Přestože jsou koloběžkáři, kterým sezóna nikdy nekončí, tedy jezdí i v zimě, troufám si tvrdit, že většina ostatních tu trpělivě, tu trochu nervózněji čeká na oteplení. Možná se na své stroje občas zajdou podívat, pohladit je pohledem nebo i fyzicky a… přemýšlí, jestli by nestálo za to do nové sezóny svému miláčkovi nedopřát nějaký ten tuning. Zkrátka svou koloběžku do nové sezóny trochu vylepšit. Funkčně, vzhledově nebo obojím…
Prolog
Podle Wikipedie je tuning „slangový výraz pro vzhledové nebo výkonnostní vylepšení nějakého stroje, nejčastěji používaný ve spojení s automobily a počítači. Anglické slovo tuning znamená přizpůsobování, ladění.“ Před touto definicí se však nachází upozornění, že článek potřebuje úpravy, jeho neutralita byla zpochybněna a také není dostatečně ozdrojován. Nevadí, definice není důležitá, byť tedy s oním vzhledovým nebo výkonnostním vylepšením bych souhlasil a od toho se také odpíchnu.
Ještě ale malé upozornění. Cílem tohoto článku (ani jeho dalších dílů) není poskytovat konkrétní odpovědi, ale chce spíše pokládat otázky, na které si musí každý víceméně odpovědět sám (přestože nějaké odpovědi nabídnuté budou). Důvody jsou jednoduché: Jednak je možností různých úprav koloběžky i přes jednoduchost tohoto stroje docela dost, takže článek by tak asi nebyl nikdy vyčerpávající. A také jde o to, že každý tuning není pro všechny jezdce či uživatele. Něco jiného chce kochající se turista, něco jiného vášnivý závodník. I tak se všechno nedá nacpat do jednoho článku, takže vás čeká malý seriál. Začínáme…
Tuning přezouvací
Nejjednodušším tuningem, který možná ani tuningem není, protože občas je to zkrátka nutnost, je výměna obutí. V tomto případě tím však nemyslím nahrazení ojetých plášťů tím stejným typem, ale výměna za jiné s cílem zlepšit jízdní vlastnosti koloběžky.
Cožpak o to, malý valivý odpor, to je základní premisa, společná všem kategoriím koloběžek, ať už jste příležitostný turista nebo vášnivý polykač kilometrů či rovnou závodník. Ale je tu ještě jeden důležitý parametr, který jízdu takříkajíc nepřímo zpříjemňuje: Odolnost proti defektu. I když na svých cestách nikam nespěcháte, píchnuté kolo nikdy není příjemným zpestřením. Na místě je tedy první otázka:
Jak jsou na tom současné pláště mé koloběžky – kolikrát jsem (třeba loni, za jednu sezónu) musel lepit nebo dávat novou duši?
Odpověď znáte jen vy a podle ní bych se taky zachoval. Jestliže jsem ani jednou nepíchl, nemám důvod, koukat po jiných pláštích s větší odolností proti průrazu. Pokud mám ale výměnu duše nebo lepení nacvičené jako mechanik Formule 1, protože jsem to na každé druhé vyjížďce pravidelně dělal, je to důvod k přemýšlení nad jinými plášti. Samozřejmě, ve hře je také způsob jízdy, hmotnost jezdce, případně bagáže, tlak v pláštích a další parametry, za které obutí nemůže. Ale na to si taky musíte odpovědět sami. My zatím půjdeme dál.
Jde to i bez duše
Dál ale popojdeme jen o malý kousíček, protože u defektů ještě zůstaneme. Otázka zní:
Nebyl by řešením častých defektů přechod na bezdušové pláště?
Nemám žádná přesná čísla, ale nemůžu se zbavit pocitu, že dušové pláště začínají být, nebo už dokonce jsou minoritou. Auta už „bezdušáky“ používají dlouhé roky a nikdo se nad tím nepozastavuje. Motorky jakbysmet a cyklobranže zažívá velký boom obutí s absencí duše (a nemyslím tím ani galusky, ani plášťovky). Od bajků se přes gravely dostaly bezdušáky i do rychlého silničního obutí, takže co se týče kategorií, mělo by být vystaráno.
Zároveň je ale pravda, že u koloběžek stále patří ke standardu pláště s duší. Nepochybuji o tom, že ve hře je mimo jiné, ale možná také hlavně – cena. Samotné pláště jsou dražší než obyčejné, a abyste je mohli používat, musíte mít kola s ráfky k tomu určenými. Nicméně zkušenosti uživatelů jsou – co se týče defektů – převážně pozitivní. „Mlíko“ v bezdušových pláštích dokáže drobné defekty zacelit, pro větší otvory jsou pak určené tzv. knoty. Nemusíte s sebou vozit nářadí pro sundávání kol a plášťů ani náhradní duši(e).
