Ne, že bychom si na Přibližovadlech.cz chtěli hrát na intelektuální elitu, ale pročítání prospektů a katalogů, které jsme si přivezli z letošního Bike Brno, mě nakoplo k sepsání následující kulturní češtinářské vložky. Musím totiž přiznat, že u některých „literárních“ děl jsem byl rád, že je čtu na záchodě…
Mistr svého oboru by měl mistrovsky zacházet se svými nástroji a ať chcete nebo ne – nástrojem novináře/publicisty je jazyk. V našem případě jazyk český. To stejné platí i pro reklamní agentury a grafická studia, zpracovávající prospekty a katalogy – byť zde popravdě jen napůl – zadavatel nemusí souhlasit s navýšením rozpočtu o jazykového korektora.
Ovšem pak to dopadá tak, jak vidíte kolem sebe. Katalogy jsou tragédie, nejedno „odborné“ médium je na tom ještě hůře. Zejména na internetu se na nějakou jazykovou vyspělost kašle zvysoka a protože nemáme televizi, nemůžu potvrdit zprávy o hrůzném projevu mluveného slova.
Nicméně slíbil jsem malou osvětu a také mám připravená tři slova, ve kterých se nejvíce chybuje – čtěte dále!
Inbus
Ano, věřte nebo nevěřte, správně je to s N, nikoliv imbus. Stačí tento pojem vyhledat ve Wikipedii a dozvíte se: „Název vznikl ze zkratky názvu Innensechskantschraube Bauer und Schaurte (Vnitřně šestihranný šroub Bauer a Schaurte), pod kterým byl tento systém (tj. šroub se šestihranným otvorem a k němu pasující klíč) v roce 1936 patentován německou firmou Bauer & Schaurte Karcher.“
Na druhou stranu se na Wikipedii zároveň dočtete, že „Již v němčině došlo ke spontánní hláskové spodobě do tvaru imbus (Slovo spodoba také není překlep, ale to sem nyní nepatří. Pozn. redakce). V této podobě se výraz rozšířil do dalších jazyků, například češtiny, polštiny, maďarštiny, angličtiny i ruštiny.“
Takže imbus můžeme považovat za malou, takřka akceptovatelnou chybu, ovšem správně je inbus. Pojďme ale dál, pěkně podle abecedy.
Ližiny
Tak teď pozor! Bavíme se o ližinách sedla. Ať chcete nebo ne, vždy s měkkým, dámy. Pánové, vy také… Nyní si vezmu pro změnu na pomoc Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, kde se praví, že ližiny jsou odvozené od slova líha. Co že je to ta líha? „Líha je dřevo, na kterém jako na podpoře něco leží.“
Niple
Určitě víte co jsou to niple, že ano? Takové ty podlouhlé matičky na konci drátů výpletu u ráfku, jimiž se „šteluje“ centrování, a tah „drátů“. K tomuto výrazu jsem bohužel nenašel relevantní akademický zdroj, nicméně můžete si být jisti, že nipl je vždy s měkkým. Nypl se může někdo jmenovat, ale to je tak asi celá shoda s výpletem kol.
Toš tak… Příště, až mě zase něco hezky naštve, se pustím do kvality fotografií (čímž se tak trochu omlouvám za narychlo spíchnuté ilustračky k tomuto článku). Pak už zbývá jen politika, ale tu bych sem nerad zatahoval. Špíny je na světě i bez ní dost. Zůstaňme proto raději u Přibližovadel.
5 komentáře
Jako občasný divák televizního zpravodajství a pravidelný posluchač rozhlasového zpravodajství můžu potvrdit i zprávy o hrůzném projevu mluveného slova… ;)
Jako strojař s pětiletou praxí mohu potvrdit, že je iMbus zakódován v drtivé většině hlav lidí z oboru, o katalozích spojovacího materiálu ani nemluvě. Ty „serióznější“ nešetří znaky a označují uvedenou kategorii jako šrouby s vnitřním šestihranem. Ale běžně jde o válcový imbus (DIN 912) a zápustný imbus (DIN 7991), z brzdových pák a čelistí známe i závrtný imbus (DIN 913).
Jinak souhlas s tím, že češťyn není mnohých (pseudo)novinářů oblíbený kobylek.
Že se se zkomoleniny stane běžné užívané slovo je poměrně častý jev. Mám doma legendární lištovou sekačku z Agrozet Prostějov která se oficiálně jmenuje MF-70 a nikdo jí neřekne jinak než enefa :), takže ten imbus pomalu ani není prohřešek, každopádně díky za zajímavou osvětu :)
Lesnímu kolovému traktoru LKT taky nikdo nikdy neřekl jinak než Lakatoš a tak bychom mohli pokračovat do nekonečna, ale to je trochu jiná problematika:)
Málokdo je ochoten se zamyslet nad kvalitou jazyka, který používáme. Natož ten spisovný jazyk aktivně bránit. Už jsem si připadal jako exot. Jsem tedy moc rád, že je nás víc! ;o) PS: Taky občas použiju nějaký patvar – ale vědomě se pak zastydím. :-)