Já vím, zase nestíhám – Blanenská desítka 2016 proběhla už před 14 dny. Ale říkám si, že ti, kteří se jí zúčastnili, malou připomínku uvítají i po tomto čase – a pokud ještě stále váháte, zdali do tohoto závodu jít, budete mít šanci stejně až zase za rok :-) Tudíž máte dost času na přemýšlení a snad vás můj článek dostatečně navnadí…
Prolog
10. září 2016 mělo podle kalendáře být babí léto, v Blansku však panovalo ryze letní počasí. Docela dobře na tom byli inlajnisté, kteří startovali dopoledne jako první. Mladším koloběžkářům nějakých 27 stupňů ve stínu vzhledem ke krátkým tratím asi moc nevadilo (i když na patnáctistovce už to znát bylo), ostrého slunce přímo nad hlavou si ale dosyta užili účastníci „dlouhého“ závodu na 10 km, který startoval ve 12.20 h. Tento rok ale jakoby vedro jezdce – tedy hlavně ty nejlepší – spíše dopovalo. Ale postupně…
Zpožděné čipy
Zatímco v prvních dvou ročnících panoval v nejkratším závodě odrážedel a koloběžek na 200 m příkladný chaos (viz naše reportáže zde a tady), letos je konečně třeba pořadatele pochválit za rozumný přístup. Jednak totiž oddělili nejmenší caparty na odrážedlech od dětí na koloběžkách, a navíc ještě oba „podzávody“ udělali zvlášť pro kluky a samostatně pro dívky. Spravedlnosti, ale hlavně bezpečnosti účastníků, bylo učiněno zadost, a mohlo se jít k závodu na 400 m.
V tom měla Přibližovadla.cz svoje želízko v ohni – Alberta. Nebudu to protahovat, Albert skončil nejdříve celkově šestý, aby v kategorii chlapců stál na třetí pozici na bedně. Přesně ve chvíli, kdy dostal diplom mi však přišla SMS, že není na 6./3. místě, nýbrž na 7/4. místě. Marně si lámu hlavu, k čemu tedy mají pořadatelé čipy… ostatně podobné problémy (ten můj kluk to snad přitahuje) byly i na letošním Masaryk runu – viz naše reportáž.
V nejdelším „dětsko-juniorském“ závodu jela za Přibližovadla.cz Anička – tentokrát však ve velmi těžké konkurenci starších dívek – takže její boj na rozpáleném půldruhém kilometru stačil jen na celkové dvanácté a v dívkách pak šesté místo. Nevadí, příště jim to ukážeme!
Přestřicet
V hlavním závodu koloběžek na 10 km stáli na startu mezi celkem 121 koloběžkáři jako ve všech předchozích ročnících Blanenské desítky také nejlepší naši borci ověšení několika medailemi z Mistrovství světa. Michal Kulka, Tomáš Pelc, Marek Kadlec, Láďa Bartůněk… s nimi pak mladé naděje Matyáš Olšar, Ondra Theiner a další. Prostě esa „česko-světového“ koloběhu.
No a tihle borci se, jak se dalo čekat, také poprali o nejlepší umístění. První dojel s časem 19:47,13 Michal Kulka (Ultima Praha) – a vytvořil tak s průměrem převyšujícím 30 km/h (!) nový rekord trati. Také druhý, o tři a půl sekundy pomalejší Tomáš Pelc (Ultima Praha), dupal „přestřicet“.
Třetí a čtvrté místo obsadili „mlaďoši“ – Matyáš Olšar (ročník 1999) na karbonovém speciálu Kostka, pochopitelně tedy z týmu Kostka Racing, a ultimák Ondra Theiner (1994). Pověstný válec Ultimy zakončil na páté místě Láďa Bartůněk, aby za sebou nechal favorizovaného Marka Kadlece (PSP KK Plzeň).
Pro prvenství v ženách si z Ostravy přijela Šárka Waldhauserová (BoKolobka) – čas 23:34,33 min. Těsně za ní proťala prostor cílové brány Alena Legátová (Lipenští draci) a třetí skončila s velkým odstupem přes dvě minuty Blanka Bucňáková ze snad nejzastoupenějšího týmu na letošní Blanenské desítce – BKG (Brněnské Kolobkové Gang).
Závody na hlavu
Když jsem v úvodu psal o tom, kdo si nejvíce vychutnal blanenské vedro 10. září, opomněl jsem ještě jednu kategorii – běžce. Běhu se sice na Přibližovadlech nevěnujeme, nicméně já jsem se letos poprvé rozhodl, zkusit si s přítelkyní štafetu 2 × 5 km, takže omluvte tuto běžeckou vsuvku, bude to krátké. Nemohu mluvit za všechny běžce, ale myslím, že nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že letošní počasí jsme si nejvíce „vyžrali“ právě my. Rozpálený asfalt, přímé slunce, absence jakýchkoliv stinných partií trati, prostě peklo.
Loni jsem v reportáži zmínil, že nudná rovná trať Blanenské desítky je nejen o fyzičce, ale také hodně „o hlavě“. Letos to mohu jen potvrdit – je to v hlavě. Prvních 2,5 km do otočky jsem měl pocit, že už mám za sebou aspoň desítku. Za otočkou se mi naštěstí podařilo vypnout mozek, takže se to už dalo. 9. místo ve smíšených dvojicích v rámci svého (našeho) prvního běžeckého závodu však beru jako úspěch, konečně se mi podařilo dát kilometr za pět minut. Ale jen ten první ;-)
Fotogalerie Blanenská desítka 2016
