Sedmou generaci oblíbené Tourky od Kostky jsme na Přibližovadlech krátce představili „od stolu“, ale už v té době jsme ji s Bolkem pilně testovali čili… jezdili na ní. Ne, že bychom se nového stroje dostatečně nabažili, ale to, co jsme potřebovali vědět, už víme – tudíž následuje tradiční podrobná recenze. Jaká je nejnovější turistická koloběžka s ocelovým rámem, Kostka Tour Max sedmé generace?
Prolog
Jelikož o novinkách verze G7 jsem se rozepsal už v představení nového modelu, zde pouze stručně zopakuji základní charakteristiku koloběžky a novinky pouze vyjmenuji:
Jde o turistickou nebo chcete-li trekovou či univerzální koloběžku s koly 26/20 palců, postavenou na ocelovém rámu, nově osazeným hliníkovou přední vidlicí (ta také patří k jedné z pěti novinek).
- Pevné osy na obou kolech
- Hliníková přední vidlice
- Semiintegrované hlavové složení
- Redesignovaný představec
- Nové metalické laky
V tomto textu se novinkám budeme věnovat „pouze“ v souvislostech čili jinak řečeno, uvedeme je do praxe.
Petr Lindner: „Nový standard definován“
Trochu jsem se bál, aby u Kostků nechtěli hýbat s celkovou geometrií Tourky, protože už předchozí generace představovaly jakýsi ideál. Nehýbali. (A jestli ano, není to poznat.) Osvědčená geometrie pohodlného stroje s velkým prostorem pro jezdce a pro dospělého koloběžkáře běžné konfekční postavy s optimální výškou hlavového složení, zůstala zachovaná, což je super.
To, že vpředu je nově 100mm náboj vůbec ničemu nevadí, podstatné je, že vzadu zůstal zachovaný úzký 65mm náboj, a tím pádem je i zadní stavba nadále tvořená protažením stupátka bez zbytečného rozšíření v místě náboje.
Jestli se ptáte, k čemu jsou vlastně dobré pevné osy – jakožto jedna z významných novinek Tourky G7 –, pak bych vás odkázal na samostatný článek zde na Přibližovadlech, kde problematiku pevných os rozebírám podrobně. U Tourky jsou použité 12mm pevné osy, přičemž uchycení předního kola je pevné, zadní vidlice využívá kostkovic „patentu“ Mag Ends, kdy v koncích trubek zadní vidlice jsou (částečně) plovoucí vložky, fixované neodymovými magnety (abyste je neztratili při výměně kola). Je to stejné konstrukční řešení, které si výrobce poprvé vyzkoušel na závodním modelu Kostka Racer Pro 28.
Co přináší pevné osy? Výrazné (a kdybych si myslel, že velká písmena zvětší význam slova, napsal bych VÝRAZNÉ) zvýšení tuhosti rámu hlavně v axiálním směru čili ve zkrutu. Koloběžka vůbec nemá tendenci vlnit se v předozadním směru, což oceníte jednak v celkovém dojmu tuhosti, jednak ve velmi rychlých sjezdech, kdy stroj perfektně drží stopu a jízda je velmi jistá.
