„Je to tady trochu nuda. Pořád jen koloběžky. Nemůžete ukázat i něco jiného?“ Nějak podobně by mohl na Přibližovadla reagovat lecjaký zbloudilý čtenář, neznaje hlavní zaměření tohoto webu. Proč mu ale nevyhovět? Náhodné kolemjdoucí neodmítáme, a stávající čtenáři se také občas mohou podívat na něco jiného.
Prolog
Honosně se tomu říká „touha po poznání“, já tomu říkám prostě zvědavost. Zvědavost je zajímavá vlastnost, ostatně bylo o ní publikováno mnoho více či méně vědeckých studií. Zvědavost dokáže člověka nakopnout jak k bohulibým činnostem, tak bohužel i k jednání, za které se pak třeba stydí. Proč o tom píšu? Protože to byla moje zvědavost, která mě donutila vyzkoušet neobvyklé přibližovadlo jménem Halfbike. A nestydím se za to :-)

O Halfbiku jsem už nějaký čas věděl. Zhlédl jsem pár videí a naznal, že tohle testovat nechci. Nijak mě to nezaujalo. Od stolu jsem Halfbike zhodnotil jako další z mnoha pokusů vyrobit „něco jiného“. Asi před měsícem či dvěma mně ale Ilona a Pepa Nistlerovi – Koloběžky pro dospělé oznámili, že mají toto přibližovadlo ve svojí prodejně a zeptali se, jestli si ho nechci vyzkoušet. Nechci, trval jsem na svém. Jenže o prázdninách jsem byl u nich na návštěvě a krátká či spíše napoprvé jen „projížďka“ mě už neminula. No a asi týden poté se do mě pustila moje zvědavost. „Pojď do toho hochu!“, našeptávala mi. „To dáš, už jsi jezdil na jiných nesmyslech!“, vnucovala se mně a útočila na chlapskou ješitnost: „Kdo jiný než ty?“ Protože čtete tento článek, víte, že jsem podlehl.
Následující text není recenze. Na tomto přibližovadle jsem najel jen několik „halfbikehodin“, Nicméně rozjedu se, jedu víceméně rovně, dokážu zatočit i trochu kličkovat. Proto vám nyní mohu předat svoje krátké zkušenosti ze svezení na Halfbiku.

Řídítka neřídí
Jmenuje se sice Halfbike čili „Polokolo“, ve skutečnosti je to ale „jedenapůlkolo“ – de facto tříkolka. Carvingová tříkolka s předním náhonem. Asi tak :-) Jezdil jsem na Halfbiku verze 2, na světě je už i verze 3. Pojďme tedy na malou obhlídku Halfbiku 2.
Vpředu 20palcové hnané kolo, vzadu malá kyvná náprava se dvěma 8palcovými kolečky. Sedlo nikde, „řídítka“, která jsou úzká jen tak, aby na ně vešly gripy, ve skutečnosti řídítky nejsou. Přední náprava je totiž pevná, zatáčí se náklonem celého stroje, přesněji spíše nakloněním zadní nápravy. Ale než se k tomu dostanu podrobněji, dokončím popis stroje.
Výrobce uvádí hmotnost Halfbike 8,5 kg, já jsem navážil o více než kilo víc – 9,6 kg. Chybička se vloudila, ale ne na mojí straně. Hmotnost jsem ověřil na dvou váhách tak, jak to dělám vždy, když se udávaná a reálná čísla rozchází. I tak ale působí tento stroj poměrně subtilním dojmem a vyšší (než udávaná) hmotnost zde nehraje zásadní roli. Rám je tvořený ve spodní části plochým profilem z lehké hliníkové slitiny, „představec“ je překližkový. A skládací. Jednoduše povolíte křídlové matice, kterými je překližková část spojená s kovovým rámem, a představec položíte dozadu. Tím je „polokolo“ doslova v pár minutách složeno.

Přední kolo Halfbiku je vybavené třístupňovou nábojovou převodovkou Sturmey Archer SRF3 s páčkou ovládání na „řídítkách“. Testovaný stroj trochu stávkoval, řadil jen dva „kvalty“, ale i to mně stačilo.
