Když jsem se ptal před Kokrosem Vaška Juna, kolik je registrovaných závodníků, odpověď zněla asi takto: „Něco přes dvacet. V podstatě to splňuje představu o vánoční besídce…“ Vánoce jsou sice ještě kousek před námi, nicméně proč se stejně naladěnými přáteli neudělat předčasnou oslavu poněkud netradičním sportem?
Ne, netradičním sportem nemyslím koloběžkování. To už pomalu z minority naopak vystupuje směrem k širším masám. Myslím jím však koloběžkování v deseticentimetrové vrstvě bahna, v těsné blízkosti kaluží, se kterými se nejeden účastník závodu seznámil více, než by ho bylo těšilo. Zkrátka koloběžkování na trati, kde se více než 50 % okruhu koloběžka tlačí a kde ani z kopečka nepotřebujete brzdy, protože to prostě nejede. Jednoduše: Kokros…
Pravidla jsou pravidla. Aneb kterak měřit stejným metrem
Koloběžkový kros se letos na autokrosové trati v Letkově u Plzně konal potřetí – tedy ne letos potřetí, nýbrž šlo o třetí ročník. Stejně jako loni panovalo také letos bahno a chladno. Teplota byla něco málo nad nulou, bahno ani ne tak hluboké, jako pěkně mazlavé. Do toho ve spodní části trati několik výživných kaluží.
Letos se zúčastnilo celkem 23 závodníků, z toho pět žen, děti zůstaly doma. Tedy kromě malé Aničky Junové, která však stála na straně pořadatelů. Jak jsem již psal v upoutávce na tento závod, pravidla v tomto roce zakazovala použití koloběžky s větším než dvacetipalcovým předním kolem. Protože však organizátoři z týmu Bez pedálů moc dobře vědí, že aktuálně závodním koloběžkám naopak kralují velká kola, zajistili dvanáct strojů od Miba, které si závodníci mohli vypůjčit.
Na vlastní koloběžce tak nakonec jela jen Lucka Tymkivová, která oprášila svoji Vellu Offroad a Ondra Mertl se svojí luxusní Kostkou Hill Pro s hydraulickými kotoučovými brzdami. Ty mu ovšem nebyly nic platné, protože v tomto závodu se jednak nebrzdí a druhak bohužel zvolil špatné obutí. Pláště Schwalbe Big Apple jsou do poměrně úzké přední vidlice Hill Pro zkrátka příliš baňaté a Ondrovi se bahnem zanášelo přední kolo. Po první rozjížďce už jel pokorně na zapůjčeném Mibu.
David Seemann coby skalní K-biker si naštěstí nechal vymluvit, že K-bike K7 není pro tento závod nejvhodnější stroj, aby následně s povděkem kvitoval dobrou radu odjet tento závod taktéž na zapůjčeném Mibu…
Dravci na trati
Když jsem nakousl pojem rozjížďka, pak byste měli vědět, že se jelo systémem rozjížďka – semifinále – finále. Na trať se v pohodě vešli muži i ženy naráz, největší dravci startovní pole vždy spolehlivě roztrhali. A kdo že to byl v čele? V rozjížďkách dominovala čtyři jména mužů – zpočátku se navzájem honilo trio Petr Matoušek, Vojta Hrůza a Zdeněk Beneš, aby v klidu v další rozjížďce všem utekl (doslova – ono se fakt moc nejezdilo) Pavel Stojan, ze kterého postupně všichni začali mít větší a větší respekt. Oprávněně…
Ve finále Pavel ukázal, že je letošní absolutní jednička a spatřil tak šachovnicový praporek jako první. Vojta Hrůza letos trochu taktizoval, takže v rozjížďkách šetřil síly a nechával Petra Matouška „vyblbnout“. To se mu stalo osudným, protože na bedně tak stál až třetí za Vojtou. Benny – Zdeněk Beneš si v klidu udržel čtvrté místo, za nimi pak další borci. A co borkyně?
Byť v rozjížďkách to vůbec nebylo jednoznačné, ve finálové jízdě pro sebe ženský Kokros ovládla Klára Černá těsně následovaná Pavlou Kratochvílovou a na třetím místě Lucií Tymkivovou. Čtvrtá skončila Veronika Zborníková a jediná chilská závodnice, jezdící v dresu Bez pedálů, pátá Aurora Pontigo Arestizábal, jela prostě na pohodu…
Bahenní lázně nechtěné i dobrovolné
Závod končí těsně před setměním, ti, kteří zrovna nezávodí, mají červené nosy, jiní poskakováním na místě zahřívají oblečení, které není provlhlé potem, nýbrž pádem do bahna, neřkuli do kaluže – i to je Kokros. I tak se najde bláznivá koloběžkářka, která do té největší louže po akci dobrovolně skočí, protože na Kokrosu prostě nesmí býti smutno… Vydržte až do konce videa :-)
Vánoční besídka pokračuje v zázemí letkovského sportpenzionu Pohoda, kde si účastníci samozřejmě nejprve dali horkou sprchu, aby ji vzápětí nahradili vydatnou polévkou a dalšími výživovými preparáty z plzeňského regionu. Vašek Jun si v euforii po závodu ještě nepřipouštěl nedělní šichtu při čištění tuctu koloběžek od letkovského bahna, naopak se spolu se Zdeňkem Černým nezapomněli pochlubit přípravami na druhý Etapák v květnu příštího roku. Bude to bomba, přátelé! Stejně jako letošní Kokros!
Podrobné výsledky Kokrosu 2014 si stáhněte zde
Fotogalerie snímků z Kokrosu 2014
4 komentáře
Predposledni veta: se spolu se Zdenkem…. pak me smaz. Pekna reportaz.
Teda chtel sem rict perfektni fotky jako vzdy.
Fotyk, furt fotky… A můj úhledný sloh, čistou češtinu a břitký vtip konečně někdo ocení také? ;-)
Petře, oceňuji Tvůj úhledný sloh, čistou češtinu a břitký humor :) díky za reportáž – popsal jsi to výstižně……až teď mi došlo, že jsem se já vůl měl víc šetřit……..tentokrát to Vojta dal hlavou. No a Pavel?……..ten byl opravdu někde jinde. To je tím, že je z nás ze všech nejvíc běžec – už na parkovišti u Pohody mi to bylo jasný (za poslední dobu 3 půlmaratony – nejhorší 1:31………).