Nezanedbatelný pozitivní přínos pevných os je ale také třeba při jízdě do kopce, kdy měníte nohy přeskokem. Já jsem trochu nešikovný, takže se mi běžně stává, že doskočím nohou ne přesně na střed stupátka. Prostě mám nohu blíž k vnějšímu okraji stupátka (někdy i půlkou podrážky ven :-)) U předchozích generací Kostky Tour (a u spousty dalších modelů koloběžek napříč značkami) je vždy cítit, jak se rám mírně prohne ve zkrutu, a cítí to i ruce na řídítkách, která mají mírnou tendenci zatočit do strany, jež jsem přetížil. U Tourky G7 tato nepříjemnost jednoduše zmizela… Pevné osy rám tak vyztužily, že si můžete poskakovat přes celou šířku stupátka, jak je vám libo. Hlavně ale neskočit úplně vedle, to pak obvykle nekončí dobře :-)
Dlužno však doplnit, že pevné osy nepřináší jen výhody. Rychloupínáky zde nejsou, pro výměnu kola s sebou musíte vozit 5mm inbusový klíč. Výrobce doporučuje dotahovat osy krouticím momentem 10 Nm, což je docela dost, takže s použitím běžného cyklonářadí to chce více zabrat. Anebo si do výbavy přibalit samostatný 5mm inbusový klíč s delším raménkem. Kromě toho, že kola nejsou zaměnitelná s koly minulých generací, protože mají jiné náboje (s větší „dírou“), je to už ale všechno. Výhody konstrukčního řešení s pevnými osami jednoznačně převažují a já se domnívám, že minimálně u velkých koloběžek se v nějaké dohledné době (snad se toho dožiju :-)) stanou standardem, aby po – dnes ještě klasických – 9mm osách s rychloupínákem ani pes neštěkl.
Ke konstrukci ještě jedna poznámka. Bolek níže lehce kritizuje světlost/výšku stupátka. Za sebe musím napsat, že bych taky uvítal třeba o 5 mm nižší nášlap. Na druhou stranu se ale snažím pochopit výrobce, který jednak alespoň zčásti musí dát na „hlas lidu“, protože ten se škrtání jednoduše bojí. A pak je tu také možnost přezutí na užší – a tím i nižší – pláště, které samozřejmě pohnou se světlostí stupátka směrem dolů. Takže bych nechtěl být tím, kdo řekne poslední slovo o tom, jak vysoký má nášlap být ve standardním provedení…
Semiintegrované hlavové složení a odlehčený představec jsem už myslím dostatečně okomentoval v prvním pohledu. U představce se chci jenom omluvit za svou nedůvtipnost, že jsem v gravírovaném vzoru nepoznal mapové vrstevnice :-) A stejně jako Bolek, bych přivítal i jeho delší variantu nebo třeba i dvě větší velikosti (délky).
Aktualizace 9. 5. 2023
Od výrobce jsme právě dostali informaci, že s představci o jiných délkách se počítá, pouze zatím není známý termín uvedení na trh.
S ergonomickými koloběžkovými řídítky Kostka FBH 620-50 Al jsem navýsost spokojený, ale to už jsem na Přibližovadlech psal mnohokrát.
Stejně tak jsem byl vždy spokojený s běžnými V-brzdami Shimano řady 4000. Samozřejmě, vždycky by mohl výrobce koloběžku osadit lepším typem brzd – třeba XTéčková véčka by se mi líbila víc. Ale pro tuto třídu čili turistickou koloběžku, určenou takříkajíc široké veřejnosti, jsou standardní brzdy výborné a zcela dostačující. Že by moderní stroj měl mít nikoliv véčka, ale kotoučové brzdy? To je otázka… Ale já si to nemyslím. Kotoučové brzdy jsou spojené s mírným nárůstem hmotnosti, s nutností rozšíření zadní stavby, použitím jiného výpletu v kolech a samozřejmě taky vyšší cenou. Je to všechno nutné? Za mě tedy ne. Nesrovnávejme se za každou cenu s bicykly, kde se „kotouče“ staly jakýmsi nepsaným standardem. U terénní koloběžky bych tvrdil opak, ale u modelu turistické třídy kotoučovky fakt nepotřebuju.
Petr Lindner: Jízdní vlastnosti a celkové hodnocení
V prvním pohledu jsem si trochu zaspekuloval na téma snížení jízdního komfortu kvůli nahrazení ocelové přední vidlice za hliníkovou. Jak dopadlo reálné testování? Často jsem jezdil po velmi špatných silnicích, navíc ještě vytlučených a vymrzlých po zimě. Ano, komfort jízdy se skutečně mírně snížil – v rukou je to cítit. Jsem ale zvyklý foukat obutí na maximum. Kdybych trochu tlaku upustil, na valivém odporu by to, podle nejnovějších poznatků, asi nebylo poznat, a pohodlí by se zvýšilo. Za hliníkovou vidlici jsem rád. Díky ní je Tourka 7. generace o půl kila lehčí než předchozí řada, a také má svůj nezanedbatelný podíl na celkové tuhosti. Takže potud je vše v pořádku.
