Koloběžka Micro White – podrobná recenze

Hliníkové skládačky asi není třeba dlouze představovat. Jsou to nejmenší typy koloběžek, velmi často osazené také nejmenšími „inlajnovými“ kolečky. (Aniž bych chtěl předbíhat, můžu vás upozornit, že my se napoprvé naopak budeme pohybovat v kategorii hliníkových skládaček s největšími koly.)

Významným producentem hliníkových skládacích koloběžek je firma Micro (přesněji Micro Mobility Systems). Tento výrobce se sice celosvětově mohutně chlubí svou švýcarskou národností – helvétský kříž najdete i na jejich koloběžkách (fakt to není znak pro lékárničku) – její výrobky ale tak jako tak vznikají v Číně. Považujete to však v dnešní době za něco výjimečného? Tedy kromě toho, že Číňané skládací koloběžky ve stovkách variant okopírovali a zaplavují jimi trh pod nejrůznějšími názvy a samozřejmě v nejrůznější kvalitě. Nyní ale k samotné koloběžce Micro White.

Konstrukce

Zde dohromady není co popisovat, protože konstrukci skládacích hliníkových koloběžek každý zná. Ale přesto, Micro White není úplně běžná „skládačka“. Velkých 20cm kol si prostě nemůžete nevšimnout. Že to má významný vliv na komfort jízdy, to asi není nutné na našem webu zdůrazňovat. Tato koloběžka je zároveň – a vzhledem k velkým kolům možná také trochu paradoxně – velmi nízká. Rád říkám, že je to taková silnička mezi skládacími koloběžkami. Stroj určený na hladký dlouhý asfalt…

Žijete-li v iluzi, že na těchto koloběžkách se magnet udrží jen na osách kol, rychloupínácích a hlavovém složení, vyvedeme vás z omylu. „Železných“ dílů je zde mnohem víc, resp. ocel je použita v nečekaně velké míře. Magnet přitahující kov totiž najdete jak u přední, tak i u zadní vidlice. Abyste ale nebyli zklamaní, zbytek je (až na šrouby a jiné drobné součástky) opravdu vyrobený ze slitiny hliníku. Kola mají samozřejmě loukotě plastové, „pneumatiky“ jsou polyuretanové.

Kloub v přední části stupačky je aretován jednak dvěma zajišťovacími tlačítky, každým z jedné strany kloubu, a navíc rychloupínákem na pravé straně. Čistě teoreticky je konstrukce kloubu zajištěna tak, aby se ani v případě povolení rychloupínáku koloběžka za jízdy nesložila. Omlouvám se, ale raději jsem to nezkoušel.
V přední části nášlapné plochy je na levé straně pod podlážkou skrytý malý, ale praktický stojánek. Vzhledem ke konstrukci by se vám ho nemělo podařit při nárazu na překážku ulomit – alespoň nám se to za tři roky nestalo.

Druhý rychloupínák aretuje teleskopická řídítka, u nichž je poměrně velké rozpětí nastavitelné výšky od 68,5 cm až do jednoho metru nad vozovkou (výška středem řídítek). Řídítka opatřená pěnovými gripy jsou široká, přesněji úzká jen 34 cm, když započítáme i plastové polokulaté koncovky, tak 37,5 cm. Šířka je ale naprosto dostatečná, nehledě k tomu, že také vodorovná část řídítek je skládací, takže není žádoucí, aby měla šířku jako na sjezdovém horském kole.

Složená koloběžka Micro White není tak kompaktní jako její kolegyně s malými kolečky – to je malá daň z komfortu dvaceticentimetrových kol. Na druhou stranu i tak jsou ale rozměry ve složeném stavu slušné: 74 × 30 × 12 cm.

Jak už to u skládacích koloběžek tohoto typu až na pár výjimek bývá, jedinou brzdu představuje zadní blatník, který – pokud na něj šlápnete – brzdí třením o zadní kolečko. Můžete si říkat, že je to primitivní technické provedení, ale na principu tření funguje většina brzd a navíc – jak říká klasik – je to asi tak všechno, co proti tomu můžete udělat. Pro brždění z normální rychlosti – tedy při jízdě po rovince či z mírňoučkého kopce –je ale účinnost této „blatníkobrzdy“ dostatečná.
Blatník má však ještě jedno ale: drnčí. U blatníků je to sice taková nepsaná klasika, ale když je vám sebemenší nerovnost okamžitě oznamována nepříjemným zvukem, trochu to zkazí dojem z vyjížďky. Pokoušel jsem se drnčení odstranit větším předepnutím pružiny, která jej drží nahoře, ale nepodařilo se. Prostě pitomá vada…

Je ale třeba, abyste také počítali s tím, že brždění je spojeno s úbytkem materiálu. Možná to někoho překvapí, ale více než na polyuretanovém kolečku ubývá materiálu na samotném hliníkovém blatníčku (anebo je to zde možná jen více zřetelné). Jednoho krásného dne tak můžete zjistit, že na kolečko je vidět i skrz blatník, což je jasná signalizace k tomu, abyste jej vyměnili za nový. Jako náhradní díl je vedený, otázkou už je jen jeho dostupnost – to jsem, přiznám se, nezjišťoval.

Ještě o jednom malém zádrhelu, či spíše jen drobnosti, byste měli vědět. Hlavně u nové koloběžky, ale také u intenzivně používaného stroje, je tendence k povolování objímky teleskopické tyče řídítek.

