Sice nemám žádná relevantní data, myslím si však, že běžný nadšený koloběžkář (nikoliv začátečník s představou, že pět tisíc musí stačit) za svůj stroj utratí průměrně kolem patnácti až dvaceti tisíc. Když se vám pak dostane do ruky stroj, u něhož jen rám stojí „padesátku“, než ho poprvé vezmete na vyjížďku, chodíte kolem něj s nábožnou úctou. Karbonová IDEA S1 přesně takové pocity vzbuzuje.
ČKV čili Česká koloběžková velmoc je nejen početnou základnou hobbíků, ale také baštou závodního koloběhu. Na silnici už nějakou dobu dominují – a vyhrávají – stroje s koly 28/28ʺ, to ostatně každý ví. Nicméně lehkých a zároveň patřičně tuhých koloběžek, které vás dovezou na stupně vítězů, není mnoho. Nelze se tedy divit, že tu a tam přijde a svět nový stroj. Třeba RAMA Raptor 28/28.
Naprostá většina koloběžkářů jezdí na strojích s ocelovými nebo hliníkovými rámy. S karbonem se čím dál častěji setkáváme u předních vidlic velkých strojů, ale celokarbonové koloběžky jsou pořád příslovečnou bílou vránou. Řeč je o „obyčejných“ koloběžkářích, protože mezi závodníky je tento poměr jiný – mezi nimi jsou karbonové koloběžky vidět mnohem častěji. Jedním ze špičkových silničních karbonových strojů je IDEA S1 Aero od královéhradeckého výrobce Rafkarna. O této koloběžce jsem si povídal s majitelem firmy Ondřejem Rybínem.
Doménou silničních sportovních nebo chcete-li rovnou závodních koloběžek jsou lehké materiály. Hliníkové slitiny a (u zámožnějších jedinců) karbon, to jsou základní stavební kameny těchto strojů. V Česku však máme dva tradiční, a nikoliv nevýznamné výrobce koloběžek, kteří staví na „železe“. MIBO je (spolu s Kostkou) jedním z nich a nové Revoo s pevnými osami by vás mohlo přesvědčit, že staré dobré oceli ještě neodzvonilo…
Slovo gravel je v poslední době velmi často skloňované v cyklobranži, není tedy divu, že se dostalo i mezi koloběžky. Hezky česky řečeno „štěrkolety“ představují jakési univerzální stroje, vhodné jak na silnici, tak i do lehkého terénu. Tomu je přizpůsobený jak samotný rám ve smyslu geometrie a v našem případě i výšky stupátka, tak i například brzd a obutí. Český výrobce Kostka – kolobka vstoupil do kategorie gravelových koloběžek nedávno – modelem Kostka Trip Max (G7). A ne, že by se mu to nepovedlo…
Sportovně-závodnímu ocelovému stroji se dvěma osmadvacetipalcovými koly – Kostka Racer Pro 28 – jsme na Přibližovadech věnovali poměrně velký prostor. Je to koloběžka, která si zvýšenou pozornost zaslouží, tak proč ne. Ostatně „nevšimli“ jsme si jí jen na Přibližovadlech, Racer Pro 28 vzbuzuje zájem kde se objeví. Také třeba na Slovensku, na webu Športové kolobežky, na kterém vyšel podrobný test z pera Dušana Demoviče…
Napíšu-li, že ty největší koloběžkové koráby s koly 28/28″ jsou čím dál víc vidět na našich cestách, nebude to žádná nová informace. Už nějaký čas tomu tak je, a není důvod nemyslet si, že by největší koloběžky neměly být ještě rozšířenější. Co koloběžkáře tak táhne ke strojům, které jsou delší než běžné bicykly, a přesto tak elegantní? A jaká je nabídka v tomto segmentu, jemuž lze předvídat zajímavou budoucnost?
Na Přibližovadlech za ta léta, co fungují, vyšlo mnoho recenzí nejrůznějších značek koloběžek. Ale ani jeden Doxtor. Abych to aspoň trochu napravil, půjčil jsem si nejnovější test Dušana Demoviče (samozřejmě s jeho svolením), který vyšel na slovenském webu Športové koloběžky, v němž recenzuje u Doxtora ne zrovna obvyklý stroj – silniční sportovní koloběžku s koly 28/28 palců.
Nový závodní oceláč od Kostky vzbuzuje pozornost z různých důvodů. Jedním z nich jsou také specifická řídítka, jimiž je standardně osazený. Nejednomu koloběžkáři připadají „nezvyklá“, jinému „příliš závodní“, další je hodnotí jako „moc úzká“. Zkrátka a dobře, vyvolávají polemiku, protože pak jsou zde také ti, kterým náramně vyhovují. Třeba mně :-) Proto jsem se rozhodl udělat malý test – na Racera Pro 28 jsem namontoval klasická rovná řídítka s rohy. Jak to dopadlo?
Ξ POSLEDNÍ KOMENTÁŘE Ξ