Jezdit na koloběžce ve skutečném terénu je pěkná makačka. Kdo to někdy zkusil, ví, o čem je řeč. Zde možná více než jinde platí potřeba plně se na svůj stroj spolehnout a také nevozit s sebou zbytečná kila navíc (nemyslím jezdce, i když…). K tomu patří ještě výborná ovladatelnost, dobře navržená výška stupátka a brzdy, které vás nenechají ve štychu. Co z toho splňuje nový Crussis Cross Hard? Všechno? To chce důkaz, čtěte dál.
Prolog
Je to více než dva roky, co Crussis vstoupil do třídy hliníkových koloběžek. Začalo to trekovou Cobrou s koly 26/20 palců. Na podzim loňského roku přišel silniční Crussis Road na úzkých pláštích 28/20″ a na začátku letošního roku byl ohlášený – a uvedený na trh – jak Crussis Cobra Sport s kotoučovými brzdami, tak dvojice terénních koloběžek – Cross 6.2 s odpruženou vidlicí a koly 26/20″, a Cross Hard, dle svého názvu „pevňák“, zato však s předním 27,5 palcovým kolem.
Je tedy zřejmé, že Crussis minimálně prozatím setrvává u klasické koncepce koloběžek s velkým předním a malým zadním kolem. Na tom ale není nic špatného. Jde o velikostní kategorii, která je velmi oblíbená, možná dokonce nejžádanější. Aniž bych chtěl předjímat výsledek této recenze, v případě modelu Crussis Cross Hard se sázka na osvědčenou koncepci vyplatila.
Crussis Cross Hard – konstrukce
Že jde o koloběžku s hliníkovým rámem (vč. přední vidlice) a koly 27,5/20 palců, to už víme. Letmý pohled na tento stroj okamžitě odhalí příbuznost s Cobrou a Roadem. Stejný průřez hlavního rámového profilu se semi-integrovaným hlavovým složením, shodně koncipované stupátko, na nějž průběžně navazuje zadní vidlice. Navazuje je vlastně špatně použité slovo – stupátko a zadní vidlice jsou vyrobené z jednoho kusu hliníkového profilu.
Crussis si po menším faux pas s Roadem dal tentokrát velmi záležet na geometrii rámu. Stále se sice jedná o menší velkou koloběžku – tedy nic pro dvoumetrové čahouny – ale prostor pro jezdce, úhel přední vidlice, potažmo výška stupátka, jsou navržené, až se mi chce napsat, optimálně.
Nedalo mi to a položil jsem na sebe „Hardku“ a její nejbližší konkurenci – Kickbike Cross Fix 27,5. Jak můžete sami vidět, geometrie obou koloběžek je téměř stejná, Crussis Hard má pouze o 15 mm kratší rozvor a nižší nášlap (k tomu se dostaneme v části Jízdní vlastnosti). Je-li tedy tato koloběžka srovnatelná s věhlasným Kickbikem, má taková reference, aspoň jak myslím, svou váhu. Tedy váhu… hmotnost má Cross Hard o více než půl kilogramu nižší.
Oproti Cobře a Roadu došlo u Cross Hard k rozšíření zadní stavby. „Na vině“ jsou samozřejmě kotoučové brzdy se 100mm náboji jak vpředu, tak i vzadu. U terénní koloběžky je to pochopitelně v naprostém pořádku – tedy ony kotoučové brzdy – avšak zmíněný „Bejk“ Cross Fix je na tom s šíří zadní stavby lépe, protože u zadního kola používá užší 74mm náboj. Tak pozor na kotníky!
V oblasti zadní vidlice je možné si všimnout dalších vylepšení. Zásadní je nový chránič paty, koncipovaný zároveň jako vyztužení jinak poměrně subtilní zadní „vidle“. Tohle se povedlo – konstrukce doznala citelného zpevnění, které je nutné také kvůli brzdě s velkým 180mm kotoučem.
Konstruktéři také upustili od dvojité zadní patky. Crussis Cross Hard má tedy jen jednu polohu zadního kola. A tak je to správně.
Jak je vidět z fotografií, nohy zadní vidlice jsou oproti Cobře a Roadu roztažené do šířky – samotné stupátko zachovává v celé své délce šíři 100 mm. To je na jednu stranu dobře, z druhého pohledu to však trochu omezuje průchodnost zadního pláště. V sériovém provedení je Crussis Cross Hard nelogicky osazený vpředu 2,1palcovým pláštěm, vzadu však užším 1,9 palce širokým obutím. Podle vyjádření výrobce je průchodnost zadní stavby 58 mm, takže by tam měl vejít dvoupalcový, možná i 2,1 palcový plášť. Otázkou však je, zdali se nebude úzký prostor zanášet bahnem (pokud v takových podmínkách jezdíte).
