Do startu druhého ročníku jediného etapového koloběžkového závodu u nás (a pravděpodobně i široko daleko od nás), pětidenního Etapáku, zbývá 1 měsíc a 22 dnů. Jak už jistě víte, počet účastníků je omezen číslem 30, na startovní listině je však stále pět volných míst. Řekněte sami, není to výzva?
I když zima původně vypadala, že to vzdá předem, nějakou čest v sobě našla a v posledních dnech se snaží svou reputaci napravit. Ovšem česká zima, to je slabý čajíček. Taková Aljaška, tam si to pořádně užijete. Takže vezmete kolo s balónovými plášti, zabalíte něco málo na jídlo a dáte si 1 000 mil na sněhu a ledu.
Jedinou etapovou koloběžkovou tour v Česku – honosící se navíc označením nejtěžší koloběžkový závod – čeká po loňském fenomenálním úspěchu druhý ročník. Etapák 2015 se sice pořádá až začátkem května, nicméně kapacita účastníků je omezená a registrace se neúprosně blíží. Zapište si datum: 1. února 2015…
Když jsem se ptal před Kokrosem Vaška Juna, kolik je registrovaných závodníků, odpověď zněla asi takto: „Něco přes dvacet. V podstatě to splňuje představu o vánoční besídce…“ Vánoce jsou sice ještě kousek před námi, nicméně proč se stejně naladěnými přáteli neudělat předčasnou oslavu poněkud netradičním sportem?
Slovo „kokros“ oficiálně neexistuje. Alespoň Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR o něm nic neví. Nicméně vymysleli si ho borci z „organizační složky“ týmu Bez pedálů a předpokládají, že v českém – minimálně koloběžkovém – žargonu zdomácní. Co vlastně kokros znamená? Přece koloběžkakros – letos 3. ročník v Letkově!
Téměř přesně před dvěma lety si koupil 20″ jednokolku, kterou po třech měsících nahradil devětadvacítkou. Chtěl jezdit. Ujet deset kilometrů, dvacet, padesát, sto… Hned na začátku věděl, že chce objet Českou republiku. Vypiloval styl jízdy, kondici, jezdil a trénoval. A letos v květnu to dal!
Loni to bylo poprvé – ale nultý ročník. Čili ten letošní první je už podruhé… Ne, vážně jsem nic nepil – sraz koloběžkářů, který minulý víkend pořádala firma Kostka-kolobka v kempu Brodský, má prostě již od začátku zajímavé „dějiny“. Každopádně to ale nic nemění na tom, že stejně jako „ponulté“, tak i poprvé se akce povedla.
Když se mě manžel zeptal, jestli nechci svou koloběžku provětrat na Blanenské desítce, projelo mnou lehké zaváhání. Pro jistotu tedy oslovil i naše děti, možná aby mi jejich přihláška dodala odvahu. Na koloběžce je mě sice vidět docela často, ale přece jen je to takové to popojíždění do knihovny, na bazén nebo do obchodu…
V kalendáři máme září, babí léto jako vyšité, ale jak začne pořádně padat listí a naprší na něj, koloběžková sezóna se pomalu začne chýlit ke konci. Opravdu? Kdepak! Náš kalendář koloběžkových akcí a závodů slibuje ještě mnoho vyžití a my z něj pro tentokrát vybíráme tři zajímavosti. Vlastně dvě a jednu, která v něm není…
© Priblizovadla.cz
Ξ POSLEDNÍ KOMENTÁŘE Ξ