Ono je vlastně v pořádku i všechno ostatní. O zachované – a skvělé – geometrii jsem psal už na začátku, k tomu není co dodat. O tuhosti už řeč byla jakbysmet, takže k jízdním vlastnostem de facto nemám jedinou výhradu.
Nová Kostka Tour Max (G7) se jednoduše každým coulem povedla. A kdyby jen povedla. Firma Kostka – kolobka se nebojí nových konstrukčních řešení, do této doby u koloběžek neběžných, a možná trochu vedlejším efektem toho je, že vlastně tak trochu definuje nové standardy. Ano, semiintegrované hlávko zde už bylo, stejně jako pevné osy. Ale inovativní provedení plovoucích magnetických vložek v zadní vidlici každý nemá a hlavně, každý nevyrábí takovéto modely sériově. V úplně normální sériové produkci, čítající stovky až tisíce kusů.
Bolek Žemlík: „Dost blízko ideálu“
Kostka Tour je taková dlouhodobá stálice koloběžkového trhu. Často říkám, že právě tento model je napříč generacemi a úrovněmi výbav snad tou nejprodávanější koloběžkou na světě. Max, Fun, Fold, Mushing, Star, Dog, Pro… Výrobci jsou si toho vědomi, a tak se snaží svou „vlajkovou loď“ pravidelně aktualizovat a vylepšovat. Jak to dopadlo tentokrát? Změn oproti předchozí generaci je několik, a dá se říci, že všechny jsou směrem k lepšímu. Pojďme se na ně podívat konkrétně, pěkně jednu po druhé a, alespoň podle mě, od té nejdůležitější k nejméně důležité.
Když koloběžku chytíte poprvé do ruky, pocítíte oproti předchozí generaci markantní odlehčení přední části koloběžky. Toho bylo docíleno primárně výměnou ocelové vidlice za hliníkovou. Není to tah překvapivý, ani nejde o úplné „objevení Ameriky“, protože na třeba koloběžkách řady Steel značky Yedoo kombinace hliníkové vidlice s ocelovým rámem už nějaký čas funguje, a podobnou úpravu už si doma provedla jistě spousta uživatelů. Jenže to vůbec není důležité. Podstatné je, že zrovna na této koloběžce a v této konfiguraci je to obrovský krok vpřed. Nová Tourka je daleko ovladatelnější, lehčeji se rozjíždí a snadněji si ji nadzvednete při překonávání různých obrubníků nebo jiných nerovností.
Druhou příčinou nižší váhy – i když tedy méně citelnou úsporou hmotnosti – je zbrusu nový designový představec v černém eloxu s laserově gravírovanými vrstevnicemi. Úspora hmotnosti na těchto komponentech se hodí vždy, není-li to na úkor pevnosti, ale věřím, že tohle si u Kostky pohlídali, takže palec nahoru. Díky lehčímu kokpitu je minimálně pocitově daleko snazší koloběžku rozjet, což dost zlepšuje zážitek, který z jízdy máte. Nevěříte? Vyzkoušejte.