Komponenty
Kola představují hliníkovou klasiku. O 100mm nábojích s 9mm osou a rychloupínákem už řeč byla. Crussis tak nějak tradičně na kolech používá poměrně (zbytečně) vysoké ráfky a ani v tomto případě neudělal výjimku. Křížený výplet – zde černěnými nerezovými „špicemi“ – je pro kotoučové brzdy nezbytný. Obutí jsem už nakousl. Obstarává jej firma Schwalbe, přičemž vpředu je plášť Smart Sam, vzadu Black Jack.
Hydraulické kotoučové brzdy SRAM Level jsou fajn, byť tedy 180mm kotouče se mi zdají zbytečně předimenzované. Chápu, že je konstrukční problém s upevněním brzdového třmene pro menší disk, ale například Yedoo to u modelu Trexx Disc vyřešilo. Nicméně dobré je, že brzdy „Hardky“ mají výborné dávkování brzdné síly, takže když budete páčku zadní brzdy jen lechtat jedním prstíčkem, nemusíte mít zadní kolo při brzdění hned zablokované.
Řízení obstarávají 700 mm široké oversize vlaštovky, což je z mého pohledu pro terénní koloběžku optimální rozměr. A stejně optimální je také krátký 70mm představec, který zajišťuje skvělé manévrování v členitém terénu. Do třetice považuji za optimální také standardně dodávané silikonové gripy.
Jízdní vlastnosti
Crussis Cross Hard je, jak už jsem napsal, menší velká koloběžka, nadto je to stroj s velkým předním a malým zadním kolem. To jej předurčuje pro jízdu v lehkém až středně těžkém terénu „za svoje“ čili nikoliv pro krkolomné sjezdy či mushing se silným tahounem. „Hardka“ je ideální pro – promiňte mi to slovo – vyblbnutí se třeba v lese, na technické trati mezi stromy, velkými kameny a dalšími překážkami. K tomu má skvěle navrženou geometrii i výšku stupátka. Oněch 55 milimetrů pod patou a 70 mm, plus něco více vpředu, neunaví nohy jako vyšší nášlap. Nějaké ty větší kořeny se jednoduše „slajdují“, s tím se počítá. Crussis Cross Hard výborně drží stopu ve vyšších rychlostech a zároveň je skvěle točivý v technických partiích. Kvituji, že výrobce zvolil přední kolo v rozměru 27,5 palců – rozdíl mezi obligátní a pomalu ze slávy ustupující (možná už „ustoupenou“) šestadvacítkou je sice exaktně malý, ale při jízdě je větší kolo znát docela citelně.
Zůstaneme-li však ještě u stupátka, pak to bohužel trpí nemocí obvyklou snad u všech hliníkových koloběžek (s výjimkou Doxtorů, které ho mají trubkové) – jeho hladká rovná plocha za mokra klouže. Při jízdě na „nesuchu“ je třeba s tím počítat a být opatrnější. O nějaké vychytávce typu „grillu“, který je dostupný pro Kickbiky, v případě Crussisu nevím.
Každopádně, kombinujete-li terén se silničními přejezdy, právě díky výborně navržené výšce či chcete-li světlosti stupátka, nebudete mít problém ani zde. Na delší jízdy po tvrdém víceméně hladkém povrchu bych si sice dofoukl pláště, ale že to pojede i zde bez nadměrné námahy, je dobrá zpráva. Ne, Crussis Cross Hard nepovažuji za univerzální koloběžku – pořád je to terénní speciál, který je doma v přírodě, nikoliv na rozpáleném asfaltu.
Celkové hodnocení
Crussis Cross Hard se jednoduše povedl. Terénní koloběžka s výbornými jízdními vlastnostmi při hmotnosti devět kilogramů, to je model, o kterém stojí za to vážně uvažovat. V ceně jsou kvalitní, byť trochu předimenzované „hydrauliky“, užší obutí zadního můžete buďto „pořešit“ hned, nebo ho prostě necháte tak, minimálně, než se standardní plášť ojede. Funguje to i „ve standardu“, to mi můžete věřit.
Plusy a minusy
dobře navržená geometrie
tuhý rám
nízká hmotnost
výborné jízdní vlastnosti
…ale
hladké stupátko
užší zadní obutí
Bolek Žemlík: „Za vyzkoušení to stojí.“
Crussis Cross Hard je velice povedená, dospělá koloběžka. Za největší přednost považuji geometrii rámu – prostor pro jezdce je dostatečný, do odrazu se dá (na terénní koloběžku) dostatečně položit, stroj se dobře ovládá a drží v terénu i na silnici. Výška nášlapu se sice na rozdíl od jiných modelů této značky nedá regulovat, protože zadní kolo má jen jednu pozici, ta je však podle mě zvolena vhodně a koloběžka má pro své určení adekvátní světlost. Důkazem budiž to, že jsem na ní bez problémů zvládl čtyřicetikilometrový výlet po silnici, který sice zdaleka nebyl tak pohodlný, jako na závodním speciálu s ultranízkým stupátkem, ale celkem jsem si ho užil i tak, nezapotil jsem se a nenadával.