Abych byl přesný, je tu ještě jeden problém, týkající se řekněme klasických koloběžek s menšími zadními, typicky 20palcovými koly. Možná jsem koukal špatně, ale bezdušové dvacítky jsem na trhu nenašel. Bezdušové obutí je tedy cestou pro koloběžky s velkými koly, typicky 28/28″. Zatím…
Pod čarou
Bezdušové pláště samozřejmě nejsou jen o píchání, ve hře jsou také další vlastnosti. Bezdušové obutí může být lehčí než sestava plášť+duše (neplatí vždy – zajímavé je to u objemnějších plášťů), a jak my koloběžkáři víme, hmotnost na obvodu rotačních částí kol je hodně důležitá. (Vím, že někdo preferuje spíš setrvačnost… ale k tomu na Přibližovadlech máme taky článek – Nesnesitelná lehkost koloběžek.)
Bezdušáky se dají jezdit i na (o něco) nižší tlaky, aniž by se zásadně zhoršil valivý odpor. A pokud patříte mezi terénní koloběžkáře, pak zde se dá jít na fakt velmi malé tlaky, protože díky absenci duše nehrozí její procvaknutí o ráfek.
Problematika bezdušového obutí je poměrně široká a na Přibližovadlech se k ní ještě určitě vrátíme.
Rozšiřujeme
Zejména koloběžkoví turisté mají rádi nějaký ten komfort. Jak víme, tuhý rám je na jednu stranu poměrně zásadní výhodou, ale ve spojení s nabeton nafoukanými plášti (kvůli malému valivému odporu), umí být tato kombinace z druhého pohledu také pěkně nepříjemná. Položme si proto další otázky:
Už vás nebaví věčně vydrncané ruce?
Ano, jistým řešením pro lepší komfort rukou jsou gelové gripy a rukavice. Avšak příliš tvrdé obutí má vliv také na jízdní vlastnosti koloběžky. Záleží samozřejmě na složení směsi běhounu, nicméně úzké tvrdé pláště mají větší tendenci hlavně v zatáčkách odskakovat a vůbec méně kopírovat jemné nerovnosti jízdního podkladu. Na místě je tedy otázka:
Nestálo by za to, vyzkoušet (o něco) širší pláště?
Jak píšeme v článku Když širší je rychlejší. Jak je to s valivým odporem plášťů v praxi?, není pravda, že širší pláště musí nutně znamenat větší valivý odpor. Může to být i naopak. Zvažte to… ale opatrně. Slovní spojení „o něco“ v otázce výše není v uvozovkách náhodou. Například z 25mm úzkých silničních „žiletek“ není úplně nejlepší přejít hned na balónové obutí nebo třeba bajkové pláště se špunty do nejtěžšího terénu. Bavíme-li se o „neterénních“ koloběžkách, pak ty lehký trekový vzorek snesou (stejně jako klidně snesou i úplně hladké obutí :-)), ale všeho s mírou. Valivý odpor je důležitější a s hrubě vzorovaným pláštěm si dobře nerozumí, nehledě k tomu, že zrovna v tomto modelovém příkladu by takto široký plášť nejspíš ani nevešel do vidlice.
Nicméně příklady táhnout, takže jeden za všechny. V článku Wolfer RS | Přezouvání. Díl první – Schwalbe G-One Speed popisuji záměnu továrního 25mm obutí Yedoo Wolfer RS za širší 30mm pláště Schwalbe G-One Speed a… velmi si to pochvaluji.
Příště uvidíte…
Jak jsem psal na začátku, tento článek nebo seriál není o konkrétních odpovědích, ale spíše klade otázky, které si musí každý zodpovědět sám. Ne vždy je ale nutné „vymýšlet kolo“, naopak je dobré se inspirovat či rovnou opisovat od ostatních, kteří již s danou problematikou mají zkušenosti. Proto malé nasměrování na závěr:
Nejednu odpověď na konkrétní vylepšení své koloběžky najdete například ve facebookové skupině Koloběžky CZ. Uživatelé zde (obvykle) sdílí vlastní reálné zkušenosti, tudíž ty mají nějakou váhu. Ale také pozor – spousta lidí se také ráda pochlubí vlastním peřím, byť to nemusí být nejlepší nebo ideální, někdy i správné řešení :-)
Tolik k přemýšlení o tuningu obutí koloběžky. Od plášťů je to už jen krůček k celým kolům, tudíž na ta se podíváme v dalším dílu tohoto miniseriálu. Zůstaňte naladěni na Přibližovadla.cz
Související články
Přezouvání… Obutí na koloběžky v číslech
Jaro je – alespoň podle kalendáře – tady, a tak i ti koloběžkáři, kteří přes zimu nejezdí, chystají své stroje na novou sezónu. Pohled na ojezděné či poškozené pláště nejednoho jezdce přiměje přemýšlet o novém obutí. Koupit stejné pláště nebo zkusit jiné? Toť dilema, které musí každý rozhodnout sám za sebe. Ale vyznejte se v nepřeberném množství typů a velikostí… Pojďme si v tom udělat alespoň trochu jasno…
Nesnesitelná lehkost koloběžek
Lidé jsou různí a mají různé názory – a koloběžkáři jsou taky lidi, že ano. Takže když se občas – obvykle na sociálních sítích – objeví něco, s čím nesouhlasím, mávnu rukou a jdu dál. Ale jsou názory, na které se jednoduše nedá nereagovat. Třeba když někdo napíše, že lehčí koloběžky jsou horší než těžší stroje. Tak jsem sedl ke stroji psacímu, a vyplodil menší elaborát na toto téma. Snad mi to nebudete mít za zlé :-)
Když širší je rychlejší. Jak je to s valivým odporem plášťů v praxi?