Druhé vylepšení přišlo v podobě pevných os, návratu předního náboje na rozměr 100 milimetrů a rozšíření hlavové trubky tak, aby se hlavové složení skrylo dovnitř (semiintegrované hlavové složení). To všechno dohromady přidává koloběžce na tuhosti, případně na stabilitě, což jsou vlastnosti, které jsou na koloběžce velmi důležité. Hlavové složení s ložiskovými miskami, integrovanými v hlavové trubce, je v cyklistice rozšířenější, a tedy nabízí možnost za výměnu za uložení s kvalitnějšími ložisky, než které byly v Tourkách G6 a starších generací. Všechny tyto prvky samy o sobě nejsou pro běžného, ba ani pokročilejšího jezdce nijak postřehnutelné nebo měřitelné, ale takhle v kombinaci už to podle mě pozná většina jezdců, kteří mají na koloběžkách alespoň minimum najezděno. Pravda, na tuhosti Kostka zapracovala již s uvedením šesté generace, takže proti ní zrovna rozdíl enormní není, ale G7 se právě přiblížila ideálu. Možná, kdyby ho překročila, dostavilo by se příliš mnoho nežádoucích vibrací.
Třetí novinkou jsou nové gripy. Jde o silikonová, bezobjímková madla černé barvy, které už pár let na své koloběžky dává Crussis, a vyskytují se tu a tam i na Doxtorech, takže znovu nejde o nic přelomového. Jsou však lehké, příjemné do ruky a neprotáčí se, což se občas po delším používání u šesté generace dělo. Gripy jsou spotřební zboží, a dříve nebo později je třeba je vyměnit, tyhle ale podle mě po dosloužení rádi vyměníte za úplně stejné.
Začtvrté, nemohu opomenout úplně nové barvy. To, že má Kostka vlastní lakovnu, a tedy i kvalitně nalakované koloběžky, víme dávno. Po pastelových odstínech 4. generace a matných až polomatných barvách generací pět a šest, dorazila nádherná metalíza, která koloběžkám dodává opravdu speciální kouzlo. Za mě je nejlepší zelená a červená, ale v tomhle ohledu je to samozřejmě otázka vkusu :-) Ano, na barvu to nejezdí, proto ji zde také uvádím jako poslední, ale za zmínku rozhodně stojí.
A když jsme u pozitivních vlastností, připomeňme si dva detaily, které tvůrci beze změny zachovali od předchozí generace. Prvním z nich je krásný přístup k zadní brzdě díky minimalistickému chrániči paty a „nadzvedáváku“ kolobky v jednom. Jako mechanik jsem za něj velice vděčný a věřím, že podobně to mají všichni zručnější uživatelé, kteří se o svůj stroj sami starají. Druhým je nášlapná plocha stupátka, která je podle mých měření momentálně největší ze všech sériově vyráběných koloběžek. Pro všechny, kdo mají pořádnou ploutev, případně rádi jezdí ve dvou či s ratolestí před sebou, je to skvělá výhoda, hlavně když platí fakt, že díky všem nejnovějším vylepšením je rám stále dost tuhý.
Přes mnohá superlativa a sedm generací vývoje má nejprodávanější model Kostky i některá úskalí, na která je třeba si dát pozor. O co jde? Kostka má nádherný, lehký, vymazlený představec, který má však bohužel jen jedinou délku. Pokud vám vyhovuje delší, budete ho muset vyměnit i s řídítky. Kostkovic řídítka totiž mají nestandardní (menší) průměr trubky, kterému je samozřejmě přizpůsobený i firemní představec. Případná výměna představce a/nebo řídítek tedy představuje další možnou nevýhodu. Pokud vám nevyhovuje ono ergonomické zahnutí směrem k jezdci, variantou je změna za řídítka Kostka z Tour Fun. Jenže ta jsou ocelová, a tedy pěkně těžká. No a pokud jste zvyklí na rohy, ne každé se na zahnutá řídítka hodí, takže budete muset déle a obezřetněji vybírat.
Dalším minusem je za mě výška nášlapu. Vždy jsem byl a vždy budu zastáncem hesla „je lepší občas škrtnout než se zbytečně nadřít“, a nášlap Kostek je pro mě dlouhodobě stále o nějaký ten chlup vyšší, než by mohl být. Není to nic extrémního, a spousta lidí preferuje bezpečnější projíždění nerovností před komfortnějším odrazem, ale nějaký ten milimetr dolů by podle mého názoru rozhodně neuškodil, už proto, že díky zvýšené tuhosti se pod vámi rám neprohne a riziko škrtání se tím dost snižuje.
