Často diskutovaným faktorem koloběžek je jejich tuhost či přesněji tuhost jejich rámů. Jsou uživatelé, kteří přísahají na co nejtužší kolobrndy, existují ale i tací, kterým malé pružení nevadí. Obecně se ví, že tužší stroje umožňují lépe předat energii „kopů“, zamysleli jste se ale někdy, jak se tuhost projevuje na jízdních vlastnostech?
Prolog
Než se pustím do svojí úvahy, musím uvést dvě výjimky, kterých se článek NEtýká. Protože dále v textu budu de facto obhajovat malou pružnost rámů (čtěte prosím dál, kamenovat mě můžete až na konci), musím ze skupiny koloběžkářů, kterým tuto myšlenku chci předat, vyjmout pravověrné závodníky a sportovní koloběžkáře. U těchto lidí je vysoká tuhost rámu zásadní pro co možná nejefektivnější přenos energie jezdce k rozpohybování stroje, a negativa, o nichž bude řeč dál, jsou víceméně podružná.
Za druhé je třeba říci, že článek se týká tuhosti rámů při zatížení čili průhybu, nikoliv torzní tuhosti, kdy se rám kroutí – to je samozřejmě vždy špatně. Naštěstí se ale tento problém u kvalitních koloběžek už nevyskytuje.
Ještě jedna poznámka. Nezaměňujte tuhost s tvrdostí či nosností. Abych to napsal co nejjednodušeji, v tomto článku jde o tuhost ve smyslu pružnosti rámu na průhyb, ještě přesněji – pružnosti kompletu rámu a přední vidlice. Ano, já sám jsem občas na Přibližovadlech pomátl pojmy tuhost a pevnost. Omlouvám se, už to nikdy neudělám :-) Ostatně v jedné diskuzi dal na toto téma výborný odkaz Míla Čtvrtník – koloběžkář a stavitel stroje, o němž si můžete přečíst v tomto článku.
Podruhé a naposledy tedy opakuji – článek se týká vlivu tuhosti koloběžek na jízdní vlastnosti. Ale teď už jdeme na věc!
Pátek jako příklad
Už brzy vydám recenzi nejmenší z nových hliníkových koloběžek Yedoo Alloy – modelu Friday. Kromě toho, že jde celkově o velmi povedené přibližovadlo, vyniká tento stroj se dvěma 16palcovými koly – stejně jako všechny koloběžky Yedoo Alloy – skutečně velkou tuhostí rámu. „Pátek“ má také výborné jízdní vlastnosti dané dobře navrženou geometrií, ale… jeho jízdní projev je tak trochu nervózní.
Co tím myslím? S výjimkou terénních koloběžek foukám obutí ostatních strojů vždy na maximum povoleného tlaku. Zmiňovaný Friday v této „konfiguraci“ jede jako z praku (to už ale trochu moc předjímám závěry recenze…), což se týká víceméně hladkého povrchu. Onen nervózní jízdní projev začíná na méně kvalitním povrchu – špatném asfaltu, na hrbolatých chodnících, šotolině, zkrátka na cestách, které jsou u nás naprosto běžné.
Tím, jak je koloběžka opravdu velmi tuhá, má tendenci na nerovnostech odskakovat – takto tuhý stroj spolehlivě pozná každý kamínek a okamžitě na něj reaguje. Je to samozřejmě nepříjemné zvláště v zatáčkách, kde je přilnavost plášťů vůči povrchu vzhledem k odskakování na nerovnostech mnohem horší.
Aby nedošlo k mýlce – nechci se tady ani náhodou navážet do Yedoo Friday. Podobně se chová v kategorii malých koloběžek třeba i Kostka Street nebo Morxes Strada či Sixteen, což jsou taktéž velmi tuhé koloběžky.