Nábojová převodovka má volnoběžku, stroj brzdí ráfkové brzdy na zadních kolečkách, ovládané jednou páčkou na řídítkách. Tohle je (kromě samotného Halfbiku jako takového) nejkontroverznější technické řešení tohoto přibližovadla. Proč? Protože to nebrzdí, jen přibrzďuje. Co byste taky chtěli po brzdách, které jen přitlačují jeden gumový špalík z jedné strany kolečka s průměrem asi 10 cm? A ještě k tomu na zadních kolech. Toto je holt špatně vymyšlené. Ostatně výrobce si to uvědomuje sám – nová verze Halfbike 3 již má brzděné přední kolo brzdou integrovanou v nábojové převodovce.
Halfbike se vyrábí ve třech velikostech – „S“ pro výšku postavy 150–165 cm, „M“ pro lidi vysoké 165–183 cm a největší „L“, určený jezdcům tělesné výšky 183–193 cm. Takže s minimální výškou 150 cm to není stroj pro malé děti. Což o to, výška „řídítek“ by snad ani tak nevadila, problém je však jinde. To zjistíte následně, protože nastal čas prozradit, jak se na Halfbiku jezdí.
Halfbajkování v praxi
Jak už jsem napsal – přední náprava je pevná, řídítka s ní spojená tedy nic neřídí. Zatáčení zajišťuje zadní náprava s dvojicí malých osmipalcových koleček. Jak to dělá? Je konstruovaná jako naklápěcí – a protože je uložená na šikmém čepu, po naklonění se zároveň i mírně stočí. Do zatáčky tedy stroj nakloníte, zatlačíte vahou těla do pedálů, a zadek pod vámi uhne. Prostě carving. Skoro jako na lyžích.
Zapomeňte na návyky z jízdního kola. Jediné, co má Halfbike s bicyklem společné, je šlapání do pedálů. V těch jste bohužel odsouzeni pořád stát. Nohy dostanou bez odložení zadní části těla v sedle pěkně zabrat. Ale budiž – toto není stroj k podávání vrcholových sportovních výkonů na závodních tratích, takže to při blbnutí kolem baráku prostě chvíli vydržíte a pak si dáte oraz.
Nicméně pojďme pěkně od začátku. Rozjezd! Možná si to neuvědomujete – protože to zkrátka děláte intuitivně –, ale na kole či na koloběžce se změny stability kompenzují menšími až většími pohyby řídítek. Nakláníte se/padáte-li na stranu, tak intuitivně stočíte stejným směrem řídítka, a ono to pomůže. I naprosto rovná jízda jako podle pravítka je tak neustále korigovaná malými pohyby řídítek. Nevěříte? Pak si utáhněte hlavové složení tak, aby řídítky nešlo zatáčet – a rozjeďte se. Svoje poznatky nám pak napište do diskuze pod článkem :-)
Stejně korigovat rovnováhu ale pravděpodobně budete chtít i u Halfbiku. Jenže opakuji poněkolikáté – jeho přední náprava je pevná, řídítka neřídí – chová se přesně jako to kolo nebo koloběžka s utaženým hlavovým složením. Takže než se poprvé rozjedete, budete prostě padat. Zatlačíte na pedál, tím nakloníte stroj na stranu pedálu, Halfbike tam zatočí, ale to vy nechcete! Zkusíte to podruhé, potřetí, poněkolikáté… a budete padat dál. Dokud nezačnete vytvářet protitlak na „řídítka, která neřídí“. Jakmile se rozjedete a získáte menší rychlost, už to jde snadněji. Pořád ale jedete jen rovně. Tedy chcete jet rovně. Kdyby pláště za vámi kreslily čáru, byla by pěkně klikatá. Ale s každou najezděnou hodinou je to lepší a lepší :-)
To nezatáčí!
Rovně už to jakš-takš jede, jde se tedy zatáčet. Opět intuitivní pohyb řídítky, a opět jiná reakce než na kterou jste zvyklí. Klasicky to nepůjde. Začnete proto pozvolnými zatáčkami, do kterých se prostě mírně nakloníte. Ejhle, ono to mírně zatáčí. Už se umíte vyhnout třeba lidem nebo jiným překážkám na cestě. I když získání zpětné stability po projetí skutečně jen velmi pozvolného oblouku, chce taky cvik.