Předchozí generace Kostky Tour Max – G6 – je výborná koloběžka, jak se dočtete i v recenzi zde na Přibližovadlech, a nová generace G7 představuje „pouze“ posun vpřed. Jízdní vlastnosti jsou výborné, koloběžka drží perfektně na cestě v zatáčkách i ve sjezdech. Jízda do kopce je díky odlehčené vidlici pohodlná, s koloběžkou se dobře manipuluje. Ano, má pár nedostatků, ale jako univerzální turistická koloběžka má jako jedna z mála na trhu dost blízko ideálu. Přiznávám, že mi do pořádného „wow“ efektu chybí ještě třeba vyšší řada brzd Shimano Deore, případně jiné pláště než velice kvalitní, ale již dost „profláklé“ Schwalbe Marathon Racer. Ale na druhou stranu, proč měnit něco, co funguje.
(Re)generační Super volba
Svou Super volbu dostala Tourka už před třemi lety v šesté generaci, a u „sedmičky“ jednoduše nemůžeme jinak. Spíš bychom měli vymyslet ještě nějaké vyšší ocenění :-) Ale takhle to nefunguje. Důležité je, že funguje vývoj, koloběžky neustrnuly na zjednodušeném pojetí dvou kol, spojených stupátkem, nýbrž se výrobci stále snaží je vylepšovat. Kostkům se to daří a modelu Kostka Tour Max (G7) z jejich konstrukčních a produkčních dílen patří ocenění Super volba plným právem.
Plusy a minusy
nízká hmotnost
vysoká tuhost rámu (po zatížení i torzní)
výborná geometrie
precizní dílenské zpracování a kvalitní komponenty
výborné jízdní vlastnosti
…ale
pouze jedna velikost představce
(a nekompatibilita představce a řídítek s běžnou sériovou produkcí)
Zdroj
Cena
15 990 Kč (05/2023)
Názor začátečníkaNa koloběžce jezdím hodně krátce. Mám starší Kostku Tour G5. Používám ji hlavně jako výborný dopravní prostředek pro několik málo kilometrů do práce a zpět. Ale vyjedu si občas i na nějaký víkendový výlet po okolí.  Dostala jsem možnost vyzkoušet si na chvíli nový typ G7. Překvapilo mě, jak je nová koloběžka oproti mé „Túrce“ lehká. Jede se na ní lehčeji, nemusím se tolik dřít. Jestli je pevnější, jsem moc nepoznala, ale je pravda, že víc „drncá“, což asi bude mít s pevností něco společného. Se svou starší Kostkou jsem spokojená, ale mít tuhle novou, by mi vůbec nevadilo :-) |
Fotogalerie Kostka Tour Max (G7)
11 komentáře
Nízká hmotnost zase taková přednost není. Trexx nebo Cobra jsou pořád o kilo lehčí. Za mě je mínus i vzhled. Přitom by jen stačilo více položit rámovou trubku, aby se více podobala na Racer a bylo by to.
Marku, srovnáváš jablka s hruškama. Operovat s hmotností ocelové koloběžky vůči hliníkovým strojům není fér. Ocel nikdy lehčí nebude, má však jiné vlastnosti, pro kterou ji někteří lidi upřednostňují. Tím netvrdím, že ocel je lepší než hliník, a hliník je lepší než ocel. Oboje má něco do sebe.
I ocelová koloběžka může být lehká. Viz třeba Kostka Racer 28/20 nebo teď jsem viděl na bazaru Mibo RaceK. Proč nejdou cestou jako Yedoo? Stejně jako má Wolfer a Trexx stejný ŕám, tak by mohl mít Racer a Tour stejný lehký rám. Akorát na Tour by byla stejně jako u Trexxe 26 vidlice a 26 přední kolo. Tourka by mohla konkurovat maximálně cenou oproti konkurenci, ale teď se dívám, že stojí 15.999kč????? :-) Je vidět, že v Kostce jsou už úplně mimo realitu.
