Na koloběžkách se běžně používá několik dílů, pocházejících z cyklobranže – výjimkou nejsou ani řídítka. Dobrý úchop a řízení je však na našich strojích možná ještě důležitější než na kole a tak není divu, že se řídítkům věnuje často velká pozornost. Minimálně Dušan Demovič tak činí, protože jinak by nevznikl tak dlouhý článek „jen“… o řídítkách.
Přestože se mezi koloběžkáři objevuje čím dál více strojů se dvěma velkými koly, klasikou pořád zůstávají modely v konfiguraci 26/20 palců (nebo 28/20“). Alespoň tedy myslím :-) A myslím taky, že klasikou všech klasik je Tourka čili Kostka Tour v některé ze svých šesti aktuálně dostupných verzí. Pro „doplňovací“ test jsme si půjčili model s kotoučovými brzdami – Kostka Tour Pro (G7).
Tradiční Sraz koloběžkářů na Broďáku nedokázal překazit ani covid, bohužel se to „povedlo“ až loni ničivé povodni, která kromě jiných oblastí zasáhla také Hanušovice, sídlo pořadatele srazu, firmy Kostka – kolobka. Série tedy byla po jedenácti výborných akcích přerušena. Kostkovic však kvůli tomu koloběžkářský sraz „nezařízli“ nadobro, takže letos jsme znovu v očekávání Broďáku.
Dušan Demovič je nejenom skvělý konstruktér a stavitel karbonových koloběžek, nýbrž také pilný přispěvatel, který nás pravidelně zásobuje jak ukázkami svého díla, tak i praktickými radami a postřehy ze své praxe. Následující článek, který jsem výjimečně přeložil do češtiny, vznikl na popud naší recenze-nerecenze karbonové koloběžky Idea S1.
ČKV čili Česká koloběžková velmoc je nejen početnou základnou hobbíků, ale také baštou závodního koloběhu. Na silnici už nějakou dobu dominují – a vyhrávají – stroje s koly 28/28ʺ, to ostatně každý ví. Nicméně lehkých a zároveň patřičně tuhých koloběžek, které vás dovezou na stupně vítězů, není mnoho. Nelze se tedy divit, že tu a tam přijde a svět nový stroj. Třeba RAMA Raptor 28/28.
Ne, nepřestěhovali jsme se s Přibližovadly na Slovensko. Jenom nás zkrátka v poslední době slovenští koloběžkáři zásobují svými „materiály“ tak nějak více. Dušana Demoviče všichni čtenáři Přibližovadel znají, a kdo ne, ať si prosím zadá do vyhledávání jeho jméno. Myslím, že bude mít docela dlouho co číst :-) Dušanovy „věci“ jsou vždy speciální a ani tento článek se nijak neliší. O čem bude řeč? O neobvyklé (a pěkně drahé) přední vidlici Lauf, na kterou Dušan nejprve vzal flexu, aby z ní posléze udělal… ale to už si přečtěte sami.
Slovenské městečko Myjava leží jen kousek za českými hranicemi, pár kilometrů od Veselí nad Moravou. V tomto kopaničářském kraji zní slovenština trochu jinak než třeba v Bratislavě, nicméně možná díky tomu, že se Myjava skoro dotýká českých hranic, se zde daří koloběžkám. Miro Ilovičný v Myjavě už roky pořádá pěkné závody a na ten letošní všechny koloběžkáře zve.
„Kolem perfektních a dokonalých blatníků se vytvořil mýtus ‚Colombovy manželky‘ – všichni o nich mluví, ale nikdo je ještě neviděl,“ píše Dušan Demovič v úvodu svého článku o… blatnících na koloběžky. Přináší vlastní zkušenosti s konkrétními typy různých „samo domo“ i komerčně vyráběných blatníků ať už pro silniční nebo terénní koloběžky.
Píšeme-li na Přibližovadlech o bratrech Slovácích, pak obvykle padají dvě jména: Dušan Demovič a Maroš Lenčéš. Oba spojuje klíčové slovo „karbonové koloběžky“, nebo možná lépe „výroba karbonových koloběžek“. V tomto článku se budeme věnovat nejnovějšímu počinu druhého ze jmenovaných mágů karbonu, Marošovi – a jeho projektu s krátkým názvem… Lego.
Ξ POSLEDNÍ KOMENTÁŘE Ξ