl tu čest vyzkoušet Mibo. Jak Racka tak Geroje a zdálo se mi to stupátko ergonomicky postavené obráceně. Zlatý nášlap u plzeňských strojů nebo K-biku. PS: nejsem zaujatý ale nechtěl bych tu váhu tahat do prudšího kopce.
Všiml si někdo na 4té fotce špatně provařeného koutového sváru? Za to by nás na učňáku při kurzu svařování pěkně drbali.A to už mám 22let po učňáku.
Riči. Re: No, pěkné to není, ale pevnost rámu to ohrožovat nebude. Při kusové ruční výrobě se to může stát, nic na světě není stoprocentní. Kdyby to bylo na viditelném a z hlediska pevnosti důležitém místě, tak by to TK určitě nepřehlídla. Tím to nechci omlouvat.
To Riči. Seš všímavej kluk. To Pavel Jan. Každej nepovedenej svár snižuje pevnost. A máš pravdu, stát se to může a nejen při garážovce.