Stejný rám pro různě velký přední kolo není výhoda pro spotřebitele, ale pro výrobce!
Hmotnost rámů se u stejně velikých koloběžek všech značek v rámci každé značky zvlášť nijak významně neliší. Hmotnostní rozdíl spočívá hlavně v kolech a u nich převážně v obutí (pláště a duše).
Mně chybí srovnání cena / výkon… Uznávám, že koloběžka určitě bude vycizelovaná mnohaletými zkušenostmi a technické detaily má zajímavé, ale jak je naznačeno výše, levněji koupím i lehčí hliníkové koloběžky. Nebo za stejnou cenu Trexxe i s kotoučovkama. Vlastně i takový Kickbike race max nebo sport max koupím levněji / stejně. Nevěřím, že s těmi Kostce neujedu… Pevná osa sice furt ano, ale zase upřednostnit ocel proti lepším materiálům?
Cenové srovnání zde není, protože srovnatelný stroj neexistuje a srovnávat jablka s hruškama nechceme. A tvrzení, že ocel je horší materiál, to jsem jakože nečetl ;-)
A já si za tím zase klidně stojím! ;-) S určitou mírou generalizace určitě je. Ostatně, jinak by nebyla posunem vpřed ani ta zmiňovaná výměna ocelové vidlice za hliníkovou, ne? ;-) Nebo jakože je ideál ocelovej rám s hliníkovou vidlicí? Ha, ha, ha…;-)
Jablka s hruškami bude každopádně srovnávat trh. Škoda, že podrobná statistika prodejů koloběžek (aspoň v ČR) neexistuje, pokud vím…
No vidíte,a já osobně po vyzkoušení koloběžek s duralovým rámem nedám na ocel dopustit!
To jsou moudra tady.. :D
Kolobka je to pěkná, pevné osy, hlavové složení i celkově design mi přijde super. Ale co se mi fakt nelíbí, jsou ty návarky na rámu. Chápu, že je tam dávají kvůli zpevnění,ale přijde mi to takové amatérské, neodborné.. Přijde mi zvláštní, že udělají novou generaci, ale pevnost rámu je vyřešena pořád tak nějak provizorním způsobem. Přitom rám je to nejdůležitější. Konkurence, jako např. Mibo, nic takového nemá a přitom je rám pevnější.
A mě se to líbí ten posun je opravdu hezké vidět že ještě stále umíme v ČR vyrobit něco co dokáže konkurovat obří asijské výrobní mašinérii. Navíc v zajímavém regionu. Chápu že pro mnohé je hlavním kritériem cena a dnes i hmotnost která se dostala od kol do snad všech myslitelných kategorií. Někdy mě to přiznám se až leze na nervy :). Najezdil jsem na Tource G4 přes 20tisíc km převážně někde po horách. Dřive mi chyběly jiná řidítka. Musel jsem je vyměnit celé i s představcem. Tohle se nezměnilo. Celkem chápu že právě kvůli hmotnosti která asi dnes prodává se stále drží Schwalbe Marathon Racer. Navíc zákazník pro mě trochu zvláštně (asi zvyklost z kol) trvá na tom aby oba pláště byli stejné nejlepe i stejné šířky. A to se opravdu špantně hledá protože mám za to že dnes už není třeba zůstávat u 26″ která je u kol tak nějak mrtvá a tak nabídka plaštů rok od roku spíše klesá. Zatímco 27.5″ pláštů v šíři 40mm je od roku víc. Hlavně těch vyšši cenové kategorie tedy je více možností. V jízdních vlastnostech mi to přijde lepší ale těžko soudit stejné pláště pro 26 a 27,5″ jsem neměl a neporovnával. Já si holt asi počkám až se začne dělat 27.5″ protože Travel s 28″ se mi o 3cm nevejde tam kam mohu koloběžku dát.