Vsuvka: Opustíme-li třídu řekněme městských strojů, a půjdeme za většími přibližovadly, pak je třeba uvést, že čím větší koloběžka, tím se tento problém částečně eliminuje. Větší kola, delší rozvor čili větší rám, to všechno působí pozitivně na jízdní vlastnosti i při velmi tuhém rámu. Ale zůstaňme pro dokončení myšlenky ještě chvíli u malých koloběžek…
S pružností dál dojdeš
Služebním vozidlem Přibližovadel je aktuálně Friend. Stejně jako Yedoo Friday jde o koloběžku se dvěma 16palcovými koly, je to ale „oceláč“, konstrukčně vycházející z K-biků. Friend rozhodně není tak tuhý jako Yedoo Friday, jeho rám mírně pruží, o tom není sporu. Vadí to? Nevadí. Stačí, když přesednete (přesněji přestoupnete) z tuhého „Pátka“ na „Kamaráda“ a ihned poznáte rozdíl v jízdních vlastnostech. Tam, kde je Friday na nerovném povrchu skutečně nervózní, Friend v klidu propluje, protože pružnější rám zkrátka spoustu vibrací pohltí.
Pružení je jeden faktor, tlumení však druhý. Rámy koloběžek žádné tlumiče, které by dokázaly zpětný ráz po propružení prodloužit/utlumit, samozřejmě nemají. (Výjimkou budiž terénní stroje s kvalitními odpruženými předními vidlicemi. U nich to ale není o rámu, nýbrž o „vidli“.) Mohli byste si tedy říct, že koloběžka s pružnějším rámem poskakuje na nerovnostech stejně, jako velmi tuhý stroj. Ale není to tak… tlumiče totiž dělají vaše nohy – tedy při správné technice jízdy, kdy na tom nestojíte jako špalek nýbrž spolupracujete s koloběžkou. Přirovnal bych to trochu k jízdě na lyžích – i zde jsou tlumiči vaše nohy.
Když je pružnost výhodou
Je na čase vyslovit závěrečné resumé. Nemám nic proti tuhým koloběžkám. Slouží ke cti výrobců, že jsou schopni i přes konstrukční omezení dané otevřeným rámem, vytvořit velmi tuhé stroje. Abych se neomezoval jen na malé koloběžky. I ve „velkých kategoriích“ jsou to typicky Kickbike nebo Morxes či Mibo, kteří dělají skutečně perfektní „ťuhýky“.
Ale, které následuje, se týká takříkajíc rekreačních koloběžců a koloběžkyň, nebo třeba jen občasného popojíždění po městě, do krámu, na pivo, jezdění „v civilu“, na pohodu, projížďky s dětmi… Pro tuto uživatelskou skupinu je určitě lepší koloběžka, která není velmi tuhá – naopak poskytuje určitý „pružící komfort“. Komfort, který ale v žádném případě není o houpání, nýbrž o lepším kontaktu kol s povrchem, o jistější a bezpečnější jízdě. Nemusíte tento faktor brát při výběru nového stroje za klíčový, přesto ale chci – při plném vědomí :-) – říci, že mírně pružný rám rozhodně není takovou nectností, za jakou se občas vydává. Naopak, může být i výhodou.
Hlasování v anketě bylo ukončeno
20 komentáře
Není lepší si komfort na rozbitém asfaltu (obecně horším povrchu) zajistit jednoduše nižším tlakem v pláštích? Narozdíl od pružnosti rámu se to dá nastavit přesně pro daný povrch. Takže, jedu závod – nabuším pláště, jedu rekreačně a horší povrch – upustím.
No, není.
1) už v úvodu se píše, že to neplatí pro sportovní a závodní ježdění.
2) když mám podhuštěno – měkké obutí, tak to výrazně zvětšuje odpor valení a tím velmi výrazně zpomaluje = ztěžuje jízdu.