Je-li však zatáčka ostřejší, Halfbike se zpočátku nechce poddat vůbec. Tvrdošíjně trvá na svém víceméně přímém směru, dokud si nedupnete. A to doslova. Čím ostřejší zatáčka, tím více je třeba zatížit zadní nápravu. A ještě ji i tlačit do boku, do vnějšího oblouku zatáčky. Jak řikám… carving :-) Než to zkusíte, uvědomte si, že vám bude zadek stroje ujíždět pod vaším zadkem, a předek bude naopak držet na místě. Už jste někdy řídili vysokozdvižný vozík nebo jiné přibližovadlo se zadní řiditelnou nápravou? Podobně se chová i Halfbike.
Slíbil jsem však, že napíšu, proč ještě kromě výšky řídítek není Halfbike vhodný pro děti. Problém je v kyvné zadní nápravě, kterou ve vodorovné poloze drží dvě pružiny. Aby se náprava mohla nahnout, musí jezdec překonat svojí váhou tlak pružin. Jenže dítě jej nepřekoná. Zadní náprava tak nemá šanci se natočit, vnější kolečko se dostává do vzduchu, Halfbike jede skoro rovně… Ani ten můj jedenáctiletý prepubertální habán s 45 kilogramy živé váhy se nechytal. Na druhou stranu dětičky to zase mají snazší při rozjíždění a přímé jízdě nebo decentním zatáčení – pružiny je díky své síle snáze drží vzpřímeně – děti nemusí tak moc korigovat směr nakláněním jako těžší dospělí jezdci.
Každopádně malý námět na upgrade bych pro výrobce Halfbike měl – když už vyrábí tři velikosti tohoto přibližovadla, mohl by dodávat (klidně i jako volitelné příslušenství) také třeba tři sady pružin s různou tuhostí, aby si jízdu užily nejen různé velikostní kategorie jezdců, ale také různé váhové třídy uživatelů. Anebo ještě lépe – používat technické řešení s možností uživatelského nastavení přepětí pružin.
Nová éra přibližování?
Výrobce či dovozce o „použitelnosti“ Halfbiku říká toto:
„S halfbike přichází zcela nová éra moderního stylu a způsobu pohybování se po městě. S halfbike přichází zábava a sport v jednom. Halfbike má jednoduchou a kvalitní konstrukci, která Vám dává možnosti přepravy a i zdravého sportovního výkonu…
…Halfbike Vám ušetří peníze za dopravu, zlepší fyzičku, perfektně vytvaruje postavu a udělá tu pravou moderní image městského člověka. Při jízdě na halfbike budete mít pocit, že nejedete, ale doslova plujete vzduchem.“
Takže „pravou moderní image městského člověka“… Dobře, nyní jak to vidím já. Tedy spíše jak to nevidím. Určitě nevidím „novou éru moderního stylu a způsobu pohybování se po městě“. Lidi jsou líní a raději budou jezdit na elektrických koloběžkách, které po použití odhodí v Praze do Vltavy, v Brně do Svratky nebo Svitavy. Ale vážně: To město, nebo obecně krátká dojezdová vzdálenost zde má svoje opodstatnění. Na Halfbiku totiž daleko nedojedete. Šlapání ve stoje je velmi únavné – to ví každý, kdo někdy jel na kole. Takže každý.

Město je ale dobré prostředí, pokud jste rádi středem pozornosti – Halfbike je totiž účinný sociální lubrikant. Lidé na vás budou nevěřícně zírat, někteří budou kroutit hlavou, jiní se budou usmívat. A budou se vás ptát, co to je a jak se na tom jezdí, kolik to má rychlostí a proč to nemá sedátko. A samozřejmě také kolik to stojí – na to se budou ptát jako první. Co odpovíte? 15 900 Kč…
Halfbike je zkrátka z mého pohledu takové netradiční přibližovadlo na vyblbnutí se na malém prostoru. A spíše na klidném místě, než mezi mnoha lidmi. Halfbike není stavěný na rychlé manévry v nečekaných situacích a v testované druhé verzi velmi špatně brzdí. Je pravda, že si s ním užijete spoustu legrace (zvláště než se naučíte jezdit), budete středem pozornosti kolemjdoucích, ale musíte vědět, že praktické využití je velmi omezené.
Zapůjčil
Zastoupení pro ČR
HALFBIKES.cz – NBBA, spol. s r.o