Mibo Tiny – podrobná recenze

Prolog

Mibo Tiny je mojí prázdninovou noční můrou – trvalo skoro dva měsíce, než jsem se dostal k sepsání recenze této koloběžky. Nebudu se vymlouvat na zranění nohy, byť i to mě zdrželo. Nebudu se vymlouvat ani na to, že jsem měl spoustu jiné práce, jakože je to samozřejmě pravda. Jsem holt člověk líný od přírody a v teplém létě mě moc nebaví sedět u počítače, u kterého navíc sedět musím už takříkajíc z povahy své práce. Tak se na mě, prosím, nezlobte a užijte si o to více recenzi skládací koloběžky Mibo Tiny.

Konstrukce

Mibo Tiny nezapře svůj původ, zároveň však představuje „novou vlnu“ koloběžek této značky. Ta je charakteristická inovovaným provedením krku, kdy původní prolamované profily byly nahrazeny elegantnějším obloukovým prohnutím. Na druhou stranu – Tiny na nic a nikoho nenavazuje – je to zcela nový model v portfoliu Miba.

Koncepčně jde o relativně malou koloběžku se dvěma dvanáctipalcovými koly a přidanou hodnotou v možnosti složení. Pojem „relativně malou“ jsem použil záměrně – Mibo Tiny má totiž poměrně dlouhý rozvor, který je například oproti K-bike K6 o 120 mm delší. To má samozřejmě vliv jednak na celkové rozměry a rozměry po složení, druhak ale také na jízdní vlastnosti. Čtěte dále ve stejnojmenné části recenze.

Díky delšímu rozvoru je prodloužené také stupátko, tradičně u Miba nahoře pokryté protiskluznou gumou. Stupátko má na délku rovných 400 mm, vpředu je široké 80 mm, směrem dozadu se rozšiřuje na 100 mm. Opět v duchu firemní kultury je nášlapná plocha vpředu vyšší než vzadu, což oceníte, až se, podobně jako já, zadrhnete na obrubníku (s jinou koloběžkou – viz tento článek).

Konstrukce využívá ocelové profily, z neželezného kovu jsou pouze komponenty jako řídítka, brzdy, ráfky apod. Mibo Tiny si můžete pořídit buďto v černé nebo v bílé barvě.

Skládání

Stejně jako stájový kolega Mibo Mastr se i Tiny skládá na principu „zlomení“ rámu v kloubu na spodu krku. Zámek kloubu má pojistku, takže i kdybyste si nějakým zázrakem nohou otevřeli rychloupínák, koloběžka se sama o sobě nerozloží.

Složená koloběžka má rozměry 98 × 47 × 27–30 cm (hloubka podle použitých řídítek). Balíček je to poměrně „placatý“, což je samozřejmě dobře, bezmála metrová délka svádí vcelku logicky ke skladování a převážení v poloze na výšku.

Další otázka zní: Co s řídítky? Mibo nabízí v současné době tři možnosti. V základní ceně jsou řídítka s představcem s rychloupínací kotvou, která se jednoduše i s představcem bez nutnosti použití nářadí vyjmou z hlavové trubky.

Pak existují ještě dvě provedení, kdy představec s řídítky zůstává namontován a nějakým způsobem se složí řídítka. Jedno z nich – nejdražší příplatkovou, ale skvělou variantu – jsme měli při testování. Jsou to řídítka německé firmy Ergotec s provozní šířkou 57 cm, která se po složení zúží na 14 cm.

Řídítka samotná mají integrovaný „polopředstavec“ o délce 50 mm, ve spojení se stavitelným 85mm představcem Promax jde o dokonale polohovatelnou sestavu. Samotný představec je možné naklánět od 0 do 50 stupňů nahoru.

