Čím se dupou závody? Nohama. Ale dobře obutýma! (A čtenářská anketa navíc)

Celý článekObutí na Přibližovadlech řešíme s železnou pravidelností. Plášťům jsme se věnovali nedávno, o botičkách pro jezdce také padlo nějaké to slovo. Ještě jsme se však nevěnovali čistě závodním botám. Čemu se divíte? Koloběh znamená běhat na kolech a boty jsou velmi důležité!

 

Na obrázcích níže uvidíte postupnou přeměnu běžeckých treter určených pro „střední tratě“ tak, aby se daly použít pro koloběh – přesněji pro závodní nebo chcete-li výkonnostní koloběh.

Kromě těchto treter se takto upravují i běžné běžecké boty. Ty ale nemají tak agresivní přenos síly na povrch vozovky – více tlumí – což pro závod není výhodou. Ale na koloběžkách nejezdí jen závodníci a ani mezi nimi v této oblasti nepanuje shoda. Možné je v podstatě cokoli, já se pokusím nastínit způsob předělání treter.

Ševcem o vlastní vůli

Výhoda podražení – zde správně podlepení – obou typů výše zmíněné obuvi spočívá v o mnoho větší ochraně původní podešve (lidově podrážky) a možnosti snadné další výměny prodřené přední podpalcové a podmalíkové části za novou. Tady bych zdůraznil tuto výhodu nikoli jen pro závody, ale právě hlavně pro běžné koloběžce – hobbíky. Právě spotřeba bot z důvodu opotřebování přední části podrážky je významnou rozpočtovou položkou nákladů na provozování koloběhu jako takového.

Pozn. redakce: Hodně záleží na tom, jak kdo jezdí, a kolik najede – my například nějaké zvláštní opotřebení obuvi nepozorujeme.

Na tuto úpravu se používá tenká guma určená pro podrážení horolezeckých „lezeček“ (boty na stěny a pískovec). Někdo ji používá tlustší (cca 4 mm), ale i ti, co ji takto silnou mají, svorně konstatují, že stačí – a z důvodu přenosu síly je i lepší – ta slabší guma. Výhodou je měkká, ale zároveň otěruvzdorná, a to ta „lezečková“ beze zbytku splňuje.

Začněme tedy – nejprve vezměte gumu na podrážení. Zde lezečková guma tloušťky pouhé 2 mm.

Guma na podražení koloběžkářských bot
Guma na podražení koloběžkářských bot

Druhý „díl“ – bota určená pro úpravu – zde běžecká tretra pro střední vzdálenosti.

Běžecká tretra před úpravou
Běžecká tretra před úpravou

Tu obroušením podrážky (např. na stojanové brusce) do hladka za současného odstranění základen pro hřeby „zmršíme“ do této podoby.

Běžecká tretra s částečně obroušenou podrážkou
Běžecká tretra s částečně obroušenou podrážkou

Pokud si na to netroufáte sami, přemluvte ševce. Právě toto je ale ta nejpracnější část celého postupu a bude vás stát nejvíce finančních prostředků.

Z podrážky jsme vyjmuli toto: Jsou to základny pro hřeby spolu s hřebem pro názornost uprostřed fotografie.

Zbytky hřebů a jejich uložení

A teď za obuvníkem

Další postup doporučuji vždy svěřit odborné ševcovské dílně, protože ševci používaná lepidla nejsou běžně k mání. Díry zbylé po základnách pro hřeby se před nalepením podrážky „zatáhnou“ silikonem a vyrovnají do roviny s podrážkou. Toto doporučuji, aby se předešlo zborcení stélky obuvi v partiích děr.

Pak se nanese lepidlo, nechá zaschnout, poté se zaschlé lepidlo tepelně aktivuje a podešev se spojí s nově vyříznutou podrážkou. Ta se ještě dotvaruje – zabrousí s doladěním přechodů. No a výsledek může vypadat nějak takhle:

Koloběžkové tretry
Foto Jaromír Odvárka

Botička jiného výrobce (majitele) treter může vypadat třeba takto:

Koloběžkové tretry
Foto Milan Čtvrtník

Jistě jste si všimli, že materiál na podražení je u obou hotových treter odlišný od toho, který jsem vyfotil v úvodu. Liší se jak materiálově, tak tloušťkou. V souvislosti s tloušťkou je třeba ještě zdůraznit výšku patního klínu – ten je právě u treter minimální. A u treter na střední tratě je vhodným kompromisem mezi jeho výškou a tím tlumícími vlastnostmi a stejně tak mezi jeho výškou a zvednutím polohy jezdce nad terénem (tady by byla na místě výška nulová).