Lehký hliníkový rám je výhodou hlavně v jízdě či tlačení do kopce v případě terénu, který se nedá jet, stejně jako dostatečná výška řídítek – při vedení koloběžky se nehrbíte a lépe se vám tlačí :-) Když už jsme u řídítek, na mě jsou příliš široká – přistihl jsem se několikrát, že je automaticky držím blíže ke středu. Ano, pro mě by mohly být o pár centimetrů kratší, už pro to, že v lese se s užšími řídítky lépe kličku je mezi stromy, na druhou stranu se takhle stroj lépe ovládá. Širší řídítka ve standardu jsou výhodou, protože se vždy dají v případě potřeby snadno zkrátit, zatímco příliš úzká by se musela měnit za jiná.
Rozhodně musím pochválit ještě jednu věc a to jsou brzdy. Hydraulika SRAM Level v kombinaci se 180mm kotouči se lehce ovládá a pracuje spolehlivě. V terénu si brzdami musíte být vždy jistí, a jsem rád, že Crussis v tomto ohledu nekompromisně zvolil systém, který funguje.
Slabou stránkou Cross Hard je pouze stupátko. Prostor je dostatečný a při jízdě na silnici k němu nemám jedinou výhradu (ano, slavný vyzouvák mi sice taky při testování jednou botu vyzul, jenže problém nebyl v něm, ale v tom, že jsem si málo utáhl tkaničky, což je pro jízdu v terénu naprostý základ). Na extrémní podmínky, jako jsou rozbité sjezdy, kdy vám chodidlo při nárazech poskakuje po stupátku, případně v mokru, bahně a sněhu, kdy zase jak víme všechno více klouže, je podle mě přece jen příliš hladké. Nebudu se už vracet k řešením tohoto problému u jiných značek, to se dočtete v příslušných recenzích, nicméně i Crussis by podle mě mohl tuto problematiku řešit, čímž by se kvalifikoval do extrémních terénních soutěží typu terénního Etapáku.
Nechci ale zbytečně malovat čerta na zeď. Běžný uživatel, který normálně jezdí spíše lehký terén a do té největší divočiny se vydá jen za dobrého počasí a sporadicky, bude podle mě spokojený se stupátkem tak, jak je. No, a se zbytkem koloběžky vlastně taky. Inu, jak už to u koloběžek obecně platí, vyzkoušejte a uvidíte. Podle mě to minimálně za to vyzkoušení určitě stojí.
Crussis Cross Hard – fotogalerie
9 komentáře
Tak tohle je vypadá opravdu dobře. A za skvělou cenu.
Furt k těm Crussisům říkám to samý. Chce to tapered hlavu a vidlici nejen vzhledově, ale i ve skutečnosti.
No a pokud kotoučovky, tak určitě pevný osy!
A ten prostor pro jezdce je krátkej zrovna i u tohohle bejka a krom tuhosti v tom nevidím žádnou výhodu, zvláště né při brzdění.
A kdo do 15 tis. má tapered hlavový uložení? Nikdo…
A pevný osy má jen Kostka, která je zase těžší, dražší a kotoučovky má snad jen mechanický (ale zde se rád nechám případně opravit, to nevím jistě…).
Kostka má hydrauliky, minimálně na novém Tripu…
Tome, neřeším cenu, ale konstrukci, tedy to, co by tu koloběžku posunulo ještě výš.
Pevný osy má minimálně i MIBO a ke kotoučovkám jaksi patřej.
O kroucení nebo špatné tuhosti není v článku ani slovo. Takže asi dobrý :-) Já bych si z toho udělal spíš gravel.
Kratší zadní vidlice a kratší prostor pro jezdce obecně zvyšují tuhost celku jakékoli koloběžky.
K tomu není nutné, aby se o tom psalo v každém článku. Ale právě zkracování prostoru pro jezdce zhoršuje užitný vlastnosti každý koloběžky tím více, čím vyšší jezdec ji potom používá.
Problém nastává hlavně při brzdění a to v kombinaci sportovního nastavení řídítek do nízké pozice.. Hází to totiž těžiště hodně dopředu se všemi negativními důsledky.
Druhej problém je pak sportovní – neřkuli „závodní“ odraz, kterej de facto nejde pořadně provádět.
Že stupátko klouže je bohužel fakt, mám čerstvou zkušenost z mokrého perku, která skončila pěkným silničním lyšejem 😀 nevím do jaké míry pomůžou pásky, které crussis nabízí? Má někdo zkušenost?
Rada “vyzkoušejte uvidíte “ je logická, bohužel u nás na severu není kde, žádný prodejce ji nemá na prodejně, jen na objednávku
Zkušenost nemám, ale nebál bych se použít běžnou protiskluzovou pásku (na podlahy, na schody apod.) – myslím, že ta „originální“ nebude nic jiného. Ve vlhku by to mohlo trochu pomoct, v bahně je to asi k ničemu.