A pružný rám zase žere energii při každém odrazu, tak pak na tom asi nebudeš o tolik lépe, ačkoli budeš mít pláště jako kámen. Navíc já nemluvím o podhuštění. Mám namysli komfortním nahuštění a tam nemůžeš mluvit o výrazném navýšení valivého odporu, ale jen o navýšení valivého odporu. Další podstatná věc je, že tlak v pláštích si mohu upustit a můžu taky přifouknout dle potřeby, ale pružný rám mě bude trápit stále.
Ale nebude, pokud nepatříš do skupiny ad 1), případně pokud nejsi nad-metráček, kde se pod každým bude jakákoli koloběžka silně prohýbat, navíc si takový váhy nemůžou jakékoli upuštění tlaku ani dovolit, prolamovaly by se jim boky plášťů. Tučňáci maj prostě velmi omezený možnosti a spoustu problémů obecně.
To mírný pružení tu energii žere o hodně méně, než komfortní nahuštění a tím zvýšení valivýho odporu. Nebavím se o balonech 2″ a výš, ale o pláštích užších, často výrazně užších.
Já se bavím o plastich, které svým objemem umožňují komfort. Nebavím se o nějakých závodních slabých plastich, kde to není možné. Ale to už jsme si řekli, že se nebavíme o závodech, kde jediné správně je tuhý rám a pneumatiky na kámen. I tak děkuji za reakci. Pravda je, že já nehledě na o pár wattů vyšší valivy odpor dávám nižší tlak, než je uvedený limit na plášti. Důvodem pro mě je daleko příjemnější jízda na horším povrchu. I tak mě zajímá, jestli by nebyla lepší varianta to, co píše Petr, takže tvrdé gumy a měkčí rám. Bohužel takové odpružení cítíš jen v nohách, ale ruce drncaji. Z tohoto hlediska vidím jako lepší odpružení neprefouknutymi plášti. Foukat na horní limit degraduje tlumící vlastnosti a je dobre jen na kvalitní asfalt.
#3 RFN K tomu žraní energie. Celá tato debata jsou jen dojmy a pocity. Vzal jsem svoji druhou koloběžku, zrobil pomocnou konstrukci, přizval pomocníka a provedli jsme měření. Při zatížení v prostřed rozvoru poklesly osy kol o 6 mm, podlaha o 8 mm. Z toho vyplývá průhyb rámu 2 mm. To znamená, že na celkovém poklesu podlahy se podílí ze 3/4 pneumatiky a z 1/4 průhyb rámu ( v mém případě). Takže na tvrdém rámu bych tolik nebazíroval, nese to sebou i nějaké nevýhody, jako tlustá podlaha, vyšší váha a pod. Ale chce to řešit každý případ individuálně – ve hře je dost parametrů (fyzika) a zejména naladění hodnotícího subjektu (což jest velice proměnlivá záležitost).
Pavel Jan… Tak to máš tuhou koloběžku. Typuji, že takhle málo by se prohla asi K-bike K5 pod někým, kdo má tak do 80kg. :)
Omlouvám se! tipuji!!!
RFN: No proto! ;-)
Mohu jen potvrdit a podepsat se pod článek. Aktuálně sedlám Yedoo Trexx, přítelkyně Kostku Tour Max…. Trexx je báječně tuhý, obrovsky mě překvapil výrazně lepší pocit při rozjezdu, nebo dupkání do kopce, kde jede Trexx s obrovskou lehkostí… ale v řídítkách i na stupátku je cítit opravdu úplně vše. Tam kde Tour hladce pluje po povrchu hrubšího asfaltu má jezdec na Trexxu stálé vibrace v rukou… což je při kochacím výletu po čase trochu únavné…
Nevim, jestli je to tim, ze mam metrak sam o sobe (s prirucni bagazi pak vice), nebo tim, ze jezdim vyhradne po asfaltu, ale na pruzeni ramu nevidim nic pozitivniho.
Jednotrubkova houpajici se kolobezka ve mne jen budi pocit neduvery a nejistoty, nic vic.