Jedna pani povidala, že prej širši gumy lip jedou. A prý se to dá i změřit, a existují na to odborné studie. A psali to na Přibližovadlech. „Na každým šprochu, pravdy trochu“, praví moudré lidové pořekadlo, a tak jsem se rozhodl, že to zkusím ověřit v praxi. Do jaké míry koloběžkář nezávodní výkonnosti jako já, pozná či naopak nezaznamená změnu šířky plášťů na sportovní koloběžce?
9 komentáře
dobrý den,
nějak nerozumím popisku u ilustrační fotky obutí Kostka G7…“Kostka Trip Max (G7) je standardně obutá „tubeless ready“ plášti Tufo Gravel Speedero, bohužel ale na „obyčejných“ pláštích s duší“ ,nějak mi to nedává smysl
Omlouvám se, menší výpadek mozku :-) Už je to opraveno.
Dají se najít 20″ bezdušové pláště. Třeba: https://www.schwalbe.com/en/Schwalbe-G-One-Speed-11654018.01
Super, díky Zdeňku. Věděl jsem, že blbě hledám. Další otázka ale zní: Co tubeless 20″ ráfky?
Ještě se v 20″ (ETRTO 406) dělá schwalbe pro One v šíři 28 mm, Michelin Pilot Sx v šíři 1,7″ a pár tlustších gum, ale vzhledem k jejich šíři přes 2,25″ je neuvádím.
S ráfky je to mnohem horší. Něco se dá sehnat v karbonu. V hliníku jsem objevil jen něco na Aliexpressu, profil vypadá bezdušově, ale jestli je bezproblémově funkční řešení, to vyzkoušeno nemám .
A ještě odkaz na Alika
https://www.aliexpress.com/item/1005005150204434.html?spm=a2g0o.productlist.main.113.542b792cdCqUV6&algo_pvid=83c10eb8-d7e3-4220-a782-ea60cd88f6df&algo_exp_id=83c10eb8-d7e3-4220-a782-ea60cd88f6df-56&pdp_npi=4%40dis%21CZK%212608.48%211304.24%21%21%21802.88%21401.44%21%402103850917062669603563532ec256%2112000031870365977%21sea%21CZ%210%21AB&curPageLogUid=8l2KPtYeBaPG&utparam-url=scene%3Asearch%7Cquery_from%3A
Ale jen na diskovou brzdu
Myslím, že tj. zbytečně démonizovaný.
I z nesvařovanýho ráfku, kterej nemá niple v úžlabině překrytý gumovou páskou, ale u vícekomorovýho, kde jsou hlavičky niplů zapuštěný v komože pod tím žlábkem se dá většinou udělat ráfek pro bezdušový pláště.
Chce to vzít třebas chemopren a přetřít ten nesvařovanej spoj, pak dát adekvátně širokou pásku tak, aby byla od kraje ke kraji, tudíž aby patky toho bezdušáku leželi na ní a nikoli na hliníku.
Pokud pak bude sestava trošku ucházet, tak položit ráfek na bok tak aby mlíko steklo tam, kde je ten spoj ráfku a nechat tak zacelit jednu stranu a druhej den to kolo obrátit a nechat zacelit stejným způsobem i druhou stranu.
Vono kupovat zbytečně bytelný karbonový ráfky pro BMX s nadbytečným počtem drátů a za 1/3 až 1/2 ceny celý kolobky je víceméně kravina.
Ne všechno je na BMX, ve světě je poměrně velký trh skládacích 20″ kol a na ně jsou rafky určené, počet drátů je taky přiměřený.
Před cca 15 léty , když se začaly bezdušáky objevoval jsem vyzkoušel spoustu gheto řešení. Něco fungovalo lépe, něco hůře. Závisí hodně na vnitřním profilu ráfku. Pokud je to od patky k patce oblouk je to naprd. Nejhorší na těchto systémech byl defekt. Po snížení tlaku patky okamžitě spadly do středu ráfku a s malou pumpou u to nešlo nahodit.