Mibo o této koloběžce na svém webu udává, cituji: „Určená dospělým i dětem, vhodná do auta, karavanu, lodě apod. Pro jezdce s výškou postavy 110–180 cm.“ Já dodávám, že v případě použití příplatkových řídítek Ergotec se stavitelným představcem Promax na této koloběžce nemohou mít problém ani čahouni výšky kolem 190 cm, což tvrdím z vlastní zkušenosti a myslím, že ani dvoumetrový kolobrndař by si nestěžoval. Ostatně všimněte si na fotografiích, že já jsem měl řídítka nastavená ještě docela uměřeně.

Psal jsem o třech variantách řídítek – ta třetí je zatím ve vývoji – s důvěrou se obracejte na firmu Mibo. Sám jsem tato řídítka neviděl, takže nemohu sloužit ani názorem a už vůbec ne zkušenostmi.

Jako volitelné příslušenství si můžete ke koloběžce Mibo Tiny dokoupit transportní brašnu. Ta se, kromě eliminování nebezpečí zašpinění od „holé“ koloběžky, hodí také kvůli pohodlnějšímu přenášení.

Brašna je navržena tak, aby se dala po složení jednoduše pomocí pásků se suchými zipy připevnit na řídítka koloběžky – nic vám tedy nebrání, abyste ji nevozili stále s sebou.

Kromě brašny je k mání přepravní popruh, který jednak fixuje koloběžku ve složené poloze a také slouží k nošení stroje přes rameno. Popruh jsme v době testování neměli k dispozici.

Cena brašny činí 790 Kč, přepravní popruh by se měl vejít do dvou stovek.

Komponenty

Předesílám, že Mibo Tiny jsme testovali v nadstandardní výbavě. De facto kromě brzd a blatníků bylo vše v příplatkové verzi.

Celokovové blatníky netřeba obsáhle komentovat, začnu tedy od brzd. Tiny využívá „véček“ základní řady Shimana BR-M422, a to jak samotných brzd, tak i standardních špalků a páček. Sestavu propojují bowdeny značky Alligator. Vše funguje bezvadně! Pokud jste se někdy setkali s nepříliš dobře brzdící 12palcovou kolobkou, pak na všechno zapomeňte. Mibo Tiny brzdí na jedničku. V některé z předchozích recenzí Miba jsem napsal něco o „konstruktérském placebu“ brzd montovaných tak, aby byly kolmo k tečně ráfku – jak to má i tato koloběžka Tiny. Přiznám se, že názor o placebu pomalu začínám opouštět…

Na námi ježděném modelu Tiny byla kola místo „obyčejných“ kónusových nábojů osazena výbornými náboji slovenské firmy Novatec s průmyslovými ložisky. Ale…

Ty jednak mají na můj vkus – ale hlavně na velikost 12“ kola – tak trochu zbytečně moc otvorů na dráty výpletu. 32 „špic“ je jednoduše zbytečně mnoho. Netvrdím, že by se měl při deklarované nosnosti 150 kg (stejně ji – mimochodem – nemají pláště…) vynechat každý druhý drát, ale každý čtvrtý se už opomenout dá. A hned je z toho odlehčenější kolo.

Počet drátů ale není zásadní problém, větší průšvih je použití širokých cyklonábojů na malé 12palcové ráfky. Jak to zcela správně popsal Honza „Fido“ Horák ve své koloběžkové disertačce (str. 17), v této kombinaci jsou niple drátů v ostrém úhlu vůči ráfku a tudíž zřetelně vyčnívají nad jeho vnitřní plochu. Vy to jako uživatelé samozřejmě nevidíte – dokud nedostanete defekt. Při jehož opravě následně zjistíte, že jste nepíchli, nýbrž se duše prodřela o jeden z trčících niplů. To je pro výrobce důvod k vylepšení pásky do ráfku, i když…

Jsem přesvědčen, že kromě okopávání kotníků (všimněte si, že v souvislosti s touto koloběžkou jej nezmiňuji) je problém trčících niplů dalším důvodem k „masivnímu nasazení“ užších nábojů. Přesněji řečeno k „započetí používání“ a poté „masivnímu nasazení“. Ty koloběžky si to fakt zaslouží (o uživatelích ani nemluvě)! Poznámka redakce: Toto platí i pro ostatní výrobce s výjimkou těch, kteří již zúžené náboje používají.