Tyč je na hlavové trubce přední vidlice našroubována jemným závitem (který sdílí s chromovanými matkami hlavového složení) a fixována hliníkovou objímkou dotaženou dvěma imbusovými šrouby. Právě u nich jsem zaznamenal hlavně ze začátku používání Micro White poměrně časté povolování. Po několikerém dotažení potíže zmizely a vše je v pohodě. Ostatně občasné kontrolování pevnosti šroubových spojů obecně není vůbec na škodu.

Jízdní vlastnosti

Předně je třeba říci, že Micro White není sportovní stroj určený k dokonalému propocení dresu, naopak, jde o pohodové přibližovadlo určené ke kratším cestám typu „od MHD (od auta, vlaku, lodě, letadla…) do officu (do krámu pro rohlíky, na úřad, na rande…)“. Kolečka jsou malá, tvrdá – byť mají ve své kategorii nadstandardních 20 cm. Chce to tedy zpevněný povrch – proč to neříci rovnou, ideálně asfalt. Nějaká ta zámková dlažba se sice jednou za čas snese, příjemné poježdění na ní ale není. O nějakém terénu však ani náhodou neuvažujte!

Postoj je vzpřímený, byť záleží také na tom, jak vysoko si nastavíte řídítka. Ani tak ale nepočítejte s tím, že byste překonávali rychlostní rekordy – nějak totiž budete muset také zastavit. A „blatníkobrzda“ rozhodně není konstruovaná na zastavení z padesátky na nulu na deseti metrech. Takže zvolte poježděníčko na pohodičku přátelé – to je to pravé nejen pro White, ale pro všechny ostatní skládací koloběžky tohoto typu.

K jízdním vlastnostem, přesněji spíše k využitelnosti tohoto stroje, je třeba uvést ještě jeden důležitý fakt. Jde totiž o přibližovadlo určené takříkajíc pro celou rodinu. V našem kolobkovém týmu „bílou“ aktuálně nejvíce využívá tříletý benjamínek Albert. Sice by snesl ještě o fous nižší řídítka, ale jezdí i tak jako drak. Jeho o tři roky starší sestra s White pochopitelně také nemá nejmenší problém. No a co vám budu povídat, jejich máma už vůbec ne, jen já jsem malý zádrhel zaznamenal. Pod mými „skorosto“ kilogramy hmotnosti už Micro White trochu naříkala. Vrzaly jí spoje a já jsem je marně dotahoval – vrzaly dál. Tak jsem se raději, abych ostatním jejich oblíbené přibližovadlo náhodou nerozbil, vzdal ježdění na jinak skvělé skládací koloběžce.

Ostatně zkušenosti nejednoho dalšího uživatele jasně říkají, že deklarovaná nosnost 100 kg je spíše teoretická a této koloběžce sluší raději spíše cca tříčtvrtinová zátěž a menší. Pod těžkými jezdci také mnohem častěji „odcházejí“ ložiska v kolečkách, byť jejich výměna je jednoduchá, lze ji provést doma téměř bez nářadí a nová ložiska ani mnoho peněz nestojí.

Celkové hodnocení

Největší výhodou „bílé“ jsou samozřejmě ve své třídě velká 20cm kolečka, která se vyrovnávají s nerovnostmi mnohem elegantněji než stroje vybavené menšími koly. Druhou výhodou, ale zároveň i menším záporem je nízká světlost této koloběžky. Na jednu stranu je nízký nášlap velmi pohodlný pro jezdce, jehož nenutí tolik dřepovat jako na vyšší koloběžce. Z druhého pohledu však musí mít uživatel doslova oči na stopkách, aby se vyhnul či nadlehčil svůj stroj u překážek, u kterých by hrozilo drhnutí „břichem“. Jezdíte-li na takové koloběžce ve městě – což je naprosto přirozené – musíte problém nízké světlosti řešit na každém kilometru cca dvacetkrát i častěji. Z tohoto pohledu jde o ideální stroj na nové kvalitní asfaltové cyklostezky, do historických částí měst s kočičími hlavami jej rozhodně nedoporučíme. Proto také malou výšku nášlapu uvádíme o kousek dál zároveň v plusech i v minusech.

De facto jedinou nevýhodu Micro White, tedy drnčení zadního blatníku/brzdy, však výrobci neodpouštíme. Jde totiž o věc, kterou je možné konstrukčně lépe vyřešit.
Co se týká prodírání blatníku bržděním, to bohužel musíte brát jako spotřební materiál podobně třeba jako brzdové špalky u „véček“, stejně jako se časem ojedou polyuretanová kolečka, o ložiskách již řeč byla také.

Zejména v konkurenci čínských kopií (byť zrovna tento konkrétní model kopii na trhu nemá nebo jsme ji alespoň nezaznamenali) se bezmála čtyři tisíce za tento stroj může zdát docela dost. Pravda je však taková, že zde platíte kvalitu. Jednak kvalitu konstrukční, tedy od základu dobře vymyšlený výrobek, a také pak kvalitu výrobní. Přestože se i Micro White vyrábí v Číně, je vidět, že Švýcaři sedí na výstupní kontrole a úroveň produkce si hlídají.

Ve zkratce

+ velká kolečka
+ integrovaný stojánek
+ nízké stupátko

…ale

– nízká světlost
– drnčení blatníku/brzdy

Výrobce/Zastoupení

Micro Mobility Distributor
Jiří Prkna
Mostecká 2206/22
586 01 Jihlava
tel.: 777 295 131

Cena

ke dni 9. 10. 2011
3 690 Kč