Ono pri nalozeni prednima brasnama se pri nastupu lehce zhoupne i 3trubkovej mezeq (protoze brasny nad prednim kolem zvedaj stupatko prazdneho stroje), ale pri jizde uz to je ok.
Oproti tomu jednotrubkova Kostka na me pusobi poddimenzovane uz kdyz si na ni stoupnu jen ja v dresu, botach a prilbe, nemaje u sebe ani obcansky prukaz.
Ty dve trubky nad/za sebou to proste chce.
Ještě maličkost. Zkuste si představit, že stojíte na poddajném dřevěném stropu a právě je zemětřesení. Kam si stoupnete? Patrně na střed a v žádném případě ne nad podporu. Kde jsou u koloběžky řídítka? Správně. Nad podporou. Pro tlumení vibrací do řídítek je tedy stejně daleko důležitější tlumení na přední pneumatice, případně tlumení gripy.
#7 RFN
Je to dané tím, že vážím 60 kg. Takže normální chlap 80 až 90 kg by ji asi označil za měkkou. Jenže já jsem si ji dělal pro sebe. Přední výrobci garantují nosnost 150 kg, ale když na to stoupne chlap 150 kg, tak se to asi hodně prohýbá (usuzuji z pohledu na konstrukci podlahy).
Diskuse se mi začíná líbit.
A co kdyz mas tuhy ram, a
le neni to hlinik? :)
A co takovy tuhy ram, ale vyhnout se hliniku? :)
#15 Při stejné hmotnosti nosníku lze u duralu dosáhnout vyšší tuhosti, avšak je to vykoupeno vyšší výškou průřezu nosníku (E je u duralu třikrát menší než u oceli a ve vzorci pro výpočet průhybu nosníku se nachází ve jmenovateli; to je třeba dohnat vyšší výškou nosníku, což specifická hmotnost duralu s rezervou umožňuje). To však je u podlahy koloběžky naprosto nežádoucí. U přední a zadní vidlice a u krku to nevadí, ale tlustá podlaha, to je u koloběžky velké mínus. Proto se u jízdních kol jednoznačně prosadil dural. U koloběžek, právě kvůli podlaze se používá spíše ocel (krom toho je to dostupnější technologie v maloseriové výrobě). Když se podíváte na srovnatelně velké koloběžky se stejnou nosností, tak duralová bude mít vždycky tlustější podlahu. Následkem je vyšší výška nášlapné plochy a to nikoho dvakrát nepotěší.
Ještě jsem chtěl dodat, že pokud máme zájem o co nejmenší tloušťku podlahy, tak při stejné hmotnosti a stejném průhybu vždy vyjde podlaha z kruhové trubky tlustější než u trubky čtyřhranné.
Zdravím, souhlasím.
Když chci valit, vezmu Kostku Twenty, ale jde cítít každá nerovnost, jízda není pohodlná, zato když vezmu Mibo Express, tak i na kostkách je to balada, ale celkově je to na pohodovější jízdu.
Otázka ovšem je, jestli to není pouze v pláštích :)
S mou provozní zátěží 107kg s na kámen nahuštěnými koly se moje stará twentyna vlní jen na prázdno. Nějaké odskakování neznám.
Diskuse o stupátkách sice končí před půldruhým rokem, ale přesto chci se svou troškou do mlýna: myslím, že tak jako na plastikovaných lyžích zůstává dřevo stále jako nejlepší materiál pruží a hlavně tlumí! Asi ze spodu stupátka na dřevo nalaminovat epoxidem skelnou tkaninu, jak jsme to dělali před léty u canoe.
Co tak vyzkoušet německé ZENTALIUM – je to nanomateriál „pevný jako železo a lehký jako hliník“ -trubky, plechy.
U řidítek se před léty, a to obvzvláštˇ v Cz použival u „taky horáků“ odružený představec.