Dějiny koloběhu je třeba opět přepsat. Do minulé soboty 11. 4. 2015 byl zatím největším koloběžkovým závodem co do počtu účastníků plzeňský KOLOBĚHran 2013, na kterém startovalo 138 koloběžkářů. Z pomyslného trůnu jej však sesadil sobotní brněnský Masaryk Run s počtem 187 závodníků.
Abych byl přesný – těch 187 koloběžkářů se na Masaryk Runu zúčastnilo měřených závodů na 400 m, 1 500 m a 10 km. Když k tomu přičteme prcky na odrážedlech, mohli bychom se dostat na dvě stovky. Nicméně nechme čísla statistikům a pojďme se věnovat samotnému závodu.
V sobotu 11. dubna 2015 vládlo v Brně luxusní slunečné jarní počasí, atmosféra tedy byla výborná jak v přeneseném slova smyslu, tak doslova. Před obědem si odbyly své krátké závody ve třech věkových kategoriích děti. Nemohu samozřejmě nezmínit úspěch naší Anny Lindnerové v závodu na 400 metrů, v němž si na svém stroji K-bike K5 Green Fish edition dojela pro skvělé druhé místo. Nebýt nešťastného smyku v otočce, možná by stála na příčce nejvyšší…
Na start hlavního závodu koloběžkářů na 10,442 km – tedy dvě kola Masarykova okruhu – se poté postavilo 167 závodníků a závodnic. Českou elitu zastupovalo pouze pár jmen. Několik borců v ten den totiž jelo „Peklo severu“, trať cyklistického závodu Paris–Roubaix, a další spousta pravidelných účastníků Rollo ligy prostě nedorazila, snad proto, že Masaryk Run není součástí této celorepublikové soutěže, a tudíž se nezapočítává do hodnocení. Ale to je jen moje spekulace.
Nicméně o to větší šanci měli jezdci, kteří se běžně na prvních pozicích neumisťují – tedy kromě vítěze Marka Kadlece (PSP KK), který dojel do cíle s téměř minutovým náskokem (čas 21:31,28 min čili průměrná rychlost 29,1 km/h) na druhého Matyáše Olšara (Kostka Racing), a to se ještě v cíli musel vrátit z boxů, kam omylem zajel. Třetí skončil Jan Pavel (Bez pedálů) a všechny určitě překvapilo čtvrté místo Martina Šnobla. Proč? Protože nejel na velkém stroji, které závodům obvykle dominují, nýbrž na koloběžce Sixteen se dvěma osmnáctipalcovými koly.
Nepsaný a nevyslovený, tudíž zcela imaginární „Pohár konstruktérů“ však v závodu na 10 km vyhrála „Márova“ karbonová koloběžka PG od nizozemského výrobce a koloběžkáře Pieta Groenevelda, na druhém místě dojela Kostka Racer, třetí pozici uzurpoval Kickbike RaceMAX (s nástavci 28+28“), čtvrtá skončila již zmíněná Sixteena s osmnáctipalcovými koly a na pátém místě dojel opět kostkovic závodní speciál. Je ale třeba dodat, že co se týče samotných koloběžek, šlo o přehlídku snad všech možných značek a typů, včetně mnoha homemade strojů. Koukejte ve fotogalerii na konci článku.
Kopce za Brnem
Masarykův závodní okruh sice nabízí dokonalou širokou trať s hladkým (lepší slovo je asi rovným coby opakem hrbolatého) povrchem. Ovšem ani zdaleka nejde o „placku“, trasa je pěkně kopcovitá. Hned za startovní rovinkou a pravotočivou zatáčkou následuje slušný stoupák, který roztrhal peloton koloběžkářů už na začátku závodu. Ve druhém kole pak byli účastníci roztaženi po celém okruhu, podle neověřených informací vítězný Marek Kadlec „dal kolo“ asi deseti lidem.
Závod byl trochu schizofrenní. Pro mnoho hobbíků, brázdících asfalt závodního okruhu, kde častěji jezdí rychlé motorky, byla dvoukolová trať dlouhá – rozdíl v času prvního a posledního jezdce byl více než dvojnásobný a nejeden „kochací“ koloběžkář se ve druhém kole vyloženě trápil –, „profíci“ by si zase klidně dali kola čtyři, což ovšem nabitý časový harmonogram všech závodů na Masarykově okruhu nedovoloval.
Fofrzávod
Masaryk Run je megaakce, kterou koloběžkáři co do kvantity ani zdaleka neovládli – dominovali běžci, jejichž počet překročil čtyřcifernou hranici skoro jedenapůlkrát, pouze inlinistů bylo o něco méně než závodníků na dvou kolech se stupátkem uprostřed. Celkem se Masaryk Runu zúčastnilo 1 800 sportovců. Je třeba čestně přiznat, že pořadatelé tuto akci zvládli na jedničku. Časový harmonogram se dodržoval doslova na sekundu přesně, vše šlo jako na drátkách.
Jenže… bylo to strašně rychlé. Závod střídal závod, na bedně každých pár minut stáli jiní lidé, zkrátka fofrakce. Nechci pořadatelům radit, ale uvítal bych pro příště zvolnění tempa – myslím, že ani závodníci, ani diváci si nestačili pořádně užít jinak skvělou atmosféru. Jen pro ilustraci: My jsme na závodiště vyjížděli před obědem a ve dvě hodiny už jsme byli doma. Ale možná jsem zmlsaný z dvoudenních závodů Rollo ligy nebo akcí Bez pedálů, po kterých pokaždé následuje přátelské posezení, debaty o závodech, o koloběžkách, o ženských i o chlapech…
Podrobné výsledky závodů najdete zde.
Koloběžková galerie Masaryk Run 2015