Testovaný stroj byl obutý do plášťů Schwalbe City Jet, které patří k tomu (málu) nejlepšímu, co lze pro dvanáctipalcová kola koupit. Standardně Mibo dodává Kendy Khan, které se časem ukázaly také jako výborná volba. O řízení již řeč byla v části Skládání, pojďme tedy proto rovnou k jízdním vlastnostem.

Jízdní vlastnosti

Už jsem to napsal v sekci Konstrukce – Mibo Tiny má nadstandardně velký rozvor, který, kromě jiného, zaručuje výborné jízdní vlastnosti. Koloběžka má skvělou stabilitu, perfektně drží stopu a jediné, na co musíte dávat pozor, je velikost výmolů – malé přední kolo prostě nepřejede tu stejnou díru jako třeba koloběžka s 20palcovým a větším předním kolem.

O výborné účinnosti brzd již také řeč byla, opak – zrychlení – už je jen na vás. A také na hmotnosti samotného stroje, která je bohužel jednou z věcí, které se mi na něm nelíbí. Více v následující části této recenze. Nicméně sekci Jízdní vlastnosti si můžete odškrtnout jako vynikající.

Celkové hodnocení

Začnu tam, kde jsem v minulém odstavci skončil – hmotností. Námi testovaný stroj vážil přesně 10,22 kg. To je hodně a nikdo mě nepřesvědčí, že by to snad u 2× 12palcové kolobky mělo být normální. Ani v případě, že je skládací… Uznávám, že to, na čem jsem jezdil, bylo skvěle tuhé, nicméně je třeba koloběžku, která evidentně není určena na závody – kde se tuhost vyžaduje – konstruovat takto?
Nepočítal jsem to a ani nebudu, ale tu a tam menší „jäckl“ v konstrukci (20 × 20 mm místo 20 × 30 mm), občas o něco míň špic ve výpletu (testovaná kompletní obutá kola vážila 0,98 kg – jedno samozřejmě…), lehčí plastové blatníky a jiná dietní opatření by jistě dokázala tuto koloběžku o řekněme kilogram odlehčit. To by se mi líbilo více.

Abych ale jen nekritizoval: Mibo Tiny je rozhodně stroj, který svoje místo na trhu má. Pro uživatele, kteří z jakéhokoliv důvodu v jistém okamžiku potřebují koloběžku „zmenšit“, může mít velkou cenu. Jízdní vlastnosti jsou výborné, vyšší hmotnost zkrátka musí utáhnout silou (čímž ji zpětně neobhajuji).

Vrátím-li se ke vzpomínané ceně, pak Mibo ji vtipně nastavilo (v základní konfiguraci) shodně s modelem Mastr a já bych docela rád věděl, která koloběžka ve střednědobých až dlouhodobých prodejích porazí stájovou kolegyni. Já svého favorita mám, ale nyní ho neprozradím. Co vy byste na to řekli? Vyjádřete se, prosím, v diskusi pod článkem.

Ve zkratce

Kvalitní konstrukce a dílenské zpracování
Výborné jízdní vlastnosti ve své třídě
Skladnost

…ale

Široké náboje
Vyšší hmotnost

Výrobce

Břetislav Michálek – MIBO Koloběžky
Sokolská 105
756 61 Rožnov pod Radhoštěm

tel.: +420 571 625 650
e-mail: mibo (at) roznov.info

Cena

ke dni 19. 7. 2012
6 300 Kč
(nadstandardní komponenty v recenzi za příplatek – náboje: 1 000 Kč, řídítka: 1 800 Kč, vak na koloběžku: 790 Kč)

Koloběžka Mibo Tiny byla fotografovaná v ateliéru fotostudia Starling