Při dokončení odrazu se totiž jezdec zvedá do stoje přes stoj na patě. No a to právě z podřepu, jehož hloubka (potažmo úhly v hlezenním, kolenním a kyčelním kloubu) plyne ze součtu výšky stupátka pod patou boty a právě i tloušťky boty pod patou nohy jezdce.

Neméně významná je i podpatní část podešve, která by neměla klouzat – hlavně za mokra je to velmi důležité. Plastové podešve zde hrají negativní roli a nejlepším materiálem je tedy opět guma. Právě proto se doporučují tretry na střední tratě a nikoli čistě sprinterské. Na druhou stranu spousta závodníků upřednostňuje „klasické“ běžecké boty, byť vpředu také často podražené (např. Pavel Legát). Není to jen o tlumení rázů. Zase jde o kompromis, ale to už tak bývá.

Každý, kdo něco znamená…

Otázka zní: Proč právě ty Pumy, na nichž jsem úpravu pro koloběžkáře nastínil? V první řadě proto, že mně bezkonkurenčně dobře sedí na noze. To je samozřejmě nejdůležitější. Z druhého pohledu pak proto, že jsou sice ještě docela lehké, ale mají už z vnějšího vzhledu velice pevnou konstrukci svršku. Pevnost svršku je totiž sekundární vlastnost rozhodující o trvanlivosti boty jako celku. Jinak řečeno, pokud se před ošlapáním podešve rozpadne svršek, tak už nebude znovu proč podrážet. Takže vzhled nevzhled, vizáž nejezdí a závody nevyhrává.

Koloběžkové tretry

Na úplný konec je třeba uvést, že tento typ treter (středotraťový) prostě vyhrává. Jezdí v nich „létající“ Finové, naše ULTIMA, Marek Kadlec, Jaromír Odvárka a spousta dalších. Z mé strany je to „veřejné vyzrazení know-how zadarmo“ jen a pouze za účelem zvýšení osvěty a konkurenceschopnosti budoucích českých závodníků na mezinárodním poli. Za inspiraci děkuji především Honzovi Vláškovi z ULTIMY a pak Jaromírovi Odvárkovi a „Mílovi“ Čtvrtníkovi za zaslání fotografií spolu se souhlasem k jejich uveřejnění.

A teď vy – čtenářská anketa

Tak! Obutí pro závodníky bychom měli probrané, mezi našimi čtenáři je však spousta hobbíků a rekreačních jezdců, kteří sice najezdí spousty kilometrů ročně, nicméně boty zase tak extrémně „nehrotí“. Řekněte nám tedy v následující anketě, v jakých botách nejraději na koloběžce jezdíte.

Abychom situaci nekomplikovali – budeme uvažovat jen o „teplé sezóně“ – nepište tedy, že jezdíte v pohorkách, protože letos ležel dlouho sníh (pokud v nich tedy nejezdíte v létě). Pokud ale i v sezóně botičky střídáte (např. na asfalt jiné než do lesa), zvolte v anketě více variant.

Hlasování v anketě bylo ukončeno

anketa

Sdílej:

Share on facebook
Share on twitter
Share on whatsapp
Share on email

34 komentáře

  1. Ahoj,koupil sem běžecké boty v Lídlu cca za 500 a jsem spokojen.Dobře drží na kolobrndě(Kostka) a aji se v nich pohodlně odráží.

  2. Za nejdůležitější považuji nulový podpatek. Všichni usilujem o co nejnižší nášlapnou výšku, tak proč to zabíjet podpatkem.

  3. Jako bývalý vrhač soudím, že by též mohly býti dobré vrhačské speciálky. Koulařské, diskařské nebo kladivářské. Sedí totiž na noze jako ulité a patu mají velice nízkou. Při vrhu koulí nebo hodu diskem se vrhač v podstatě patou podložky nedotýká. Je to technická chyba. Ještě mi jedny koulařské zbyly a myslím, že jsou na kolobku fakt dobré. Nevýhodou je cena.

  4. Souhlasím s p.Končickým. O vrhačských speciálech by to mohlo být.Cena je sice problém ale jen u novinek.Starší modely dva tři roky zpátky jsou už za dobrou cenu.Další výhoda těchto bot je, že mají přes nárt a tkaničky stahovací pásek na suchý zip.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít