Je po sezóně, takže budeme trochu blogovat. A máme nové autory! Dnes jsme se s Aničkou vyd li na návštěvu ke Komárům do Pardubic – Koloběžec Pardubice nebo Duhové zvonky vám určitě něco říká, že ano? Jeli jsme se potkat a taky udělat malou jednokolkovou osvětu. A Anička o tom napsala svoji první reportáž…
Naše nová zpravodajka Anička píše na ajfounu ve vlaku:
Já s taťkou jedeme vlakem do Pardubic. Rakouský vlak RailJet má zpoždění 15 minut. Z okénka jsem viděla stádo oslíků. Pásli se u řeky Svitavy. V Adamově byly na kopcích postavené paneláky. Podle mě se tam nehodí. Naopak malé domky se mi tam líbí.
Taťka mi ukázal zatopený lom, do kterého se lidé v létě chodí koupat. Krásně nám do okénka svítí sluníčko (taťka tomu říká golden light). Jsme v Letovicích. Viděla jsem krásný zámek, volavku, krávy a dva cyklisty. Jedeme rychleji než 100 km/h. Místo „Česká Třebová“ průvodčí palubním rozhlasem zahlásil „Břeclav“ :-)
Z nádraží v Pardubicích pojedeme na jednokolkách. Taťka tvrdí, že to není zrovna blízko, ale mně to nevadí.
Na návštěvě u Komárů jsme dostali výborný oběd a Iveta hrála na klavír písničku od Johna Lennona „Imagine“. Mají britského modrého kocoura Laxiho. Je strašně roztomilý, ale ze začátku se nenechal pohladit. Také jsme byli ukázat, jak umíme jezdit na jednokolce. Potom jsme s taťkou hráli ping-pong na jednokolkách. Byli jsme taky ve studiu fotit jógu.
16:35 – Jsme na nádraží v Pardubicích. Čekáme na příjezd vlaku. Vlak přijel na čas. Venku je tma a není nic vidět. Vidím akorát černou tmu a světla lamp a aut. Jedeme s cizinci, ale nevíme, jakou řečí mluví. Jeden z nich je starý dědek a píše noty, asi skládá nějakou písničku.
Konec
Napsala Anička Lindnerová
